Necháme je padnout na dno? Jurečka kreslí hrozivý scénář: Natažené ruce, žaloby...

28.04.2020 21:21

ROZHOVOR „Dluh, který dnes vytváříme, budeme muset zaplatit my i naše děti,“ říká předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Podle jeho slov si česká společnost plně neuvědomuje, že většina pomoci vlády ve výši 1,2 bilionu korun není pomoc přímá, ale existuje formou záruk za úvěry, které budou podnikatelé stejně muset splatit. Varoval před tím, aby vláda nechala menší podnikatele a živnostníky padnout na dno, protože stát by nakonec stejně musel platit víc. Navíc mu v uvolňování opatření kvůli novému koronaviru chybí logika. Šéf lidovců chce rovněž důkladně prověřit nákupy ochranných a zdravotnických pomůcek kvůli velkým cenovým rozdílům.

Necháme je padnout na dno? Jurečka kreslí hrozivý scénář: Natažené ruce, žaloby...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marian Jurečka
reklama

Soud zrušil čtyři vládní opatření a během noci se pro obyvatele České republiky spousta nařízení v karanténě změnila. Je například zrušen zákaz volného vycházení … o čem to vypovídá?

Anketa

Je pro vás plk. Robert Šlachta důvěryhodnou osobností?

88%
12%
hlasovalo: 16297 lidí
Celá situace má dvě roviny. Jedna je samotné rozhodnutí soudu, které říká jednu jednoduchou a naprosto klíčovou věc, že když vláda dělá taková opatření, má je dělat podle platných zákonů. To znamená, že si nemůže dovolit tak zásadně omezovat svobodu lidí, podnikání, pohybu podle zákona o ochraně veřejného zdraví. A pokud tohle vláda dělá, musí postupovat v rámci zákona o krizovém řízení. To je hlavní, co soud řekl, a byl milosrdný vůči vládě, dal čas do pondělka, aby věci napravila, což udělala.

Druhá rovina je, řekl bych, také velmi závažná, že vláda bohužel nemá příliš koncepčně promyšlené scénáře, jak postupně rozvolňovat ekonomiku a náběh celé společnosti. Když jsme o tom ještě ve středu pozdě večer ve Sněmovně vedli debatu, tak vicepremiér Karel Havlíček, a dokonce i zástupci koaličních poslanců mluvili o tom, že rozvolňování musí nastat v řádu týdnů. A najednou, ani ne za 24 hodin, je většina z věcí, které se Sněmovně zazlívaly, úplně jinak. To není dobře. Chápu, že mohou nastat změny situace, ale přeci jenom vláda má vědět, kdy otevírat školy a jaká musí být situace. Kdy otevírat to či ono, a postupovat z konkrétních důvodů, podle plochy, počtu lidí, jejich koncentrace… chybí mi prostě logické myšlení.

Zdá se, že se sešly dvě věci, mají podobnou příčinu? Jednak soud rozhodl, že vláda musí některé věci napravit, a že nerozhodla podle zákona. A navíc se často mění opatření i způsob, jakým jsou rozvolňována. Co znamenají všechny nutné změny? Je to nepřipravenost vlády, neschopnost na situaci správně reagovat? Nebo čím to je?

Mně přijde, že až tlak soudu, který vládě jasně říká, že pokud má docházet k omezování svobod a osob podnikatelských, zvyšuje šanci podnikatelů žádat o náhradu škod. Mám dojem, jako by existoval tlak, kdy si vláda není úplně jistá, jak vše může dopadnout, a proto nastalo překotné rozvolňování.

Jinak řečeno, podle vás vláda rychle napravila svoji chybu, protože soud řekl, že její postup je podle zákona chybný? Uvědomili si chybu a napravili ji?

