Paní předsedkyně, koalice těsně před parlamentními prázdninami protlačila díky pevně zařazenému hlasování další změny v důchodech. Budete podávat ústavní stížnost, jak se již objevilo?
Dovolím si popsat celý proces. Celé projednávání novely zákona o důchodovém pojištění v prvním, druhém i třetím čtení, kterým se trvale zpomalují valorizace, mimořádné se ruší a upravují se podmínky pro odchod do předčasného důchodu, trvalo pět a půl dne přesně. Všechna tři čtení. V době, kdy oni hlasovali o tom, že stanoví pevné hlasování na 12:30 a také když se hlasovalo, bylo přihlášeno ještě 34 poslanců. Pětikoalice udělala z porušování jednacího řádu standard a normu. My jsme k takto silnému kroku došli jednou po roce a půl projednávání EET, ale oni už si z toho udělali něco běžného.
Musíme v tuto chvíli počkat, jak o tom rozhodne Senát. Jako právník pořád věřím, že by horní komora měla být pojistkou zákonnosti. Rovněž musíme vyčkat, jak se k tomu postaví pan prezident. Pokud obě tyto instituce zákonu dají zelenou, pak se naplní podmínky, abychom se obrátili na Ústavní soud. Budeme to ještě debatovat na klubu, ale za sebe říkám, že dát to k Ústavnímu soudu je naše povinnost. Že šlo o porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, je jisté, ale Ústavním soud jako jediná autorita v zemi může říct, zda je to rovněž protiústavní a co s tím dál dělat. Pětikoalice je tak arogantní a plná sebejistoty, že ani nepočkali na rozhodnutí Ústavního soudu v první věci, kterou jsme podali 5. května, kdy zpomalili důchodcům červnové valorizace. Nečekají a udělají to znovu. Prostě nás převálcovali, jednacímu řádu navzdory. Už se viděli totiž na pláži s mojitem v ruce.
Vy jako opozice snad ne?
Ne, kdepak. My jsme byli připraveni, že budeme jednat i během parlamentních prázdnin. Jsme poslanci a vnímáme, že jde o veřejnou službu. Ve chvíli, kdy máte povinnost sloužit, tak sloužíte.
Zmínila jste ústavní stížnost z 5. května, kde napadáte ořezání červnové valorizace důchodů. Máte informace napovídající, že Ústavní soud brzy rozhodne?
Aktuálně je situace taková, že vláda podala k našemu návrhu své písemné vyjádření. Na toto vyjádření jsme již jako navrhovatel podali repliku. Můj osobní dojem je, že se záležitost posouvá dopředu každým dnem. Vše je na Ústavním soudu, my to nijak urychlit nemůžeme. Věřím, že si Ústavní soud uvědomuje závažnost a dopady našeho podání na zrušení části zákona o důchodovém pojištění, že by to na podzim mohlo být. Jde však o mé přání a odhad, nic pro to udělat nemohu.
Co se týče snížení důchodů formou osekání valorizace v příštím roce, ministr práce a sociálních věcí Jurečka říká, že to vláda dělá kvůli tomu, aby tady byly důstojné důchody pro vnoučata současných důchodců…
Vždyť ta svoje prohlášení nikdy ničím nedoložil. Tato vláda slíbila a vyhrála volby na tom, že ušetří především na výdajové straně. Vzpomeňte si na její bombastickou tiskovou konferenci v květnu, kde tvrdili, že dvě třetiny ušetří na výdajích a jenom třetina bude znamenat zvýšení daní. Ve chvíli, kdy to říkali, jim nad hlavami zářil transparent 50:50. Ani to jim nesedělo. Zatím jsme viděli pouze to, že navrhují zvyšování daní a silou prosadili snížení důchodů. Úspory žádné. Tím také skončí a dotrpí to ve Strakově akademii do října 2025, kdy budou sněmovní volby. Vláda Petra Fialy nám v době těžké krize a v recesi místo prorůstových opatření ordinuje vyšší daně a snižování důchodů.
Předpokládáte tedy, že vláda do řádných voleb vydrží.
Kritika vůči vládě je velká, mimořádná a sama jsem překvapena, že mnohdy přichází i z míst, odkud bych to nečekala, a vláda si za to může sama. Velmi je ale pohromadě drží jediné lepidlo, které mají, a to je Antibabiš. Líbí se jim užívat si moc, mít ta ministerstva, armády poradců, kam si přivádějí svoje kamarády, armády politických náměstků, služební auta, drahé zahraniční cesty atd. Opíjejí se mocí a vůbec si neuvědomují, že vládnout znamená především mít obrovskou odpovědnost. Během krize je odpovědnost ještě větší a vládnutí těžší. Dobře vím, o čem mluvím, protože během mého čtyřletého působení na Ministerstvu financí jsme měli dva roky těžkou covidovou krizi. To byla mnohem těžší a náročnější situace, než máme dnes. Ekonomika stála, nastal obrovský propad příjmů státního rozpočtu a nárůst výdajů. A navíc došlo k tomu ze dne na den. Jistě bychom dnes řadu věcí udělali jinak nebo lépe, ale po bitvě je každý generálem.
