Necitlivé, senátoři! Odmítá odstavení Zemana profesor Gerloch. Ale zlá zpráva

12.10.2021 12:10 | Rozhovor

„Podle mého názoru je to předčasné a necitlivé,“ říká o snaze senátorů jednat o zneschopnění Miloše Zemana vykonávat funkci prezidenta Aleš Gerloch, exděkan Právnické fakulty UK a expert na ústavní právo. Profesor Gerloch nicméně upozorňuje, že prostá většina přítomných poslanců a senátorů odebrání pravomocí Zemanovi může odhlasovat. Pak je na řadě Ústavní soud.

Necitlivé, senátoři! Odmítá odstavení Zemana profesor Gerloch. Ale zlá zpráva
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Aleš Gerloch

Podle senátorů je třeba odvrátit hrozbu, že bude chod ústavních institucí paralyzován, pokud Miloš Zeman kvůli zdraví nebude schopen zastávat svůj úřad. Obáváte se tohoto scénáře?

Ústava sice takovou situaci předpokládá, ale myslím si, že aktuálně nenastala. Otázka zní, jaké pravomoci prezidenta republiky jsou nenahraditelné a kdo by je případně zastával namísto Miloše Zemana.

Anketa

Je v pořádku spekulovat o sesazení prezidenta Zemana ze zdravotních důvodů?

hlasovalo: 17008 lidí

Předseda Senátu Miloš Vystrčil opakovaně vyzval Hrad, aby zveřejnil bližší informace o zdravotním stavu prezidenta. Domníváte se, že v tomto případě by skutečně měla být zveřejněna prezidentova zdravotní dokumentace a předložena Senátu a PS k posouzení?

Zákon nikterak neupravuje střet mezi právem na ochranu zveřejňování informací o zdravotním stavu a veřejným zájmem. To je samozřejmě překážka, na kterou naráží snaha zjistit konkrétnější informace o stavu prezidenta.

Ta situace může nabýt na důležitosti v souvislosti s ustavením nové Poslanecké sněmovny, kdy vláda musí podat demisi a tu musí přijmout prezident republiky. Dále je zde nutnost pověřit někoho sestavením nového kabinetu a následného jmenování vlády. To vše se ale bude pochopitelně odvíjet od prezidentova zdravotního stavu.

Anketa

Kdo by podle vás měl po letošních volbách sestavovat vládu?

hlasovalo: 23625 lidí

Ústava umožňuje zbavit prezidenta pravomocí v případě, jestliže se Sněmovna a Senát usnesou na tom, že hlava státu nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat. V takovém případě prezidentské pravomoci hlavy státu přejdou na předsedu vlády a předsedu Sněmovnu. Pravomoci přebírá předseda Senátu, pokud je Sněmovna rozpuštěna. Kolik je potřeba k uplatnění, respektive aktivaci článku 66, v obou komorách Parlamentu na prohlášení prezidenta za neschopného výkonu úřadu získat hlasů? Musí to být ústavní většina?

Jednak je potřeba upozornit, že se tu neřeší otázka zbavení funkce prezidenta republiky, ale pouze dočasné delegování pravomocí.

Rozhodnout o tom může nadpoloviční většina přítomných poslanců a stejně tak senátorů. Obě komory jednají samostatně, ale musí se usnést shodně.

Nejde tedy o případ, kdy je nutné získat ústavní většinu?

Ne, nejde ani o ústavní, ani o absolutní většinu, je to případ běžného hlasování.

Jaký je opravdu adekvátní zdravotní důvod k aktivaci článku 66, je nějak konkrétněji definován?

Definován není a je třeba říci, že se nemusí jednat pouze o zdravotní obtíže, které znemožňují prezidentovi funkci vykonávat. Může jít například o situaci, kdy je hlava státu unesena teroristy nebo se dlouhodobě zdržuje v zahraničí a podobně.

Víme, že například prezident Václav Havel byl několikrát na delší dobu hospitalizován, ale pokud si vzpomínám, tak jeho odvolání nikdo neinicioval...

Ano, souhlasím s vámi, že jde o podobný případ. Takže samotná nemoc či hospitalizace rozhodně není důvodem k aktivaci článku 66.

Pokud by se Miloš Zeman v reakci na případné zbavení úřadu obrátil s odporem na Ústavní soud, domníváte se, že by se mu podařilo zvrátit tento verdikt? A setrval by oficiálně ve funkci prezidenta až do té doby, než Ústavní soud předloží své stanovisko?

Určitě platí, že by ve funkci setrval, protože naše zákonná úprava zná pouze možnost, kdy prezident sám abdikuje, ale nemůže být odvolán, a to dokonce ani občany, kteří si ho v demokratické volbě zvolili, natož Parlamentem.

Pokud jde o rozhodnutí Ústavního soudu, klíčová je otázka dokazování, takže zde by skutečně musela být soudu předložena podrobnější zpráva o stavu prezidenta, na jejímž základě by rozhodoval o verdiktu.

Lze vnímat možná až příliš unáhlenou agilitu a aktivitu senátorů, kteří svolávají ústavní komisi k aktivaci článku 66, jako neúctu k nemocnému Zemanovi?

Podle mého názoru je to předčasné a necitlivé. Možná že ta komise chce pouze obecně rozebírat alternativy a možné právní kroky, protože to je instituce, která může pouze analyzovat ústavní a parlamentní procedury, nikoliv přímo řešit samotné odvolání. Ale myslím si, že takovéto úvahy by byly na místě, pokud by se zdravotní stav Miloše Zemana nezlepšil, dejme tomu za dva nebo tři měsíce.

V historii naší země existuje jeden zajímavý precedent. A to je případ sedmého československého prezidenta Ludvíka Svobody. V roce 1968 byl zvolen poprvé a poté započal i své druhé funkční období, které bylo ovšem ze zdravotních důvodů předčasně ukončeno v roce 1975 na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb. Přičemž je známo, že Svoboda proti tomuto kroku poté, co se jeho stav poměrně výrazně zlepšil, začal protestovat a nesouhlasil s tím, ale na to už nebyl brán zřetel. Existuje vůbec ještě ten ad hoc přijatý zákon?

Tento zákon byl nahrazen právě tím článkem 66, jenž je v platnosti od roku 1992, to jest od zániku federace a československé ústavy.

Tady se dříve uvažovalo tak, že prezidentovi pravomoci přebírá v případě nouze vláda, která pak může pověřit předsedu vlády, ale to je problematické, že je to vlastně tentýž orgán, který o neschopnosti prezidenta rozhoduje a následně tedy i sám koná. Proto byla vymyšlena ta současná konstrukce, kdy se do toho procesu zapojuje Poslanecká sněmovna a Senát. Například na Slovensku je ta úprava poněkud tvrdší vzhledem k prezidentovi, protože jeho mandát zaniká, pokud po dobu 6 měsíců funkci nevykonává. To ale v Česku neplatí. 

Rozhovor vedl Tomáš Procházka

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: .

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátní vši a jejich vůdce jako Kléma. Válka o Zemana. Karel Srp vynesl dávné věci

19:52 Senátní vši a jejich vůdce jako Kléma. Válka o Zemana. Karel Srp vynesl dávné věci

Klémovi převrat nevyšel. Vyšuměl, ale opět se stal mementem ke zrušení Senátu. Takhle parodicky popi…