Česko je drceno koronavirem. Ve světových statistikách jsme mezi těmi úplně nejhoršími v počtu potvrzeně nakažených i v počtu zemřelých v přepočtu na milion obyvatel. Jak zabránit dalšímu masivnímu šíření nákazy?
Celý problém je v tom, že veškerá opatření byla – a stále jsou – přijímána velmi pomalu a pozdě. Bylo potřeba zasahovat velmi tvrdě hned v počátku. Jsou země jako Austrálie, které se s epidemií touto cestou vypořádaly velmi rychle, tvrdým lockdownem. Uzavřeli milionové město Perth při zjištění hned prvního nakaženého. I jinde tam byla velmi tvrdá opatření.
U nás jsme to nechali rozběhnout prakticky bez opatření, s tolerancí odmítačů roušek a s malou uzávěrou, ba dokonce s předvánočním rozvolněním. Místo toho jsme stále slyšeli komentáře, kdy a jak rozvolníme, že o tom vláda již jedná, že děti brzy půjdou do školy – ostatně prvňáci a druháci chodili do školy prakticky pořád – a že nemůžeme zavřít výrobní podniky a podobně. Nyní, když jsme to nechali neúnosně rozběhnout, o to rychleji musíme jednat.
Je řešením tvrdý lockdown včetně zákazu cestování mezi okresy?
Chápu, že akademici, jako jsem i já, mohou pracovat z domova, ale že je problém zavřít průmyslové podniky. Jenomže testovat, pokud není únosný tvrdý lockdown, by se mělo ve všech podnicích s několika zaměstnanci, kteří se denně stýkají, vlastně všude, kde spolu lidé sedí nebo pracují. Ale hlavně ne antigenními testy, které mají platnost pouze ten cca jeden den, ale testovat PCR testy 1× až 2× týdně. To jediné může být účinné, pokud chceme výrobu bez omezení udržet.
Není čas na velké diskuse, je třeba testovat pomocí PCR, očkovat a dodržovat platná nařízení pomocí tvrdých kontrol a postihů. Když jdu v Praze po ulici, potkám několik lidí jdoucích na procházku, maminek s dětmi a kočárky, z nichž cca 70 procent nemá respirátor nebo jej má pod nosem. No, není se čemu divit, když lidi vidí demonstrace bez roušek, kulturní akce bez roušek a když slyší, že tam stačí dvoumetrové rozestupy, že se virus dotykem nepřenáší a jiné dezinformace.
V některých asijských zemích nosí lidé respirátor a ještě štít. Policie tam jakékoliv porušení okamžitě trestá vysokou pokutou. Nikdo nikde tam neprotestuje.
Fotogalerie: - Rozpuštěné demonstrace
S takovou občanskou disciplínou však u nás počítat nelze. Můžeme i bez ní boj s pandemií vyhrát?
Jak už jsem říkala, je třeba dodržovat vládní opatření. Policie je při kontrole jejich dodržování velmi benevolentní. Nepomáhá ani televize, která sice správně ukazuje tragickou situaci v našich nemocnicích, ukazuje, jak lidé nedodržují platná nařízení – ale dostatečně neinstruuje lidi, jak se chovat, aby chránili sebe a zabránili šíření.
Nelíbí se mi, že každý večer slyšíme v hlavních zprávách, že situace se mírně zlepšuje, nebo že minulý týden bylo ve stejném dni více nakažených než tento týden, i když jde o zanedbatelné rozdíly v počtu potvrzeně nakažených. To jsou zavádějící informace, neboť čísla jsou závislá na počtu testů a na nahlášených případech.
Podle mě se situace vůbec nezlepšuje, spíše se zhoršuje nebo stagnuje, protože lidé zatajují lehká onemocnění.
Psali jsme:
Jakým způsobem by měla především veřejnoprávní ČT referovat?
