Podal jste žalobu na některá státem vyhlášení omezení kvůli koronaviru. Co Vás k tomu vedlo? Dopustilo se podle Vás Ministerstvo zdravotnictví nebo jiný resort nějakých závažných chyb při řešení současné krize?
Nebudu soudit, radši nabídnu fakta. V prosinci 2019 přicházejí první zprávy o novém koronaviru. 17. ledna varuje britská Imperial College, že Čína podhodnocuje počet nemocných. Od 20.1. Světová zdravotnická organizace (WHO) rozesílá každodenní varování, jak se nemoc chová a šíří. 23.1. dává čínská vláda do karantény Wu-Chan a následně celou desetimilionovou oblast, za cenu obrovských hospodářských ztrát. 28.1.poslanec Svoboda interpeluje ministra, ten mu odpovídá, že není důvod k panice. 31.1 WHO vyhlašuje celosvětový stav nouze. Výletem do Evropy slaví lunární nový rok tisíce Číňanů, autobusy s turisty objíždějí Prahu, Karlštejn, Krumlov… 3.2. Japonsko dává do karantény výletní loď Diamond Princess, na které se nákaza rychle šíří. Jižní Korea zakazuje vstup cestujícím z Číny. V Evropě jsou desítky nakažených a počet rychle vzrůstá. 17.2. v Praze začínají jarní prázdniny, tisíce odjíždí do Itálie, která už 23.2. dává do karantény první oblast s 50 000 lidmi. 1.3. má Česko první tři nakažené, soukromým laboratořím ale není povoleno testovat. 8.3. hraje Sparta derby se Slávií před 20.000 diváky. A teď pozor, bod zlomu. 11.3. vláda zavírá všechny školy, 12.3. vyhlašuje nouzový stav, 14.3. zavírá obchody, 15.3. je zakázán volný pohyb, 16.3. jsou uzavřeny Litovel a Uničov. Život se zastavuje.
Dobře, ale co z toho vyplývá?
Celý problém je v načasování. Vláda z diletantství „zasklila“ lednová varování WHO, hned v lednu měli omezit lety a turistiku z Číny a Jižní Asie; u turistů zajistit otestování; u nakažených vyhledat kontakty a zajistit karanténu. Virus má vysokou nakažlivost už v inkubační době, někteří přenašeči jsou bez příznaků, takže určitě nepočkal za hranicemi, než se ministerstvo rozhoupe. V únoru, když už zde nákaza patrně byla, ji mohlo zpomalit totéž, co v Jižní Koreji. Tedy všeobecné testování zdarma a rozsáhlé karantény. Také tou dobou mít v rezervách ochranné pomůcky – mimo vládu si toho všiml leckdo, třeba šéf pražských strážníků byl předvídavý, komentoval „jak jsem v lednu slyšel Vojtěcha říkat, že nic nehrozí, koupil jsem respirátory“.
Vláda se nám nyní snaží namluvit, že na epidemii zareagovala včas a jenom její opatření nás teď zachrání před smrtí. Není to tak. Vláda epidemii „prokoučovala“ mezi lednem a únorem. Lidé, kteří nyní umírají, se nakazili zhruba před 3-6 týdny, tedy v době, kdy naši vládní činitelé ještě blábolili o zbytečnosti paniky, Sparta hrála Slávií, ministerstvo se učilo nakupovat roušky a ministr šikanoval doktorku z laboratoře, že „nelegálně“ otestovala nemocnou.
