Co znamená pro světovou politiku zabití iránského generála Kásima Sulejmáního v Bagdádu, ke kterému se otevřeně přihlásily USA a osobně prezident Donald Trump?
Všechno, nebo nic. To ukáží nejbližší týdny.
Když „všechno“, sprostá vražda raketou z vrtulníku může vést ke snaze po odplatě. A pak může explodovat jedno křídlo Bílého domu po zásahu raketou odpálenou z nějaké dodávky. Je takový problém propašovat do Washingtonu dva metry dlouhou raketu a odpálit ji? Není. Bylo by to symbolické gesto…
Nebo může dojít k smíření šíitských a sunnitských bojovníků Středního východu, kde si všechny země, doteď se zmítající ve vzájemné sektářské nenávisti, uvědomí, že ti nepřátelé, kteří je navzájem rozeštvávají, jsou USA a Izrael. Vyhoštění USA či dalších jejich spojenců z Iráku je vysoce pravděpodobné a obávám se, že mu ponížení vůdci této země nebudou bránit. Bagdádské mezinárodní letiště není poušť a Kásim Sulejmání není jakýsi feláh.
Irácké bezpečnostní zdroje uvedly, že při leteckém útoku bylo zabito nejméně 25 bojovníků a nejméně 55 bylo zraněno. Pokud byl hlavní obětí íránský generál a velitel sil Quds íránského islámského revolučního gardového sboru po jednání v Libanonu společně s Abu Mahdi Al-Muhandisem, vlastním jménem Jamalem Džafarem Muhammadem Ali al-Ibrahimem, zástupcem velitele irácké šíitské milice Sil lidové mobilizace (PMU), který měl zásadní roli při vedení vojenských operací proti ISIS, bylo to ponížení irácké vlády a facka všem bojovníkům proti islamistům. Zabiti byli hosté na oficiální návštěvě země. Vraždy se staly na jejím území. Irácká vláda je v očích všech za smrt obětí odpovědná. Musí odpovědět, nebo ztratí tvář.
Zemřeli i Mohamed Kawtrani, jeden z vůdců libanonského Hizballáhu, íránský generál Husajn Džafari Nyja, íránský plukovník Šahroud Mazfari Nyja, Sámir Abdullah, švagr Imáda Fajíze Mugníje, též známého jako al-Hadž Radwan, vojenského šéfa a bezpečnostního experta libanonské šíitské vojenské organizace Hizballáh, Mohamed Reda Al-Džabri, ředitel vnějších vztahů PMU, důstojníci Hassan Abdel-Hadí a Mohammed al-Šaibani a další vojáci. To nebyla podloudná návštěva, to byl krok k míru v regionu.
Volání „Smrt Americe“ je prozatím pouze symbolické gesto. Vypálit recepci americké ambasády zjevně nestačí. Notabene… Demonstranti zaútočili na velvyslanectví Spojených států v Bagdádu v reakci na letecký úder USA o dva dny dříve proti milicím Kata'ib Hizballáhu. Ovšem americký prezident Donald Trump obvinil z útoku Írán. Ne rozčilené bagdádské šíity. Stejně tak mluvčí PMU Ahmed al-Assadi tvrdí, že „americký a izraelský nepřítel je zodpovědný za zabití mudžahídů Abú Mahdího al-Muhandise a Kásima Sulejmáního“.
„Ten vřed musí pryč“ – to bude reakce mnohých. Lépe se to ale řekne, než provede.
Vyšší iráčtí představitelé odsoudili americký útok jako „porušení irácké suverenity“. Bývalý irácký předseda vlády Adel Abdul Mahdí al-Muntafiki, člen mocné šíitské strany – Nejvyšší rady pro islámskou revoluci v Iráku, označil tento krok za „nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje bezpečnost Iráku a regionu“. Abdul Mahdí přiznal, že americký ministr obrany Mark Esper ho zavolal asi půl hodiny před americkými nájezdem, aby mu řekl o amerických záměrech zasáhnout „základnu Kata'ib Hizballáhu“. Prezident Iráku Barham Ahmed Sálih, jeden z vůdců Vlastenecké unie Kurdistánu, útok odsoudil také.
Mediální úřad Sil lidové mobilizace – známý jako Hašd al-Šábaj – označil páteční ranní útok za „zbabělý americký bombový útok“. Irácké milice Síly lidové mobilizace, založené bývalým iráckým premiérem Haiderem al-Abadi jsou většinou tvořeny šíity, ale také sunnity, křesťany, Turkmeny a Jezídy. Irácká vláda dodává milicím vojenské vybavení z USA včetně tanků M1 Abrams, obrněných transportérů M113, Humvees a MRAP. Na druhé straně pro milice bojují dobrovolníci Kata'ib Hizballáh. Podle některých zdrojů je ale dodavatelem zbraní i Teherán. Jen v roce 2014 prodal Bagdádu zbraně v hodnotě téměř 10 miliard dolarů, včetně dělostřeleckých 106 mm protitankových děl a 120 mm, 82 mm a 60 mm minometů. Jejich nejdůležitějším úspěchem byla druhá bitva o Tikrít.
