Rozhovor s bývalým elitním vyšetřovatelem Jiřím Komárkem se uskutečnil 4. února 2019
Pro média má nálepku „Babišova policisty“, bývalý elitní policista Jiří Komárek si ji vysloužil předloni, když před soudem v prvním stání své vlastní kauzy propojil vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila s vlivným zákulisním hráčem a lobbistou Ivo Rittigem. O možném propojení měl začátkem loňského roku mluvit před poslanci. Komárkově výpovědi nakonec vystavila stopku povinnost mlčenlivosti příslušníka policejního sboru. Té ho poslanci nakonec nezbavili, a tak se někdejší detektiv ÚOOZ a bývalý šéf ostravské expozitury s tím, co měl na jazyku, před Poslaneckou sněmovnou otočil takříkajíc na podpatku a rozjel se zpět do Olomouce. Mnohé odkrývá nyní v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Jak dlouhá byla vaše policejní kariéra předtím, než jste kvůli reorganizaci oznámil odchod?
Bylo to celkem 24 let u policie, od roku 1991. Prošel jsem všechny možné funkce od pochůzkáře přes zpracovatele, řadového detektiva, vedoucího detektiva až na ÚOOZ nejprve v Brně, kde jsem byl řadovým detektivem a posléze vedoucím oddělení. Poté jsem přešel do Ostravy na post vedoucího expozitury. Od policie jsem odešel na konci měsíce června 2016 z důvodu absolutní ztráty důvěry ve vedení policejního prezidia a Ministerstva vnitra v souvislosti s reorganizací tehdejších celorepublikových útvarů.
V pořadu Jaromíra Soukupa na TV Barrandov jste uvedl poměrně zajímavé věci, řekněme, kontroverzní a adresné. V médiích ale následovalo „ticho po pěšině“.Čekal jste větší ohlas?
Vzhledem k tomu, že jsem mluvil i o tom, že policie byla zneužita k ovlivnění volební kampaně, a tím pádem i k ovlivnění budoucího rozdělení politického vlivu v této zemi, jsem měl za to, že se média, ale především státní instituce budou o věc přece jen více zajímat. Něco to asi vypovídá o situaci, jaká dnes je v ČR, co se politiky a objektivity médií týče.
Fotogalerie: - Babiš nejen o Čapím hnízdě
Například jste v pořadu uvedl, že účet Julius Šuman, který na Twitteru publikoval v předvolebním období, byl dílem tajné služby UZSI. Máte pro dané, snadno říci kontroverzní tvrzení nějaké důkazy?
Stačí si vzpomenout na to, jakým způsobem byla ta nahrávka pořízena (Julius Šuman publikoval v předvolebním období nahrávku Andreje Babiše a novináře Marka Přibila zmiňující přípravu žurnalistických materiálů namířených proti jeho politickému konkurentovi Milanu Chovancovi, pozn. redaktora). Z té nahrávky lze jednoznačně poznat, že zdroj nahrávání je v dosahu novináře Přibila. Při nahrávání s ním manipuluje pravděpodobně na desce stolu. Jedná se s největší pravděpodobností o jeho mobilní telefon, který při rozhovoru drží v rukou. Já jako bývalý policista vím, že lze v současnosti velmi jednoduše technicky ovládnout mobilní zařízení prostřednictvím skrytě instalovaného mallwaru (programu). Dálkově tak můžete ovládat právě třeba nahrávání. Stačí pak technicky sledovat pohyb mobilního telefonu, a když zjistíte, že se telefon nachází v místě, kde se předpokládá, že dojde k nějaké schůzce nebo jednání, třeba adresa nějaké kanceláře nebo restaurace, stačí dálkově zapnout nahrávání toho telefonu a ten pak nahraje zvuk v jeho dosahu. No a pak také načasování a způsob zveřejnění sám o sobě vypovídaj o motivech těch, kdo sestříhanou nahrávku zveřejnili.
Jiří Komárek (Foto: Hans Štembera)
To je vše? Já nevidím, že by to jednoznačně ukazovalo na českou tajnou službu…
Víte, tady je důležitý ten moment technického sledování mobilního telefonu. Je nemožné nahrávat 24 hodin okolí telefonu a následně si vybrat zájmové pasáže. Takto shromážděná data mají velký objem, telefon by se zahltil a i při odesílání nahrávek z telefonu by došlo k odhalení, velká spotřeba dat, vybitá baterie atd. Takže nahrávání je potřeba citlivě spouštět jen v době, kdy telefon zaznamená opravdu zájmové nahrávky, a k tomu je právě potřeba mít údaje z legálního nebo nelegálního odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a tedy i údaje o jeho poloze. K takovémuto zjišťování polohy telefonu je pak dále mimo jiné potřeba disponovat technickým zařízením, např. tzv. Agátou, přičemž těmi v ČR mimo policii disponují právě tajné služby. Pokud vyloučíme legální, tedy soudem povolené odposlechy (sledování telefonu), vezmeme v potaz, kdo takovým zařízením disponuje, kdo měl v dané době vrcholící předvolební kampaně zájem na nahrávání rozhovorů tehdejšího ministra financí a komu byla která tajná služba v té době podřízena, vše směřuje k ÚSZI tenkrát podřízené bývalému ministru vnitra Chovancovi. Není také bez důležitosti přihlédnout k aféře dodnes neobjasněné „ztráty“ několika takových zařízení na USZI. Pak je tu i moje osobní zkušenost s nelegálním sledováním.
