Známý advokát zmínil reálnou hrozbu pro existenci ČSSD. A přidal souvislosti

26.12.2013 20:33

ROZHOVOR Advokát Karol Hrádela kritizuje okolnosti zavedení nového občanského zákoníku. Zároveň se podivuje, proč ČSSD otočila od slibů svým voličům, když k církevním restitucím hodlala prosadit referendum.

Známý advokát zmínil reálnou hrozbu pro existenci ČSSD. A přidal souvislosti
Foto: hns
Popisek: Advokát Karol Hrádela a budova plzeňských práv

Pane doktore, ParlamentníListy.cz s Vámi uveřejnily velmi čtený dvojdílný rozhovor věnovaný přípravě na účinnost nového občanského zákoníku. Jak ji několik dnů před jeho účinností hodnotíte? Máte z něj ještě obavy?

Vláda Jiřího Rusnoka neakceptovala připomínky odborné veřejnosti. Tak jako v minulosti bylo kritikům fakticky bráněno upozorňovat na nedostatky nového občanského zákoníku, a v případě, že někde vystoupili, byli často skandalizováni. Zdá se, že se jednoznačně potvrzují naše obavy z něj. Mnohokrát jsem upozorňoval, že např. nestačí vydat jeden komentář k novému občanskému zákoníku, který by přispěl k odstranění řady pochybností. Přes sliby politiků do dnešního dne nevyšel žádný úplný komentář. Pokud by Vláda ČR jednala řádně a respektovala názory odborníků, mohla zabránit hrozbám pro občany, odložit účinnost a odstranit největší chyby nového občanského zákoníku. Fakticky jednala polovičatě a de facto chránila zájmy dřívější pravicové politiky a vlády ODS a dlouhodobě poškodila levici.

To snad nemyslíte vážně? Vždyť vláda je levicová a ODS ve volbách neuspěla a získala velmi malý počet hlasů.

Skutečně? To je asi levicový i Topolánkův NERV, jehož představitel je předsedou vlády. Považujete za levicové osobnosti často i velmi respektované působící v pravicových institucích, osobnosti, které přes původní kontakty s levicí začaly působit v nejbohatších subjektech či jako poradce ministra ODS atd.? V počtu hlasů při volbách máte pravdu. Jaké však byly hlavní cíle ODS v poslední době? Neargumentovali představitelé ODS tím, že je možné rozpustit Poslaneckou sněmovnu až po schválení doprovodných zákonů k občanskému zákoníku? Neprosazovali představitelé ODS nabytí právní účinnosti za každou cenu? Nepodporovali často autoři nového občanského zákoníku, z nichž mnozí začali působit v Legislativní radě vlády až po čistce v jejím složení, ODS? Je náhodou, že zpravodaj tohoto zákona a zákona o církevních restitucích, poslanec Marek Benda, který se též po změně v Legislativní radě vlády stal jejím členem, dovolává slov hlavního autora nového občanského zákoníku profesora Eliáše na svém webu takto: Poznal jsem Marka Bendu jako jednoho ze svých studentů, znám ho jako kolegu v Legislativní radě vlády a pozoroval jsem jeho práci v ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny při půlročním projednávání návrhu občanského zákoníku. Náleží mu mé uznání za jeho právnické znalosti i respekt k jeho zásadovosti a čestnosti. Je to člověk, který splní, co slíbil. Proto si přeji Marka Bendu v našem Parlamentu.“ Je náhodou, že poslanec Benda po velmi špatném výsledku ODS zaujal místo předsedy výboru v Poslanecké sněmovně a stal se nově ustanoveným nejvyšším ústavním činitelem z řad ODS?

Všichni víme, že spolu s novým občanským zákoníkem byl druhým relevantním zákonem, který ovlivní budoucnost ČR na desítky let, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. I u toho zákona jsme viděli mimořádnou snahu ODS o jeho prosazení a faktickou podporu tohoto zákona ze strany vlády Jířího Rusnoka.