Irák se nemůže regionální diplomacii a vztahům s Íránem vyhnout, náboženské i etnické složení země to neumožňuje.
Pentagon uvedl, že útok byl proveden na „přímý rozkaz prezidenta“. „Kásim Sulejmání zabíjel Američany, měl být zlikvidován už dávno,“ prohlásil na twitteru Trump. Americký prezident zapomněl dodat, že Sulejmání určitě nezabíjel Američany v Americe, ale mohl je potkat pouze v zemích, kde neměli co dělat. Považuji za legitimní zabíjet nepřítele, který bombarduje vlast či zabíjí spoluobčany jen proto, aby měl levnější benzín.
Nebo se nestane nic. Trump Pentagon uklidní násilím, někdo z vedení EU mu totiž vysvětlí, že ho NATO ve válce s Íránem nepodpoří. Levná ropa je levná ropa. Tomu rozumí konzervativci spíš, než demokraté. Sunnitské země Zálivu přestanou intrikovat a řeknou si, že to tentokrát stačilo. Izrael zrovna tak. Lepší ropný kšeft s Jordánskem než válka se všemi šíity včetně palestinských. Írán si povinně odtruchlí tři dny a pochopí, že chce mít vztahy s EU a nechce válku s Američany, kterou nejspíš nevyhraje, ale oslabí ho to. Irácká vláda pochopí, že je loutková a Američany zkasíruje. Američané zaplatí rádi. Uklidní se i Mahdího armáda… Válka stojí peníze. Sýrie má jiné problémy. A Nasralláh vydá 356. hrozivě vážné prohlášení.
Internetem se prý v posledních hodinách celkem šíří hashtag #FranzFerdinand, naznačující paralely mezi touto událostí a událostmi, které vedly k začátku první světové války. Může z toho, podle vás, být větší válečný konflikt?
Nebuďme hysteričtí... Světová válka potřebuje silné vazby více zainteresovaných regionálních mocností. Tuto podmínku vrtulníkový incident v Iráku nesplňuje. Takže pokud válka, tak jen omezená a regionální. Kdo bude válčit? Loutkový Irák proti USA? Írán proti USA? Kdo tu válku zaplatí? Čím? Kdo komu dodá zbraně dříve, než se zbrojní kanály uzavřou?
Odvetou za vraždu představitelů íránských milic sice pohrozil nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Chameneí, který oznámil třídenní smutek a vyhrožuje Spojeným státům, že íránská pomsta bude „ohromující… To je sice předvídatelné, ale… Od Boha a jeho proroka je ke generálnímu štábu a do zbrojního skladu daleko. Ali al-Šírází, zástupce Nejvyššího vůdce milic Quds, prohlásil, že pomsta americkým silám za atentát na Sulejmáního je zákonnou povinností. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že Spojené státy ponesou odpovědnost za všechny důsledky svého „nepoctivého dobrodružství“. Hamas , který ve skutečnosti ovládá pásmo Gazy , odsoudil atentát na Sulejmáního a poslal soustrast rodině. Fatah také odsoudil Sulejmáního vraždu a nazval ji „zločinem“.
Vůdce irácké politické frakce Qais podporované Íránem Hadi Sajed Hassan al-Chazali v pátek ráno nařídil svým bojovníkům, aby se připravili na „nadcházející bitvu“. Nejvyšší šíitská náboženská autorita v Iráku, ajatolláh Ali al-Sistání, označil ve svém pátečním kázání ve městě Karbalá americký letecký úder za „brutální útok“, který představuje „zjevné porušení irácké suverenity a porušení mezinárodních úmluv“.
Šíitský duchovní a vůdce sadristického hnutí Muktada al-Sadr vydal rozkaz „mudžáhidínům“, bojovníkům Mahdího armády a dalším iráckým ozbrojeným frakcím, které se s ním spojily, aby „chránily Irák“ a jeho „revolučního ducha“. Zde je třeba připomenout rétoriku Muktady al-Sadra z počátku Mahdího povstání: „Terorizujte svého nepřítele, k uspokojení Boha, ať vás Bůh odmění dobrým, protože porušení jeho zákonů nelze tolerovat.“ Pravdou je, že politická koalice protiamerického duchovního Muktady al-Sadra vyhrála v květnu 2018 irácké parlamentní volby…
Generální tajemník libanonského Hizballáhu Hassan Nasralláh slíbil, že potrestá „zločinecké vrahy“ odpovědné za zabití generála Kásima Sulejmáního. V prohlášení Nasralláha se uvádí, že „spravedlivá odplata je odpovědností všech bojovníků odporu na světě“.
