Má ministr vnitra Vít Rakušan vaši důvěru?Anketa
V čem se podle vás bude na náročný rok 2021 vzpomínat pozitivně a v čem naopak negativně?
Bude se na něj vzpomínat jako na rok, kdy se konečně po třiceti letech završil listopad 1989 a komunisté se nedostali do Parlamentu. A taky na rok, kdy jsme si po osmi letech temna opět zvolili prozápadní, nikoliv východní směřování země.
Co jsme během tohoto roku o sobě, naší zemi a společnosti zjistili? A můžeme podle vás něco z toho využít i v budoucnu?
Zjistili jsme, jak snadno podléháme dezinformacím a že se z naší společnosti vytratily základní hodnoty jako láska, úcta a pokora.
I premiér Petr Fiala říká, že rok 2022 bude pro naši zemi těžký. Nabízí se ovšem otázka, jak tuto tíhu v rámci možností distribuovat. Ke kterým lidem a jejich sociálním potřebám by vláda měla projevit vstřícnost a kde naopak škrtat a šetřit?
Příští rok hrozí, že kvůli brutálnímu nárůstu cen energií bude celá řada domácností ohrožena energetickou chudobou. A to je situace, kterou stát bude muset řešit. Nikoliv prostřednictvím plošně snížené sazby DPH, ale prostřednictvím revize sociálních dávek, konkrétně příspěvku na bydlení. Co se týká úspor, v tomto roce by se mělo výrazně šetřit na provozu, nikoliv na investicích.
Má Petr Fiala na to, aby si získal srdce i těch voličů, kteří mu nedali svůj hlas?
Jsem přesvědčena, že Petr Fiala si jako politolog uvědomuje, že za situace, kdy ve Sněmovně není reprezentována klasická levice, a s ohledem na sociální problémy bude muset tato pravicová vláda mít i silný sociální program.
Milion hlasů ve volbách propadlo. Z drtivé většiny to byly hlasy proti nastupující vládě. Tito voliči ale nezmizeli. Bude pro tyto lidi reprezentací parlamentní hnutí Andreje Babiše či Tomia Okamury? Nebo se podle vás objeví někdo zcela jiný?
Doufám, že se objeví někdo, kdo nabídne lidem dlouhodobou vizi namísto jednorázových přilepšení a balíčků. Zkrátka někdo, kdo neumí jen populisticky rozdávat, ale bude i vědět, kde na to vezme. Za všechny dary populistů totiž v budoucnu opět někdo zaplatí. Přála bych si, aby tu byla silná vláda, která bude mít dlouhodobý plán. A sociální cítění. Pokud nebude, její voliče si rozeberou strany, které lidem v těžké sociální situaci nabídnou alespoň jednorázovou pomoc. To ale není řešení.
Rok 2022 bude současně rokem, kdy začne prezidentská kampaň před příštími volbami (ať budou řádně v lednu 2023, nebo předčasně). Bude se volit nástupce Miloše Zemana. Myslíte si, že lidé budou nového prezidenta volit s jeho obrazem před očima, tedy hledat takového kandidáta, který se mu bude buď co možná nejvíce blížit, nebo naopak vzdalovat?
Lidé, kteří Miloše Zemana nevolili, nikoho jemu podobného nejspíš hledat nebudou. Lidé, kteří současného prezidenta zvolili, taktéž budou očekávat, že na Hradě bude i nadále slyšet jejich hlas. Aby se tak stalo, nemusí být nutně prezidentem další Miloš Zeman. Naopak si myslím, že by to měl být někdo, kdo pochopí obě strany a bude je respektovat.
Velice bych si přála, aby volby nedopadly opět těsně, ale vítěz tentokrát vyhrál s jistou převahou. Dokázal by, že umí zasypávat příkopy, po čemž volají obě strany. Zasloužíme si po dlouhé době méně vyhrocenou politiku. Ta je určitě atraktivní pro média, ale ne pro lidi.
Jak se podle vás na Zemanovu prezidenturu bude vzpomínat? A co jsou vůbec atributy, podle kterých by se prezident se svými omezenými exekutivními pravomocemi měl zpětně hodnotit?
To nechám na každém z nás. Miloš Zeman prokázal, že je silný hráč. To mu nikdo neupře. Ovšem převážně ve věcech, které byly v jeho zájmu. Kdyby se byl silou své osobnosti schopen občas postavit i na stranu kritiků, byl by teď v lepší situaci. Celá řada nejmenování profesorů a ministrů, to je věc, kterou by si prezident měl odpustit.
