Prostějov: Letos to je 630 let od povýšení na město

21. 1. 2020 17:33

V letošním roce si připomínáme 630. výročí povýšení Prostějova na město udělením práva výročního trhu. Dvoje výročí mají také naše hradby – 525 let od počátku stavby a 510 let od počátku výstavby malé tzv. parkánové zídky kolem města.

Prostějov: Letos to je 630 let od povýšení na město
Foto: prostejov.eu
Popisek: Prostějov
reklama

O podobě původních hradeb nemáme moc informací. Pravděpodobně byly dřevěné či hliněné a jich součástmi byly brány nebo vrata. Kamenné hradby budovali až noví majitelé Prostějova – Pernštejnové. 27. února 1495 Vratislav z Pernštejna za přítomnosti městské rady osobně položil kámen k výstavbě hradeb. V Pamětní knize města máme o tom tento záznam: „…pan Vratislav z Pernštejna učinil počátek zdi stavenie okolo města Prostějova, v ten pátek po svatém Matěji v hodinu čtrnáctú, minutu octavo, ANNO DOMINI MCCCCXCV.“

Celý fortifikační systém zahrnoval třináct bašt, čtyři brány (Plumlovská, Olomoucká, Vodní – Brněnská, Kostelecká), dva vodní příkopy a val.

Prvním zásahem do hradeb byla ve 20. letech 16. století stavba zámku. Při ní byla zbourána Kostelecká brána a místo ní zde vznikla fortna (malá branka pro pěší). Zámek byl napojen na hradby a kolem něj byl vybudován vodní příkop. Další výrazné poškození bylo při pobytu švédských vojsk generála Torstenssona v létě roku 1643. Torstensson nařídil pobořit hradby a zapálit zámek. V osmdesátých letech 17. století byly hradby zčásti opraveny, ale na dalším poškození se podepsal velký požár Prostějova 27. dubna 1697.

V 18. století však už hradby ztrácely svůj vojenský význam. Staly se překážkou hospodářského, dopravního a stavebního rozvoje města. Zastupitelstvo města přijalo proto v prosinci 1865 usnesení o postupném zboření hradeb, nejprve v okruhu kolem Olomoucké brány. Další práce pokračovaly v následujících letech a byly završeny v roce 1872. Na uvolněných prostranstvích vznikly komunikace a parky. Příkladem jsou například Jungmannovy (Smetanovy) sady založené z iniciativy sadařského a okrašlovacího spolku v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století. Další zásahy poznamenaly zbytky hradeb v souvislosti s likvidací židovské zástavby ve Školní ulici, při výstavbě kina Metro a kulturního domu ve Hradební ulici v 70. a 80. letech 20. století.

Dnes se z rozsáhlého opevnění zachoval jen zlomek. Jedná se o nárožní polygonální baštu (v 80. letech 20. století byla opravena a pseudorenesančně zastřešena) a k ní přilehlou třistametrovou zeď kurtinu ve Školní ulici a malou část v Knihařské ulici s baštou (opravený dům č. 5). V roce 2012 přibyly na části hradeb malby domů připomínajících existenci zdejšího židovského ghetta. V letech 2014 –2017 prošly hradby ve Školní ulici rozsáhlými opravami s cílem zajistit korunu zdiva proti zatékání a usazování náletových dřevin.

Psali o nich vlastivědci, historikové i kronikáři. Jejich popis a historii podal v knize Z těžkých dob Prostějova lékař, literát a starosta Prostějova Ondřej Přikryl. Najdeme je zobrazeny na vedutě Prostějova od Jana Willenbergera v Paprockého Zrcadle slavného markrabství moravského (1593), na perokresbě Prostana prostějovského malíře Františka Josefa Velehradského (1728) i na katastrální mapě Prostějova (1833). Patří mezi naše nemovité kulturní památky jako pozůstatek pozdně gotického opevnění města.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Znojmo: Spot znojemského vinobraní získal zlato v soutěži Tourfilm 2020

21:10 Znojmo: Spot znojemského vinobraní získal zlato v soutěži Tourfilm 2020

Ze studia Videobrothers pochází za poslední roky všechny spoty Znojemského historického vinobraní, k…