Nakolik na komunitu, kterou představuje Domov Sulická, ať už jde o zaměstnance, nebo klienty, dolehla nákaza koronavirem?
Z celkového počtu 170 klientů je dnes pozitivních 42 a ze 150 zaměstnanců je dnes pozitivních 16. Nicméně každým dnem se čísla mění. Někomu končí karanténa, jinému začne, podobné je to i u zaměstnanců. V první vlně jsme měli pouze jednoho pozitivního zaměstnance, nyní nás koronavirus zcela zasáhl. Byli jsme připraveni, ale s takovou situací se stejně nedá vyrovnat bez obav o klienty a zaměstnance. Jsme jeden tým, přirozeně máme obavu, co se stane, až to přijde potřetí. Obáváme se, bohužel, že to přijde.
Jak se stále rozšiřující opatření a omezení promítají do chodu a provozu domova a jaké komplikace především přinášejí?
Mnoho aktivit jsme museli dočasně zrušit, tedy se život v Domově Sulická, který je za běžné doby neskutečně akční a kontaktní, převrátil naruby. Klienti nechodí do zaměstnání – celkem pracuje 29 klientů v nejrůznějších chráněných dílnách v Praze, nechodí do školy, a tak se snažíme plnit předepsané učivo doma. Nikam nechodíme, ukončili jsme docházku do nejrůznějších kurzů mimo domov, nefungují naše dílny, nechodíme do kina, do divadla, na koncerty, nejezdíme na pobyty ani na výlety. Nejezdí k nám návštěvy a my se museli přeorientovat na kontakty prostřednictvím videokonferencí, prostřednictvím telefonů, přijímáme pro klienty balíčky. Možná se tohle všechno dá definovat jako „domov naruby“ nebo tak něco. Neustále klientům vysvětlujeme, proč něco nejde, mnozí chápou tuhle změnu velmi negativně a já se jim nedivím. Do Domova Sulická jsem přišla před šesti lety a dostávala jsem s kolegy klienty ven z domova. Zavedli jsme přístup zaměřený na člověka, učíme klienty žít běžným způsobem života a nyní jsme se prostě striktně zamkli. Kdybychom viděli světlo na konci tunelu, měli bychom alespoň záchytný bod, támhle v dálce je někde konec, který je už vidět. Bohužel, já ten konec zatím nevidím, i přes to zůstávám stále optimistická a snažím se tohle předávat i zaměstnancům.
Říkáte, že někteří klienti přijímají změněný režim velmi negativně. Co z těch preventivních opatření jsou schopní dodržovat?
Domov Sulická asistuje klientům, kteří žijí s mentálním postižením a dalšími přidruženými zdravotními zátěžemi, občas to není jednoduché. Snažíme se s klienty dodržovat vše, všechno má svá ale. Možná byste se divil, kolik klientů i tak pochopilo, že je důležité nosit roušku a opravdu ji nosí. Na druhou stranu máme klienty, kterým něco podobného nelze vysvětlit, stejně jako to, že není možné se obejmout, nebo prostě s kamarádem nesedět vedle sebe nebo se nenavštívit na pokoji. Je to u nás tak půl na půl, kdo zvládne a kdo nezvládne dodržovat preventivní opatření. Jde o míru zdravotní zátěže našich klientů. Jinak omezením je zákaz návštěv, omezením je zrušení všech aktivit, o kterých jsem hovořila v předchozí odpovědi. K vysvětlování používáme běžná slova, ale také alternativní a augmentativní komunikaci. Mezi našimi klienty jsou lidé, kteří se nevyjadřují běžně slovy, ale nejrůznějšími zástupnými předměty nebo speciálními obrázky. Každý omezující krok nebo požadavek na jakékoliv dodržování čehokoliv musíme umět sdělit několika způsoby.
Psali jsme:
Zatímco část společnosti je pandemií zděšena, jiná ji bere na lehkou váhu. Čím je atak koronaviru pro vás?
