Vlasovci, Koněv. Přepisování historie. Proboha, ať se vrátí do školy! Přímý účastník Pražského povstání účtuje se starosty Kolářem a Novotným

26.01.2020 8:38

ROZHOVOR Chce se, aby mladí lidé nevěděli, jakou hrůzu tady Němci napáchali. Chce se větší jednota v rámci Evropské unie. Já kámoš, ty kámoš. To říká devětaosmdesátiletý Emil Šneberg, který se zúčastnil Pražského povstání v květnu 1945. Ve čtrnácti letech s otcem, bývalým vojenským pilotem, bránil barikádu u domu č. 425 ve Vokovicích. Před tím pro povstalce ukořistil s bratry pušky a náboje a s otcem mezitím zneškodnil nastražený výbušný systém na letišti Praha-Ruzyně. Teď o tom vypráví studentům. Nedávno měl třeba přednášku na Střední škole obchodu a služeb v Teplicích.

Vlasovci, Koněv. Přepisování historie. Proboha, ať se vrátí do školy! Přímý účastník Pražského povstání účtuje se starosty Kolářem a Novotným
Foto: Hans Štembera
Popisek: Slavnostní akce k připomenutí 70. výročí návratu československých letců do vlasti. Součástí bylo také odhalení modelu stíhačky Spitfire Mk. IX ve skutečné velikosti
reklama

Pořád se hovoří o přepisování historie. Jak toto téma v rámci druhé světové války vnímáte vy?

Podle mě se chce na skutečnost zapomenout. Chce se, aby mladí lidé nevěděli, jakou hrůzu tady Němci napáchali. Chce se větší jednota v rámci Evropské unie. Já kámoš, ty kámoš.

Rusové kvůli tomu chtějí založit informační a analytické centrum, které bude čerpat z archivních dokumentů z dob druhé světové války...

Dělají dobře. Jezdil za mnou jeden pan profesor z Drážďan a říkal, že studenti, co se týče války, jsou úplně nepoznamenaní. Prý se to neučí. A tady chtějí to samé. Když to takhle půjde dál, tak se EU opravdu stane Velkoněmeckou říší s obyvatelstvem, které bude mít propagandou či záměrným zamlčováním historie vymyté mozky.

Evropskou unii přirovnávají k Velkoněmecké říši jen její zarytí odpůrci...

Když si ale vezmeme vůdčí roli Německa v EU, tak to přirovnání není až tak přitažené za vlasy.

Nicméně ve Velkoněmecké říši, alespoň podle představ Adolfa Hitlera, by nebyli Židé, Romové a nejspíš ani Slované...

No, antisemitismus je v Evropě opět na vzestupu. Slovanské země jsou v ekonomickém područí Západu a na Rusy se pořád plive.

A Romové? Ti udělali opravdu velký pokrok, ač to některým neleze přes uši. Pamatuji si, když Romové jezdili po Evropě s vozy zapřaženými do koní a na vesnicích kradli slepice. To se změnilo. A přiznejme si, že Romové jsou, co se týče uplatnění na pracovním trhu, znevýhodněni. Nicméně je třeba mít na paměti, že jsme všichni stejní, všichni jsme lidé.

Takže vám Evropská unie opravdu moc nevoní?

Anketa

Sirotky z Řecka nepřijmeme, protože jsou to prý Afghánci ve věku 16 až 18 let. Schvalujete rozhodnutí o NEPŘIJETÍ?

98%
hlasovalo: 20376 lidí
Myšlenka národních států je v pořádku. Jejich rozbití nic dobrého nepřinese. Vrátil bych i státní hranice. Přelévání lidí z jiných kulturních sfér po Evropě zakládá na její zkázu. Dnes se válčí hlavně pro peníze a potěšení. A podobní bojovníci by se do Evropy dostávat neměli. Mají narušené mozky. Přitom se sem dostávají z jihu i východu. To je můj selský rozum.

Vraťme se ke druhé světové válce. Co říkáte na plány řeporyjského starosty Pavla Novotného vybudovat pomník vojákům Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvaným vlasovcům?

Národ vůbec neví, co vlasovci byli. Tvořili jednotky SS - přísahali věrnost Hitlerovi - operující především ve Varšavě a po vypuknutí Slovenského národního povstání vraždili po boku nacistů naše občany. Nicméně měli jít k Brnu a zaujmout tam obranné postavení proti Rudé armádě. Tam je poslal Ferdinand Schörner, velitel skupiny armád Střed na území protektorátu Čech a Moravy. Tomu se vyhnuli a namířili si to k Američanům. Obrátili strategii svého boje a využili Pražské povstání k tomu, aby se dostali do vědomí obyvatelstva jako vojáci bojující na straně vítězů.

