Jak byste zhodnotil sobotní vlastenecké setkání na zahradě zámku v Příčovech, jehož jste byl jedním z hlavních organizátorů?
Akce byla unikátní tím, že se podařilo dostat ke společné diskusi dvě desítky špičkových osobností – vysokoškolských docentů a profesorů, spisovatelů, analytiků a dalších. Hovořilo se o velmi zajímavých tématech a zazněla řada nových myšlenek. Nicméně v mediální kampani, která se rozběhla, jde o jedinou věc, a to sice zda akce nekonkuruje gay pride. Naprosto výstižně to vypovídá o celkové situaci v zemi. Ve stejný den jako gay pride nesmíte mít v Česku jinou veřejnou akci, ani na úplně jiném místě. Pokud zákaz překročíte, třeba i nevědomky, stanete se terčem hnusných a neférových útoků. Tak vypadá svoboda podle pražské kavárny. Když jsme akci začali připravovat, samozřejmě jsme na nějaký konflikt termínů vůbec nepomysleli. Normální člověk přece nemá v zápisníčku, kdy bude Prague Pride.
Středočeský kraj prý příčovské setkání nejdříve podpořil…
Hejtmanství podporuje stovky podobných akcí. V Příčovech se nestalo nic mimořádného. Sjelo se několik set lidí, chovali se velmi slušně, utratili peníze, nezanechali po sobě žádný nepořádek. Videozáznamy potvrzují, že na akci nezaznělo nic nebezpečného nebo neslušného. Neexistuje žádný důvod, proč by zrovna tomuto Vlasteneckému setkání měla být běžná podpora odepřena.
Podle mých posledních informací se ale krajští politici radikálních „duhových“ aktivistů zalekli. Aniž se namáhali zjistit skutečnost, podporu zrušili. Doufám, že nejde o konečné rozhodnutí, protože by to ukazovalo, že i malá hrstka vyšinutých aktivistů může diktovat ministrům, hejtmanům a primátorům, co se jim zamane, a politici se neodváží odporovat. K čemu pak ti politici jsou? To můžeme rovnou zrušit volby a vládnout mohou šéfové Otevřené společnosti, Člověka v tísni a Multikulturního centra Praha.
Vlastenecké setkání narušili „duhoví“ aktivisté s megafonem. Vidíte v tom náhodu, nebo počátek nějakého nového trendu?
Jde o začátek. „Duhové bytosti“ mají absolutně všechna práva, jaká si dokážou představit. Ve srovnání s majoritou je jim poskytována řada výhod. Profesionální aktivisté ovšem potřebují vykazovat další činnost. Přece nepůjdou pracovat do fabriky. Vymýšlejí si tedy další a další nehoráznosti a přibývá útoků proti normálním lidem. Nejhorší je, že to nemůže nikdy skončit. Jakmile prosadí všechny současné požadavky, budou si muset vymyslet další. Nezastaví se nikdy. Až do úplného zničení společnosti. Nejradikálnější aktivisté dnes tvrdí, že stát nesmí tolerovat soužití mužů a žen a že děti narozené v normálních rodinách mají být automaticky odebírány a přidělovány homosexuálním skupinám. Připadá vám to absurdní? Vsaďte se, že během dvou až tří let půjde o požadavek tak normální, že ten, kdo jej bude odmítat, bude označován za fašistu a extremistu.
V pozvánkách do Příčov i na oficiálním banneru se uvádělo, že akce se jmenuje Vlastenecké setkání. Najednou se v médiích píše, že se akce jmenovala Vlastenecké setkání Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže, respektive někde jinde se tvrdí, že pořadatelem je toto sdružení…
Myslím si, že mediální aktivisté hledali, jak příčovské setkání zostudit, a proto vymysleli linku ke Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže. Děsivé na tom je, že se člověk neubrání pocitu, že mít bílou barvu pleti a nebýt homosexuálem posuzují čeští novináři, komentátoři a politici jako zločin. Mohli bychom se tomu pousmát, kdyby vše nemělo vliv na děti. Přibývá zpráv o případech, kdy české děti školního věku trpí depresemi z toho, že se narodily bílé.
