Po knize Studená válka 2.0 dopisujete novou. O čem bude?
Má pro mne pracovní název Cikánská knížka. S tímto titulem ale určitě vydána nebude. O mně se ví, že používám výrazy takové, jaké se po léta používají. V knize rozebírám, proč je nazývám Cikány. V roce 1971 si najednou řekli, že již nebudou Cikáni, ale budou Romové.
Původně jsem navrhoval název Útok barbarů na Evropu a cikánský fenomén, ale to u vydavatele neprošlo, takže nyní doufám, že projde náhradní návrh. Vydavatel nechce mít na titulu knihy pojem Cikán a já tam nechci mít označení Rom. Jako kompromis jsem zvolil Cikáni (Romové) aneb to, o čem se nesmí mluvit. To už by mohlo být schůdné pro oba.
Kvůli vašim názorům jste s nimi musel mít nespočet problémů nebo ne?
Verbálních útoků bylo nespočet. Víte, já to ale vždy uvádím na pravou míru. Já nemám problém s Cikány nebo Romy, kteří pracují, starají se o rodinu, řádně posílají děti do škol a žijí normálně jako kdokoliv jiný. Mám mezi nimi naopak celou řadu přátel.
Mé výpady míří proti těm, kteří chodí s nataženou rukou a myslí si, že čím víc budou řvát, tak na tu ruku dostanou. Proti těm, kteří zdevastují byt, začnou řvát, v jak špatných podmínkách bydlí, dostanou nový a zdevastují ho znovu. Nikoho přitom netrápí, že jsou to oni, kteří ty byty vybydleli. Nikdo je nežene k odpovědnosti za zničení bytu. V litvínovském Janově nedávno zbourali dům o dvou stech bytových jednotkách, který byl zničen touhle pakáží. A to mě dráždí a štve.
Psali jsme:
Necháme si tak postupně zničit bytový fond? A kde budou bydlet slušní lidé? Podívejte se na Slováky. Myslím, že ti už si uvědomili, že s Cikány nic neudělají a nechali je v jejich vesnicích žít po jejich. Nikdo tam nechodí, ani policie. V podstatě se tam každý bojí jít. Prostě je nechají, ať si tam dělají, co chtějí. Dokonce jim snad nedovolili ta místa opustit ani při pandemii, protože se odmítali podrobit kontrole a případné léčbě. Po internetu chodily hlášky, že oni koronavirus dostat nemohou, protože i ten má svou čest!
Podívejte se v Ústí nad Labem. Loni tam vypukla epidemie žloutenky. Město investovalo tři a půl milionu korun do vyvezení odpadků, které tito takzvaní občané vyházeli z oken. Po necelém roce je tam zase ten samý bordel. Proč mám tedy takové lidi tolerovat?
Když vypukla řecká ekonomická krize, tak jsem navrhoval, abychom od Řeků koupili jeden ostrov a odstěhovali je tam. Dokonce jsem nabízel, že prvních deset tisíc korun na koupi toho ostrova zaplatím. Tam by si mohli založit svůj stát, tam by mohli podnikat a pracovat a nemuseli by se pořád potýkat s těmi „nesnášenlivými“ gádži. Byl by to zajímavý sociální experiment, ale nebyl jsem úspěšný.
Ventilovat takové názory si v Česku skoro nikdo nedovolí…
Před časem jsem byl u paní Jílkové v pořadu Máte slovo. Ten díl se týkal právě cikánské problematiky. Večer před natáčením mi volala, jestli bych v pořadu nemohl používat výraz Rom, aby neměla problémy s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Tak jsem jí slíbil, že se zapřu a budu používat slovo Rom. Pak klapka, ona představila zastánce a odpůrce, otočila se k obecenstvu s tím, že veřejnost v pořadu představuje skupina Romů. Do toho jeden z nich vystartoval s tím, že si nepřeje, aby jej nazývala Romem, protože je Cikán. „Mám tady syna, to je Cikán, mám tady vnučku a to je Cikánka,“ dodal. A Jílková na to koukala jako z jara, ale slovo veřejnosti, slovo Boží.
V pořadu Podcast Insider na webu Info.cz si primátor Mostu Jan Paparega nedávno posteskl, že ve městě žijí lidé, co systém sociálních dávek zneužívají a dojí. Připustil, že někteří nezaměstnaní se čtyřmi dětmi poberou na dávkách i 45 000 korun. Opravdu může jít až o takové částky?
