Evropská unie chce řešit příliv imigrantů z Afriky tím, že členským státům EU přidělí kvóty. Dokonce se pro nás už zveřejnila některá čísla. Co si o tom myslíte?
Že se tím staré a silnější státy EU snaží řešit problémy, které si samy způsobily – svou politikou a prosazováním filozofie multikulturalismu. Navíc jsem přesvědčen, že tímto způsobem nevyřeší nic. V lepším případě se tam i ti kvótami delegovaní běženci přesunou zpět, v horším to jen posílí motivaci běženců dostat se na území EU.
Asi by ale zde, v úvodu našeho rozhovoru, bylo vhodné, abych řekl i něco obecnějšího, co by přiblížilo širší souvislosti mého pohledu na problematiku imigrace do zemí EU, islamizace a podobně.
Prosím...
Je nepochybné, že životní podmínky v zemích, odkud k nám běženci proudí, jsou nesmírně těžké. Možná tak těžké, jak si to ani neumíme představit. Hlad, války, kmenové, častěji však nábožensky motivované násilí, o lidských právech v pojetí západní civilizace ani nemluvím, neboť lidé, o nichž mluvíme, mají zřejmě především potřebu zachránit si život, ubránit se vlastní fyzické bolesti způsobené násilím na nich páchaným a najíst se. To všechno si jasně uvědomuji. Na druhé straně stojí otázka, jak pomáhat. A tady si stejně jasně uvědomuji, že přijímání uprchlíků neřeší nic. V extrémním případě by vedlo k vylidnění celých částí světa a zhroucení sociálních struktur v zemích, kam by exulanti přicházeli. Není prostě v silách západní civilizace všechny uživit a přijmout, konec konců již dnes jsou prakticky ve všech západních zemích gheta, kde žijí ti, kteří jsou z většinové společnosti vyčleněni.
Z toho pro mě plyne nezpochybnitelná potřeba řešit problémy tam, kde vznikají. Že to mnohde nefunguje? Asi je třeba hledat nové formy takové pomoci, rezignace a pasivita nevyřešila nikdy nic. Zřejmě je třeba nedělat to jen polovičatě, ale opravdu investovat. Investovat peníze, práci, lidské síly. Jsem přesvědčen, že takové investice mají větší smysl, než peníze utrácet za hašení problémů, které si dnešními postoji způsobujeme. Prostě dokud nebude pro obyvatele zemí, odkud imigranti odcházejí, výhodnější, aby si věci řešili na svém území, nepohneme se dál a schopnost efektivně pomoci ztratíme. Tedy pokud se tak již nestalo...
A v čem vidíte případně hlavní rizika této imigrace?
V tom, co se již naprosto nezpochybnitelně ukazuje ve Francii, Německu a dalších zemích, kde zejména druhá a třetí generace přistěhovalců nepracuje, žije z podpory sociálních systémů, nesdílí hodnoty s původním obyvatelstvem, což mnohdy ústí v kriminální činy a nezřídka i v terorismus. Prostě se v Evropě necítí jako doma a chtějí ji přetvořit k obrazu svému, což je v rozporu s názorem většiny původních obyvatel evropských zemí.
Zastánci společné imigrační politiky hovoří o tom, že když mezi státy EU nejsou hranice hlídány, musí o imigraci rozhodovat EU, nikoli členské státy, které již nekontrolují své hranice. Když to obrátím: nebylo by řešením, abychom obnovili hraniční kontroly na českých hranicích, abychom kontrolovali, kdo na naše území přichází a aby nám EU nepřikazovala, kolik imigrantů v naší zemi bude? Například Václav Klaus říká, že zavedení Schengenu byla chyba, protože se v prostoru členských zemí mohou pohybovat imigranti, zločinci a teroristé. A EU pak navíc tlačí na to, aby měla další pravomoci v oblasti trestního práva, policie, justice...
Hovoříte o tom, jak EU likviduje sebe samu. Volný pohyb zboží, služeb a osob byl deklarován jako hlavní benefit projektu EU. Co z ní pak zbude? Asi jen ta nařízení o pomazánkovém másle a rovných banánech. Vlastně ne, těch nesmyslů je víc a ekonomiku budou podvazovat dlouho a účinně. Navíc nějaké kontroly na oficiálních hraničních přechodech by nevyřešily nic, musely by být hlídány také zelené „hranice“ a to se dostáváme o desetiletí zpět.