Rusnokova vláda mohla zabránit největším křivdám, ale neučinila to. V důsledku mistrovské politiky představitelů křesťansko-demokratických stran, kteří působili od roku 1991 v naší politice, se fakticky podařilo v ČR prosadit, že majetek lze získávat i nedobrovolně proti vůli původního vlastníka a takovýto majetek nepřipadne státu, pokud se již nedá vrátit původnímu vlastníkovi, ale že zůstane tomu, kdo jej získal na základě nátlaku. Prokázalo se, že není nutné majetek, který někdo získal v rozporu s dobrými mravy, vracet. V konečném důsledku vidíme porážku principů prezidenta Masaryka, který usiloval s poslanci Národního shromáždění po vzniku Československé republiky o odstranění křivd na českém národě. Zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi však fakticky byly za pozdější podpory Rusnokovy vlády historické křivdy posvěceny, a to, co mělo být podle prezidenta Masaryka a našich předchůdců napraveno a převzato státem za symbolickou náhradu, je nyní vraceno a za to, co se nedá vrátit, se vyplácí tržní náhrada. Myslím, že bych nikdy nevysvětlil babičce, která byla v odboji a riskovala za naši vlast život, která strávila jako pokusný králík roky v koncentráku a znala Masaryka a jeho odkazu si velmi vážila, co se v České republice nyní děje.

Hovoříte o mistrovské politice představitelů křesťanských stran, co tím myslíte? Vždyť nebyli v poslední Poslanecké sněmovně?

Domníváte se, že by majetkové vyrovnání s církvemi bylo schváleno, pokud by představitelé, zejména z KDU-ČSL, ale i další křesťanští politici ve shodě s většinou církví nejednali tak, jak jednali? Nebyl to předseda KDU-ČSL Josef Lux, který při projednání zákona prosadil tzv. blokační paragraf na církevní majetek? Bez tohoto paragrafu by se církevní organizace nestaly jedinými organizacemi, kterým se vydává majetek jinak než na základě výčtového zákona. Znáte jiné právnické osoby, kterým se poskytuje finanční náhrada za nevydávaný majetek?

Nebyl to další předseda této strany, Cyril Svoboda, který při schvalování Listiny základních práv a svobod prosadil, že všechny formy vlastnictví jsou si rovnocenné a tím, de facto, odstranil to, co v minulosti platilo staletí, ve smyslu církevního majetku, tj. že církevní majetek jako všeužitečná nadace plní úkoly stanovené státem. Vždyť on obhajoval článek 11, že: "…Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“ Princip vázanosti nakládání s církevním majetkem vůlí státu, tj. princip odchylky v obsahu církevního vlastnictví, uznávali církevní představitelé i do roku 1948.

Nebyl to jiný předseda této strany, Jan Kasal, kdo má mimořádné zásluhy o prosazení majetkového vypořádání s církvemi jako bývalý předseda Poslanecké komise pro řešení církevních restitucí?

Nebyl to další předseda Miroslav Kalousek, který jako pozdější výrazný představitel TOP 09, uváděl, že nebude-li majetkové vyrovnání, nebude vláda? Raději neuvažuji o odposleších přehrávaných v kauze Víta Báry v soudní síni a proč všichni poslanci, co odešli z Věcí veřejných, církevní restituce podpořili.

O mistrovské politice Pavla Bělobrádka je zbytečné již hovořit. Jeho úspěch při prosazení ovlivnění vydávání majetků církvím a faktické zabránění možnému odstranění křivd jiným zákonem v době, kdy probíhalo jednání o nové vládě, je hodné obdivu a nepopíratelné. Nyní již není technicky možné zabránit porážce principů prezidenta Masaryka a vítězství sil na základě zákona schváleného v den výročí na bitvy na Bílé hoře. Existují pouze dílčí nepatrné možnosti a v konečném důsledku je jednání s církvemi o změně zákona v roce 2014 či o nevydávání nemovitostí na Hradě nedůstojnou fraškou a pískem do očí nespokojených občanů. KDU-ČSL můžeme k jejím osobnostem, ať v ní působí či zaujaly místo jinde, jenom poblahopřát.

