Politická korektnost je ta největší lež. Najednou zjistíme, že sedíme v kriminále s okovy na rukou. Aby se to nestalo, promlouvá Milan Knížák k národu skutečně od plic

08.01.2017 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Profesor Milan Knížák v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nastínil svoji vizi budoucí totalitní společnosti. První znepokojivé náznaky však podle jeho názoru pociťujeme již v současnosti. „Šiřitelé dobra jsou ti největší demagogové světa. Politická korektnost je tou největší lží,“ konstatuje dále osobitý výtvarník, hudebník a performer Knížák.

Politická korektnost je ta největší lež. Najednou zjistíme, že sedíme v kriminále s okovy na rukou. Aby se to nestalo, promlouvá Milan Knížák k národu skutečně od plic
Foto: Hans Štembera
Popisek: Milan Knížák

Téměř přesně před pěti roky jsme spolu v rámci společného rozhovoru pro server ePortál.cz hovořili o budoucnosti. Vy jste tenkrát říkal, že nás patrně čeká nějaká forma totality. S odstupem „pětiletky“ mi přijde, že jste ten odhad celkem trefil...

Mělo by mě těšit, že jsem se nemýlil, ale věřte mi, že z toho radost nemám. Situaci urychlila imigrační vlna, která je ohrožením evropských tradic, a Evropa neví, jak se má k tomu postavit. Většina politických elit (tento výraz neodpovídá pravdě, ale je obecně používán, a proto jsem ho použil i já) propaguje pseudoempatii, vítání imigrantů chlebem a solí bez ohledu na jejich motivy. Velká část společnosti má z imigrace strach. Tato situace polarizuje Evropu a je zárodkem budoucích problémů, které mohou vyústit v občanské války. To otevírá dveře totalitním řešením. Téměř na celém světě vidím touhu po silných vůdcích. Proto se u nás řada primitivnějších či prospěchářských spoluobčanů obrací k vulgárnímu Babišovi. Zaměňují totiž hrubost za sílu.

Elity budou ještě elitnější, davy ještě manipulovatelnější. S ústy plnými demokracie vzhůru do totality! A současný stav naší společnosti, kde si velká část myslí, že fízlovskými metodami se dostaneme k té ‚pravé‘ demokracii, svědčí o úpadku obecné inteligence a o ztrátě pudu sebezáchovy,“ abych přímo odcitoval ze zmiňovaných slov... Těžko si v této souvislosti nevybavit třeba web zřízený v souvislosti s Babišovou EET...

Web sice už údajně zrušili, ale je to jen kosmetická úprava adresovaná výše uvedené vrstvě spoluobčanů. V souvislosti s Babišem nemohu pochopit, že mu jeho kolegové ve vládě a v parlamentu trpí jeho chování, když tvrdí, že on rozhodne, on nařídí, on to nevěděl… To je přece absurdní. Ministr není vládce. Politik je služebníkem společnosti. Demokratická společnost se nedá řídit jako podnik, poněvadž skládáme účty společnosti. Když zkrachuje náš podnik, tak s ním zkrachujeme i my. Práce pro stát musí být odpovědnější, opatrnější a především citlivější.

Pocházím z oblasti kultury a považuji za důležitou i kulturnost lidského jednání. Vulgarita vyjadřování mě uráží. Nemohu pochopit, jak je možné, aby člen vlády ustavičně vládu urážel za její neschopnost a označoval své kolegy za zloděje a podvodníky. Je mi jasné, že Babiš tím chce vytvořit image neohroženého bojovníka za spravedlnost. Říkám nahlas, že Babiš je jen obyčejný prospěchář a lhář a jde mu jen o sebe.

Milan Knížák vystoupil i v Pražské kavárně PL.cz:

 

Zdá se mi, že ta vaše vize totalitní budoucnosti se přece jenom projevila nějak brzy. Předpokládám, že to jste asi sám nečekal...

Jak jsem se výše zmínil, celou situaci urychlila imigrace, a když jsem mluvil o cestě k totalitě, neměl jsem na mysli jen Českou republiku, ale celý svět.

Můžete to blíže rozvést?

Určitě. Národnostní stát byl zatím nejfunkčnější formou z moderních společenství a rozumím snahám o jeho navrácení. Utvořit multikulturní společnost úpravou zákonů, pozitivní diskriminací, podporou menšin a exotických kultur je k ničemu. Tím nelze vytvořit novou společnost. Tak velká změna musí mít kořeny ve vlastních kulturách a musí se evolučně proměňovat od monokultury k multikultuře. Celý současný svět přijal principy evropského moderního umění především proto, že Západ (politický západ) nezřízeně akcentuje subjekt. Proto se všude na světě píší „evropské“ romány, skládá „evropská“ hudba, vytvářejí „evropská“ výtvarná díla atp. To už je multikultura.