Na rovinu chybu neuznali. Nebuďme idealisté, protože vláda chce proti rozhodnutí soudu podat kasační stížnost. Když opatření přestala být vydávána podle zákona o krizovém řízení státu a přesunula se pod zákon o ochraně veřejného zdraví, bylo to rozhodnutí ministra zdravotnictví. Vláda se tehdy veřejně opírala o právní analýzu. Už před třemi týdny jsem oficiálním dopisem žádal, aby mi byla právní analýza zaslána. Požádal jsem premiéra, ministra vnitra a ministra zdravotnictví a do dnešního dne jsem žádnou odpověď nedostal. Obávám se, že žádná právní analýza nebyla a že šlo o krok v rozporu s legislativou, který nebyl vládou promyšlený. Důležité je vnímat, že to může mít dopady na statisíce podnikatelů z hlediska jejich možných nároků na jejich kompenzaci alespoň části škody.

Zvýší se tedy podle vás množství podnikatelů, kteří uvažují požádat o náhradu škody?

Byl bych velmi rád, aby k těm žalobám vůbec nedocházelo. Když mluvím s podnikateli, tak říkají, že nemají ambice žádat o osmdesát, devadesát, sto procent náhrad škod, ale byli by rádi, aby se k tomu stát postavil rozumně a byl připraven pomoci. Stále je tu skupina lidí, kteří zaměstnávají velké množství zaměstnanců, a to jsou malé společnosti s ručením omezeným, OSVČ na vedlejší činnost, lidé, kteří jsou na dohodách. A když je necháme padnout na dno, bude to pro stát nakonec dražší. Jsem pro, aby stát v nějaké rozumné výzvě pomohl tak, jak třeba pomáhá s úhradou mzdových nákladů, práci v kurzarbeitu, v rámci programu Antivirus, aby pomohla alespoň s částí nákladů na nájemné. To je, co mnozí řeší. To by mi přišlo fér.

Schodek rozpočtu vláda plánuje na 300 miliard korun. Je to konečná částka podle vás?

Myslím, že v letošním roce těch tři sta miliard nemusí být konečná částka. Za sebe jsem si vědom, že dluh, který dnes vytváříme, budeme muset zaplatit my a naše děti. A proto je velmi důležité – a já jsem apeloval i oficiálně na premiéra a snažím se komunikovat –, aby podpora vlády byla co nejvíce efektivní. Cílená pro rychlý restart ekonomiky a také pro vytvoření nových pracovních míst v sektorech, jako jsou například nanotechnologie. Abychom nezadržovali stát a nerealizovali opatření, která se rozplynou, ale přitom nepřinesou kýžené efekty, a stejně budou znamenat obrovský nárůst nezaměstnanosti a tak dále. Snažím se apelovat na vládu, aby pomoc byla masivní, efektivní a rychlá. To je to, co mi chybí, rychlost.

Anketa

Pokud jde o koronavirus: Myslíte, že to nejhorší je už za námi?

14%
86%
hlasovalo: 10687 lidí

Problémem není jen rychlost, ale i přebytek byrokracie při žádostech živnostníků a podnikatelů o pomoc na rozdíl od jiných států…

To jsem zahrnul pod slovo efektivní. Když vidím příběhy z Německa nebo Velké Británie, kdy podnikatelé požádali on-line formulářem na jednu A4 a do dvou dnů měli peníze, tak takovou pomoc bych si představoval, aby český stát dokázal realizovat. Pětadvacítka pro OSVČ funguje v řádu dnů, to je ukázka, že to jde, když se chce. Ale aby stejně fungovaly i bezúročné úvěry, případně i podpora na část nájemného.

Jaký je váš názor na prohlášení premiéra Andreje Babiše, že by chtěl zvýšit minimální platbu za zdravotní pojištění až o 500 korun?