Co máte na mysli prosazením kontroly restitučního procesu?

Podstatná část vydávaného majetku je tvořena zemědělským půdním fondem. Novým ministrem zemědělství má být představitel KDU-ČSL pan Marian Jurečka. Když kritici napadli u Ústavního soudu majetkové vypořádání s církvemi, uspěli ve svém návrhu tak, že se nebude vydávat majetek, za který byla poskytnuta náhrada. Kde se dá zjistit, zda byla poskytnuta náhrada? Zejména v archivech církví, kam stát nemá přístup, a dále pravděpodobně v dokumentaci bývalých církevních tajemníků, kteří měli, pokud vím, spadat pod Ministerstvo kultury, a v dokumentaci Státní bezpečnosti. Kde se nachází dokumentace Státní bezpečnosti? Není to náhodou v Úřadu pro studium totalitních režimů? A kdo má být novým ministrem kultury? Není to snad Mgr. Daniel Herman, bývalý mluvčí České biskupské konference a emeritní ředitel tohoto Ústavu? Kdo se domnívá, že podřízení budou mít zájem na důkladném zkoumání podmínek majetkového vyrovnání? Když by byla rychlejší digitalizace dokumentů ÚSTR a efektivní jeho vedení, což dle tisku vedlo k jeho odvolání z funkce ředitele, mělo by to vliv na majetkové vyrovnání s církvemi?

A jaké kroky šlo udělat, když jsou již uzavřené smlouvy s církvemi?

Takové, které by smlouvy nezrušily, ale pohybovaly se v rozsahu připouštěného mezinárodními smlouvami. Šlo zdanit vydávání majetku, ale i zlaté padáky od veřejných institucí např. povodňovou daní, změnit podmínky pro vydávání nemovitého majetku. Stačilo jednat v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Takto však strany budoucí vládní koalice nejednaly. Změna přístupu ČSSD k majetkovému vypořádání s církvemi již má svůj negativní dopad na tuto stranu. V době, kdy tvrdila, že prosadí referendum k této otázce, ji podporovalo přes třicet procent lidí. Jakmile svůj slib opustila, začala ztráta podpory u veřejnosti. Je otázka, přestože dokážu pochopit specifický důvod této strany ke změně politiky, zda se možné očekávání některých jejích politiků naplní. Osobně jsem přesvědčen, že stomiliardový dar církvím nepovede k podpoře této strany ze strany církví.

Můžete to vysvětlit?

Raději nechci posuzovat reálnost hrozby pro samotnou existenci ČSSD, pokud nezávislé soudy v jedné záležitosti rozhodnou v neprospěch této strany. Jde o určitou možnost, o které jsem informován stejně jako ostatní občané České republiky již léta ze sdělovacích prostředků. Nemám však k této záležitosti vztah, v soudním řízení nikoho nezastupuji a ani jsem pro kteroukoliv ze stran nezpracovával právní rozbor. Vycházím pouze z mnohaleté zkušenosti právníka a z veřejně dostupných informací a údajů z internetu. Proto se nevyjadřuji k tomu, co znám pouze z tisku. Je však zvláštní, že sdělovací prostředky o této kauze a jejím průběhu v posledních letech vůbec nepíší. Pokud vím, její zásadní část není ukončena. Jsem zvědav, co pro budoucnost naší politiky přinese další rok a nezávislá justice.

Pravděpodobně Vás nepřesvědčím k podrobnějšímu vyjádření a k bližšímu popisu, o co se podle Vás jedná?

Máte pravdu, ale nedomnívám se, že je to tak složité zjistit.

Vraťme se od majetkového vyrovnání k novému občanskému zákoníku. Stále si myslíte, že je tento dokument špatný a nepochopitelně rozsáhlý?

