Poslanecká sněmovna se brzy chystá dovolit chybějící členy do rady ČRo a hlavně Rady ČT, kde chybí šest lidí. Koalice ale zároveň chystá novelu zákona, který systém volby do těchto rad změní. Je tato úprava nutná?
Absolutně nutná není. Neřeší to, co by řešit měla. Ano, je nutná úprava zákonů, které se týkají médií veřejné služby. Je potřeba vyřešit klesající faktickou hodnotu koncesionářských poplatků, které jsou od roku 2008 stejné bez ohledu na inflaci od té doby a na vzrůstající úkoly veřejné služby. Je potřeba vyřešit vratku DPH z poplatků obou médií veřejné služby. Dnes jsou tato média trestána za to, že jejich cílem není zisk, ale služba. A také si musíme uvědomit, že v současnosti si z poplatků ještě ukousne tři koruny, možná nyní víc, Česká pošta za platbu SIPO. To je jen za doručení poplatků Českému rozhlasu 130 milionů, za přeposlání ČT dalších 300 milionů. To je skrytá dotace státnímu podniku, která odporuje pravidlům Evropské unie.
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Tedy myšlenka, že se na to všechno poslanci vykašlou, ale začnou zbrkle měnit způsob, jakým se volí radní, je nesmysl, je to politicky účelové a zavání to pokoutností. Tak, jak se rady volí nyní, je stejně vyhovující. Není důvod, proč to měnit. Zvlášť nyní, v nouzovém stavu, v časech, kdy je za humny válka, kdy stoupají ceny, kdy k nám přichází stovky tisíc uprchlíků. O těchto věcech se má široce debatovat na odborných fórech, ne pokoutně prosazovat „z příkazu premiéra“ a hlavně: ne prosazovat změny nesmyslně rychle. V americké NASA mají zásadu: co funguje, neměň.
Pokud bychom chtěli změnit politickou volbu za jinou, volme stejným způsobem poslance. Třeba je můžeme losovat… Je naprosto legitimní, jestliže pomocí odborně kompetentních zástupců veřejnosti stejnou veřejností volení poslanci konstituují orgán na dohled nad respektováním zákona a etického kodexu.
Fotogalerie: - Polské ceny v půlce března
Změna by znamenala, že všichni dosavadní radní budou odvoláni a do rady budou nově voleni podle nových pravidel. Skončili by tak i ti, kteří se nyní uchází o prázdná místa. Není to trochu zmatečné? A nehrozí pak soudní procesy, když radní budou počítat s funkčním obdobím šesti let a nakonec z toho bude třeba jen šest měsíců?
Vůči těm, kteří nyní kandidují, to není fér. Nebála bych se to označit za podraz. Proč je teď do těch rad volí, když jsou jen zbožím na rychlou spotřebu? Jako že je odměna i na půl roku dobrá? Nebo je to jen nějaká zkouška poslušnosti jako u psů? A kdo bude dobrý, postoupí do další volby? Ne, soudní procesy nehrozí. Rada může být odvolána jako celek z vyjmenovaných důvodů, i jednotliví radní mohou být odvoláni. Změna zákona je důvod k ukončení činnosti starých rad, který určitě bude formulován jako paragraf, takzvaný „přechoďák“. Sněmovna je suverén. Rozhodně to ale považuji za nemorální.
Nový zákon by měl zúžit prostor pro navrhování kandidátů, do čehož už by se nemohly zapojovat běžné malé občanské spolky, ale jen ty velké s celostátní působností. Zaznamenal jsem obavy, že pak budou radní vybírat de facto jen velké neziskovky, kteří kontakt s běžnými občany mají minimální…
Tak samotné nové vymezení těch, kdo smí kandidovat na funkci radního, je cenzurně diskriminující a myslím, že by bylo zajímavé zjistit, jak rozhodne Ústavní soud. Požadavek na to, aby sdružení, která mohou předkládat kandidáty, existovala více než deset let, je nesmyslná. Proč ne dvacet? Skauti, Pekelní andělé a policejní veteráni by to uvítali… Uvedu příklad – v naší čtvrti koupila rozpadlý statek naprosto nová Nadace rodiny Vlčkových a předělává jej na dětský hospic. Statek tím nadace zachránila, v divokých devadesátkách za éry ODS a trhu bez přívlastků jej totiž za pár korun získal člověk, který doufal, že spadne a on si tam postaví něco pěkného skleněného. Naštěstí se tak nestalo. Proč by tato nadace, sice nová, ale zabývající se vážnou a důležitou činností, měla mít nevýhodu proti genderově lobbistické partě, která mi jednou za dva roky po volbách pošle tiskovou zprávu na téma „to je báječné, máme v senátu o dvě ženy více“ nebo „to je hrozné, máme ve sněmovně o ženu méně“.
Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?Anketa
Změnou má být i to, že část radních by příště volili i senátoři, přitom to dosud byla doména Poslanecké sněmovny. Je to správné? Příznivci návrhu argumentují, že to bude ještě demokratičtější.
Nebude to demokratičtější. Bohužel, Senát se neukazuje ani tak jako pojistka demokracie, ale spíš jako nátlaková komora, která má tendenci čeřit vody. Upřímně, nemám pocit, že by v době, kdy senát neexistoval, byl tento stát méně demokratický. Mandát prezidenta je 2,5 milionu občanů. Mandát poslance je průměrně 50 tisíc občanů. Ale senátora může teoreticky zvolit i jen několik set občanů… Předsedu této ctěné komory, senátora Vystrčila, zvolilo pouhých 8 144 voličů. Mandát má tomu odpovídající, i když si toho nechce být vědom.
Demokratičtější způsoby voleb do veřejnoprávních rad si nicméně představit umím. Například původní stranický systém, ostatně, takhle se přece volí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Dovedu si představit procentuální kvóty pro opozici. V době, kdy je Sněmovna a Senát ve stejných politických barvách, o žádnou demokratizaci nejde. Natož o „stabilizaci“, o níž zapáleně hovoří poradce premiéra Michal Klíma, který zákon prosazuje. Ta média nejsou v rozvalu, televizní krize už byla, když byl výkonným ředitelem vydavatelství Economia. Pokud tedy nejde spíše o normalizaci.
Fotogalerie: - Po hlasování o rozpočtu
Kdo a proč tuto změnu nejvíce prosazuje? A proč podle vás média dávno nevarují před ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií, když by přijetí změny zákona znamenalo, že si budoucí nové radní komplet vybere pouze vládnoucí koalice?
Nejvíc ji prosazuje poradce premiéra pro média a dezinformace Michal Klíma a Fond nezávislé žurnalistiky několika multimilionářů, kde Klíma před tím působil. Ten to evidentně bere jako demonstraci své vlastní, možná budoucí, moci. K ohrožení nezávislosti médií veřejné služby by došlo právě přijetím tohoto zákona šitého horkou jehlou. Ostatně, ani Ministerstvo spravedlnosti nepřekypuje nad novelou nadšením. Tvrdě ho odmítlo. Teď je nutno se zabývat důležitějšími věcmi, ne v nouzovém stavu přijímat mediální novelu, navíc salámovou metodou rozdělenou. Rychle rozbijme rady a pak debatujme nad financováním a věcmi, které jsou pro média daleko důležitější? Označila bych to přinejmenším za „zvláštní“ přístup.
Hrozí v takovém případě absence skutečné kontroly veřejnoprávních médií? Pokud by byli do rad navoleni lidé stejného názoru, budou rady reálně schopny vykonávat svou funkci? Nebudou to jen přikyvovači?
Ano, hrozí. V radách mají být zastoupeny různé názorové proudy, nikoliv jeden, vládou, případně nejvyšším státním zastupitelstvím formulovaný proud. Tedy i názorové proudy, vládě nepohodlné. Tedy i ty názorové proudy, které jsou politickou opozicí. Pokud budou do rady zvoleni lidé jednoho povoleného názoru, pak je funkce rady paralyzována, protože není schopna hlasováním rozhodnout o vyváženosti. Televize se rychle stane služkou. A zůstane jí pak dlouho.
Fotogalerie: - Před KACPU
Případná budoucí jednobarevná Rada ČT bude vybírat i nového šéfa televize. Současný ředitel Dvořák by jistě rád pokračoval, ale hrozí podle vás třeba to, že si zákonodárci vyberou „svého člověka” a de facto se pokusí ČT ovládnout?
Ono se dokonce v kuloárech hovoří o tom, že by to mohl být někdo jiný. Takže ano, reálně hrozí, že si zvolení jednobarevní radní zvolí sobě milého ředitele a tím reálně ohrozí veřejnou službu.