Jaká?
Záhy poté, co jsem odešel od policie, se kolem mne začaly dít zvláštní věci. Snadno jsem poznal, že mě někdo sleduje, a to na základě pohybu mého telefonu. Když jsem například přijel na nějaké místo, třeba k zubaři, tak přibližně pět nebo deset minut po mém odjezdu na dané místo přijela spousta aut různých poznávacích značek. Vystoupila spousta lidí a začínali v okolí zjišťovat, kde jsem tam co dělal, s kým se setkal a podobně.
Z minulosti vím, jakým způsobem se takovéto sledování dělá. Tajná služba, jelikož to nemůže dělat oficiálně, si smluvně domluví soukromou bezpečnostní agenturu. Pokud by došlo k dekonspiraci sledování a sledovaný subjekt by odhalil, že je sledován, tak se nic nestane, agentura si něco vymyslí a služba je mimo podezření. Takových případů bylo mnoho, jednoznačně k tomu docházelo za využití sledování mého mobilního telefonu. No a jelikož lidé ze soukromé agentury nejsou dostatečně vycvičeni, tak se v podstatě bojí vstupovat do kontaktu s tím sledovaným, a jeho pohyb na místě a aktivity tedy prověřují až následně po jeho odjezdu.
Dobře, takže jste měl nějaké podezření. Jak jste si ho ale potvrdil?
Materiály, které touhle cestou o mně vznikaly, včetně fotografií byly totiž posílány do mého vyšetřovacího spisu ve věci mého trestního stíhání, do kterého jsem měl samozřejmě jako obviněný přístup. Podobným způsobem, a jsem si jist, že nelegálně, vznikl i podklad pro sestříhané nahrávky rozhovorů mezi novinářem Přibilem a tehdejším ministrem financí Babišem. V mém případě postačovalo, že se výstupy z tohoto nelegálního sledování dostaly do mého vyšetřovacího spisu s tím, že předpokladem bylo, že mi to nějakým způsobem ublíží. V případě Andreje Babiše a novináře Přibila byly výstupy zneužity k politickému boji, a proto byl zřízen twiterový účet Julius Šuman. Tady bylo totiž cílem, aby se před volbami k sestříhané nahrávce dostala nejen veřejnost, ale především média.
Jiří Komárek (Foto: Hans Štembera)
Zůstaňme na chvíli u vašeho případu, kdy jste byl šetřen kvůli výroku o tom, že je tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý podezřelý z „brutálních úniků“ informací od policie. Nakonec vás soud uznal nevinným. Ovšem když říkáte, že jste spis viděl a vše v něm musí přece být nějak protokolováno, tak jakým způsobem se ty materiály od tajné služby „formálně“ do vašeho spisu měly dostávat?
Dostaly se tam tak, že oni jednoduše napsali průvodní dopis, ve kterém se představili jako občanské sdružení zaměstnanců ministra Chovance, kterým záleží na tom, abych byl řádně potrestán. K dopisu pak přiložili sledováním získané fotografie z mé schůzky s novinářem Jankem Kroupou. V dopise dokonce slibovali i další nahrávky a fotografie. Aby to pro neznalé působilo důvěryhodně, tak si dokonce zvolili i jakousi fiktivní adresu v Praze na ul. Budějovická. Ve skutečnosti se jedná o nezastavěnou plochu. Všimněte si shodných markantů s twiterovým účtem Šuman, tj. předstíraný spravedlivý zájem na ochraně zájmů společnosti, stejný způsob sledování či nahrávání a stejný způsob využití, resp. zveřejnění. To, že se do mého vyšetřovacího spisu nedostaly žádné nahrávky z mých schůzek s přáteli, novináři, rodinnými příslušníky, je pak dílem toho, že by bylo velice pracné je sestříhat tak, aby pak splnily cíl, a to je moje dehonestace, případně kriminalizace a dále pak dílem toho, že se ke svému telefonu chovám podstatně s větším respektem než novinář Marek Přibil.
Sledoval vás ještě někdo další?