Když jej přednáším studentům, dokládám rozsah tabulkou vyhodnocující rozsah nového občanského zákoníku podle počtu znaků dle softwaru ASPI. Je asi čtyřikrát rozsáhlejší než jakýkoliv občanský zákoník, co platil na našem území.

Rok přijetí občanského zákoníku

Počet paragrafů

Počet znaků

Počet znaků k období

1811

1 502

405 000

cca 1920

1950

570

142 000

1950

1964

510

183 000

1964

1964

 

244 000

k 1. 1. 1992

1964

 

308 000

k 1. 10. 2006

1964

 

317 000

k 31. 10. 2013

2012

3 081

1 175 000

k 1. 1. 2014

Studenti pak uvěří kritice rozsahu, ale zpochybňují tvrzení o obsahu, často se ptají, zda myslím vážně to, co tvrdím. Já jim na potvrzení správnosti svých slov musím citovat zákon a důvodovou zprávu.

Můžete uvést konkrétní příklad?

Nebudu Vás zdržovat jednotlivými konkrétními ustanoveními. Zůstaňme u těch nejdůležitějších. Na zásady, na nichž spočívá zákon, se odvolává § 2. Zásady pak uvádí zejména § 3, kde v odstavci 2 je napsáno 6 zásad a další v odst. 3, který zní: „Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.“ Když přistoupíme k analýze aktualizované důvodové zprávy, v prvních třech větách k těmto odstavcům je napsané: „V druhém odstavci jsou koncentrovány ty právní zásady, k nimž osnova považuje za správné se soustředěně přihlásit. Sleduje se při nich hodnotová stupnice, k níž celá stavba zákoníku lne. Důraz na obecné zásady právní však osnova zákoníku podtrhla i na jiných místech a některé další zvlášť zmiňuje i jinde…“ Co jsou to další obecně uznané zásady spravedlnosti a práva, důvodová zpráva neuvádí, pouze stanoví, že: „Ustanovení podtrhává, že soukromé právo pramení také z dalších obecně uznaných zásad práva a spravedlnosti.“

Umíte si představit, jak na mladé lidi působí slova, že něco neživotného „vyvěrá“, „osnova považuje“, „soustředně“, „přihlásit“, „lne“, „podtrhává“ atd.? Ptají se, čí je to jazyk, chtějí vědět, co je to „osnova“, když žádná osnova v textu zákona uvedena není. Co znamená „podtrhla“, když v zákonu nic podtrženo není atd. Pokud se pak probírají další pasáže občanského zákoníku, často slyšíme: „To snad není možné? Kdo to psal?“

Uvádíte, že nový občanský zákoník není dobrým předpisem. Nejedná se jenom o Váš názor? Nemstíte se profesorovi Eliášovi za to, že Vás kritizuje?

Je pravdou, že mne profesor Eliáš často kritizuje. V Týdnu například uvedl: „Nejviditelnější je doktor Karol Hrádela, který se jako advokát zatím moc nevyznamenal. Ale velké podniky, banky, pojišťovny, advokátní a notářské kanceláře jsou připraveny.“ Kolega Eliáš mne tepe asi od té coby, co jsem proti němu vystoupil jako protikandidát při volbě děkana právnické fakulty. Svoji kandidaturu jsem stáhl a podpořil jiného kandidáta. Lze odhadovat, že pokud by alespoň někteří členové akademického senátu, kteří v předchozí volbě pro mne hlasovali, se řídili mým doporučením, že to ovlivnilo výsledek volby. Následně byl zvolen mnou podpořený kandidát, takže profesor Eliáš neuspěl. Na jeho invektivu v Týdnu jsem nereagoval. Jednak nejsem malicherný a jednak mne o reakci Týden nepožádal. V Literárních novinách, kde mne pro můj odpor k novému občanskému zákoníku též pranýřoval, jsem však na základě jejich žádosti svoji reakci zveřejnil. Můžete si ji přečíst i na internetu. Skutečně se nedomnívám, že má pravdu, když na adresu kritiků tvrdí, že jedni se nechtějí učit, protože jsou staří, a druzí, včetně mne, že to jsou skutečně ti pohodlní, kteří se věnují něčemu jinému. Připadá mi nešťastné, když místo věcné diskuse jsou kritici či oponenti dehonestováni. O něčem to ale svědčí a na fakultě, kde pan profesor působil ve vědecké radě a vedl katedru, to asi nebylo zcela vyloučené. Koneckonců možnost vystoupení oficiálních protikandidátů nespolupracujících s vedením bývá v akademických krizích obvyklá. Jak se uplatnila v konkrétních volbách děkana jisté nejmenované fakulty a proč jsem byl nucen psát osobní veřejný dopis akademické obci, abych se s ní vůbec mohl setkat, si každý znalý problému vyhodnotí sám.