Syrský prezident Bašár al-Assad řekl, že syrský lid „nezapomene“ na íránského vojenského vůdce Kásima.
Evropská unie mluví o „deeskalaci“. Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Joseph Borrell vyzval všechny strany ke snížení eskalace. Macron se také chce „vyhnout nové nebezpečné eskalaci“. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že „další eskalaci je třeba se vyhnout za každou cenu“. „Spirála násilí, provokací a odvet, které jsme byli svědky v Iráku v posledních týdnech, musí skončit,“ napsal Michel.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek zkrátil svou oficiální návštěvu v Řecku, aby se vrátil do Izraele. V pátek Netanjahu ocenil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa jednat „rychle, důrazně a pevně“. „Stejně jako má Izrael právo na sebeobranu, i Spojené státy mají právo na sebeobranu.“ Izraelské rakety jsou v Sýrii známé… Izraelské bomby už muslimy ve svaté válce zabíjely tolikrát…
Psali jsme:
Ministr zahraničních věcí SAE Anwar Gargaš vyzval k „moudrosti“ před snahou po eskalaci. „Problémy, kterým tento region čelí, jsou složité, kumulativní a trpí ztrátou důvěry mezi stranami a racionální angažovanost vyžaduje klidný a emoční přístup,“ řekl. Vztahy mezi SAE a Íránem se v posledních letech zhoršily se stupňujícím se sporem mezi Teheránem a Rijádem, spojencem Abú Dhabí. Spojené státy obvinily Írán z útoků na ropné tankery ve vodách Perského zálivu, včetně tankeru Emírátů loni v květnu.
Sulejmání byl zařazen do rezoluce OSN 1747 mezi osoby stíhané za podporu terorismu. Přitom Sulejmání měl důležitou roli v boji proti teroristům z DAEŠ v Iráku i v Sýrii…
Na seznam sankcí ho zařadily i USA a EU v květnu a červnu 2011 – za účinnou vojenskou podporu režimu Bašára al-Assada. Íránci, jejichž jména jsou přidána na seznam sankcí vedle Sulejmáního, byli Mohamed Ali Džáfari a Husajn Taib, ředitel zpravodajské služby Revolučních gard. Jediný, kdo má jakous takous legitimitu brojit proti Sulejmánovi, je jeho politický oponent, Hešmatulláh Tabarazdí, vůdce íránského opozičního „demokratického“ hnutí…
Jaké důvody mohly mít USA pro to, že se právě teď rozhodly provést takto spektakulární a viditelnou akci?
Ministr zahraničí USA Mike Pompeo v pátek oznámil, že Sulejmání před leteckým útokem plánoval vojenský útok na diplomatickou misi a americké občany. To může být pravda, a nemusí. Dnes už to nikdo nezjistí… Po americké spravedlnosti vznikne vždy jen kráter, nikdy odůvodněné soudní rozhodnutí.
Existuje podle vás nějaká souvislost s útokem na americkou ambasádu v Bagdádu, který se odehrál před silvestrem?
Ale samozřejmě. Osoby, které byly zabity spolu se Sulejmáním, ukazují na rozsáhlou přípravu protiamerických demonstrací, ne-li dokonce na ozbrojený odpor proti Američanům v Iráku. Není legitimní? Možná chce irácká vláda získat sebeúctu. Pokud to lze. Ale není občanský protest znakem „západní“ demokracie?
Proč se stal terčem tohoto útoku právě generál Sulejmání? Co to bylo za člověka, a jakou roli měl v iránském režimu a ve světové politice?
Íránský James Bond. Íránci generálmajora Sulejmáního považují za hrdinu, za legendu.
Byl v čele milic Quds, které jsou primárně odpovědné za vojenské a tajné operace mimo hranice Iránu, byl nástupce Ahmeda Wahidího. Jeho metody byly směsí vojenské pomoci ideologickým spojencům a obtížné strategické diplomacie – vojenské pomoci šíitským a kurdským skupinám proti Saddámovi v Iráku, pomoc Hizballáhu v Libanonu či pomoc Hamásu na palestinských územích. V březnu 2008 pomohl dosáhnout příměří mezi iráckou armádou a šíitskou Mahdího armádou Muktady al-Sadra. V roce 2012 pomohl Sulejmání podpořit legitimní syrskou vládu Bašára al-Assada. Pod jeho vedením Islámské revoluční gardy v provincii Kerman, regionu relativně blízko hranicím, přerušily opiovou stezku z Afghánistánu do Turecka a Evropy. Víte, kolik lidí připravil Sulejmání ne o život, ale o živobytí?