Už v úvodu jsem předeslal, že problémy vedoucí k exodu tisíců lidí denně je třeba řešit tam, kde vznikají. Nejde-li to nebo přesněji nejsme-li toho schopni, problém nelegální imigrace je třeba řešit na území těch států, kam imigranti přicházejí. Je nejen pochopitelné, ale je v bytostném zájmu ostatních, aby tato řešení byla účinná. Proto by jim EU měla z peněz získaných od všech (a ona je získává opravdu ode všech včetně nás) účinně pomáhat. O tom jsem přesvědčen, ačkoli rozhodně nejsem zastáncem současné společné imigrační politiky EU.
Psali jsme:
Co by měla EU dělat?
V prvé řadě to, že nebude vytvářet poptávku, to jest že svou neschopností překrývanou kvótami a neefektivními dotačními programy pro imigranty je na své území nebude lákat. Uprchlíci se chtěli usazovat i v některých ekonomicky rozvinutých zemích Asie; protože se ví, že je tam nepřijímají a že pro ně nejsou žádné programy, prakticky tam nejdou. Nebo, pokud ano, tak v podstatně menší míře než do států EU.
A dále by EU měla pomoci s financováním monitorovacích systémů, které by znemožňovaly imigrantům připlout do teritoriálních vod států EU včetně systému navracení do země, odkud se snaží do zemí EU přijít, samozřejmě s nezbytnou humanitární pomocí. Prostě hlídány a stráženy by měly být především vnější hranice EU, to ale ví každý, když jsem na to přišel i já. Jen toho EU není schopna dosáhnout. A co všechno bude důsledkem, můžeme jen odhadovat. Pád Schengenských dohod může být jedním z nich.
Na druhé straně je třeba říci, že Schengenské dohody neohrožují jen imigranti. Stačí se podívat na naše západní a severozápadní hranice – ty by raději zneprůchodnily úřady sousedících spolkových zemí Spolkové republiky Německo, a to z důvodu ochrany před organizovaným zločinem pronikajícím od nás – drogoví dealeři, prostituce a tak dále.
Psali jsme:
Hovoří se o tom, že muslimové budou mít většinu v zemích jako Francie či Británie do 40 let. Při nynějším masovém přílivu možná ještě dříve. Jak by se proti tomu měla Česká republika bránit? Neměla by vystoupit z EU, aby nebyla společně islamizována se západoevropskými zeměmi? Nebo neměla by vytvořit alianci východoevropských zemí, které tím ještě nejsou zasaženy?
Myslím, že bychom neměli propadat iluzi, že jsme tak silní a důležití, že si vystačíme sami a vytvoříme ráj uprostřed Evropy. Otázka dle mého názoru nestojí tak, zda my vystoupíme či uděláme nějaké jiné gesto, ale zda EU má šanci v současném stavu přežít. A právě tady to na kladnou odpověď moc nevidím. Skutečnost, že EU v řešení problému imigrace naprosto selhává, je toho jen jedním z mnoha důkazů.
Přímo nám islamizace v dohledné době, chvála Bohu, nehrozí, ty procesy, jejichž důsledky dnes vidíme ve Francii, Německu, ale třeba i Švédsku, probíhaly celá desetiletí. A i kdyby u nás probíhaly rychleji, což lze předpokládat, hrozí nám podstatně bližší nebezpečí. Jsme otevřenou ekonomikou, která žel velmi tvrdě pocítí, pokud větší a tradičně demokratické země budou procházet nestabilitou a politickými či z toho plynoucími ekonomickými turbulencemi. A to bychom měli také řešit a preventivně se na to připravovat. A samozřejmě terorismus, který nemá hranic. Ten dnes přinejmenším latentně hrozí každé zemi z našeho kulturně-civilizačního okruhu.
A k vaší myšlence o spolupráci východoevropských zemí – ta je vždy prospěšná a určitě by jí bylo třeba v případě problémů na Ukrajině nebo v jiných postsovětských teritoriích. V případě problémů na těchto územích budeme prvními zeměmi, kam by případný exodus směřoval, právě my ve středu Evropy.
Kdo nese podle vás odpovědnost za nynější masový příliv uprchlíků?
V první řadě EU svou imigrační politikou. Benevolencí, nečinností a faktickou neschopností chránit své hranice vyvolává v chudých zemích středomoří neskutečnou poptávku po zajištění cesty do Evropy, která se pro tamní obyvatele jeví jako ráj. Je nepochybné, že ten tlak je ještě umocněn tamními válečnými konflikty, zhoršující se ekonomickou situací a podmínek pro běžný život. Ale i zde vidina relativně snadné cesty do Evropy motivuje tamní obyvatele spíš k útěku, než k tomu, aby se situaci ve své zemi snažili řešit a postavili se extrémistům, kteří tamní zlo v převážné míře způsobují.
