Pane děkane, v současné předvolební prezidentské kampani se prakticky nemluví o některých důležitých ekonomických otázkách. Především jde o euro, na které mají oba kandidáti odlišné názory. Drahoš je pro přijetí, Zeman to podmiňuje vyhozením Řecka, což fakticky znamená, že je proti. Nakolik je tato otázka z hlediska budoucího prezidenta důležitá?

Problematiku zavedení eura považuji za dost zásadní. Prezident Zeman si pravděpodobně uvědomil, že celý koncept společné měny je chybný a od začátku neúspěšný politický projekt, který nemá s ekonomickým racionálnem téměř nic společného. Proto již také na zavedení eura netrvá a dokonce, jak v otázce sdělujete, ho podmiňuje „vyhozením“ Řecka. Tady nutno podotknout, že vyhozeno by nemělo být jen Řecko, ale i další země dlouhodobě chronicky neplnící fiskální Maastrichtská kritéria (např. Španělsko, Portugalsko, Itálie, ale i Francie, Belgie atd.). Přijetí eura je třeba důrazně odmítnout.

Jiří Drahoš říká, že bychom euro měli přijmout do čtyř let. Co všechno by to pro Českou republiku z vašeho pohledu znamenalo?

Prof. Drahoš si asi neuvědomuje, že přijetí eura do čtyř let znamená připravit žádost již nyní. Pan prof. Drahoš je odborník v oblasti chemie, nicméně je patrné, že ekonomii a hospodářské politice vůbec nerozumí. Česko sice splňuje nominální konvergenční kritéria, ale daleko důležitější je naplňování reálných konvergenčních kritérií. Bohužel prof. Drahoš nevnímá to, že zavedení eura je pro Českou republiku v současné době i v časovém horizontu sedmi, osmi let nevýhodné, a že náklady spojené s jeho zavedením převyšují značnou měrou případné výnosy. Opomíjí například fakt, že by došlo ke znehodnocení úspor domácností, protože tyto by byly přepočítány kurzem, který je v současné době zatím nevýhodný.

Již v základních kurzech hospodářské politiky, které přednáším na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, někdy používám ve vztahu politiků a jimi realizované hospodářské politiky rčení: „již ani korunu z veřejných rozpočtů nazmar a euru trvale nazdar“.