Nacházíme se v krizi kvůli epidemii koronaviru. Zeptám se vás jako energetika. Jak je na tom naše energetická soustava. Bude vystavena určitým výzvám?
Elektrárny ani vedení nákazu nechytnou. Ale určitý problém může být, kdyby se nakazila celá obsluha dispečinku. Je to podobné jako třeba dispečeři letového provozu nebo lodivodi. Lékaře můžeme dovézt z jiného regionu, protože medicína je všude stejná, energetické sítě nikoli. Mám zprávy zatím jenom z Pražské energetiky a z ČEPS (celostátní dispečink), že na obou místech na to dbají. V případě nákazy bych pak třeba nastoupil jako pomocný dispečer i já, pokud bych tu práci po zácviku zvládl, ale určitě nějakou část ano.
Hrozba blackoutu hrozí, či nikoliv? Máme důvod k obavám?
Z blackoutu určitě ne, to je jiný problém. Ale současná situace ukazuje, že někteří naši monopolně uvažující kolegové opravdu zaspali dobu. Nejsou schopni řešit například situaci uzavřených provozoven, které neodebírají energii a měly by platit pouze odhadované měsíční zálohy tam, kde nyní nikdo energii neodebírá. Co je horší, pro sociálně slabší vrstvy máme pouze institut odmontování elektroměru, což je opatření hodné totality, a kritizuje nás za to už i Evropská unie. Těchto případů může s nárůstem krize přibývat.
Fotogalerie: - Česko bez hospod
Vy jste za Spolek pro ochranu spotřebitelů energie a komunitní energie, jehož jste předseda, odeslal na Energetický regulační úřad dopis (ERÚ), ve kterém uvádíte, že ve stavu nouze nelze nikoho odpojovat od sítě z důvodu prodlení s poplatky, stejně tak jako že nedává smysl vybírat úroky z prodlení, či dokonce vybírat zálohy za energie u provozoven, které byly kvůli nouzovému stavu vládou uzavřeny. Dostal jste od úřadu odpověď?
Ne. Díval jsem se, v době, kdy jsem vám odpovídal, do datové schránky i na e-mail a není tam nic. Ze zákona právě Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, je to ústřední orgán státní správy a máme stav nouze, takže tomu nerozumím. Nicméně není důvod k obavám, namísto toho zaintervenoval pan ministr Havlíček a Hospodářská komora, pánové Havlíček a Dlouhý to měli také v kopii. Nikdo se tedy nemusí obávat, že by mu v době krize vypnuli proud, to už je zařízené. Moje intervence pouze způsobila, že si všichni více uvědomili význam dodávek energie v době nouze i to, že lidé musejí zůstat klidní, že jim v této oblasti nic zatím nehrozí.
Jak se na váš apel tváří například PRE či hlavní město Praha, které je jejím akcionářem?
Myslím si, že zrovna PRE i magistrát zareagovaly příkladným způsobem a do druhého dne po podání podnětu vyšla tisková zpráva PRE, která visí i na webových stránkách. Je vidět, že tam mají odborníky a že i pan radní Chabr zodpovědný za infrastrukturu a ostatní se starají, a to i ohledně komunikace, kdy jsme celou situaci i její rizika probrali. Bylo to profesionální a velmi rychlé, kolegové už si opatření chystali sami.
V případě, že by k odpojení lidí stejně i tak došlo. Jak jim to v současné době koronavirové nákazy může zkomplikovat situaci?
Předně říkám, že díky intervenci pana ministra k tomu nedojde. Nerad bych šířil poplašnou zprávu. Dokážete si snad představit, že by si někdo v době epidemie dovolil odpojit sociálně slabší domácnost, kde třeba dočasně přišli o příjem, neměli by jak vařit, vytekl jim mrazák a v elektrickém domě se neměli při infekci kde mýt ani čím topit? Takový energetik by patřil před soud. Ale energie máme stále přebytek, vždyť ji vyvážíme, a soustavy virem napadeny nejsou, takže energii bez problému přenesou až do domu jako v běžných podmínkách.
Fotogalerie: - Vymetený Hrad i podhradí
Tohle se samozřejmě netýká načerno natažených drátů z cizích pojistek, protože ty by naopak mohly způsobit blackout ostatním, a to je v mimořádné situaci nežádoucí. Distribuční soustava, za kterou jde větší část ceny za energii, je i ze zákona veřejná služba. Dokážete si představit, že by někdo na dálnici nevpustil sanitku nebo auto s rouškami jenom proto, že neuhradil dálniční poplatek? Takhle se prostě síťové odvětví chovat nemůže a v době mimořádné ani nesmí. Ale normální inženýři tohle dobře chápou, jde tedy spíše o pokyn těm inženýrům i celé společnosti, že se k sobě takto budeme v době stavu nouze chovat.
Nyní jsme v situaci, kdy se globálně v souvislosti s koronavirem mluví o značných ekonomických škodách. O zavírání provozu již uvažují automobilky v tuzemsku. Máte představu, jak toto může dopadnout na sektor energetiky?
Ten sektor je ekonomicky silný a má stále vysoké zisky. De facto, kdyby po nějakou dobu, podle mého odhadu tak měsíc nebo dva, neplatil za energii celý národ, obor sice zůstane bez zisku, ale nezkrachuje. To se o mnoha továrnách i malých provozovnách říci nedá.