I když prvotní důvody útěku obyvatel z těchto zemí jsou primárně humanitární, nezavírejme oči před tím, že okolo organizace exodu se vytvořil obrovský černý obchod řízený zločineckými strukturami a že do Evropy se přes moře vůbec nedostávají ti nejubožejší, ale spíš ti, kdo jsou schopni zaplatit.
Psali jsme:
Sociolog Petr Hampl uvedl, že v krajním případě, kdyby nelegální imigranti nereagovali a nedařilo by se zadržet jejich příliv z moře či přes suchozemské hranice, tak by se měli lodě s nimi potápět a na hranicích by se na ně mělo střílet. Nemá stát právo bránit své hranice proti vetřelcům se zbraněmi, stejně jako má právo majitel domu bránit svůj dům zbraní?
S takovým názorem rezolutně nesouhlasím. Každá obrana – státu i vlastního majetku – musí být přiměřená. A potápět lodě s neozbrojenými uprchlíky je zvěrstvo, ne přiměřená obrana. Navíc jsem přesvědčen, že přílivu nelegálních imigrantů je možno dosáhnout jinými prostředky, jak jsem již uvedl.
Šéf Islámského státu nedávno řekl, že islám není náboženstvím míru a že vždy používal ke své expanzi násilí. Má podle vás pravdu?
V zásadě ano. Jen je třeba dodat, že možná ne všechny větve islámu a určitě ne všechny islámské státy usilují o expanzi. Islámský stát ale o expanzi usiluje a proto je třeba jej v tomto snažení všemi prostředky zastavit. A hovořím-li o všech prostředcích, mám na mysli i prostředky vojenské.
Prezident Miloš Zeman nedávno o imigrantech řekl: „Každý má žít ve své původní zemi. Něco jiného je cestovat a poznávat jiné kultury a něco jiného ve své původní vlasti pro její prospěch pracovat. Myslím, že tito lidé by měli žít ve svých zemích, tam praktikovat svoje náboženství a nepokoušet se narušovat normální život v zemích, které mají jinou kulturu.“ Co si o tom myslíte?
Že z výroku pana prezidenta cítím především nesouhlas se současným stavem a ten s ním plně sdílím. Myšlenku bych však vyjádřil jinými slovy, přičemž bych asi nehovořil o tom, že každý má žít ve své původní zemi, ale důraz bych položil na to, že imigranti mají pravidla své nové země ctít a přizpůsobit se jim. Třeba tak, jak to dělali emigranti z Československa a jiných evropských komunistických zemí.
A Zeman poté přistěhovalcům vzkázal: „Řekl bych jim: Pokud nedokážete přijmout pravidla hostitelské země, a vraždění novinářů rozhodně není přijímání pravidel, vraťte se domů do své původní vlasti.“ Co si myslíte o možné repatriaci nepřizpůsobivých či kriminálně žijících imigrantů?
Zde s panem prezidentem plně souhlasím. A o repatriaci si myslím to, že se hůř dělá ex-post. Při nelegálním vstupu na území EU možná není vždy možné vypátrat zemi původu, je však možné s pravděpodobností hraničící s jistotou určit, z které země přichází.
Psali jsme:
Není to také tak, že Spojené státy a další evropské země svými intervencemi na Blízkém východě, podporou arabského jara, svržením Kaddáfího, Mubaraka, bojem proti Asadovi, bojem proti sekulárním diktátorům, kteří udržovali náboženskou toleranci a smír, vlastně pomohly destabilizaci regionu a nástupu islamismu? Libye v rozkladu, Egypt se naštěstí Muslimského bratrstva zbavil, v Iráku a Sýrii řádí Islámský stát. Tam žily pokojně miliony křesťanů - a ti jsou dnes vražděni a vyháněni...
V zásadě souhlasím. Podporu arabského jara jsem považoval za naivní a pochybnou vždy. I průměrný občan občas sledující sdělovací prostředky si byl schopen odvodit, že nejlépe organizovanými skupinami tamních společností jsou struktury založené na islámu (a radikálním islámu ještě lépe) a že je jen otázkou krátkého času, kdy právě tyto struktury na sebe začnou strhávat moc. O Iráku bych řekl, že je rozdíl mezi první válkou, která byla přece jednoznačně způsobena iráckou anexí Kuvajtu, a válkou druhou. A k Egyptu bych řekl, že bych si velmi přál, aby se Muslimského bratrstva opravdu zbavil; trvalostí nebo alespoň dlouhodobostí tohoto stavu si nejsem zcela jist.