Dovedete si představit, že by to všechno mohlo lidi naštvat a šli by si to s politiky nebo Českou televizí „vyřídit”? Asi nelze čekat, že by vůči tomu protestoval Milion chvilek a spíše platí, že ten druhý názorový tábor není tak aktivistický či dobře organizovaný…
Pocítili jste již výrazné zvýšení cen pohonných hmot?Anketa
Na to bych moc nespoléhala. V dobách, kdy pan ředitel Dvořák začínal, jsem se šla ze zájmu podívat na demonstraci, kterou svolala příslovečná postava tehdejšího militantně protitelevizního dění, taxikář Zdeněk Ponert. Domnívala jsem se, že se tam půjdu „na čtvrt hodiny mrknout“. Vyklubal se z toho pochod několika tisíc lidí na Kavčí hory, dokonce kvůli tomu zavírali magistrálu. Málem létaly dlažební kostky. Já bych to nepodceňovala. Klidně může kdejaký Milion chvilek (již poněkud zdiskreditovaný) říkat, že to byla lůza. Ale představa, že nikdo není tak aktivistický a dobře zorganizovaný, je představa velmi lichá. V kombinaci s uměle vyvolanou drahotou a frustrací z recese a nezaměstnanosti smrtelná kombinace. Velmi snadno pak může dojít k formulaci názoru, že „my nejsme lůza, my jsme lid“.
Stávající vládní koalice v minulém období často vyvolávala silné bouře, že chce Babišova vláda ČT ovládnout, protože poslanci do její rady zvolili lidi, s nimiž strany jako TOP 09, STAN či lidovci nesouhlasili. Přitom šlo pouze o doplnění rad, nyní by si vláda vybrala rady celé. Média to ale prakticky v masové míře nezajímá. Proč?
Protože poslanci tehdejší vládní většiny, dnes opozice, mediálním mainstreamem neoblíbení, odmítli respektovat od roku 1996 ústně sjednané předsedou vlády a předsedou Sněmovny, nikdy nepsané, ale o to důsledněji udržované parlamentní pravidlo proporcionality. Výsledkem bylo selhání obsahové kontroly v televizi, neprojednávání stížností, neschopnost Rady konat a přitom neschopnost sněmovny Radu odvolat. Koncovkou je revanš tehdejší opozice, dnes vládní většiny. Nyní jsme navíc v době, kdy máme jiné důležitější starosti: inflaci, přicházející drahotu, válku za humny. O to důležitější roli média veřejné služby plní: informují, názorově konsolidují společnost. A dělají to dobře. Ať už formou ukrajinského vysílání, nebo formou speciálních pořadů či ukrajinských titulků. Vzpomeňme na jejich nezastupitelnou roli během covidové doby. Může se ale stát, že s naléhavostí začnou klást velmi nepříjemné otázky vládě. Proto ta snaha je vzít u huby.
Když se v letech 2002-2006 připravovaly novely mediálních zákonů, pořádaly se diskuse, jezdilo se na konference, na nich padaly argumenty, občas se na nich křičelo, ale scházeli a sjížděli se na ně mediální odborníci, kteří něco věděli a uměli. Politici se tam jezdili vzdělat a poslouchat. Tohle je pokoutně vymyšlená norma kdesi za bukem v jakémsi spolku, která prošla z nějakého důvodu zrychleným připomínkovým řízením a údajně je tlak na to, aby prošla ve Sněmovně zrychleným projednáváním jako by se jednalo o krizový zákon. Proč? Jde snad o bezpečnost státu? Jednoznačná shoda na tomto zákoně není ani v lůně vládních stran. Má Petr Fiala a jeho poradce pro média strach, že za pár měsíců už v té vládě nebudou a chtějí si tam rychle navolit vlastní lidi? Nechápou, že vzápětí dojde k dalšímu převolení? A to jim ani nevadí, že nová volba bude v létě, když jejich poslancům a radnímu vadilo, že rada Českého rozhlasu volila ředitele koncem léta? Teď budou o prázdninách volit ty, kteří dohlíží na fungování médií veřejné služby a je to v pořádku? Celé to zkrátka budí prazvláštní dojem toho, čemu říká Andrej Babiš trefně „účelovka“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