Musíme si uvědomit, že potřebujeme omezit nejen zvýšenou smrtnost, ale i se postarat o dlouhodobě nemocné lidi, kteří koronavirus překonali, ale s velkou pravděpodobností budou mít dlouhodobé následky vyplývající z postižení plic, mozku a dalších orgánů. Začíná se projevovat nedostatek běžné preventivní péče, odkládání operací, lázeňské péče a rehabilitací. Není dost slyšet o tom, že proti novým mutacím koronaviru nemusí zcela chránit vakcinace ani již prodělané onemocnění.
Dalším problémem je možnost otevření škol. To, že děti do škol v současné době chodit nebudou, je jasné, ale trvá to již dlouho a bezpochyby se to podepíše na jejich vzdělání a psychice. Bohužel, nedostatečná omezení a nezvládnutá epidemie znamená, že děti do školy ještě dlouho chodit nebudou, a už to by nás mělo přimět k tomu, abychom se s epidemií vypořádali drastickými omezeními a děti by se pak mohly vrátit do škol co nejdříve.
Zmínila jste poškození plic, mozku a dalších orgánů. Z lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, se to týká pouze těch, kteří už před onemocněním patřili do některé z rizikových skupin?
Je velmi pravděpodobné, že onemocnění covid-19 může dlouhodobě ublížit i zdravému a mladému člověku, který neměl těžký průběh onemocnění. Navíc se množí případy těžkého průběhu onemocnění dětí, které také mají trvalé následky. Lidé, kteří prodělali nákazu bez závažnějších příznaků, mohou být náchylní k pozdějším velmi vážným chorobám nejen v řádu několika měsíců, ale i těch, které se projeví až za několik let. Epidemie probíhá teprve cca jeden rok, a proto ještě nemáme dostatek poznatků o dlouhodobých následcích tohoto onemocnění.
Nedávné studie ale ukázaly, že systémový zánět mozku, spojený s masivním zvýšením mozkových prozánětlivých molekul v cerebrospinální tekutině, způsobuje neurogliální reaktivitu, změny jako hypertrofované astrocyty a aktivovanou perivaskulární mikroglii i patologickou remodelaci neuronálních sítí. Právě patologicky změněné gliové buňky nedokáží plnit svoji funkci při zajišťování energetické, iontové a objemové homeostázy pro neurony v mozku. Infekce tak může zanechat trvalé následky nejen na plicích a dalších orgánech, ale i na mozku ve formě vzniku neurodegenerativních onemocnění, mezi která patří cévní demence, fronto-temporální demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, amyotrofická laterální skleróza (ALS) a jiná onemocnění.
Cestou, jak z toho ven, by mělo být masivní očkování. Vakcíny Pfizer. Moderna či AstraZeneca jsou sice schváleny pro země EU, ale jejich dodávky jsou proti očekávání velmi pomalé. Jak v té souvislosti pohlížíte na diskuse o použití ruské vakcíny Sputnik V nebo čínské CoronaVac od společnosti Sinopharm, které ovšem nemají souhlas Evropské lékové agentury EMA, ale i tak se jimi očkuje v Maďarsku, Srbsku a v dalších zemích?
Ruská protikoronavirová vakcína Sputnik V, vyvinutá v ústavu Nikolaje Gemaleji, je konstrukčně téměř identická jako vakcína AstraZeneca. Je to tzv. vektorová vakcína, která využívá verzi oslabeného viru, tak aby do buněk lidského těla dopravila pokyny v podobě genetického kódu. Na základě tohoto pokynu tělo vytvoří neškodnou část koronaviru tzv. S protein. Náš imunitní systém tuto cizorodou bílkovinu odhalí a zahájí tvorbu protilátek. Protože se naše tělo příslušné genetické informace i jejího adenovirového nosiče rychle zbaví, nehrozí žádný vliv na lidskou DNA. Dojde-li pak k infekci očkovaného jedince, jeho imunitní systém koronavirus zneškodní. Potud tedy má ruská vakcína Sputnik V stejný mechanismus, účinku jako ostatní vektorové vakcíny.
