Pane docente, vy kandidujete v jižních Čechách do Senátu za SPD. Čím se chcete v případě zvolení v Senátu zabývat? A co chcete udělat pro jižní Čechy, konkrétně pro Budějovice, ve kterých žijete?
Ano, kandiduji do Senátu v Jihočeském kraji, konkrétně na Jindřichohradecku, ale také v okrese Pelhřimov, který byl součástí Jihočeského kraje, ale nyní je v kraji Vysočina. V Jindřichově Hradci jsem žil 20 let, v Pelhřimově 10 let a nyní jsem již 30 let v Českých Budějovicích a ke všem třem městům a jejich regionům mám osobní niterný vztah a většina mých příbuzných a blízkých zde žije. Proto bych rád přispěl k jejich dalšímu rozvoji. V Senátu podporou celostátních témat tak, jak je mám ve svém programu i jak je má ve svém programu hnutí SPD.
V krajských volbách, kam také kandiduji a jsem jedním z tvůrců velmi kvalitního a podrobného volebního programu, mám zájem také uspět, byť ze 14. místa kandidátky. Pro jižní Čechy i Vysočinu máme připravený krajský investiční plán, který je zaměřen do všech oblastí života a veřejné správy.
V Českých Budějovicích je potřebné investovat do výstavby krajského domu dětí a mládeže, dosavadní prostory jsou pro 21. století nevyhovující jak prostorově, tak vybavením. Po 30 letech diskuzí plánujeme pro Jihočeské divadlo dořešit otáčivé hlediště a postavit nové. V J. Hradci víme o místě, kde by měl být vystavěn dům pro seniory, a v Pelhřimově se soustředíme na dobudování sportovního komplexu. Obecně chceme, aby po 30 letech nelogického zřizování krajských a městských organizací byl zřizovatelem kraj těch organizací, které mají krajskou působnost a města organizací s městskou či regionální působností.
Některé školy zůstaly prvního září zavřené, a to z důvodu, že je učitelský sbor v karanténě. Jak jako bývalý rektor vidíte návrat dětí do školních lavic?
Je dobře, že Miloš Vystrčil jel na Tchaj-wan?Anketa
Jsem zastáncem principu subsidiarity, tj. toho, co si mohou rozhodnout ve městě či kraji, nemusí rozhodovat v centru. Doporučení k rozhodnutí ředitele (rektora) by školám mělo vydat ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.
A jen dodávám, že v nebezpečí jsou zejména staří lidé a ti, kteří mají další zdravotní problémy. Jen minimálně se problém týká dětí a mladých lidí.
Fotogalerie: - Vlastenci v Příčovech
Situace ohledně opatření proti koronaviru byla u nás v posledních dnech mírně řečeno „lehce matoucí“. Jeden den se oznámilo určité rozhodnutí, které se o pár dní později po zásahu premiéra zase změnilo. Jak tuto situaci vnímáte? Někteří lidé na sociálních sítích mluví o tom, že po těchto zmatcích pro ně opatření přestávají být smysluplná a ti, co je nařizují, ztrácí důvěru...
„Lehce matoucí“ bylo nejen v posledních dnech. Bylo to od samého začátku – jen si vzpomeňme, jak se například třikrát během pár dní měnila doba nákupu pro seniory. Jak nefungoval od samého začátku Centrální krizový štáb a když začal fungovat, řídil jej náměstek ministra zdravotnictví, kterému to vůbec nepřísluší (rozhodující roli v krizích hraje ministerstvo vnitra).
Ano, takto to lidé vnímají – ztrácejí důvěru v nesmyslná opatření. Bylo by však chybou, kdyby lidé přestali být opatrní. Osobně kladu na první místo osobní opatrnost (časté mytí rukou, dodržovat odstupy od ostatních…).
Byl bych také rád, kdyby média a někteří politici nás přestali 24 hodin denně strašit. Strach, který touto mediální masáží u části veřejnosti vyvolali, má na jejich zdraví větší dopad než virus sám.
Psali jsme:
Po tom všem, je podle vás ministr Vojtěch na odvolání nebo mají pravdu ti, kteří se domnívají, že sehrává roli „obětního beránka“?
Mám pocit, že ministr Vojtěch působil často jako hromosvod, když se některá rozhodnutí „nepovedla“. Jeho hodiny trvající vyjádření k situaci a k tomu, co bude následovat, jsou nepřehledná a pro lidi nesrozumitelná. Má politickou zodpovědnost, a proto by měl odstoupit.
Politická zodpovědnost za zmatky s sebou přináší i možnost odstoupení. Ministr odpovídá i za odborníky. Nemohu se ubránit dojmu, že někteří pánové epidemiologové si přihřívali svoji vlastní „polívčičku“ v oblasti svých vlastních podnikatelských aktivit. Považuji proto za rozumné řešení, že různé skupiny poradců, avšak kteří za nic nezodpovídali, nyní zastřešuje hlavní hygienička.
V sousedním Německu přitvrzují. Za nenošení povinných roušek budou padat pokuty. Angela Merkelová vysvětluje, že by se do konce roku neměly konat velké kulturní akce, jako například koncerty, festivaly… Kolín nad Rýnem už upozornil na to, že vánoční trhy se zde pro letošek konat nebudou. Jsou tato opatření podle vás na místě a měli bychom si z toho vzít příklad nebo je považujete za přehnaná?