Naučila jsem se brát život, jak plyne. Určitě nepatřím do skupiny popíračů koronaviru a ani se ho až tak nebojím. Dodržuji osobně nastavená pravidla a snažím se to přenášet i na své klienty, zaměstnance i své blízké okolí. Život nám připravuje nejrůznější překážky, se kterými se prostě musíme vyrovnat. Odhodlání vyrovnat se s podobnými životními nástrahami obecně je u mě velké, nepatřím k lidem, kteří před podobnými problémy utíkají.
I když nastavená pravidla dodržujete, vadí vám, že až tak zasahují do běžného života lidí? Ovlivňují vás při tom názory lékařských kapacit, které si v médiích často protiřečí? A jak pohlížíte na výzvy typu, abychom zůstávali doma a vycházeli jen v nejnutnějších případech?
Držím se pravidla 3R: ruce, roušky, rozestupy a k tomu mám ještě 3 O: obezřetnost, ohleduplnost a ostražitost. Snažím se řídit rozumem a takto řídit i Domov Sulická. V mnoha názorech je zapotřebí si najít zlatou střední cestu. Výzvy typu zůstaňte doma jsou fajn, pokud je ti, kteří s nimi přicházejí, také dodržují. Pokud ne, podobné výzvy, zákazy jsou nanic, lidé to budou prostě porušovat.
Dostalo se podle vás Česko v poslední době do tak nepříznivého stavu, že má celosvětově nejhorší nebo téměř nejhorší čísla v počtu nakažených i v poměrném počtu zemřelých, kvůli nezodpovědnosti lidí v dodržování nařízených pravidel, nebo situaci nezvládli politici?
Kdyby tato vláda byla uvěřitelná, byla lidem dobrým příkladem, pak bychom na tom byli jinak. Podle mě je pro mnoho lidí velmi těžké vůbec se v situaci orientovat, natož uvěřit, pokud se dopoledne dozvědí, že se od zítřka nosí roušky, a odpoledne se dozvědí, že to neplatí. Ráno vyhlásit možnou registraci v restauracích a večer to zrušit. Je těžké uvěřit premiérovi, který hučí do lidí, ať zůstanou doma a nejezdí na dovolenou do ciziny, a pak na něj praskne, že si to užil někde u moře. Myslím, že pokud je někde krize, musí ten, kdo vede, jít příkladem. Musí dělat to, co sám říká. Nikoliv mít roušku před kamerou, a jakmile se světlo zhasne, ji sundat. Selhali. Podle mě za tuto situaci může do velké míry vláda, které lidé nevěří. Když někomu nevěřím, pak se neřídím jeho radami, to ví každé malé dítě.
Pokud bychom tepali politiky, neměli by jít ale na pranýř nejdříve ti, kteří se poslední červnový den zúčastnili posezení na Karlově mostě u půlkilometrového stolu, tedy lidé jako senátorka a tehdejší poslankyně ODS Miroslava Němcová či předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová?
Jsme u toho, jak jedeme ode zdi ke zdi. Když jde příkladem vláda, jak něco nedodržovat, porušovat, nevěří tomu prostě nikdo. Pak je v obecné rovině nebezpečí prostě smazáváno, podceňováno. Vzpomínám si na fotky z krizového štábu bez roušek, setkání s prezidentem bez roušek. Otevření hobby prodejen, které byly k prasknutí. Zmiňujete obě dámy, protože jde o přední političky, vím i o dalších, kteří tam byli, a nejen tam. Nebyl by tam nikdo, pokud by věděl a věřil, že koronavirus je problém.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Z dnešního pohledu je tato akce chybou, ale z pohledu života v té době nikdo problém nepociťoval, když se nebojí vláda, tak asi o nic nejde. Možná se podívejte na něco daleko horšího, v době, kdy podle mě premiér musel vědět, kam směřujeme, kam se řítíme v promoření nákazou koronavirem, všechno zlehčoval, aby v klidu mohl jet předvolební kampaň. Pokud vím, z oslavy na Karlově mostě se nezvýšily počty lidí s nákazou koronavirem. Podívejte se, jak rostou počty od počátku září, kdy začala kampaň. Tohle je pro mě daleko horší. Karlův most je zkratka, která se velmi dobře prezentuje, je to jasné, lehké téma. Zatajování, zlehčování problému od září beru jako neomluvitelný přešlap, který si vybere daň nejvyšší. Mnoho životů.