Studie potvrzující účinek vakcíny Sputnik V byly již publikovány v prestižním časopise Lancet a uvádějí účinnost více než 90 procent. Dále třetí testovací fáze této vakcíny uvádí jen velmi mírné vedlejší účinky u dobrovolníků.
Ruská R-Pharma a respektive i v Německu registrovaná R-Pharma podaly žádost k EMA o její schválení. To je velmi dobrý signál. Ale EMA nepracuje příliš rychle, v současné době by v ní hodnotitelé měli pracovat 24 hodin denně a schvalování nových vakcín a léků výrazněji zrychlit.
Takže zavrhovat vakcínu Sputnik V, jak to dělají rusofobové mezi českými politiky, není zrovna ukázkou racionálního uvažování?
Podle mě není pochyb o účinnosti vakcíny Sputnik V, která může být i větší než u vakcíny AstraZeneca. Není také pochyb o dobrém vědeckém základě této vakcíny. O čem ale pochyby jsou, je správná výrobní praxe, to znamená, zda vakcína a její jednotlivé šarže jsou vyráběny v podmínkách, které splňují požadavky na její čistotu, bezpečnost výroby a reprodukovatelnost.
Ukazuje se například, že některé šarže vakcíny AstraZeneca mají silné vedlejší účinky, ale nejsou to ty, které byly dosud dodány do České republiky. Totéž by se mohlo stát u Sputniku V. Proto je třeba, aby nejen účinnost, ale i tyto aspekty u Sputniku V prověřila EMA, která bezpochyby uplatní velmi přísné hodnocení. Já osobně bych se této vakcíny nebála, myslím, že její princip je velmi kvalitní a doufám, že proces jejího schvalování nebude pomalý.
Brzy budou k dispozici i údaje o dosud proběhlém očkování touto vakcínou v řadě zemí, které ji již nakoupily. Doporučila bych rezervovat si u výrobce nebo nakoupit vakcínu Sputnik V pro ČR. Není drahá a bylo by možné ji uskladnit do doby schválení EMA. Po schválení o ni bude obrovský zájem a může být její nedostatek. Zatím bych ale s očkováním běžné populace počkala až na schválení EMA.
Jediné možné podání před schválením EMA vidím v podání malé skupině dobrovolníků, kteří s podáním neschválené vakcíny budou souhlasit a zapojí se do české malé studie její účinnosti. Takové výjimečné podání by ale muselo schválit Ministerstvo zdravotnictví ČR jako podání v nouzi, pokud nebude dostatek jiných schválených vakcín.
prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
Co říkáte chystaným krokům k obnovení vývoje české vakcíny? Na projektu by se měl podílet tým sestavený profesorkou Věrou Adámkovou, jehož práci na konci loňského roku ministr zdravotnictví Jan Blatný zastavil. Jaká jsou pro a proti vývoje české vakcíny? A má v nynější situaci vůbec smysl třeba i proto, že nedaleko Prahy, v továrně americké společnosti Novavax v Bohumili, už je nachystán rozjezd výroby vakcín proti nemoci covid-19?
Nic proti skupině profesorky Adámkové a jejích spolupracovníků nemám, ale tento vývoj české vakcíny nemá praktický smysl. Je na úrovni základního výzkumu, který by měl být financován z grantových agentur, jako jsou GA ČR nebo TA ČR, a ne z vládního rozpočtu. Náklady na její vývoj a výrobu nikdo u nás nemůže zaplatit.
Na co by se ale Česká republika měla soustředit, je jednání o možnosti některou z již schválených vakcín vyrábět u nás, nebo spolupracovat podle nejnovějších informací s Izraelem na vývoji a výrobě vakcíny, která je již v pokročilejším stadiu. My můžeme přijít s nabídkou poskytnutí výrobních prostor, odborníků a kvalifikovaných zaměstnanců na výrobu některé z vakcín. To by mohlo přinést i do budoucnosti dostatek vakcín pro českou populaci, a to i v případě, že vakcíny bude třeba modifikovat v důsledku mutace viru a opakovaně očkovat, jako tomu je u vakcíny na chřipku.