Proces prosazování nového občanského zákoníku je z hlediska postupu pana profesora stejně věcný, jako tvrzení, že jsem se v advokacii nevyznamenal. Z čeho autor vychází, bych rád věděl. Myslím, že skutečnost je diametrálně odlišná od slov pana profesora. Nepovažuji se též za nejviditelnějšího či jakkoliv vlivného kritika toho zákoníku. Pokud bych jím skutečně byl, mohl bych být spokojený. Jsem však asi na rozdíl od pana profesora přesvědčen, že zákon se nemá psát pro velké subjekty, ať se jedná o velké podniky, banky, pojišťovny, advokátní a notářské kanceláře, ale pro lidi. Zákony nemají být ve prospěch bohatých, ale dle možností všech.

Co máte na mysli tvrzením, že při nabytí účinnosti zákona můžete být spokojený? Jsou i další kritici nového občanského zákoníku?

Odpovídá pravdě, že nejsem v jeho zásadní kritice sám či pouze s několika lenochy, přestože se tak někteří snaží tvrdit. Nespokojenost vyjadřují mnozí soudci, politici, značná část odborné veřejnosti. Když již se vysmívají prosazovatelé nového občanského zákoníku usnesení nejvyššího orgánu České advokátní komory, který se domáhal odložení účinnosti nového občanského zákoníku, přičemž na jeho návrh vláda Jiřího Rusnoka z pochopitelných důvodů řádně nereagovala, uveďme další příklady. Soudce Nejvyššího soudu například nedávno napsal: „Nejlepší by bylo, pokud by počátkem příštího roku byl nový občanský zákoník zrušen, uveden v platnost a účinnosti nynější občanský zákoník a byly započaty odpovědné práce na smysluplné novelizaci civilních norem. Česká republika potřebuje nastartovat hospodářský růst, stabilizovat právní prostředí, ve kterém budou mít státní orgány šanci odpovídajícím způsobem fungovat. Zavádění nové civilní úpravy přináší jen pro justici mnoho problémů, ale také oprávněné požadavky na zvýšení počtu soudů, justičního aparátu, prostě podstatného zvýšení nákladů. Má někdo vůbec představu, kolik se dosud vynaložilo finančních prostředků za školení nového občanského zákoníku (NOZ), který podle nynější politické elity má být novelizován? Je v této situaci udržitelný názor, že NOZ nepředstavuje žádné výrazné finanční zatížení a nepřinese výrazné problémy?“ S jeho stanoviskem jednoznačně souhlasím, ale nevěřím, že k tomu dojde. Ekonomické zájmy velkých subjektů a podvodníků takovýto krok nepodpoří. Podobně kriticky vystupují i politici. Vezměte do úvahy, že např. ve svém usnesení z 27. 11. 2013 Poslanecká sněmovna uvedla: „Jsme si vědomi toho, že občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 s ohledem na nedostatečnou přípravu na jeho aplikaci v praxi, rozsáhlou diskontinuitu oproti dosavadní právní úpravě a nedůslednou provázanost s ostatními právními předpisy přináší řadu rizik, možných negativních dopadů a povede pravděpodobně ke snížení právní jistoty občanů a ke zvýšení nepředvídatelnosti soudních rozhodnutí.“ Návrh koaliční smlouvy uvádí, že: „Konstatujeme, že nový občanský zákoník je kvůli způsobu svého projednání a nedostatečnému prostoru pro přípravu na jeho aplikaci hrozbou pro právní jistotu obyvatel České republiky.“ Skutečně si myslíte, že nový občanský zákoník kritizují jen lenoši či starci, nebo i ti, co vědí, v čem je problém?

