Takto. Na rovinu. Drulák rozhání nesmysly o Francii po volbách

09.07.2024 16:33 | Rozhovor

Co způsobí výsledky francouzských voleb a úspěch levicové koalice? Jde o nástup komunistů a anarchistů k moci? Podle profesora Petra Druláka, bývalého velvyslance v Paříži nikoliv. Moc si prý v rukou udrží Emmanuel Macron a levicoví extremisté do programu vlády nebudou mluvit. Drulák s detailní znalostí francouzské politické scény a praxe prezidenta Macrona popisuje, co všechno se po tamních volbách může stát, ale i to, co se nestane.

Takto. Na rovinu. Drulák rozhání nesmysly o Francii po volbách
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Drulák

Co čeká Francii poté, co se ve druhém kole parlamentních voleb podařilo druhému táboru zabránit tomu, aby Národní sdružení Marine Le Penové získalo většinu a mohlo vládnout? Macron zatím nepřijal demisi současného premiéra. Budou vůbec spojené levicové síly vládnout?

Anketa

Je dobře, že Orbán jel do Moskvy a Pekingu?

hlasovalo: 18087 lidí

Ve volbách sice hrála určitou roli kampaň, ale ještě podstatnější byla taktická dohoda, že dojde ke stažení kandidátů, pokud mohou společně jít proti jakémukoli kandidátovi lepenovců. Došlo k tomu ve více než 200 okrscích, a to rozhodlo volby. Premiér Gabriel Attal sice demisi podal, ale prezident Macron ji nepřijal a současná vláda prozatímně povládne dál. Sestavit jakoukoli většinovou vládní koalici bude velmi těžké, proto může současná vláda vládnout dlouho. Žádná většina se v tuhle chvíli ani nerýsuje. Jediná většinová konfigurace, která dává politologicky smysl, je spojení téměř všech. Ovšem bez Mélenchona a bez strany Le Penové. To by však byl natolik nesourodý slepenec, že by těžko mohli společně vládnout. Situace zůstává nejasná. Je otázkou, zdali vůbec za tohoto složení parlamentu bude mít Francie vládu s jasnou demokratickou většinou. Spíše ji mít nebude. 

Macron se tedy bude snažit udržet současnou vládu se svým premiérem?

Ano, nechá to na Attalovi a v případě, že situace povede k větší společenské nestabilitě, převezme si mimořádné pravomoci, jak mu to francouzská ústava umožňuje.

V našich médiích a sociálních sítích se francouzské volby významně probíraly. Mnozí jásali, že to lepenovcům nevyšlo. Příliš už není zdůrazňováno, jaké je složení levicové fronty, které zisk parlamentní většiny Národnímu sdružení zastavilo. Co je tam za strany a lidi? Jaký program prosazují?

Nejprve je nutné říct, že Národní sdružení Marine Le Penové volby vyhrálo. Jsou nejsilnější stranou ve francouzském parlamentu a žádná jiná strana nemá tak silný klub. Druhá nejsilnější strana má o téměř 50 poslanců méně. Jednoznačně jsou vítězem voleb, ale nevyhráli z hlediska očekávání a zůstali daleko za nadpoloviční většinou.

Teď k Nové lidové frontě a co to vlastně je. Podle mého názoru je to už otázka minulosti a Nová lidová fronta skončila ve chvíli, kdy skončily volby. Měla smysl před volbami, aby mobilizovali proti údajnému fašismu. Podívejte se na její složení, jsou tam čtyři větší síly, které jsou snadno rozeznatelné, a potom různé extremistické skupinky. Z větších uskupení lze zmínit například Mélenchonovu Nepodvolenou Francii, která ale na volbách nijak nevydělala a v podstatě potvrdila své postavení. Výrazně si ovšem polepšili socialisté, kterým se povedl comeback. Ti v minulých volbách utrpěli debakl, teď se vrátili a mají přes 60 poslanců. Na bývalou vládní stranu to není nic moc, ale na to, kde byli, je to velký návrat. Následují Zelení, kteří jsou stejně radikální jako všude po Evropě a nijak se ve svém programu neliší od německých Zelených. Vedli si celkem slušně. Naproti tomu komunisté si nijak zvlášť slušně nevedli. 