Fotogalerie: - Testování zaměstnanců
Tehdejší postup týmu profesorky Adámkové byl kritizován s poukazem na to, že většina světových týmů jde při vývoji vakcíny jinou cestou. Místo inaktivovaného viru volí mikroorganismy, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď, a do nich vpraví genetickou informaci viru. Co říkáte této odborné kritice a tomu, že čeští výzkumníci šli jinudy než svět?
Nic z toho, že tato cesta by mohla být úspěšná, prokázáno nebylo, to vyžaduje opět delší základní výzkum. Tato myšlenka ještě není ve stadiu praktického vývoje, ale pouze ve stadiu experimentu. Jako taková si zasluhuje po důkladném recenzním řízení další výzkum financovaný grantovými agenturami, v těch totiž projde náročným hodnocením tohoto přístupu domácími i zahraničními odborníky.
Myslím, že bychom se měli spíše soustředit na již zmíněnou spolupráci například s izraelskou stranou a dále na vývoj některých léků. Z tohoto hlediska vítám cestu premiéra Babiše do Izraele spolu s profesorkou Martinou Vašákovou, jejíž lék by mohl mít rychlejší a slibnou budoucnost.
Psali jsme:
Pojďme tedy k lékům. Už se začínají objevovat ty, které mají v prvním stadiu nemoci covid-19 pomoci, aby lidé nekončili na jednotkách intenzívní péče. Které z nich vypadají slibně?
Je několik nadějných skupin léků, které je možné využít k léčbě pacientů s covidem-19. Většinu z nich je třeba podávat na počátku onemocnění nebo preventivně. Systémový zánět v organismu také vede ke zvýšení hladiny fibronektinu v krvi, látky, která podporuje vznik trombů. U 20 až 50 procent těchto pacientů s covidem-19 dochází ke smrtelným tromboembolickým komplikacím, jako je ucpání cév a iktus, které se vyskytují i u mladých pacientů. Drobná ucpání mozkových cév nemusí pacienti bezprostředně pociťovat, ale jejich mozková centra poškozují skrytě.
Mezi vynikající přípravky patří mimo aktivní vakcíny, kterými chceme proočkovat celou populaci, tzv. pasivní vakcíny, které dodají do těla přímo protilátky, které sníží množství viru v těle. Mezi takové pasivní vakcíny patří dosud schválené preparáty (Emergency use Authorization) americkou lékovou agenturou FDA jako Regen-COV2 vyráběný firmou Regeneron Pharmaceuticals nebo bamlanivimab (LY-CoV555) od firmy Eli Lilly, již zakoupený i pro Česko. I u nás je využívána rekonvalescentní plasma, která protilátky obsahuje. Vláda sice nakoupila bamlanivimab, ale měla by ho mít dostatek pro všechny potřebné pacienty.
Nevím, proč o účinku těchto léků u českých pacientů Ministerstvo zdravotnictví neinformuje.
Kromě bamlanivimabu se hodně hovoří o remdesiviru či ivermektinu. Těm se dá důvěřovat?
„Tvrdé“ léky jako remdesivir a ivermektin mohou sice pomoci, ale jejich účinek je sporný. Dle názoru mnohých odborníků může být ivermektin vysloveně nebezpečný tím, že poškodí některé orgány, například játra. Jeho podávání ambulantními lékaři bych rozhodně nedoporučovala, pacienti, kteří jej dostanou, by měli být sledováni v nemocnici a informováni o tom, že toto je dosud experimentální neschválená léčba.