Přemýšlivý čtenář si možná všiml, že vláda teď denně prezentuje „počet nakažených“. Přitom se ve skutečnosti jedná o „počet pozitivně testovaných“, tedy úplně jiné číslo. K dnešku máme 60 tisíc otestovaných, 0,5% populace, to je zhruba jeden člověk z dvou set, o těch 199 zbylých nevíme nic. Skutečně nakažených bude mnohem, mnohem více, než je vládní číslo pozitivně testovaných. Co z toho vyplývá: jedna špatná zpráva a jedna opatrná naděje. Ta špatná: lidí, kteří měli nebo mají COVID-19, je tolik, že ani striktní omezení nebudou dostatečně účinná – i když se na celé léto zavřeme do bytů a zbankrotujeme, nemoc zde zůstane. Naděje spočívá v tom, že skutečná smrtnost COVID-19 se možná ukáže být mnohem menší – neumírají 3%, tedy tři ze sta nakažených, o kterých víme, ale možná procento nebo mnohem méně, protože počítáme i ty spousty nakažených, které jsme ani netestovali - na to teď vyšla zajímavá data z Oxfordu. Jinak řečeno, mnozí z nás, kteří měli v únoru „fakt divnou chřipku“, možná patří do té hezké kolonky zotavených. Kdyby to tak opravdu bylo, velelo by to ke změně strategie. Samozřejmě dál důsledně chránit ohrožené, zejména seniory, dodržovat hygienu, mýt si ruce, neprskat na sebe. Ale děti by měly jít zpět do škol a živitelé rodin do práce, už proto, aby se platily daně a odvody, bez kterých přestane fungovat stát i veškerá zdravotní péče, o koronavirus i o rakoviny.
V žalobě uvádíte konkrétně opatření, kterými stát zakázal volný pohyb osob, nákup v běžných obchodech, využívání sportovišť nebo knihoven a podobných zařízení. Proč zrovna tyto konkrétní zákazy?
Žaloba nesměřuje proti tomu, že opatření jsou přísná, ale proti tomu, že jsou svévolná. Ministerstvo se chová jak dítě v kokpitu Boeingu 737, které za letu zkouší, co dělá která páčka. Vypnuli knihkupectví, ale zahradnictví nechali zapnutá. Domácí potřeby nejdřív vypnuli a včera zase zapnuli. Nákupní dobu pro důchodce zapnuli jednou od deseti, pak od sedmi, pak od osmi. Příbuzní se mohou sejít na pohřbu, ale ne na křtinách nebo na svatbě. Na návštěvu do špitálu smím k dementní babičce, ale ne k svéprávné babičce. S partou kolegů můžu být celý den v kanceláři nebo na šichtě, ale když se slezeme večer na mariáš, je za to pokuta tři miliony. S manželkou a dětmi doma trávíme celé dny, ale v autě musíme nasadit roušky, abychom se nenakazili.
Prosím, není to o tom, že by stát nemohl omezit lidi, když je to životně nutné. Hned v úvodu žaloby to i píšu. Ale ani v epidemii by ministr neměl dělat z občanů trotly. Žalobou se proto vcelku poníženě domáhám jediného. Aby stát každý ze zákazů náležitě odůvodnil - čím konkrétně přispěje k záchraně životů, v jaké míře, zda nenatropí víc škody než užitku.
Fotogalerie: - Dezinfekce náplavky
Podle Vás tím stát připravil občany o některá jejich občanská práva a znemožnil živnostníkům a podnikatelům provozovat jejich činnost a tím je připravil o živobytí. Na druhou stranu, existovala jiná účinná opatření, jak maximálně snížit riziko šíření nákazy?
Ano, existovala. Začít včas a zavřít hranice už v lednu. Nebo aspoň v únoru opsat, co dělá chytřejší spolužák z Jižní Koreje. Nyní, když už se nákaza rozšířila, už je s účinností na štíru jakékoliv opatření, i polovičatý zákaz vycházení, COVID-19 totiž není „volnočasový virus“. Ale úplné zastavení všeho kromě kritické infrastruktury si prostě nemůžeme dovolit. Stát sám přišel teď s nápadem „chytré karantény“ - tak proč jsme v „pitomé karanténě“ za cenu zvýšených ekonomických ztrát pro stát i jednotlivce? Protože to vymýšlejí za pochodu?
