V jakém stavu je armáda po téměř čtyřletém řízení touto vládou? Odcházejí vojáci, nových přichází málo, vláda slovně avizuje nutnost dalšího navyšování rozpočtu a je otázkou, za co to utratí… Kam se armáda za poslední roky posunula?

Je zde především absolutní nesymbióza mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu, což se odráží na celkovém stavu armády i její důvěryhodnosti. Faktem je, že si pana Řehku paní ministryně do funkce NGŠ vybrala sama a zvolila člověka, který za svou profesní kariéru nikdy nepůsobil na generálním štábu a jako náčelník přišel do kolosu, který vůbec nezná a nikdy v něm nebyl, což je neobvyklé. Po celou dobu jen paní ministryně sklízí to, co svým špatným rozhodnutím zasela.

Není normální, aby byla absolutní komunikační bariéra mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štáb,u ať se bavíme o řešení odborných věcí nebo o tom, jak jsou spolu se schopni domluvit či nedomluvit a předávat si informace. Paní ministryně sice říká, že s panem náčelníkem Řehkou komunikuje, ale tak to prostě není. Nelze fungovat tak, že se připravuje akvizice jako v případě tanků leopard, ministerstvo a jeho sekce pro vyzbrojování všechno připraví a vykomunikuje s naším výborem pro obranu a za měsíce přijde náčelník generálního štábu s tím, že to musí přerušit, protože na to nemá peníze. Tohle odráží celkový stav řízení armády. Naproti tomu uvnitř armády funguje úzká skupina osob, kteří se na jejím řízení podílejí, a jde o lidi, kteří s náčelníkem generálního štábu sloužili u speciálních sil, ale bohužel nevědí nic o řízení armády jako celku. Nemají o tom žádné povědomí a týká se to řady generálů. Zažili jsme to na vlastní kůži v rámci výboru pro obranu, kde měli něco prezentovat a bylo to zoufalé, nemělo to hlavu ani patu.

Faktem je, že skandály o sporech ministryně s generálem Řehkou byly bezprecedentní a dosud se mediálně nikdy nic takového neřešilo. Je v tom provázání vedení armády jako takové a speciálních sil ještě něco dalšího, co podle vás není v pořádku?