Jedním z nejhalasnějších kritiků vládních nařízení je předseda ODS Petr Fiala, přičemž sám má máslo na hlavě, protože ještě koncem srpna brojil proti jakýmkoli omezením, o nichž Babišův kabinet uvažoval. Dostalo se mu nálepky oportunisty, že není konzistentní, že vše obrátí, jak se mu právě hodí. Není právě necharismatický a v názorech nestálý předseda důvodem, proč ODS u voličů stagnuje a pohybuje se jen mezi deseti až dvanácti procenty podpory?
Profesora Fialu neberu jako necharismatického. U mě mají charisma právě lidé, kteří jsou moudří a témata vysvětlují. Každý z nás má jiný vkus a názor. Váš vám neberu, pane redaktore. Já to mám prostě nastaveno jinak. Myslím, že kritika vládních nařízení padala na hlavu této vlády ze všech politických stran, je vidět, že i v koalici se to každým dnem mele. Zpátky k profesorovi Fialovi, pokud omezení nedodržuje sama vláda, je těžko uvěřitelné, že něco nařizuje druhým.
Pokud necítíme z vlády plán, co bude když… pak se hlasité kritice nedivím. Právě ODS byla jednou z politických stran, která navrhovala obratem některé změny, které by pomohly s vyrovnáním se s koronavirovou krizí, a tato vláda jeden návrh po druhém odmítala schvalovat. Pak identické návrhy podali sami. Kritice opozice se nedivím. Když odmyslím předsedu Fialu, tak se podívejte, kolikrát Poslanecká sněmovna upozorňovala na problém spojený s koronavirem a kolikrát koalice návrh bodu na jednání odmítla. Podívejte se na dnes legendární výrok o tom, že je zapotřebí namísto debaty o koronaviru schválit zahrádkářský zákon. Divíte se pak komukoliv z opozice, že kritizuje nejenom vládní nařízení? Tato vláda prokaučovala, co mohla.
Když už jsem ve vás probudil zase političku, řekněte mi, jaký efekt pro ODS může mít předvolební pakt s KDU-ČSL a TOP 09, který zabrání leda tak propadnutí hlasů voličů Kalouskovy strany a možná i lidovců?
Zatím je to tak, že se tyto tři strany domluvily, že se domluví. Za mě je důležité netříštit síly a pokusit se nepromarnit žádný hlas.
Závěrem zpět k tomu, čím po většinu letošního roku žijeme, tedy k pandemii. Profesor Cyril Höschl v poslední den povolených kulturních vystoupení v Malostranské besedě doporučil, aby lidé v následujících čtrnácti dnech zpřísněných opatření nekoukali na televizi a nečetli noviny. To byla rada psychiatra. Jakou radu byste měla vy v době, kdy je zřejmé, že opatření – a ještě přísnější – budou platit mnohem déle, než se při jejich vyhlašování počítalo?
Chránit se, dodržovat nastavená pravidla a udržet si zdravý rozum. Kdybych to uměla, také bych si naordinovala zákaz televize a novin, samotné mi to moc nejde. Bohužel, všichni tušíme, že to dlouhé bude, že až to skončí, budeme se vyrovnávat nejenom s psychickými problémy, ale s ekonomickou krizí. Vláda nás právě zadlužuje na desítky let dopředu. Právě v oblasti, ve které pracuji, se obávám neskutečné stagnace, kterou do voleb nepocítíme, o to větší náraz to bude, až se bude ořezávat rozpočet v letech budoucích. Každému normálnímu člověku musí být jasné, že plán ufinancujeme, všechno nelze táhnou donekonečna.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
