„Diskriminační zvýšení spotřební daně výhradně na lihoviny se ukázalo jako zcela neúčinné. Stát daň zvedl o desítky procent, ale příjmy prakticky nevzrostly. Naopak došlo k rozmachu nelegální výroby a prodeje alkoholu. Odhadujeme, že více než 15 % finančních prostředků, které by stát mohl získat na spotřební dani z lihovin, se ztrácí kvůli nelegálnímu domácímu pálení a prodeji alkoholu mimo legální trh. Jen pro představu, celkový černý trh představuje 1,5 miliardy Kč, o které každý rok přichází státní rozpočet,“ uvedl Pavel Dvořáček, prezident UVDL a generální ředitel společnosti RUDOLF JELÍNEK.

Podle UVDL je nelogické, aby existovaly tak dramatické rozdíly mezi spotřební daní z piva, vína a lihovin, když samotný alkohol působí na lidský organismus naprosto stejně. Když porovnáme běžné porce alkoholických nápojů, tak 0,5 litru 10° piva obsahuje cca 16 g alkoholu, 0,2 litru vína 19 g a panák vodky 13 g.

Rozdíl v dani je ale propastný. Za pivo spotřebitel zaplatí spotřební daň ve výši 1,60 Kč, za víno dokonce 0 Kč, ale za vodku 6,25 Kč. Lihoviny jsou zdaněny 5x více než pivo, přičemž tiché víno není zdaněno vůbec. Navíc tolik oblíbené prosecco frizante je díky platné legislativě také považováno za tiché víno a daň neplatí!

„To je naprosto nelogický a diskriminační přístup. Stát tímto nastavením nejen deformuje trh, ale i ohrožuje legální výrobce, obchodníky, ale nakonec i spotřebitele, kterým se snaží namluvit, že existuje dobrý a špatný alkohol. A tak, kdo chce levnější alkohol, najde si jinou cestu – ať ve formě levnějších, méně zdaněných produktů, nebo u nelegálních výrobců,“ vysvětluje Vladimír Darebník, výkonný ředitel UVDL.

Je důležité také zdůraznit, že lihoviny přitom tvoří jen 28 % spotřeby alkoholu, ale na výběru spotřební daně se podílejí 64 %. „Je jasné, kdo skutečně nese daňové břemeno a kdo státu odvádí peníze. Výrobci alkoholu jsou vysoce regulované odvětví podnikání, v rámci kterého by měl stát zajistit rovnoprávnost. My za to nabízíme ekonomickou, právní a zdravotní zodpovědnost  a bezpečnost výrobků,“ řekl Pavel Dvořáček.

„Musíme však s politováním konstatovat, že naše argumenty představitelé státu neslyší nebo slyšet nechtějí. Dlouhodobě prosazujeme férovou spolupráci a komunikaci a chceme být pro stát partnerem, a ne protivníkem. Zároveň podporujeme myšlenku, aby finanční prostředky, které stát vybere na spotřební dani od domácích vinařů, se pěstitelům vinné révy vrátily zpět,“ dodal Dvořáček.

Přestože stát v posledních letech několikrát zvýšil spotřební daň výhradně u lihovin, daňové výnosy z jejich prodeje nikterak nevzrostly – spíše stagnují či dokonce klesají. Od roku 2020 do dnešní doby byla sazba daně zvýšena o 23,2 %, přitom inkaso daně vzrostlo pouze o 8,8 %.  „Jsme přesvědčeni, že je to jasný důkaz toho, že dochází k přesunu spotřeby k nezdaněným lihovinám z nelegální výroby nebo k méně zdaněným alkoholickým nápojům. Ubyli také cizinci, kterým se nákup v Čechách díky vysoké spotřební dani už nevyplatí,“ upozorňuje Pavel Dvořáček.

To se v konečném důsledku promítá v tom, že dochází k trvalému poklesu oficiálního prodeje lihovin, který byl v roce 2024 nejnižší za posledních 10 let. Podle statistických údajů však spotřeba lihovin neklesla, což jen podtrhuje obavy z prudkého vzestupu černého trhu.

UVDL odhaduje, že do zahájení výrazného růstu sazby spotřební daně činil černý trh přibližně 5 % celého trhu. V posledních letech se však tento objem zvyšuje o objem lihovin vyrobených podomácku v nelegálních pálenicích.

Oficiální a zdaněné pěstitelské pálení se totiž za posledních 10 let snížilo o 50 %, tedy ze 2,8 milionu litrů na pouhých 1,3 milionu litrů stoprocentního alkoholu.

V neposlední řadě také výrazně klesly nákupy lihovin v pohraničních oblastech. Podle dostupných dat o více než 55 %, protože v důsledku vysoké daňové zátěže přestává být alkohol v České republice atraktivní pro zahraniční zákazníky. Spotřební daň na lihoviny je dnes v České republice totiž vyšší než v sousedním Rakousku, Německu či na Slovensku.

„Naše obavy o nahrávání rozmachu nelegálního obchodu s lihovinami umocňuje navíc to, že se nám i přes legitimní snahu nepodařilo zabránit tomu, aby se v tichosti a za divných okolností propašovala do právě schváleného zákona o značení lihovin novinka v podobě legalizace velkého balení lihovin. Ty se budou moci nově prodávat i v pětilitrových nádobách. To je jen další riziko, které v minulosti vytvořilo podhoubí pro metanolovou kauzu, která v roce 2012 připravila o život na 55 lidí,“ dodal Vladimír Darebník, výkonný ředitel UVDL.

UVDL vyzývá politické strany, aby po volbách komunikovaly s výrobci a prodejci alkoholických nápojů a prováděly jen taková opatření, která budou založena na spravedlivém přístupu ke všem subjektům.

Podle UVDL je navíc zvláštní, že se stát téměř výhradně zaměřuje na tabák a alkohol a vůbec si nevšímá, že bez jakéhokoliv zdanění výrazně a nebezpečně roste spotřeba látek na bázi marihuany, či různých psychoaktivních farmaceutických preparátů. Tyto látky tak potichu a zadarmo přebírají místo na trhu a zejména u mladých lidí představují nemenší riziko než alkohol.

UVDL dlouhodobě podporuje zodpovědnou konzumaci alkoholu. Projekty jako „Pij s rozumem" a „Pobavme se o alkoholu" pomáhají snižovat rizika spojená s nadměrným pitím. Studie ukazují, že i díky nim klesla spotřeba alkoholu mezi mladými lidmi až o 48 % za posledních 15 let.