Svět se tímto způsobem kulturně unifikoval a je problematické objevit něco, co vzniká mimo tyto trendy. Umění nemá nic, čím by se občerstvilo. Žije samo ze sebe, a to je vždy znamením úpadku.

Můžeme tedy čekat zásadní změny? Třeba i v tom, jak vypadají státy?

Jsem přesvědčen, že do budoucna, pokud se bude svět vyvíjet podobným způsobem jako za posledních padesát let, že bude totálně digitálně propojen, musí nutně zmizet územně celistvý stát. Dnešní forma státu je stejně jen formální, poněvadž nadnárodní monopoly vlastní většinu výrobních prostředků a de facto vládnou tomuto světu. Jak se nůžky mezi bohatstvím a chudobou rozevírají a mizí střední vrstva, která byla největším nositelem tzv. demokracie, je vláda nadnárodních monopolů sociálně nestabilní. Proto si představuji, že se po světě vytvoří jakási neúzemní společenství, shluky intelektuálně příbuzných jedinců.

To zní trochu jako sci-fi...

Vím, že je to trochu utopická představa, ale na druhé straně se mi to jeví jako logické. Už dnes se na sociálních sítích sdružují lidé psychicky příbuzní, takže vznik „shluků“ už vlastně nastal. Doufám jen, že neubereme tomuto vzniku na spontánnosti tím, že bychom se snažili některé jevy podporovat. Státní či jiná mocenská nebo zákonodárná iniciativa tempo vývoje zpomaluje a zamotává.

Když jsme u těch psychicky příbuzných. Nedávno dokázala skupina bojovníků za čistější svět, které senátor Kubera říká „dobroseři“, prosadit například zákon o úplném zákazu kouření v restauracích a hospodách. Dokázal jste si někdy představit, že by mohlo něco takového projít?

Jelikož znám Ameriku, kde tyto zákony jsou až absurdně dodržovány, nepřekvapuje mě, že se to zavádí i u nás. Když jsem byl v roce 1991 ve Spojených státech na pozvání tamější vlády, stala se mi následující příhoda. Asi v sedm hodin jsem si zašel na večeři, bylo to, myslím, v Chicagu. Tenkrát ještě neexistoval obecný zákaz kouření. Dojedl jsem a chtěl jsem si zapálit dýmku. Přišel ke mně vrchní a povídá, že kouřit lze, až přestanou servírovat večeře. Kdy to bude? Někdy po jedné hodině v noci… A to byla ještě selanka. Dnes si nemůžete zapálit nikde. Jen u sebe doma a ještě musíte být velmi opatrný, aby unikající kouř náhodou někoho neobtěžoval. Šiřitelé dobra jsou ti největší demagogové světa. Politická korektnost je tou největší lží.

Snad ještě absurdněji se v tom návrhu vyskytuje požadavek zákonodárců, aby hospodský nenaléval „podnapilé osobě“. Trochu mi to připomíná někdejší reklamy pivovarů, které nabádaly konzumenty, aby pili s mírou...

Myslím, že absurditu našich zákonů už není třeba dále komentovat. Je třeba se jim bránit.

V souvislosti s totalitní budoucností jste před pěti roky hovořil o dobrovolnosti, se kterou se tomu poddáme. Dnes mnoho lidí zákonodárce za jejich nápady skutečně chválí a říká, jak konečně udělali dobrou věc..

Obecná lidská vlastnost, zvlášť rozšířená v naší zemi, je nestarat se, když mě to přímo nepálí. Takoví lidé nechápou, že když se to zrovna nedotýká jejich teritoria, je to jen náhoda, a pokud se proti tomu nepostavíme dřív, než to dosáhne k nám, bude pak už pozdě.

Nejde jen o hospodské. O svátcích si dnes už člověk ani nekoupí rohlík, prý aby prodavači mohli být s rodinami. Je správné, aby parlament řešil, kdy smí majitel otevřít svůj obchod?

Demokracie nemůže být postavena na zákonech. Nejsilnější společnost je ta, která nepotřebuje silnou vládu, která nepotřebuje zákony, poněvadž žije v úctě k základním lidským hodnotám a tradicím. Právě v rámci „naší“ ochrany státy ukrajují stále víc osobní svobody. Pokud se tomu nebudeme bránit, najednou zjistíme, že žijeme v kriminále a na rukou máme okovy. To se může stát velmi rychle. Moje generace to zažila. Žil jsem téměř celý produktivní život v totalitě.