Fotogalerie: - Penze porostou pomaleji
Premiér Fiala ovšem před odjezdem na dovolenou chválil, jak se jeho vládě podařilo zkrotit inflaci. Lze to připsat vládě k dobru?
Díky za tuto otázku. To je opravdu úžasná historka. Pan premiér nám letos v květnu říkal, že vláda s inflací nic dělat nemůže, že to je v moci České národní banky. Dokonce to sváděl i na naši vládu a vykládal o „Babišově drahotě“. Takže za inflaci nejdříve podle premiéra Fialy mohl Babiš, potom Putin a nakonec Česká národní banka. Nakonec se přišel pochválit, že to vlastně vyřešil on. Přišel, poplácal se po ramenou a sdělil nám, že těch 9,7 procenta je vlastně jeho zásluha. K smíchu! Ten, kdo mu radí, aby tohle říkal, mu to snad dělá naschvál a chce urychlit jeho konec. Jinak si to neumím vysvětlit. Co nám pan premiér řekl? Je to směšné, hloupé a kdyby měl kousek cti v těle, nikdy by nic takového nemohl říci. Zvláště když před rokem říkal něco naprosto odlišného. Nemluvě o tom, že podle Eurostatu máme dlouhodobě třetí nejvyšší inflaci v Evropské unii. Panu premiérovi opravdu gratuluji.
Novinkám jste nedávno řekla, že když ministr financí Stanjura přišel po roce a půl na rozpočtový výbor, bylo to snad to nejtrapnější, co jste zažila. V čem?
Ve spolupráci s předsedou rozpočtového výboru panem Bernardem se mi povedlo dotlačit pana ministra, aby přišel, a nakonec tam zůstal asi dvě a půl hodiny, což bylo skutečně unikátní. Musím zopakovat, že skutečně něco tak trapného jsem nezažila, a popíšu vám to na nejtrapnější historce z mnoha trapných. Pana Stanjury jsem se ptala, kde se v rozpočtu vzalo těch 50 miliard z modernizačního fondu, které se v rozpočtu záhadně objevily v nesouladu s národní legislativou, bez notifikace Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou. Na to jsem se ho snažila ptát od podzimu loňského roku. Konečně jsem se dočkala odpovědi, budu ji volně parafrázovat.
Pan ministr řekl, že když rozpočet putoval z Ministerstva financí na vládu, těch 50 miliard tam nebylo a dostaly se tam na vládě. Pan ministr se obhajoval tak, že on to tam nenavrhoval, ale prý šlo o jiného člena vlády, kterého podle svých slov nechtěl z kolegiality jmenovat. V reakci na to jsme se ho ptali, jestli pro rozpočet zvedl ruku, na což odpověděl, že ano. To, že tedy státní rozpočet není v souladu s českým právem, mu teda zjevně nepřekáželo. Na další dotazy řekl, že tam už následně oněch 50 miliard nebude, jenže jsem mu připomněla, že je tam mají uvedené jak na rok 2023, tak ve střednědobém výhledu na rok 2024 a 2025, což je v součtu 150 miliard, které nebudou. Skutečně to bylo trapné. Přirovnala bych to k tomu, když dítě něco provede a svádí to na kamaráda ze školky. Takto prosím reaguje ministr financí vlády Petra Fialy. Ministr financí se vykrucuje, že nemůže za chyby v rozpočtu, protože to tam prý navrhl někdo jiný. Neuvěřitelné.
Pakliže z vašeho pohledu takto selhává ministr financí, schází vám adekvátní reakce premiéra na takové počínání? Nebo snad Petr Fiala zasáhl?
To se podle mě nestalo, určitě bychom o tom věděli. Já si naopak troufám říct, že Petr Fiala pokrývá tyto podvody. Nic jiného než podvod to není. A ministr financí se hájil jen tím, že to hodil na jiného nejmenovaného člena vlády. Za jiné normální vlády by letěl, protože toto je skandál obřího rozměru! S povděkem jsem kvitovala, že to tentokrát média zaregistrovala, ale stejně se nic neděje. Bohužel to výrazně snižuje kredibilitu české fiskální politiky nejen doma, ale i v zahraničí.
