Máme za sebou třicet let od pádu železné opory a žijeme v demokratických poměrech. Jedna z věcí, která nás za minulého režimu trápila a štvala, byla nepochybně propaganda. Ta však nevymizela ani v nových poměrech. Vy o ní píšete, že používá goebbelsovské metody. „Je to jednak selektování dějů tak, aby se určité vůbec nepřipomínaly, naopak jiné zvýraznily,“ píšete ve svém textu Manipulace s pamětí národa. Můžete uvést nějaký příklad?

Příkladů je mnoho. Nejtypičtějším příkladem je Babiš. Musí být odstraněn, protože byl agentem StB a je ve střetu zájmů. Ale ve střetu zájmů už byl Schwarzenberg, téměř všechny strany jsou pod tlakem donátorů a plní jejich zadání, jen u Babiše je to v jedné osobě. Ale účelově se zapomíná, že vybudoval český velkopodnik, který zde platí daně, že zaměstnává spoustu lidí, že zatím neměl ve vládě žádnou korupční kauzu, že zahraniční politiku dělá v zájmu našeho lidu, že ekonomickou politiku dělá dobře. Samozřejmě že se nevyhnul některým hloupostem – EET. Takových příkladů je více a asi na ně ještě narazíme.

Za minulého režimu propaganda hanila „prohnilý Západ“, dnes to vypadá, že za všechno může Rusko. Dokonce došlo k odstranění Koněvovy sochy na Praze 6. Koněv sám sice není jednoznačně kladným hrdinou, ale já sochu chápu jako symbol osvobození naší země od německého nacismu, ke kterému přispěli nejvýznamnější měrou vojáci Rudé armády. Neznají novodobí bořiči soch historii, nebo jak si vysvětlujete jejich počínání?