Může se do prezidentských voleb kromě zkušenosti s Milošem Zemanem promítnout též zkušenost s Fialovou vládou a případné zklamání z problémů, které přijdou? Jinak řečeno, může se stát, že tak jako před deseti lety vyhrál Miloš Zeman se sloganem „STOP Nečasově vládě“, nyní někdo vyhraje se sloganem „STOP Fialově vládě“?
Tento rok bude pro vládu velmi náročný. První rok, ve kterém se obvykle ministři a ministryně teprve rozkoukávají po resortech, bude muset vláda vymýšlet kroky, kterými by snížila zadlužení, inflaci, vyřešila pokles ekonomiky a zdražování energií. Do toho bude neustále bojovat s pandemií. A jak jsme viděli, takový boj přináší jedno nepopulární opatření za druhým. S heslem „STOP Fialově vládě“ určitě někdo dřív nebo později přijde. Ale neznamená to, že bude mít lepší řešení a že by měl nějakou moc měnit rozhodnutí vlády.
Fotogalerie: - Zeman jmenoval novou vládu
Celá EU má na příští dekádu naplánovanou obrovskou a ambiciózní transformaci ekonomiky a celého hospodářství. Všichni uznávají, že právě Česko bude vzhledem ke svým přírodním limitům i struktuře ekonomiky tou zemí, kterou to bude „bolet“ asi nejvíce. Často ale zaznívají fráze o tom, že krize je šance začít úplně jinak. Tak si pojďme říci, jak tedy „jinak“. Kde jsou konkrétně možnosti, aby se ČR vynořila z elektromobilní a dekarbonizační revoluce jako prosperující ekonomika? Bavme se prosím o konkrétních odvětvích a možnostech.
Česká republika v dekarbonizaci trochu zaspala. Vlak se rozjel jedním směrem. A my chceme jet opačným, ale tam už bohužel vlaky přestaly jezdit. Čím dříve to pochopíme, tím lépe. Dekarbonizace se týká samozřejmě celé ekonomiky. Důležité je, aby driverem změny byl především soukromý kapitál, tak jako v USA. Co se týká elektromobility, je potřeba si uvědomit, že třeba jen do Spojeného království Škodovka exportuje 100 tisíc aut ročně. A konec spalovacích motorů v UK je v roce 2030. A jsou další země, kde je konec spalovacích motorů naplánován dříve než na rok 2035. Přechod na elektromobilitu se prostě uděje, ať chceme, nebo nikoliv. A naše firmy budou její součástí.
Příští rok nás čeká předsednictví v Evropské unii. Co by vláda měla prosazovat, aby tato historická příležitost něco přinesla průměrnému českému občanovi?
Něco mu přinese, když se nám podaří prosadit na zahraniční trhy naše firmy, které jen nemontují něco pro cizince, ale prodávají své finální výrobky. Ty si jako jediné mohou říkat o vyšší cenu za produkt a mají možnost zvýšit platy svým zaměstnancům. Abychom se prosadili, bude potřeba podporovat inovace. Máme dvě vlajkové lodě, které pokrývají naši spotřebu a dobývají svět. Nanotechnologie a 3D tisk. Potenciál je ale třeba v IT, kyberbezpečnosti a dalších odvětvích. Máme šanci na nich postavit ekonomiku s přidanou hodnotou a zvýšit platy lidem, kteří dnes berou za stejnou práci nižší mzdy než v zahraničí.
Psali jsme:
Elity EU prosazují různá omezení a regulace ve jménu ambiciózních politických cílů – ať je to dosahování uhlíkové neutrality, nebo omezování spotřeby energií. Co když se ale ukáže, že tyto plány nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce? Nebylo už do těchto plánů investováno příliš politického kapitálu na to, abychom o nich ještě dokázali rozhodovat na základě racionální analýzy výnosů a nákladů?
Všem, kteří mají pocit, že vědci zbytečně všechny straší, že se nic neděje, a že zelený úděl je výmysl, že je příliš ambiciózní a že není důvod jakkoliv měnit vzory našeho chování, bych doporučila zhlédnout film K zemi hleď! (Don’t look up). Tam je názorně ukázáno, co se stane, pokud nebudeme schopni začít vnímat realitu a budeme nadále popírat, že jsme se dostali na hranu limitů naší planety.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