S tím souvisí další dlouhodobá věc, kterou si prosím zapamatujme, jestli přežijeme. Zdravotnictví se nestaví pro slunné dny, ale i pro krize a epidemie, proto musí mít rezervy. Nejde jen o respirátory, ale o volnou kapacitu lůžek v každé okresní nemocnici; na to pamatujme, až zase nějací géniové přijdou s plánem „redukovat lůžka“, protože okresní nemocnice jsou zbytečné. Pokud na tom dnes nejsme jako Itálie a máme celkem slušnou rezervu nemocničních kapacit, je to mimo jiné i díky tomu, že se reformním partám posledních deseti let nepodařilo „komunistickou“ síť nemocnic zničit úplně. Jen jsme v minulých letech přidali do zdravotnictví hromady peněz, ty se ale bohužel projedly, takže na tom nejsme zas tak dobře jako třeba Němci, kteří mají nakažených spousty, ale díky drahým a kvalitním nemocnicím pacientů umírá srovnatelně méně než jinde.
Čím lepší nemocnice i péči jako celek stát má, tím spíš si může dovolit v epidemii nechat hospodářství běžet. Čím víc naopak síť nemocnic podfinancuje, tím dřív bude muset v epidemii zavřít lidi doma, protože si s nakaženými neporadí, ale tím zase pohřbí ekonomiku, takže dalších deset let nebude mít na financování nemocnic a bludný kruh se uzavře.
Jiné evropské země se k takovým restrikcím dodnes neuchýlily a mají podstatně větší problémy. Desítky tisíc nakažených, tisíce mrtvých, lidé nenosí roušky a dále si na ulicích a v obchodech „předávají“ koronavirus mezi sebou. Není toto jasný důkaz, že česká vláda, jakkoli ji mnozí mohou jinak kritizovat, reagovala zcela adekvátně, byť přísně?
Nechci vzbuzovat plané naděje, ale možná strašíme zbytečně. Ve Švédsku dosud chodí děti do škol, podle škarohlídů mělo touto dobou už vymřít, ve skutečnosti je na tom v přepočtu na počet obyvatel srovnatelně jako jiné, mnohem restriktivnější země – s jedinou výjimkou, pokud Švédi vydrží, nevyjdou z epidemie jako žebráci. K těm "tisícům mrtvých" – každé úmrtí je tragédie, ale prosím, zatím je pořád ještě o dost pravděpodobnější, že zemřete v autonehodě (světově 1,3 mil. úmrtí ročně, u nás přes tisíc) nebo vás zabijí na ulici (u nás loni 143 vražd). V porovnání s úmrtími na rakovinu, choroby srdce nebo následky kouření jsou rizika COVID-19 mizivá, ale zákaz vycházení kvůli rakovině plic nikdo nenařídil a vzpomeňme si na povyk kvůli zákazu kouření na zastávkách. Pro lidskoprávníky mezi námi, ročně umřou na světě tři miliony dětí hladem, které by šlo "vyléčit" prostě tím, že by dostaly najíst, každý týden je to víc dětí, než dosud celosvětový počet úmrtí na COVID. A pro ty se silným žaludkem – zeptejte se nějaké sestry z LDN nebo pečovatelského domu, kolik seniorů u nás v ČR umírá „na nedostatek zájmu“ - podvýživu, dekubity, absenci základní péče - aniž by po nich v novinách štěkl pes.
Přitom italské statistiky i naše případy ukazují, že spousta zemřelých umřela „s koronavirem“, ale ne „na koronavirus“, příčinou smrti byla souběžná nemoc. Tím epidemii nezlehčuji – jen nabádám k uvážlivosti a pro ty, kteří mohou, k pozornému čtení světových vědeckých zdrojů, ne jen twitteru této vlády, která má máslo na hlavě.
Co jiného by tedy vláda měla dělat, pokud dosavadní kroky podle Vás nejsou ty nejlepší?
Svůj názor nikomu nenutím, naopak vybízím, používejme vlastní rozum. Žalobou se domáhám jen toho, aby vláda svá opatření, libovolně přísná, řádně zvážila, porovnala poctivě s příklady jiných zemí, opřela o aktuální vědecké poznatky a to vše napsala do odůvodnění i pro ty občany, kteří nejsou jazykově vybaveni nebo nemají čas, aby si tyto informace nalezli z mezinárodních vědeckých zdrojů sami. Protože nyní se rozhoduje o právech, zdraví, majetku a budoucnosti všech občanů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