Není problém, že představitelé českých muslimů Abbás, Sáňka, předseda Ústředí muslimských obcí Alrawi odsoudili teroristické útoky v Paříži, ale právo šaría propagují, vydávají i publikace na jeho podporu, a pan Abbás explicitně hájil kamenování? Víme, že v českých mešitách muslimští duchovní kázali nenávist vůči židům či nevěřícím. Neměly by se naše bezpečnostní složky soustředit na mešity a kontrolovat, jestli se v mešitách nehlásá nenávist vůči lidem jiného vyznání a zda se nepublikují texty propagující principy, které popírají naše občanské svobody?
Je-li to tak, tak to problém je. A měly by se tím zabývat nejen bezpečnostní složky.
Jak se díváte na požadavky muslimů, aby se v České republice stavěly mešity? Není zvláštní, že v muslimských zemích je většinou zakázáno stavět kostely a ty, které tam stojí, jsou v poslední době vypalovány a lehají popelem? Neměla by existovat nějaká reciprocita? A chceme vůbec, aby v našem kulturně-civilizačním prostředí takové stavby byly? Patří sem? Co kdyby třeba tady vedle katedrály svatého Víta stála mešita?
Pro stavbu mešit u nás nejsem a není to z důvodu reciprocity. Myslím že naše kultura už přes tisíc let vychází z křesťansko-židovské tradice, a tak bychom měli podporovat spíš stavbu kostelů případně synagog. Jsem sice křesťan, ale tolerantní jsem i k východním náboženstvím, protože se projevují nenásilně a v převážné většině východoasijských zemí, stejně jako v zemích našeho kulturně zeměpisného okruhu, s křesťany, židy i nevěřícími soužijí snášenlivě. Přiznávám však, že k islámu tuto důvěru nemám, byť si nemyslím, že by hrozilo, že mešita by stála vedle Katedrály svatého Víta. A až budeme tak daleko, že by mešita měla být na Hradčanech, bude přímo z katedrály tak, jak to bylo ve všech islamizovaných územích, například v Cařihradu.
Psali jsme:
Z hlediska islámu a imigrace se debatuje nyní hlavně o terorismu, ale není problémem také to, že vznikají ghetta, kde jsou přistěhovalecké komunity izolované, je tam velká kriminalita, v Německu mezi tureckou komunitou jsou vraždy ze cti, ve Skandinávii je vlna znásilňování Evropanek přistěhovalci, ve městech Francie a dalších států existují přistěhovalecké no-go zóny, kam se původní obyvatelstvo bojí vstoupit, v Paříži hoří auta, v této komunitě je velká nezaměstnanost. Není toto další aspekt, kde politika multikulturalismu a kde politika integrace selhala a selhává?
Je. Navíc kriminalita a terorismus dle mého názoru nejsou tak oddělené jevy, jak se na první pohled jeví. Dnes se často zdůrazňuje paradox, že teroristou se stal někdo vysoce vzdělaný; z Izraele a dalších zemí však víme, že teroristi se rekrutují z těch nejchudších a nevzdělaných, který ve stávajícím politickém systému nevidí pro sebe budoucnost. A že politika multikulturalizmu selhala víme dlouho a je to jen logické. Vždyť na „ano“ musí být vždy dva, na „ne“ stačí jen jeden.
Ghetta jsou obrovským problémem a obávám se, že nikdo moc neví, jak ten problém účinně řešit. My to nevíme u nás vůbec, protože nazývat je eufemisticky vyloučenými lokalitami neřeší naprosto nic.
Bývalý spolupracovník amerického prezidenta Ronalda Reagana Pat Buchanan již před časem napsal knihu Smrt západu, kde varuje, že západní civilizaci kvůli masové imigraci, vymírání populace západních národů a opuštění křesťanský hodnot a jejich nahrazování neomarxistickými idejimi homosexualismu, feminismu, gender, politické korektnosti a podobně hrozí zánik. Co si o tom myslíte?