To jsou čtyři rozeznatelné síly z Nové lidové fronty. Součástí byly i různé trockistické a anarchistické skupinky, které s nimi také kandidovaly. Z těch vzešla jedna z nejkontroverznějších postav, Raphaël Arnault. Ten ve volbách získal mandát a je to radikální aktivista Antify, který byl vyšetřován za násilné věci a nyní sedí v parlamentu. Vyhrožoval například jedné feministické aktivistce likvidací, protože představovala konzervativní feminismus, který se ve Francii vyslovuje proti islámské migraci. Této ženě vyhrožoval smrtí aktivista Antify, který teď sedí v parlamentu. 

Hlavním problémem tam je ale rozpor mezi socialisty, kteří představují podle mainstreamových politologů umírněnou levici (jsou promigrační a pro válku na Ukrajině) a na druhé straně Mélenchon, který rozhodně není umírněný v žádném ohledu a problém s ním mají nejen socialisti, ale i všichni ostatní. Tato strana v žádné koalici být nemůže. 

Pakliže je parlamentní většina v nedohlednu a zůstává prozatím vláda s premiérem Attalem, nelze očekávat nějakou změnu francouzské politiky? Třeba ve vztahu k Ukrajině, zeleným evropským projektům apod.?

Z radikálního levicového programu se do vlády nic nepřenese. Vládnout bude nadále Macron. Vidím to tak, že nelze mít obavy ani naděje. Situace je už nyní dost špatná. Obava spíš mohla být, že bude Macron pokračovat, a to se vcelku potvrzuje. Někteří naši komentátoři varovali před nějakou revoluční levicí, to jsou všechno nesmysly. Jednak Mélenchonova strana má méně než 80 křesel v parlamentu, což je méně než Macronova strana. Není to strana, která by za tohoto parlamentu psala vládní program. Jestli je to konejšivé, si nejsem jistý, protože Mélenchonova strana kritizovala Macrona kvůli Ukrajině a svým způsobem je to strana míru. Ve všech ostatních otázkách ale mají nebezpečné pozice, protože jsou extrémně promigrační. Jsou též proti policii, což se projevuje tak, že pokud si policie pokouší vynutit zákon na předměstích, oni hned vykřikují o policejním státu a že fašisté mlátí nebohé migranty. 

Vrátíme-li se ke způsobu, jak se francouzské politické strany i přes naprosté rozdíly ve své politice spojily jen kvůli tomu, aby Národní sdružení nemohlo sestavit vládu, lze stejný postup čekat i v prezidentských volbách za tři roky, kam nepochybně Marine Le Penová míří?

To se koneckonců přesně stalo v předchozích prezidentských volbách v roce 2022. Tehdy Mélenchon v podstatě podpořil Macrona, proti kterému jinak neustále brojí. Před druhým kolem řekl, ať lidi nevolí Marine Le Penovou. Nevyzval přímo k volbě Macrona, ale v tom takový rozdíl není. Zda se jeho názor vyvine, těžko říct, co bude za tři roky. Je však potřeba říct, že Mélenchonova politika dva sympatické rysy má. Tím prvním je Ukrajina, protože je proti válce a volá po míru. Druhým sympatickým rysem je, že by rád zavedl efektivní zdanění oligarchů. Nejsem si jistý tím, jestli ví, jak to udělat, ale politická vůle tohle řešit u něho je. U jiných strach tohle nalézt nelze už jen proto, že je ti oligarchové financují.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ij, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusepik , 09.07.2024 17:07:15
Průkaznější podobu demokratické špíny nelze nalézt.Macron volby prohrál ale zůstane u moci.Stěží se dopátrat proč.Vyhraješ balík peněz ale dostane je soused.Proč.Má rád migranty.Nebo jiný nesmysl.A těm lidem to nevadí.Že z nich dělají ......A prý je ten systém lepší než ostatní.

|  11 |  0

Další články z rubriky

Jediná věc, která se dá věřit vládě. Chce vydržet. Až do hořkého konce. Zbořil otevřeně

7:01 Jediná věc, která se dá věřit vládě. Chce vydržet. Až do hořkého konce. Zbořil otevřeně

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Premiér Fiala tvrdí, že co se týče hojně diskutovaného návrhu Green Dealu, ta…