V Česku se rozhořel v předvolebním období boj proti levné práci. Pro odbory jde už o rok trvající kampaň, ale politické strany – především ČSSD – si jejich snažení vzaly za své až nyní. Co si o výši mezd a platů a diskusi, která se kolem nich s blížícími se volbami rozpoutala, myslíte?

U nás se rozpoutala „válka“, ne boj; a zřejmě „nukleární“. Po 27 letech strategie prodeje a lákání na levnou českou pracovní sílu, dokonce s pomocí politické diplomacie – máme najednou válku. Voliči si to jistě přeberou sami: nakonec politiky těch 27 let vytrvale volili. Vysoké mzdy si tedy vybojujeme, i kdyby třeba na máslo nebylo. Předvolební kampaň – úžas; podnikatelé – zřejmě brzda státního socialismu? Je opravdu úžasné, kolik lidí se dnes v České republice chce raději živit politikou.

Je tudíž třeba vyhýbat se lidem, kteří dodnes nechápou rozdíl mezi institutem a institucí, užívají výrazu kybernetický, namísto kyber – tj. respektované vědy, namísto identifikační předpony, chtějí řídit stát jako „rodinný podnik“, nevidí rozdíl mezi českou ekonomikou, tedy hrubým národním produktem, a ekonomikou na českém území, tedy hrubým domácím produktem, neznají rozdíl mezi solidaritou a spoluprací, nevědí, že globalizace je outsourcing, tedy hledání nejlevnější pracovní síly pro vlastní produkci, nebo vyhlašují války všemu tomu, co sami způsobili – to jen tak namátkou. Vykládat páté přes deváté v postkomunismu se již za komunismu ukázalo, že k budování státu nepřispívá.

Je darebákem podnikatel, který neumí dobře zaplatit své zaměstnance, a měl by podnikání raději zanechat, jak se nedávno vyjádřil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek?

Nevím, co ví ministr zahraničí o podnikání v národním prostředí, respektive o národní ekonomice. Věřím však, že bude více zběhlý a zkušený v podnikání ve věcech zahraničních zájmů v českém prostoru. Jeho „rady a porady“ nelze inteligentně komentovat.