Ano, bylo to ještě i sledování ze strany GIBS, které následovalo po mém prvoinstančním soudu, během kterého jsem si dovolil mluvit o Čapím hnízdě. (Jiří Komárek během své výpovědi propojil vyšetřovatele Čapího hnízda Nevtípila s mocným lobbistou a zákulisním hráčem Ivo Rittigem na základě policejních odposlechů, které slyšel v roli vyšetřovatele, pozn. redaktora). Ti už ale byli lepší a dovolili si přijít blíže. Dneska by takoví „sledovači“ třeba seděli hned tady vedle nás. Bylo to podle mne legálně povolené sledování orgánů GIBS, které jim na dobu od začátku roku 2018 asi do poloviny měsíce února povolilo státní zastupitelství. Alespoň v té době jsem zaznamenal, že mne opět někdo sleduje. Osobně si však myslím, že sledování bylo zahájeno z aktivity Vrchního státního zastupitelství v Praze. Cílem bylo podle mne zjistit, že mi někdo z policie vynáší informace.
V čím zájmu, případně na čí povel by ovšem ÚZSI, která smí právně působit pouze v zahraničí, ve vašem případě a rovněž i v případě nahrávek Babiše s Přibilem konala?
V případě premiéra Babiše jsem si jist, že to bylo na pokyn Milana Chovance v zájmu ČSSD a poškození politického soupeře před volbami na podzim roku 2017. Ovšem přímé důkazy na to nemám. Kdo jiný by ale měl před volbami potřebu zajišťovat nějaké nahrávky na svého, řekněme, největšího politického soka. Navíc to bylo zveřejněno s tím, že tam byly jenom nahrávky, které uškodily Babišovi. Takže tam byl cíl, který byl zjevně politický. To, že ÚSZI poskytla takovou nelegální technickou podporu při sledování mé osoby, osoby tehdejšího ministra financí, ale i dalších osob, dnes ví více osob. Včetně těch, které za činnost této služby odpovídají. Ti to ovšem nikdy nepřiznají a důkazy o tomto nikdy neuvolní. Co se týká mého případu, tak jsem přesvědčen, že to mělo být zneužito k mému očernění, diskreditaci, případně pokusu o kriminalizaci. Prostě podívejte se, jaký je ten Komárek darebák, s kým se to setkává a o čem to mluví, ten si dovolil očerňovat generála policie. Další možností pak mohla být snaha nějakým způsobem mne propojit s A. Babišem a vykonstruovat nějakou konspirační pseudokauzu. Víte, těch důvodů, proč si myslím, že se na tom podílela ÚSZI, mimo ty, co jsem už uvedl, je více. Tak například moc se neví, že v dané době byl ve vedení ÚSZI rodinný přítel Tuhého. Jednalo se o bývalého policistu, kterého Tuhý za pomoci Chovance po skoro deseti letech od jeho odchodu do civilu, kde pracoval v soukromé sféře, nainstaloval do funkce ekonomického náměstka ÚSZI.
Jak to ale bylo ve vašem případě?
Když jsem odešel od policie, tak všichni, a to včetně GIBS, dostali úkol: „Něco na toho darebáka najděte.“ Příběhů, které bych tady mohl povídat, bylo víc. Tak třeba na GIBS vznikly dvě pracovní skupiny, dva týmy v Praze a na severní Moravě, které měly od vedení za úkol najít cokoliv, co by mohlo být využito k mé dehonestaci, nejlépe kriminalizaci. Pracovníci GIBS z těchto týmů pak objížděli všechny možné lidi, se kterými jsem za pětadvacet let přišel do styku. Takto oslovovali třeba i pachatele, kteří už byli v dané době odsouzeni, nebo měli už dokonce po výkonu trestu, na jejichž případech jsem dělal. Těm potom nabízeli, že když jim něco na mne řeknou, že to bylo nějaký takový jako nestandardní, tak jim zajistí nějaké ústupky a třeba i znovuotevření jejich případu. Zašli třeba za vrahem, který si půjčil částku jednoho milionu korun, a za využití prostředníka ho přemlouvali, aby řekl, že si peníze půjčil pro mě. Slíbili mu, že když to takhle řekne, že se o svůj dluh už nemusí starat. Ve stručnosti. Když se u soudu probírala moje pracovní činnost, posudky, hodnocení apod., tak jsem zjistil, že mi bylo za dobu mé policejní kariéry uděleno opravdu velké množství kázeňských a pracovních odměn a kromě zavinění malé dopravní nehody jsem nebyl kázeňsky trestán. Záznamy na GIBS datované po mém odchodu od policie ze mne však zcela jistě dělají toho nejprověřovanějšího a nejpodezřelejšího bývalého policistu.
Ale nic z toho nebylo?