Byl hlavním vojenským stratégem v pokusu Íránu bojovat se západním vlivem. A byl jedním z možných nástupců velitele íránské revoluční gardy, když generál Jahja Rahim Safavi opustil funkci v roce 2007. Podle některých zdrojů byl Sulejmání i vůdcem a hlavním architektem šíitského libanonského vojenského křídla Hizballáhu. Přitom to byl diplomatický pragmatik, žádný fanatik.
Na válku se začíná chystat i Izrael, nejbližší spojenec USA v regionu. Co to může znamenat? Můžeme očekávat nějakou vojenskou operaci? A proti komu by případně mohla být namířena?
Sýrie, Libanon, ale Írán ne… Izrael už několik desítek let bojuje zásadně proti slabším.
V reakci se ozvalo, že USA pocítí ostře reakci celého muslimského světa. Co to může znamenat?
No... cokoliv. Láska to nebude. Od pumových atentátů v bagdádské Zelené zóně po kobercové minometné nebo raketové bombardování některé ze základen. Anebo také „přenesení války do srdce civilizovaného světa“. To „cokoliv“ má váhu od stovek gramů TNT do tisíců kilogramů. Od hřebíkové bomby po řízenou střelu. Cílem může být Pentagon nebo Bílý dům. Nebo civilní cíle…
Psali jsme:
Myslíte si, že se jednalo o jednorázovou akci, nebo je to součást nějakého širšího plánu USA na změny v regionu Blízkého a Středního Východu?
V srpnu 2019 obvinily Síly lidové mobilizace (PMU) Spojené státy a Izrael z řady bombových útoků na své sklady a základny. Skupina obvinila USA z navádění izraelských bezpilotních letounů při provádění útoků na irácké území. Fatwa, kterou vydal ajatolláh Kasim al-Haeri, vyzvala k útokům na americké jednotky v Iráku, protože „přítomnost jakékoli americké vojenské síly v Iráku je zakázána [haram] pod jakýmkoli názvem: vojenský výcvik, poradenství nebo zdůvodnění boje proti terorismu“. Toť zúžený plán v Iráku. 29. prosince 2019 Spojené státy bombardovaly velitelství Kata'ib Hizballáhu v al-Qa'imu. Přeletové útoky se zaměřily na tři cíle v Iráku a dva v Sýrii a zahrnovaly „skladiště zbraní a velitelská stanoviště“. Útok byl odvetou za útok na K-1 v provincii Kirkuk v Iráku 30 dělostřeleckými raketami o dva dny dříve a další útoky na základny s americkými silami v Iráku. Dřívější útok „zabil amerického dodavatele“ a zranil čtyři vojáky.
Síly lidové mobilizace jsou obviňovány ze získání mocenské základny v Iráku a za to, že jsou „íránským nástrojem“ k ovládnutí Iráku. Hlavní obavy spočívají v tom, že by se milice proměnily v prosazovatele šíitské nadvlády. Irák má smíšenou šíitskou a sunnitskou populaci a v ní 64,5% šíitů. Nepotřebuje Írán k prosazení většiny. V roce 2015 bylo z 24 milionů iráckých Arabů 15 milionů šíitů a 9 milionů sunnitů, 4 milionů sunnitských Kurdů plus 500.000 šiitských Kurdů. Podle irácké ústavy jsou arabský jazyk a kurdský jazyk dva oficiální jazyky země. Dle mého názoru se USA snaží v regionu dlouhodobě ohrožovat a provokovat Írán. Ve prospěch spřátelených zemí Zálivu. Írán to ví, USA ví, že Írán to ví. Naštěstí nejsou v čele Íránu horké hlavy toužící po svaté válce. Sulejmáního smrtí se otevřely dveře k asymetrickým krokům. Jedni tomu říkají omezená válka, jiní terorismus.
S ohledem na to, že se jedná o střet mezi USA a Iránem – jak, podle vás, zareagují další mocnosti, které se dlouhodobě v dění kolem Iránu angažují? Ať už EU, Rusko a Čína jako globální hráči, nebo Turecko a Saúdská Arábie jako regionální velmoci?
„Svět si nemůže dovolit novou válku v Zálivu,“ řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres, kterému USA dluží příspěvky. Doufám, že není na nějakém americkém seznamu, aby mu neexplodovala bomba nad hlavou. Prezident Hassan Rouhani prohlásil, že Írán se pomstí. Co má také jiného říci? Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zheng Huang vyzvala příslušné strany, a to zejména ve Spojených státech, aby zůstaly v klidu a zdržely se komentářů, aby se zabránilo růstu napětí. Cena ropy vyletěla vzhůru o více než čtyři procenta a tím, kdo si mne ruce, je Rusko.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