V letošním roce je tahle snaha zvyšovat daňové zatížení krok špatným směrem. Stát by měl vlastnímu sektoru dát letos prostor nadechnout se a maximálně ho podpořit. A v okamžiku, kdy uvidíme, že jsme překonali nějaký bod zlomu v ekonomice a začíná se znovu nadechovat, pak pojďme uvažovat o úpravě daňových systémů. Ale měnit něco v tomto okamžiku, komplikovat něco parametrického, co bude mít vliv na základy účetních systémů, to bych nedělal. Chci připomenout, co se často prezentuje v médiích, že vláda pomohla podnikatelům částkou 1,2 bilionu korun. Chtěl bych připomenout, že drtivá většina podpory není podpora přímá. Jde o formu záruky pro komerční banky, které poskytnou úvěry. Úvěry, které podnikatelé budou muset splatit. To je rozdíl proti Rakousku, Německu, Británii, a česká společnost má pocit, že vláda dává tolik peněz. Nejde o žádnou přímou podporu, ale pouze o příslib záruky státu na úvěr – je to stále úvěr.

Někteří ekonomové právě varují, že nastávají dva problémy. Jedním je ekonomická krize spojená s koronavirem a druhým následné dluhy. 

Samozřejmě je to problém. Pokud se firmy nepodaří udržet nad vodou, podpořit změnu jejich orientace na nové sektory, které mají potenciál, jako například nanotechnologie… mimochodem jsme jednou ze tří čtyř zemí na světě, která umí nanotechnologickou průmyslovou výrobu nanovláken: je schopna z ní vyrábět ochranné pomůcky, ale i další věci. A to můžeme obrovsky využívat, stát je exportní zemí, protože mnoho států bude s koronavirem bojovat měsíce, možná roky a dnes máme šanci být v tomto velmi efektivní a progresivní.

Co tedy říkáte na diskuse o tom, že by se Česká republika měla soustředit, aby měla větší část výroby na svém území a nebyla tolik závislá na zahraničí?

Měla by to být strategie České republiky i celé Evropské unie. Definovat si klíčovou infrastrukturu a klíčové výrobky, které budeme chtít, aby se vyráběly na našem území, abychom byli soběstační, ale zároveň měli zajištěnou bezpečnost. Musíme si uvědomit, že dnes jsou některé účinné látky vyráběny v jedné či dvou továrnách na světě, to je realita. Pak se přeprodávají dál a z nich se vyrábějí další deriváty. Ale kdyby jedna či dvě továrny byly postiženy výpadkem, mohl by nastat globální výpadek nějakého léčiva. Takže tady je potřeba v oblasti zdravotnické, ale i v oblasti potravinářské, energetiky a dalších oblastech definovat, jak může být stát a celá Evropská unie soběstačná. Jak podporovat tyto obory i při zadávání veřejných zakázek, budeme je podporovat i daňově a jinak, protože je to z dlouhodobého hlediska strategicky zásadní.

Je podle vás namístě vyvodit nějaké důsledky za počáteční nedostatek ochranných pomůcek, roušek a respirátorů v České republice? Jestli tedy vláda zaváhala, i třeba co se týká domovů pro seniory, a tedy nejohroženější skupiny a podobně?

Nechci být generálem po boji a kritizovat někoho. Spíše bych viděl jako důležité situaci zanalyzovat a udělat maximum pro to, aby se neopakovala – to znamená zjistit, kolik těchto pomůcek budeme držet ve správě Státních hmotných rezerv. Ale co je rozhodně nutné, a já o to budu velmi usilovat, prověřit nákupy, protože když vidíme za poslední dva týdny z médií, jak rozdílné ceny za položky při nákupech jsou, a že v nich najednou operovaly firmy s 18 exekucemi nebo mají nejasného vlastníka, je to nezodpovědné a jde o peníze daňových poplatníků. Jestliže vidíme, že zde byly násobně rozdílné ceny, chci vědět, proč tomu tak bylo. Z jakého důvodu nakoupila ministerstva tak předražené pomůcky?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

22:10 Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

ROZHOVOR „Tomáš Petříček ve funkci obstál. Přes proruský tlak ze strany prezidenta zachoval základní…