Švédská aktivistka Greta Thunbergová je dnes známá snad už po celém světě. V těchto dnech se dostala do médií i díky svému plamennému projevu na klimatickém summitu. Gretě byl prý asi v jedenácti letech diagnostikován Aspergerův syndrom, obsedantně kompulzivní porucha a selektivní mutismus. Můžete pro naše čtenáře vysvětlit, co to přesně znamená?
Aspergerův syndrom je výrazná porucha osobnosti z okruhu autismu. Tito jedinci bývají uzavření, sociálně selhávají a mají problémy s racionálním hodnocením sebe i svého okolí. Obsedantně kompulzivní syndrom se vyznačuje nutkavými obavami či pochybnostmi, někdy též jakýmisi pro okolí obtížně pochopitelnými ceremoniálními projevy v chování a řeči. Selektivní mutismus k takovým projevům patří, projevuje se významným mlčením v určitých situacích.
Setkáváte se s podobnou diagnózou ve své ordinaci často, nebo jde spíše o vzácnost? A je někdo ze známých osobností, o kterém se ví, že Aspergerovým syndromem trpí?
Nejsem dorostovým psychiatrem. V sexuologické ordinaci občas samozřejmě dorostence a dorostenky s podobnými poruchami osobnosti vídám. I kdybych nějakou takovou „známou osobnost“ znal, nemohl bych ji přece v této souvislosti předvádět veřejnosti.
Jak tito lidé v životě fungují? Mají nějaká „omezení“? Jsou schopni vést „normální“ život, založit třeba rodinu? Omezuje je to nějak v práci?
To je velmi individuální. Řada takový mladých jedinců se v průběhu dospívání a vyzrávání poměrně dobře adaptuje v soukromí i v sociálních vztazích.
Vrátíme-li se ke Gretě, zmiňované vystoupení na klimatickém summitu v New Yorku vyvolalo obrovskou diskusi. Greta na světové politiky slovně velmi ostře zaútočila. „Ukradli jste mi dětství a mé sny. Jsme na počátku vyhlazení a vy o tom nechcete mluvit. Jestli s tím nic neuděláte, nikdy vám to neodpustíme,“ řekla například. Co na její proslov říkáte? Jak byste jako psychiatr Gretin projev zhodnotil?
Šlo o projev jistě hodně teatrální a emočně vypjatý. O té slečně nic moc nevím, takže to nemohu komentovat.
Psali jsme:
Ohledně Aspergerova syndromu se uvádí, že v „důsledku špatného rozpoznávání záměrů a úmyslů ostatních mohou být nositelé této poruchy v dětském věku snadno manipulováni, protože se z toho jejich vrstevníci pokusí těžit. Mohou také manipulovat ostatními. Mají tedy podle vás pravdu ti, kteří říkají, že je Greta obětí propagandy a loutkou v rukou někoho jiného? Nebo je příkladem toho, jak se někteří i velmi mladí lidé zajímají a v tomto případě i strachují o budoucnost?
Greta jednou prý prohlásila, že o klimatické změně zaslechla poprvé, když jí bylo osm, a prý už tehdy nemohla pochopit, že s tímto problémem nikdo nic pořádně nedělá. Jak moc podle vás teprve osmileté dítě dokáže podobné problémy vnímat, „rozeznávat“, rozumět jim. Nebo spíše přejímá názory svého okolí?
Děti v uvedeném věku bývají ve svém chování a myšlení inspirováni zejména svým dospělým okolím.
Mimochodem, když mluvíme o tom, co Aspergerův syndrom vlastně znamená, co říci na to, že se člověku s takovou diagnózou dostává takového prostoru v médiích, má možnost mluvit na summitu…
Aspergerův syndrom není duševní choroba, nýbrž právě jen porucha osobnosti. Ta slečna zaujala veřejnost nikoliv svou poruchou osobnosti, ale svými emočními výlevy na oblíbené katastrofické ekologické téma.
Greta sama údajně tvrdí, že právě díky selektivnímu mutismu hovoří, jen když je to potřeba, a že nyní je to jedna ze situací, kdy mluvit musí. Z pohledu psychiatra, opravdu to takto funguje?
Selektivní mutismus je podmíněn negativními emocemi, které na dálku nemohu komentovat ani analyzovat.
Když trošku „odbočíme“ od Grety, co říkáte na to, jak se studenti i žáci zapojují do protestních akcí ohledně klimatu? A co říci na slova některých lidí, podle kterých přece v takto závažných věcech nemohou rozhodovat děti?
Děti opravdu rozhodovací moc nemají. Mohou samozřejmě své problémy a obavy nějak demonstrovat. Klimatický alarmismus je vleklou a oblíbenou tematikou takových projevů.
Vy jako psychiatr samozřejmě máte zkušenost, jak lidé reagují na různé podněty. Domníváte se, že Greta, její jednání a vystupování, může „strhnout“ velkou část lidí? A že může mít i nějaký větší vliv na vrcholové politiky, ke kterým na summitu tak plamenně hovořila?
To dítě bylo využito jako maskot pro novou vlnu ekologických katastrofických vizí. Jak bude tato vlna pokračovat, to si netroufám prognózovat. Doufám, že se nebude dále stupňovat a ekologické problémy bude lidstvo řešit nikoli rozčilenými výkřiky, ale snad raději zdravým a racionálním rozumem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