Zmínili jsme už, že dne 10. srpna se konal též průvod Prague Pride, a vyvrcholil tak týden aktivit LGBT. Zaznamenal jste nějaké nové akcenty v jejich politické agendě?
Dnešní Prague Pride je předlistopadový První máj se vším všudy. Horliví šplhouni z korporací se tam chodí ukázat, aby si jich všiml jejich šéf. Pro jistotu pak dají ještě fotografii z akce na facebookový profil, aby vše vidělo osobní oddělení a zaneslo do příslušné složky. Až se bude za pár let rozhodovat o povyšování či propouštění, budou mít výhodu. Nic jiného tam vidět nebylo. Jen velké peníze, nuda a upachtěné plnění povinnosti. I těch deviantů ubývá, už tam jsou spíš jen jako kulisa.
Změnil se nějak mediální obraz Prague Pride?
Vlastně už se tolik nepíše o samotné Prague Pride. Aktivistická média místo toho útočí na lidi podezřelé z toho, že s akcí nesouhlasí. O akci samu vlastně přestalo jít. Jde výhradně o zastrašování, aby se nikdo neodvážil mít vlastní stanovisko.
Došlo k nějaké modifikaci přístupu politiků k této nadnárodními společnostmi, EU, veřejnými penězi i neziskovými organizacemi podporované akci?
Politici jsou každý rok zbabělejší a aktivisté jsou každý rok agresivnější. Určité postupné změny tedy lze zaznamenat. Zastavím se ale u nadnárodních společností. Ty už vesměs přestaly předstírat, že jim jde o prodej produktů a vytváření zisku, ale že v první řadě chtějí prosadit politickou změnu. Vše ostatní je až druhořadé.
Nepožadují ale nový přístup jejich zákazníci?
Tak by tomu mohlo být třeba u některých oděvních značek nebo u některých restaurací. Ale budou si hospodyňky kupovat prací prášky určité značky kvůli tomu, že výrobce podporuje LGBT? To je absurdní. Kdyby se nadnárodní korporace orientovaly na požadavky zákazníků, nabízelo by se pár produktů určených homosexuálům a dalším menšinám, ale většina produktů by byla určená pro majoritu. Ale tak tomu není!
Proč tedy korporace podporují akce typu Prague Pride?
Vysvětlení má dvě roviny. Dokud je firma malá, vydělává peníze tím, že dodává produkty odpovídající tomu, co chtějí zákazníci. Když ovšem dosáhne dostatečné síly, je pro ni výhodnější zničit demokracii a místní kulturu, převzít politickou moc, vydrancovat zemi a jít jinam. Chtějí prosadit regulace, které zničí místní podnikatele, přimět lidi pracovat za nedůstojné platy a přinutit je kupovat za nepřiměřené ceny věci, které nepotřebují. Když to nejde manipulací, použijí politický tlak. Jakmile korporace získají určitou sílu, mizí svoboda, demokracie i volný trh. Právě toho jsme svědky.
Kromě toho hrají roli i poměry uvnitř korporací. Téměř vždy je tomu tak, že existuje nějaký útvar společenské odpovědnosti nebo personalistiky, který terorizuje zbytek organizace. Lidé v tom útvaru většinou přišli z radikálních neziskovek, jsou na ně napojeni a prosazují ty nejabsurdnější požadavky. Nikdo se jim neodváží postavit. Stačí připomenout zakladatele a generálního ředitele firmy Mozzila Brendana Eicha, který byl vyhozen, protože se prozradilo, že nepodporuje homosexuální „manželství“. Můžeme též zmínit viceprezidentku společnosti Apple Denise Young Smith vyhozenou za výrok, že jako žena se necítí špatně v mužském kolektivu. Ani ti nejvyšší nejsou vyjmuti z pravomoci inkvizitorů. Jak jsem napsal ve své knize Prolomení hradeb, moc nejvyšších manažerů je postavena na schopnosti manipulovat a vyvažovat zájmy různých nátlakových skupin. Pokud se vzepřou a pokusí se jednat poctivě, jsou i oni zničeni. V korporacích vládne politická korektnost a strach.