No, já nikdy žádnou trestnou nebo protiprávní činnost nepáchal, takže pokud by jim někdo nekývl na jejich nabídky a něco si nevymyslel, tak nic ani nalézt nemohli. A pak tu bylo i to, že s takovým chováním příslušníků GIBS ti lidé nechtěli mít z 99 procent nic společného a odmítli je. Naopak přišli za mnou a řekli mi o tom, co se od nich požadovalo. Já bych to vlastně popsal jako takovou zakázku na mě cokoliv najít, a když by se cokoliv našlo, tak to bylo okamžitě pouštěno do toho mého vyšetřovacího spisu a spřízněným novinářům.
Jiří Komárek (Foto: Hans Štembera)
Co bylo cílem?
Cílem bylo ukázat, že jsem darebák, který se z nějakých nejspíše kriminálních zájmů bránil reorganizaci a přitom zostudil ctihodného generála policie Tuhého.
Zpět ke kauze Čapí hnízdo. U Soukupa jste ledacos nakousl…
Ano, v pořadu ředitele TV Barrandov Soukupa jsme mluvili i o Čapím hnízdě a v podstatě jsem řekl, že pokud odhlédneme od toho, jestli se A. Babiš něčeho při čerpání dotací dopustil, anebo nedopustil, tedy od samotné podstaty trestné činnosti, ze které je policií a státním zastupitelstvím podezříván, tak tu máme i další stránku, o které jsem mluvil u mého soudu v prosinci 2017, když jsem mluvil o důvodech, které mne mj. vedly vystoupit a postavit se proti tehdejší reorganizaci policie.
Kam míříte?
Podle toho, co vím a věděl jsem to už v době, kdy jsem odcházel od policie, existovala v případě Čapího hnízda silná pochybnost týkající se vyšetřovatele kauzy tehdejšího ministra financí, dnes premiéra České republiky, policisty Nevtípila. A to taková, že tento policista pracuje na zakázku a podle pokynů úplně někoho jiného než svého nadřízeného nebo státního zástupce.
Vy jste Nevtípila u soudu propojil s Rittigem...
Ano. Bylo to na základě dřívějších odposlechů, o kterých jsem věděl a které byly pořízeny v okolí p. Ritiga a které toto podezření dokládaly. Já tehdy u soudu v souvislosti s reorganizací, která byla podle mne provedena na pokyn, řekněme, podnikatelsko-politického prostředí, popisoval nedobrý stav, ve kterém se policie tehdy nacházela, a případ trestního stíhání ministra vlády právě Nevtípilem tento špatný stav dokládal. To, co jsem na celé věci spatřoval jako nejhorší bylo, že jak státní zastupitelství, tak nadřízení vyšetřovatele Nevtípila věděli o spojeních mezi ním a lidmi z okolí pana Ritiga, věděli minimálně o tom, že Nevtípil je minimálně úkolován těmito osobami v kauze Čapího hnízda a že pokyny těchto osob dokonce plnil v kauze Neograf, a neudělali vůbec nic. Nechali Nevtípila vyšetřovat člena vlády, a to i přes takto závažná podezření. Nepodali žádné oznámení na GIBS, a přestože to bylo v jejich kompetenci a bylo to jejich povinností, ani vyšetřováním nepověřili jiného vyšetřovatele. Není taky bez zajímavosti skutečnost, že dnes už nikdo z tehdy odpovědných funkcionářů, kteří zodpovídali za nestrannost vyšetřování pana Nevtípila, na svých funkcích není. Plukovník Trojánek odešel na KŘP Vysočina a přímý nadřízený plk. Smékal raději odešel do civilu. Po dvou letech se také o celou záležitost kolem pana Nevtípila začaly zajímat orgány GIBS.
Právník mocného lobbisty a zákulisního hráče Ivo Rittiga David Michal na té nahrávce o Nevtípilovi mluví, chtělo by se říci familiárně, jako o „Nevťovi“…
Ano, musíme si uvědomit, že policie i státní zastupitelství musejí konat nezávisle a nestranně. To je jedna ze základních podmínek spravedlivého trestního řízení a v konečné fázi i podmínek pro rozhodování soudu. Pokud existuje podezření, že vyšetřování někdo ovlivňuje byť jen sebeméně, tak někdo musí zasáhnout a dát to třeba jinému vyšetřovateli. Tohle mi na celé věci vadilo nejvíc, zvláště pokud si uvědomíme politický podtext celé kauzy a představíme si, jakou asi jednotliví aktéři museli mít motivaci, že tak urputně bránili činnost pana Nevtípila, ač věděli o odposleších, a tím pádem i podezřeních s Nevtípilem spojených.
Konec první části...
Ve druhé části rozhovoru ParlamentníchListů.cz uskutečněném 4. 2. 2019 se plukovník Jiří Komárek vrátí ke kauze Neograph, Vidkun a k tomu, co se dělo kolem policejní reorganizace. Vychází již v pondělí ráno 25. února.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
