Kroměříž uctí památku posledního městského rabína a jeho rodiny kameny zmizelých

29.07.2017 8:31

Kroměřížská radnice chystá instalaci čtyř takzvaných kamenů zmizelých, které připomenou tragické osudy tamních Židů za druhé světové války. Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí památku Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodiny. Žili v Moravcově ulici v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi.

Kroměříž uctí památku posledního městského rabína a jeho rodiny kameny zmizelých
Foto: Kroměříž
Popisek: Kroměříž

„V Kroměříži byla silná židovská komunita. Na místě bývalé synagogy stojí dnes kulturní dům, celá Moravcova ulice byla v podstatě židovská. Umístěním kamenů zmizelých si připomeneme pohnuté osudy někdejších obyvatel města. Navíc mohou do Kroměříže přilákat zájemce o historii,“ uvedl starosta Jaroslav Němec. Rabín Astel zahynul v Osvětimi v roce 1941, jeho žena a dva synové tamtéž v roce 1944. Kameny, které je připomenou, se v Moravcově ulici objeví na podzim.

V Kroměříži byl první kámen zmizelých instalován na podzim roku 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí. Brand zemřel v roce 1942 ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku.

Návrh na umístění kamenů zmizelých předložila ředitelka Knihovny Kroměřížska a městská zastupitelka Šárka Kašpárková. Na přípravě se podíleli i ředitelka Státního okresního archivu Kroměříž Jitka Zezulová, zástupkyně ředitele Muzea Kroměřížska Markéta Mercová a vedoucí radničního odboru kultury a cestovního ruchu Pavel Zrna. Město by v budoucnu chtělo v ulicích rozmístit i další kameny zmizelých. Zmíněná skupina postupně dohledává údaje o dalších obětech holocaustu.

Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Za druhé světové války bylo zavražděno 259 Židů z Kroměříže. Komunita byla po válce obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.

Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine - obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Republikové finále Dětské porty bude opět hostit Kroměříž

22:08 Republikové finále Dětské porty bude opět hostit Kroměříž

Posedmé se do Kroměříže sjedou finalisté největší přehlídky dětské interpretační a autorské tvorby f…