Sami si zpackali život. Nicméně základy ROA tvořili sovětští váleční zajatci z táborů, kde se neměli vůbec dobře. Viděl jsem zajatce, kteří v roce 1944 u letiště Praha-Ruzyně káceli topoly, protože tam létaly dvoumotorové proudové stíhačky Messerschmitt Me 262 Schwalbe. Stáli v ulici Dlouhá míle podvyživení, v roztrhaných hadrech, bez bot. Samotní vlasovci ale žádní otrhanci nebyli. U Prahy se dostali do skladu uniforem a většinou se převlékli do maskáčů SS. Na levém rukávě měli našitou zkratku ROA. Fotografie, které je ukazují jako otrhance, relativizují pravdu.

Co dělali v Řeporyjích?

Do Řeporyj jich přišla celá skupina, která se zakopala u hřbitova a zůstala tam. V obci se tehdy nebojovalo, žádní Němci tam nebyli. Když ale osmého května zjistili, že Rudá armáda jede na pomoc Praze, tak se sebrali a odešli. Zmizeli směrem na Plzeň.

Jak tedy hodnotíte snahy postavit jim pomník?

Nevím, proč by se jim měl stavět nějaký pomník, když tam nic nedělali. Hned osmého května utekli k Američanům.

Co si myslíte o starostovi Pavlu Novotném?

Měl by být trochu inteligentnější a měl by vystupovat jako představitel občanů a ne jako hulvát. Je politik, je vzorem pro mnoho mladých lidí. Nedokážu si představit, že by jeho názor, jeho přesvědčení, jeho vyjadřovaní, jednou kopírovaly naše děti.

V jiné části Prahy, přesněji na Praze 6, bylo zase schváleno odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva. Co vy na to?

Koněv měl velké zásluhy. Podle tamního starosty Ondřeje Koláře byl masovým vrahem. A koho a kde zavraždil? Proboha, ať se vrátí do školy. Zdá se mi ,že má úmyslně klapky na očích a špunty v uších. Ať se podívá, kolik padlo v Praze 9. května 1945 lidí. Mám seznamy Pražanů a vojáků Rudé armády, kteří padli v ulicích hlavního města.

A oni teď říkají, že Praha byla osvobozena, že se v ní nebojovalo. A kdo tedy byly ty mrtvoly, co pak zůstaly ležet na ulicích? Vždyť tam padlo kolem sedmi set vojáků Rudé armády a tří tisíc bojujících Pražanů.

Takže by měl být i starosta Kolář trochu inteligentnější?

Byl jsem na jednom zasedání Prahy 6, kde bylo narváno a zúčastnili se ho i lidé z kanceláře prezidenta. On řekl, že ten hnůj z Hradu musíme vyvézt. Dost mě to zarazilo. Jak může státní úředník mluvit o lidech na Hradě jako o hnoji? Nemá můj respekt.

Setkal jste se i s dalšími projevy žonglování s historií?

Určitě. Zkreslují třeba i Duklu či Maďarské povstání. Na Dukle jsem byl v roce 1947. Bylo tam spousta účastníků bojů. Říkali, že ministr obrany Slovenského štátu se v Kyjevě domluvil, že tam nechá jen dvě divize a první československý armádní sbor zformovaný v SSSR projde. Ministr se vrátil do Bratislavy, někdo ho udal, gestapo ho zmáčklo, zmíněné slovenské divize byly rozpuštěny a nasadili tam německé jednotky SS. Ty měly dost času, aby ten prostor ovládly. Tam se sbor dostal do pasti. Tehdejší český velitel hnal lidi na smrt, takže ho Koněv vyměnil za Svobodu. A konečně se situace obrátila.

Jezdím tam stále jako účastník pietních akcí, často i za účasti vládních delegací. Tak jsem slyšel, že tam padlo 54 000 Němců, kteří se bránili, a 20 000 útočníků. Vždyť to je na hlavu. Vždy je víc obětí v řadách útočníků. V tom roce 1947 a ještě i před dvaceti lety se hovořilo o 80 000 padlých rudoarmějců. Tady je vidět, jak se přepisují čísla.

Přežije lidstvo ještě pár stovek let?

No, dost se o osud lidstva obávám. Každý den vidíte nějakou vraždu, nějakou katastrofu. Svět je technicky vyspělý, ale boj o moc, území, ropu a další bohatství stále zůstává. Jenom se dnes bojuje jinými prostředky, ale cíl je stále stejný.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Na drsném severu řídí střední školu, v Senátu chce navázat na Kuberu: A dost! Je třeba bojovat za normální svět

19:22 Na drsném severu řídí střední školu, v Senátu chce navázat na Kuberu: A dost! Je třeba bojovat za normální svět

ROZHOVOR Češi byli vždy tolerantní a vstřícní k cizincům či k jiným názorům. Řvaní pod okny až do rá…