Dá se během letošní okurkové sezóny odhadnout, kudy povedou na podzim linie tuzemského politického střetu? Půjde o rozpočet nebo o něco jiného?
Obávám se, že současní novináři a analytici nejsou schopni zvládnout tak komplikované téma, jakým je rozpočet. Skutečně přibývá příznaků blížící se hospodářské krize a potvrzuje se, že naše závislost na Německu je smrtící. Ukazuje se také, že zrychlující proud migrantů se začíná vymykat kontrole a že volná hranice s Německem představuje neúnosné bezpečnostní riziko. O ničem z toho se ale mluvit nebude. Odhaduji, že příštím velkým tématem bude nějaká vtipná poznámka Miloše Zemana. O té dokáže kavárna diskutovat celé týdny a názor na ni dokáže mít každý politik TOP 09, redaktor České televize či aktivista Pirátů. Budou se tedy věnovat tomu, na co jejich intelekt stačí. Možná dojde i na nějakou demonstraci.
Tomáš Czernin, který zvažuje kandidaturu na předsedu TOP 09, se koncem června vyjádřil, že „pokud vláda nezačne normálně pracovat, tak to začne řešit ulice“. Jak byste tento výrok komentoval?
Doporučuji rozlišovat lid a chátru. O lidu můžeme mluvit v souvislosti s národem, tj. s lidmi, kteří mají svůj životní styl, své zájmy, dlouhodobě stabilní názory a vlastní morální přesvědčení. Chátra, to je dav, který je neomezeně manipulován médii. Dnes šílí kvůli strýčkovi Bradymu, zítra kvůli Čapímu hnízdu, pozítří kvůli Marii Benešové. Vše se odvíjí čistě podle toho, jaký signál vyšle propagační agentura. A jak výstižně říká Ann Coulter, zdaleka nejhorší chátra je chátra složená z intelektuálů.
Rád bych se mýlil, ale obávám se, že lidé jako občan Czernin bytostně nenávidí demokracii a chtějí vládu lidu nahradit nadnárodní diktaturou občas doplněnou o násilné projevy chátry. Pro tyhle lidi je typické, že se jim to pokaždé vymkne z rukou. Zavedli přímou volbu prezidenta a zjistili, že ji nejsou schopni zmanipulovat. Dovezli do Evropy džihádisty a zjistili, že jim ti džihádisté vypověděli poslušnost. Ani s tou jejich ulicí by to nebylo jiné. Ale že by vláda měla pracovat lépe, o tom není pochyb. Měla by například začít důsledně hájit národní zájmy a podívat se na masarykovský požadavek vyvlastnění šlechty. V případě Czerninů by nebylo od věci prošetřit některé restituční podvody.
V americkém Kongresu proběhlo další slyšení o ruském zasahování do voleb…
Jde o nesmírně zajímavou záležitost. Znovu se prokázalo, že neexistují ani ty nejmenší doklady o tom, že by Rusko ovlivnilo americké volby. Prokázalo se také, že předchozí „důkazy“ byly ve skutečnosti vytvořeny lobbistickou firmou GPS, která tak učinila na objednávku Hillary Clintonové. Je neuvěřitelně skandální, že Česká televize a Český rozhlas tak zásadní informaci zcenzurovaly. Místo toho se diváci dozvěděli, že podle subjektivního názoru některých amerických politiků v tom Rusové určitě mají prsty. Jde o velmi podstatnou informaci i pro nás, protože dokládá, že všichni ti, kdo mluví o ruském vlivu a ruských webech, vědomě lžou.
Rozhovor vedl Zbyněk Hutar.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: .