Ještě jsme neprobrali svobodu slova. Ministerstvo vnitra aktuálně zřídilo Centrum pro boj s terorismem a hybridními hrozbami, kterému se pejorativně říká ministerstvo pravdy. Souhlasíte s kritikou prezidenta Zemana, který nový úřad pro změnu přirovnává k novodobému Koniášovi?

S prezidentem Zemanem mám problém. Kromě několika rozumných prohlášení napáchá řadu nesmyslů, a tak ho nemohu jednoznačně podpořit. Souhlasím s kritikou centra, ale příměr ke Koniášovi mně připadá nespravedlivý. Jezuita Koniáš patřil mezi vzdělance své doby. Jezuitský řád byl nejvzdělanějším křesťanským řádem. Jirásek nám ho trochu zkreslil.

Jako důvod se uvádějí takzvané hybridní hrozby, jimiž prý ohrožuje naši bezpečnost ruská propaganda. Někteří novináři nám už vysvětlili, že kdo se jí dostatečně nehrozí a zpochybňuje ji, je agentem Kremlu. Naše země nemá s Rusy příliš pozitivní zkušenosti a vaše generace je jistě nemiluje dodnes, ale nepřipomíná vám tohle povykování třeba americký maccartismus?

Ano. Moje zkušenost s Rusy je opravdu nepříjemná, i když jsem jich tehdy potkal málo. My jsme pod pojmy Rusové, Rusko kritizovali sovětské socialistické zřízení, které mimochodem vládlo také u nás, takže bychom se především měli podívat sami na sebe, jak jsme sloužili komunistům, jak se většina našich spoluobčanů až hystericky bála. Mladým manželům se narodilo dítě a otec byl superloajální k tehdejší společnosti, poněvadž „co když jednou jeho dítě půjde na vysokou…“.

Dnes se u nás stávkuje, protestuje, nadává. Kde byli ti hrdinové před listopadem 1989? A kde jsou ti zvoniči klíči dnes, kdy se po nich chce, aby alespoň částečně převzali zodpovědnost za svůj život?

Budoucnost není v podřízenosti ani v rivalitě, ale ve vzájemném respektování. Dnešní problémy v arabském světě způsobily ve velké míře Američané svým vývozem demokracie. K Rusku bych ještě dodal, že nevyplodilo jen komunismus, který mimochodem vznikl v Německu, ale Rusové mají velkou kulturu, kterou Sovětské Rusko udusilo. Ruská literatura patří mezi největší literární poklady světa. Bez ruských výbojů výtvarného umění na začátku 20. století by vývoj umění vypadal jinak.

Letos nás čekají prezidentské i parlamentní volby. K volbám půjdou i voliči v Nizozemsku, Francii nebo Německu. Je podle vás ještě stále možné vizi totalitní společnosti v Čechách či celé Evropě vůbec zvrátit? 

Při všech chmurných představách, které mne pronásledují, chci si uchovat zrnko optimismu. Brexit v Evropě a zvolení Trumpa v USA mně dává určitou naději. Nejvíce se bojím Německa, poněvadž z historie vím, že Německo se mění přes noc. Vypadá to, že se nic neděje, téměř všichni se chovají loajálně a pak najednou se situace změní v opak. To by mohlo destabilizovat Evropu, poněvadž Německo je dnes jasně nejsilnějším hráčem. Francie je velmi nestabilní, neví si rady sama se sebou. Je to zvláštní režim, kde se royalismus míchá se socialismem. Nizozemci, které si představuji jako Jedlíky brambor z Van Goghova obrazu (to proto, že máme přítelkyni v Nizozemsku, která přesně tak vypadá), mohou přinést nějakou změnu. Je však těžké dělat prognózy, protože situace je velmi nestabilní. Módní termín, který u nás propaguje Václav Bělohradský, je „tekutost“. Současné společnosti se chovají tekutě. Tak aby nám svět neuplaval…


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Josef Provazník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rozpad EU je mnohem pravděpodobnější, než její reforma. Markéta Šichtařová od voleb nečeká zázraky

17:29 Rozpad EU je mnohem pravděpodobnější, než její reforma. Markéta Šichtařová od voleb nečeká zázraky

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Pokud by ve volbách do Evropského parlamentu posílilo postavení euroske…