Proboha, to je ještě málo. Můj kolega, starosta v Dubí Petr Pípal, mi říkal, že jedné rodině měsíčně vyplácejí na sociálních dávkách dokonce 92 000 korun. Je to normální? Řekněte mi, která rodina normálně pracujících lidí takové měsíční příjmy má? Navíc to dostávají lidé, kteří nikdy nepracovali a nikdy do státní kasy ničím nepřispěli.
Deset senátorů tady dalo dohromady tři návrhy zákonů k této problematice. Podstata jednoho byla v tom, že nedostanou životní, ale existenční minimum. Pakliže by chtěli víc, ať jdou pracovat. Tři roky návrh zákona ležel ve sněmovně bez projednání. Ptal jsem se tehdy premiéra Bohuslava Sobotky, proč návrh sněmovnou ještě neprošel. On na to, že přemýšlejí nad tím, čím by šel ten návrh zákona vylepšit. Já jsem mu říkal, že by bylo lepší přivést ho do života a pak ho teprve vylepšovat. Pak zákon prošel, ale s úpravami, které negovaly celou jeho podstatu.
Sobotka se nikdy v takových bytech nebyl podívat. Ostatně odtamtud mám nafocenou hromadu hoven – promiňte ten výraz, ale žádný jiný to, co jsem tam viděl, nevystihuje – uprostřed místnosti, která byla kdysi obývákem.
Viděl jste dost úspěšný seriál Most, kde je soužití s Romy popisováno lehkým perem?
Neviděl. U jednoho dílu jsem viděl začátek a pak jsem na to vždy pozapomněl.
Dokumentaristka a novinářka z A2larmu Apolena Rychlíková navrhuje, aby po romských obětech rasismu byly pojmenovány české ulice. Co vy na to?
A kolik těch obětí je? Můžete dát příklad.
Jmenovala jich kolem osmi a mezi nimi třeba Helenu Biháriovou či Tibora Danihela...
Nevím, ta její vyjádření jsem nečetl. Nicméně vždy, když slyším, že jsou Češi rasisté, tak se opupínkuji. Kategoricky odmítám, že bychom byli rasisty. Kdybychom jimi byli, tak máme problém i s Číňany, Vietnamci, Ukrajinci a dalšími cizinci. My ho ale nemáme, protože ti se začlenili do normálního života. A jedním příkladem za všechny je tisková mluvčí senátu, která má kořeny ve Vietnamu.
Já mám problém jen s lenivým životem většiny Cikánů. Ostatně nesouhlasím ani s pojmem nepřizpůsobiví. To my jsme nepřizpůsobiví, protože oni se velmi rychle přizpůsobili ideálním podmínkám, které jsme pro ně vytvořili. Ostatně Andreji Babišovi jsem v Janově, kam jsem ho dotáhl, říkal, že by bylo dobré informovat se, jak se tato problematika řeší v cizině. Dal jsem mu příklad Švýcarska. Tam má nárok na podporu člověk, který po pěti letech práce ztratí zaměstnání. Ta podpora je ale jen půjčkou, kterou po sehnání nové práce splácí.
Vždyť to je vidět u nás na severu ve větších městech v parcích. Když je sluníčko, tak tam sedí hodiny a hodiny ověšeni zlatem a s vyvalenými pupky. Jediný problém je v tom, že by jim tam město ještě mělo nainstalovat slunečníky, aby je sluníčko tak nepálilo.
Nicméně třeba novináři zmíněného A2larmu jsou také levicově zaměření, jako vy. A přitom si myslím, že jste pro ně nenávistným rasistou. Co to?
Oni jsou extrémní levičáci. Až trochu dozrají, tak zjistí, že opravdový život je jinde.
Pirátská strana navrhuje do Senátu Cyrila Kokyho, který od roku 2003 působí jako odborný referent pro oblast národnostních menšin na Krajském úřadě Středočeského kraje a zabývá se tam problematikou integrace romské menšiny na zmíněném území. Mohlo by to pomoci v lepším chápání Romů majoritou?
Cikáni nikdy nebyli v politice moc úspěšní. A ze sněmovny máme několik případů. Třeba Ladislav Body. U téhle komunity je největší problém to, že když už někdo dosáhne určitého vzdělání, tak se z komunity okamžitě vyčleňuje. Už s ní nechce mít nic společného. Kdežto my bychom potřebovali, aby v té komunitě zůstal a pracoval v ní. Aby tam byl ten vzor.
Osobně Piráty považuji za velmi podivnou stranu a zajímalo by mě, kdo a odkud je řídí. Výstupy některých z nich jsou přímo zoufalé. Třeba video, na kterém Pirátka Krausová onanuje. To jsme se toho dozvěděli.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