A co říci na rozhodnutí Maďarska zavřít od 1. září minimálně na měsíc hranice pro cizince?
Podle informací, které mám k dispozici ze sdělovacích prostředků, je ve stejně lidnatém Maďarsku čtvrtina nakažených a o něco více úmrtí s coronavirem než u nás. Neznám důvody, které vedly vedení země k tomuto opatření, mohou se nám subjektivně jevit jakkoli. Ale musíme respektovat rozhodnutí partnerských států a brát je taková, jaká jsou a přizpůsobit se jim.
Plánuji v listopadu výjezd na několik dní do maďarských termálních lázní, tak situaci budu bedlivě sledovat.
Když odbočíme, jak vidíte současnou situaci v Bělorusku? Co si myslíte o tvrzení, že výsledky voleb, ve kterých měl Lukašenko získat 80 procent hlasů, byly zfalšované?
Můžeme polemizovat, jestli stávající prezident Lukašenko získal 60 nebo 80 procent hlasů. Určitě si ale nemyslím, že ve volbách zvítězila prakticky neznámá žena z domácnosti.
Okamžité demonstrace po vyhlášení výsledků voleb a útěk poražené kandidátky Světlany Cichanovské do Litvy svědčí o tom, že volby byly využity jako záminka ke svržení prezidenta a současného režimu Běloruska, nastolení prozápadních loutek, které otevřou běloruský trh, umožní privatizaci, tedy rozkradení národního bohatství země a především nasunutí základen NATO blíže k hranicím Ruska. Iniciátoři protilukašenkovských akcí ale opět prokázali hrubou neznalost reálií zemí východní Evropy. Neuvědomují si, že Bělorusové nejsou Ukrajinci. V Bělorusku nepanují protiruské nálady jako na Ukrajině. Proto se také domnívám, že celý podnik destabilizace Běloruska je odsouzen ke krachu.
Vladimír Putin podle některých médií v rozhovoru pro státní televizi tento týden uvedl, že byla vytvořena rezerva policistů, která je připravená v případě potřeby zasáhnout v Bělorusku, kterým zmítají nepokoje. Ruský prezident připomněl dohodu mezi Ruskem a Běloruskem, na základě které se oba státy zavázaly vzájemně si pomoci v případě, pokud by byla ohrožena jeho svrchovanost, vnější hranice nebo stabilita. Uvedl sice, že jednotky hranice překročí pouze, pokud se situace vymkne z rukou, ale i tak, co na to říkáte?
Pokud má Rusko s Běloruskem dohodu o vzájemné pomoci, bylo by ze strany Ruska nefér smluvní závazky nedodržet. S nedodržením závazků spojenců máme i my v historii negativní zkušenosti. Například podepsání Mnichovské dohody je pro naše obyvatele stále traumatické.
Proto bychom měli podporovat, ne kritizovat, když někdo chce přijaté závazky a smlouvy dodržovat.
A co říci na slova těch, kteří v tomto případě mluví o tom, že je Rusko v podstatě připravené na invazi, pokud by to vypadalo, že by se „Lukašenkův režim“ neudržel?
Nepoužíval bych v této souvislosti slova „invaze“. Z mého pohledu by se jednalo o plnění smluvních závazků. Prozatím však vše nasvědčuje tomu, že smluvní závazky mezi Běloruskem a Ruskem nebudou muset být realizovány.
Andrej Babiš se k Bělorusku postavil možná nejtvrději ze všech lídrů EU. Zdůraznil, že EU se musí postavit za Bělorusy toužící po svobodě a ruský prezident musí dostat na srozuměnou, že nesmí zopakovat sovětskou invazi do Československa z roku 1968 nebo okupaci ukrajinského Krymu ruskou armádou z roku 2014. Souhlasíte s ním? Můžeme se dočkat stejného scénáře jako v roce 2014 na Ukrajině? A je na místě v této souvislosti připomínání roku 1968?
Slova pana premiéra Babiše považuji za nešťastná. Nevím, co ho vedlo k tomu, že měl potřebu vměšovat se do vnitřních záležitostí Běloruska a nevyčkal koordinovaného stanoviska s ostatními zeměmi EU, i když i to by mělo respektovat svrchovanost Běloruska a neopakovat svoji chybu, které se dopustili ve vztahu k Ukrajině. Dneska je Ukrajina zbídačenou a rozvrácenou zemí a nikdo z EU se nechce přiznat k podílu EU, která k tomuto stavu mohutně přispěla.
Přirovnávání případné pomoci Bělorusku ze strany Ruska k roku 1968 osobně považuji za nevhodné, navíc nic neříkající. A k „okupaci Krymu“ se drtivou většinou vyjádřili obyvatelé Krymu v referendu.
Může podle vás s Lukašenkem pohnout zahraniční diplomatický tlak? Jakou roli zde kromě Ruska hrají USA nebo EU?
Prezident Lukašenko si již asi uvědomil jakou chybu udělal svým koketováním se Západem. Pokud dojde k nějaké korekci vnitřní politiky Běloruska, tak může nějakou roli sehrát vliv Ruska, ale rozhodně ne USA a EU. Ukrajina je stále ještě čerstvým mementem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