Jak je to s půjčkou 24 miliard od Evropské investiční banky, kterou jste na sociálních sítích kritizovala? Je to snad něco netypického vzhledem k běžné praxi?
Kromě podvodů, které jsem popisovala, udělal to, že část deficitu převedl do Státního fondu dopravní infrastruktury, aby oficiálně udržel deficit rozpočtu. Jenže pak nevěděl, co s tím, protože jsou uzavřené smlouvy a nemůže tam peníze jen tak neposlat. První část získali tím, že rychle uprostřed roku v rozporu se sliby zvedli spotřební daň na naftu, což přináší SFDI dodatečné příjmy. Jenže jim zbývalo dalších skoro 25 miliard, tak si vzali půjčku od EIB. Tvrdili, že úrok tam je zhruba o půl procentního bodu výhodnější, než si půjčujeme na finančních trzích, jenže to je teď. Půjčka má splatnost 18 let a úplně klidně to znamená, že může být splacena až za 18 let. Kde máte kurzové rozdíly, ty tam nejsou nijak řešené. Klidně se může stát, že až dnešní novorozenci budou plnoletí, zaplatí si to včetně úroků a kurzového rozdílu jen proto, že si Kupka se Stanjurou potřebovali dnešní rozpočet nalakovat na růžovo. Je to normální? Touto optikou si mohl do státních fondů převést celý schodek a tvrdit, že má vyrovnaný rozpočet. Takto vypadá hospodaření pana Stanjury. Podvody a fígle.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Jak si vysvětlujete, že tyto, podle vás, podvody a fígle bez problémů procházejí?
Budou tam minimálně dva důvody. Premiér tomu z velké části vůbec nerozumí, což je evidentní z jeho výroků. Plete si deficit, strukturální deficit atd. Druhý důvod je ten, že místo aby to řešil, tak průšvihy svého politického spojence (ministra Stranjury, pozn. red.) pokrývá a zametá. V případě ostatních koaličních partnerů to tak úplně není. Občas zaznamenávám v médiích výstupy šéfa rozpočtového výboru Sněmovny pana Bernarda (STAN), který se párkrát vyjádřil, že se mu to nelíbí.
Snad nejsou ostatní ministři úplně nekompetentní a minimálně pokud by tomu nerozuměli, nechají si poradit od státních úředníků, kteří jsou na svých místech celá léta a rozumí tomu. Pro ně všechny je ale tím hlavním motivem vydržet u vlády co nejdéle to půjde. Můžeme se jenom „těšit“ na další divadlo v podobě rozpočtu na rok 2024.
Měli jsme v novodobé historii mnoho ministrů financí a každý z nich měl nějaké politické preference a styl práce. Všichni byli doposud ale stejní v tom, že dodržovali zákon a rozpočtová pravidla, dělali poctivé rozpočtové řemeslo. Je úplně jedno, jestli to byl Kočárník, Janota, Kalousek, Babiš, Schillerová. Pan Stanjura je první případ svého druhu a unikát. Veřejné finance řídí politický ideolog s týmem markeťáků okolo sebe, kamarádů z ODS. Důsledky takového katastrofálního přístupu vidíme v každodenní praxi. Důvěra veřejnosti v Ministerstvo financí podle CVVM poklesla za pana Stanjury tak dramaticky, jak se to dosud u žádné instituce nestalo.
Pokud ale posloucháte vyjádření některých koaličních politiků, je všechno v pořádku a vládě se daří.
Očekávala bych, že budou média pana ministra Stanjuru více cupovat, to je bez diskuse. Nezbývá mi než poslat podnět na Nejvyšší kontrolní úřad, který by se měl zaobírat tím, jak ministr financí pracuje s rozpočtem. Věřím, že je NKÚ nezávislá instituce, která, pokud zjistí nedostatky, bude je kritizovat stejně tak, jako když případně nějaké zjistili za naší vlády.
Nejde pouze o to, že si tady o těch podvodech povídáme a poukazujeme, ale může to mít dalekosáhlé dopady na důvěryhodnost a kredibilitu České republiky. Mohou to zaznamenat, a zcela jistě i zaznamenají, ratingové agentury. Může to mít dopad i v tom, že si na finančních trzích stát bude půjčovat dráž.
Je to skandál. Navíc kombinovaný s arogancí ministra financí. Do jeho situace bych se sice nikdy nedostala, ale na jeho místě bych se zahrabala pod zem a modlila se od rána do večera, aby to s rozpočtem pro naši zemi dopadlo co nejlépe. Ale ne, on se objeví jak fénix z popela a tváří se, že je vše oukej a všechno zvládne. Za jakou cenu? Za cenu dalších podvodů a triků? A takto přežije další dva roky. Za mě naprostá katastrofa a hrůza.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
pejsek52