Jiné léky, které cílí na potlačení systémového zánětu a na omezení tromboembolických příhod, je velmi vhodné podávat již na počátku onemocnění. Mezi ty patří dexamethazon, isoprinosin, ale i obyčejný aspirin, se kterým bylo dosaženo na počátku onemocnění po podání větších dávek pozitivního efektu. Preventivně velmi doporučuji podávat 100 mg aspirinu, který působí ředění krve a brání ucpání cév tromby. Osobně beru jedenkrát 100 mg aspirinu denně.
Jak to v tuto chvíli vypadá s využitím kmenových buněk pro léčbu pacientů s covidem-19?
Kmenové buňky mohou mít velký význam právě pro předcházení dlouhodobým následkům. V současné době se několik studií zabývá výzkumem kmenových buněk a jejich vlivem na zánětlivé procesy. Není proto překvapivé, že kmenové buňky jsou již používány v několika pilotních klinických studiích pro léčbu pacientů s covidem-19.
Základem působení kmenových buněk nebo jejich sekretomů, například mesenchymálních buněk z kostní dřeně nebo pupečníkové tkáně, je jejich protizánětlivé působení v důsledku sekrece protizánětlivých látek a cytokinů, a tím výrazný vliv na imunitní systém. USA studie, využívající exosomy (miniaturní částice, které buňky uvolňují) z mesenchymálních kmenových buněk, ukázala u skupiny 24 pacientů přežití 83 procent, zlepšení oxygenace, snížení tzv. cytokinové bouře a zlepšení imunity pacientů. Kmenové buňky totiž působí nejen k potlačení systémového zánětu, ale podporují obnovu normální funkce astrocytů, mikroglie a extracelulární matrix, důležité pro perineuronální sítě a neuroplasticitu (obnovu funkce) v CNS.
Vy se výzkumu kmenových buněk ještě věnujete?
Výzkumem kmenových buněk, jejich protizánětlivému a regenerativnímu účinku, jsem se dvacet let zabývala v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Moje oddělení úspěšně rozvíjelo výzkum neurodegenerativních onemocnění i jejich léčbu pomocí kmenových buněk. V současné době se orientuji na výzkum neuroplasticity po poškození mozku a míchy. Neuroplasticita může bezpochyby mít i velký význam při překonání poškození mozku následkem infekce covid-19. V Neuroimunologickém ústavu SAV se věnuji vlivu kmenových buněk a jejich sekretomů na onemocnění mozku a také možnostem, jak zvýšit plasticitu mozku po jeho poškození.
I v době, kdy jde o zdraví a životy lidí v Česku, netáhnou politici za jeden provaz. Jaké pocity během roku s koronavirem v Česku ve vás vzbuzují nejrůznější politické hrátky vedené s cílem získat za jakoukoli cenu hlasy pro podzimní volby?
Myslím, že tento přístup je právě příčinou toho, že jsme v současné době nejhorší zemí v Evropě. pokud se týče nakažených i zemřelých na SARS-COV-2. Tyto špatné výsledky jsou způsobeny politickou situací v naší zemi. V zápalu boje mezi parlamentními stranami o zdraví lidí a prosperitu země totiž vůbec nejde – jde o moc, o hlasy ve volbách a o osobní cíle politiků.
Opozice protestuje proti tomu, co dělá vláda, ale dopad je zcela negativní. Neslyšela jsem od žádné nevládní strany návrh, jak lépe pandemii zvládnout. S kritikou by mělo přijít vždy alternativní řešení. Kde je ten stínový ministr zdravotnictví, který může představit lepší, smysluplný a alternativní plán? Máme v Senátu i v Poslanecké sněmovně hodně lékařů, mají-li nějakou vizi, co dělat lépe, není je slyšet.
Nyní je, podle mého názoru, politická a nadstranická spolupráce mnohem horší, než tomu bylo během mé práce v Senátu v letech 2012 až 2018. V té době byly v Senátu osobnosti, které skutečně jednaly a hlasovaly podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, bez ohledu na stranickou příslušnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