Hrozbu pro právní jistotu pak v konečném důsledku na svých bedrech ponesou obyvatelé ČR a nově vytvořená vláda, proti níž se oprávněné roztrpčení občanů zanedlouho obrátí. Již nyní slyšíme spoustu kritik od podnikatelů ze zahraničí a myslím, že zanedlouho zjistíme řadu dalších závad, které mne ani nenapadnou. Přestože osobně považuji občanský zákoník za velmi nešťastné dílo, přijaté s velkým prodlením až v důsledku politického tlaku po provedené čistce v Legislativní radě vlády, již jsem se s jeho účinností smířil. Koneckonců je zmatek, který přinese, pro mne osobně ekonomicky výhodný. Nebojím se ani neznalosti jeho ustanovení. Starý a relativně stručný prvorepublikový Roučkův a Sedláčkův komentář občanského práva, který vyšel v šesti svazcích o více než 5300 stranách k mnohem kratšímu textu zákona, jsem jako učitel práva a právní analytik, který se analýzami práva živil, měl prostudován již v období revoluce. Jeho znalost i sestudování dřívějšího obchodního zákoníku mi pomohla při zahájení samostatné právní praxe. Nejde ale o Hrádelu. Běžní občané budou muset chodit častěji k advokátům, protože dílo často si odporující, které je čtyřikrát rozsáhlejší než jakýkoliv předchozí občanský zákoník, bude ekonomickým přínosem pro advokáty zejména z velkých kanceláří a právní teoretiky. Jako občan jsem zklamán a pokud bych mohl ovlivnit, aby neplatil, udělal bych pro to hodně. Chci žít v klidné zemi. Děsí mne, že nebude často platit, co je psáno, je dáno, když § 2 v odst. 2 se stanoví: „Nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.“ Jak budou běžní občané zjišťovat smysl právního předpisu? Nejsou to právníci a zákon nemá být pro právníky. Smysl pak často nepoznají dokonce ani právníci.

Roztrpčení občanů z nového občanského zákoníku při jeho uplatňování a nesouhlas s postupem stran budoucí vládní koalice s majetkovým vyrovnáním s církvemi ve spojitosti s třetí možnou záležitostí s vysokou pravděpodobností vztahující se k ČSSD zásadně ovlivní budoucnost naší země pro řadu desetiletí. Vůbec z delší perspektivy pak nehraje roli, jak dopadly volby v roce 2013. Nešťastný postup ČSSD je čertovým kopýtkem, které bude mít pravděpodobně dlouhodobé dopady.

Protože však jsou svátky, je vhodné končit optimisticky, vyjádřím velké přání a naději, že se snad mýlím. Přeji Vám i Vašim čtenářům vše nejlepší. Budu velmi rád, pokud se ve svých analýzách spletu.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Marian Kučera

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Martin Komárek o vzbouřených umělcích: Babiš jim nesedí. Někdy je ale ten jejich odpor legrační, přechází v jakýsi džihád. Ti lidé už nejsou schopni naslouchat oponentům

0:01 Martin Komárek o vzbouřených umělcích: Babiš jim nesedí. Někdy je ale ten jejich odpor legrační, přechází v jakýsi džihád. Ti lidé už nejsou schopni naslouchat oponentům

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Martin Komárek (ANO), spisovatel a bývalý politik uvažuje, zda jsme v době invaze …