Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Ve světě bude horko, obává se ekonom

03.10.2020 6:45 | Zprávy

ROZHOVOR „Každý systém má určitou výkonnost, nad kterou není schopen jít. Zdravotnické kapacity nejsou nic jiného než systém. Když požadujeme po systému výkon vyšší, než jaký je schopen zvládnout, nutně kolabuje a výsledkem je naopak prudký pokles jeho výkonnosti. Když pojedete autem a poženete motor nad jeho konstrukční otáčky, přestane podávat maximální výkon, a pokud neuberete plyn, zničíte ho,“ vysvětluje ekonom a vysokoškolský pedagog Luboš Smrčka. „Relativně nízký počet lidí, kteří zemřeli v souvislosti s koronavirem, je dán, možná především tím, že naše kapacity zdravotnického systému byly vždy dostatečné, nemoc se nerozeběhla tak rychle, aby byly pod neřešitelným tlakem,“ konstatuje.

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Ve světě bude horko, obává se ekonom
Foto: SPOZ
Popisek: Luboš Smrčka

Vyhlášení nouzového stavu je otázkou několika dnů. Vláda totiž potřebuje silnější mandát a nouzový stav umožní jednodušší způsob přijímání nutných opatření. Je vyhlášení nouzového stavu podle vás potřebné nebo k tomu nevidíte důvod?

Jsou chvíle, kdy je čestné říci ono prosté a jednoduché: Nevím. Jsem ekonom a pořád ještě trochu biolog. Moje původní specializace by mne snad trochu opravňovala plést se do otázek spojených s viry, jejich šířením a do této problematiky. Ale skutečně nevím nic o epidemiologii a o nastavování protiepidemických opatřeních.

Z právního hlediska, ke kterému se snad mohu po letech praxe související s právem alespoň trochu vyjadřovat, to pozici vlády usnadní. Konec konců Ústavní soud na jaře usoudil, že některá opatření nelze přijímat na základě zákona o veřejném zdraví, tedy z pozice ministerstva zdravotnictví, a že je nutná aktivace krizového zákona. Takže pokud vláda hodlá sáhnout do této sorty opatření, pak musí k tomuto kroku přistoupit. Ale to je tak maximum toho, co jsem k tomuto tématu schopen říci, aniž bych si cucal z prstu.

Bývalí šéfové ČNB Mojmír Hampl se Zdeňkem Tůmou uveřejnili v Hospodářských novinách už v březnu velmi kontroverzní text s názvem: Necháme v zájmu ochrany života umřít celou českou ekonomiku? V článku také uvedli, že „cena jednoho roku plnohodnotného života je v kontextu českého zdravotnictví vyčíslena na 1,2 milionu korun“. Dá se to takto vůbec počítat?

Spočítat se dá všechno. Podobné výpočty se ostatně dělají daleko častěji, než si vůbec lidé uvědomují. Jsou součástí mnoha investičních a dalších rozhodnutí. Klasická otázka zní: Je efektivní přestavět nějaký úsek silnice, pokud víme, že se na něm odehraje ročně určitý počet incidentů s nějakými náklady a škodami, které jsou dejme tomu X, a nutné úpravy budou vyžadovat náklady Y? Nebo upřednostníme jiný úsek s daty X1 a Y1? Ostatně podobné propočty dělají samozřejmě zdravotní pojišťovny při rozhodováních o tom, jaký standard léčby je hrazen z veřejného pojištění a jaký již z veřejného pojištění hrazen není. Takže z ekonomického pohledu jde o postup samozřejmě naprosto legitimní.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

Absurdně levný benzín?

Nemyslíte, že jste spíš absolutně odtržen od reality? Uvědomujete si vůbec, jaké jsou mzdy většiny občanů? Ne průměrná, ale reálná mzda. A dochází vám, že většina lidí je na tom ekonomicky dost bídně, i když pracují? Uvědomujete si, že pro většinu není benzín opravdu levný, stejně jako třeba elektro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na Slovensku by Posselta stíhali, Pavel mu děkuje. O dekretech do hloubky

17:10 Na Slovensku by Posselta stíhali, Pavel mu děkuje. O dekretech do hloubky

Předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt hodlá uspořádat v květnu Sudetoněmecké dny v če…