Vy jste na Katedře politologie a filosofie FF UJEP v Ústí nad Labem „o prsa“ obhájil diplomovou práci na téma Islám a terorismus, která nyní vychází i knižně. V rozhovoru o knize jste uvedl, že jste tuto práci kvůli odmítavému postoji oponenta málem neobhájil. Zatímco vedoucí práci chválil, oponent si naopak nebyl jist tím, jestli vás připustit k obhajobě. Nakonec jste obdržel hodnocení v nejkrajnějších možných hodnotách, za jedna od vedoucího a za tři od oponenta. Co oponentovi tak vadilo?

Pokud se pokusím odpovědět velmi stručně, tak oponentovi vadili někteří z autorů, ze kterých jsem vycházel. Dle něho jsem měl již v úvodu provést kritické zhodnocení zdrojů, což jsem sice částečně udělal, avšak asi ne tolik, nakolik by si on přál. Oponentovi vadilo, že jsem čerpal z názorů ex-muslimů (Ayaan Hirsí Alí, Hamed Abdel-Samad, Ibn Warraq a dalších) a některých politických aktivistů (Bill Warner, Thilo Sarrazin, Lukáš Lhoťan, Robert Spencer a podobní).

U těchto autorů obecně kritizoval chybějící vzdělání v problematice islámu a terorismu, a také to, že nejde o akademické texty. Někteří z autorů se mají dle něho také nalézat na okraji politického extremismu, či jsou „antiislamistického charakteru“. Jejich názory nemají být údajně komparovatelné s akademickými texty. Otázkou zůstává, jakou odezvu by vyvolalo i kritické zhodnocení některých akademických autorů.