Co by měla udělat vláda?
Nerad dávám hraběcí rady. To uměl už i Švejk. Ale jako expert v oboru radím dvě věci. První je zavést sociální tarif v energetice, protože těch, kdo nemusejí mít v prvních okamžicích na zaplacení, může výrazně přibýt, a vyhrožovat jim odpojením od sítě v takové situaci není možné.
Pro koho by měl být určen?
Jsou to důchodci, mladé rodiny a podobně. Kdyby jen monopolní společnosti uvažovaly trochu racionálněji. Vždyť je kolem nás spousta levné energie, ke které normálního odběratele jako k levnému zdroji nepustí.
Jakou energii máte na mysli?
Například v poledne máme přebytek solární energie. V noci se přes nás valí přebytky z Německa do Rakouska, aniž si tím třeba ohříváme teplou vodu. Technicky to umíme, v maloodběru máme funkční systém HDO a nové budovy i továrny řídí energetický režim dokonce počítačově. Můžeme touto elektřinou topit, mrazit, klimatizovat nebo třeba i vařit a prát. Možná by to i někteří důchodci a mladé maminky uvítali, kdyby třeba v poledne měli levnější proud, protože energetika stejně neví, co se solárním přebytkem, a energii vyveze do zahraničí. Pak také po půlnoci, protože v té době v Německu u moře fouká a energii nikdo nespotřebovává, takže přes nás teče zadarmo až do Alp do vodních nádrží.
Fotogalerie: - Rouškolidé
A pak je tu další věc a tou je nikoliv to, co udělat s dlužníky, ale s těmi, kteří měli zavřeno kvůli vládním opatřením proti koronaviru a u nichž nelze spravedlivě žádat měsíční zálohu za to, co neodebrali.
Co byste navrhoval?
Nejjednodušší by bylo odpustit jim jednu zálohu plošně a pak ji doúčtovat při odečtu, tomu rozumí každý. Pak je řada dalších možností včetně elektronického měřidla s tím, že by vybraní podnikatelé už konečně začali platit na základě skutečné spotřeby, a nikoli na základě odhadu. Takový elektroměr je dnes zhruba tak o tisícovku dražší, než je ten obyčejný, a vydrží deset let. Problém je, že to energetika dodnes nebyla schopna nabídnout jako službu za rozumné peníze, ale někteří manažeři sní o tom, jak za pár let dovezou takové elektroměry úplně pro všechny, zejména pro ty, kterým jsou úplně k ničemu. Důchodcovský pár, který by žádal on-line měření ve smartphonu a chtěl za to platit vyšší poplatky za proud, jsem ještě nepotkal. Možná je tedy tato situace kolem koronaviru k zamyšlení pro celý obor, že lze dělat věci jinak a že by se třeba řešení v mimořádné situaci mohla hodit i energetice samotné. Schopných inženýrů máme stále dost, ale je otázka, zda sedí na místech, kde se o tomhle rozhoduje.
Máte pocit, že současná nákaza nějakým způsobem promění to, jak žijeme, i do budoucna? Ekonomka Švihlíková například hovořila o ‚deglobalizaci“.
Kdysi jsme hovořili o typu společnosti, kdy budeme sedět v domácích kancelářích u počítače. Dnes si toto prakticky trénujeme, a na vlastním příkladu, mém i kolegů, mohu potvrdit, že to jde. Jsou ale obory, kde to není možné, především výroba a služby. Dříve, když jel někdo z malé vesnice vzdálené pár desítek kilometrů do Prahy, byla z toho událost, o které se týden mluvilo. Dnes takové vesnice stavíme, aby z nich lidé desítky kilometrů denně dojížděly, a i tato mobilita přispívá ke zranitelnosti společnosti. Určitě to považuji za vážný podnět k zamyšlení pro celou civilizaci a možná i jisté přeskupení jejích hodnot. Třeba mít možnost chodit pěšky do práce, což bylo dříve úplně normální, a dnes to tak má málokdo.
A co Evropská unie? Již nyní je prakticky zrušen schengenský prostor. Jak na ni tato situace dopadne?
Je těžké říci dopředu, jak na toto bude Unie reagovat. Pokud půjde o dočasnou událost, může z toho být i univerzální odpověď, proč se nám propadá ekonomika. Kdyby to mělo trvat déle, řada opatření, která jsme měli funkční v minulém století, se bude s menšími nebo většími obtížemi obnovovat. Po roce 1990 jsem začal poměrně intenzivně cestovat do nově otevřených zemí a poznávat nové kraje a nebolelo to, obvykle jenom pár minut zdržení a ukázat doklady. Tak to podle pamětníků bylo i v době mezi válkami.
Nad čím bychom se ale po zcela jistém ekonomickém propadu měli zamyslet, zda máme na to, abychom zaváděli všechna ta nesmyslná a ekonomicky neúnosná opatření, která nám Brusel diktuje. Na to, abychom současně vyšli z krize a investovali do nesmyslných nebo předražených nápadů, nemáme. Je vidět, že už si v tom umělém komfortu neumíme ani ušít roušky, přitom jsme byli textilní velmocí a vláda má právo taková mimořádná opatření textilkám nařídit. Nakažená země, nebo i nakažený kontinent, kde všechno dovážejí, nemá dlouhou budoucnost. Musíme něco začít dělat sami jako Češi a jako Evropané.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jonáš Kříž