Souhlasím. A mám-li to rozvést, říkávám, že žádnou vyspělou civilizaci neporazili barbaři. Každá se rozložila zevnitř. Chceme-li se podívat na naši civilizaci trochu z odstupu, musíme vidět, že se nápadně podobá době konce starého Říma. Jsme rozmařilí, morálku považujeme za přežitou a nadbytečnou, velká část obyvatelstva se věnuje všemu možnému, jen ne smysluplné práci. Proto máme deficitní státní finance a málo pracovních sil. Záchranu vidíme v přistěhovalcích a opíjíme se iluzí, že ve druhé, třetí generaci se stanou opravdovými Římany/unijními Evropany. A nepoučíme se z historie, že Římany či Evropany budou, pokud se bude jednat o jejich práva, benefity či případné výhody, ale pokud půjde o povinnosti, o budování Říma/Evropy, budou jim bližší tradice jejich původních národů.
Nezdá se vám trošku paradoxní, že neomarxistická levice ovládající EU na jedné straně podporuje homosexuály a feministky a na druhé straně podporují i imigranty a muslimy, kteří když převezmou moc, nebudou se ženami a homosexuály podle práva šáría nakládat zrovna v rukavičkách?
Naprosto ne. Nezdá se mi to vůbec paradoxní, protože neomarxisti jsou naivní. Kdyby nebyli naivní, nemohli by být neomarxisty.
Psali jsme:
Sociolog Petr Hampl řekl, že pokud se problém imigrace nebude řešit, tak buď dojde k postupné islamizaci, pomalému uvaření žáby, nebo se to bude eskalovat a dojde na občanskou válku v ulicích Evropy. Sice tu byl teroristický útok v Paříži, ale v rámci silvestra a Nového roku v Paříži shoří tisíc aut...
Měl bych být, ale optimistou nejsem. To je také jeden z důvodů, proč v politice příští rok končím. Mluvil-li jsem o konci říše starého Říma, možná bychom si mohli připomenout, že době, která pak následovala, se říká doba temna. Pro jistotu dodávám, že nemluvím o jiráskovském rekatolizačním temnu. Čím vším byla ta doba evropského temna doprovázena, si může každý nastudovat. Lidstvo ji přežilo, byť se počet obyvatelstva snížil a úroveň společnosti o pár stupňů také. Myslím, že do podobné doby směřujeme i dnes. Je dle mého názoru jen otázka, zda nastane za 5, 15 či 50 let, zda nastane relativně pozvolna či náhle... Obávám se však, že jsme, řečeno římskou terminologií, Rubikon již překročili. Bez nějakého a žel asi spíš silného otřesu se ze situace, kam se naše civilizace dostala, nevymaníme. Vždyť jaká ta dnešní civilizace nebo civilněji společnost je?
Jaká tedy je?
Děláme dluhy a namlouváme si, že je nemusíme splácet. Přísně vzato je splácet nemusíme, ale finanční systém postavený na dluzích se dříve nebo později musí zhroutit. Uklidňujeme se, že Argentina státní bankrot přežila; já jen dodávám, že argentinský státní bankrot má ještě hodně daleko ke zhroucení finančního systému, byť jen lokálního. A ani to nebylo pro obyvatele nic příjemného... Budujeme systém finančních a sociálních podpor tak, že je výhodnější jej využívat v co největším měřítku; efektivita minimální nebo žádná. Pracovat se v celých sektorech ekonomiky nevyplácí, a tak vyplácíme sociální dávky a stimulujeme šedou ekonomiku zaměstnáváním cizinců, navíc mnohdy nelegálním.
V podstatě přijímáme zákony, které nejen nikdo nezná, v zásadě nejsou vymahatelné spravedlivě pro všechny, ale hlavně se nedá podle nich žít, podnikat, provozovat politické strany, budovat stát... Tím vším budujeme prostředí podivné nejistoty a pološera, kdy na každého se dá něco najít, a pokud ne, tak se to vymyslí. A tak každý doufá, že se najde/vymyslí na někoho jiného a ne na něj. V konečném důsledku je to prostředí vedoucí k ustrašenosti a nesvobodě, což je pro ovládání velkých skupin obyvatelstva přece ideální.
Prostě lež odshora dolů a zdola až nahoru. Neustále a pořád si lžeme do kapsy a děláme to tak dobře, že tomu stále víc věříme. A pravda? Jsme ještě schopni vůbec vnímat, co to je, natož ji uplatňovat a žít v běžném životě – když si budeme připomínat to Husovo výročí...? V soukromí snad občas ano, ale ve veřejném prostoru si tím vůbec nejsem jist. V podstatě jako za bolševika...
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
