„Již v roce 2013 opakovaně zaznamenali ornitologové přelety sokola stěhovavého nad areálem naší teplárny. Vzhledem k tomu, že šlo o chráněné dravce, kteří si dost často velmi obtížně, zejména jedná-li se o lidské stavby, hledají vhodné místo ke hnízdění, vyhověli jsme žádosti společnosti ALKA Wildlife a nainstalovali speciální hnízdní budku na ochoze komína,“ sdělila Miloslava Kučerová, tisková mluvčí teplárny, která ornitologa při výstupu na komín doprovázela.
Samotnou instalací budky však péče o sokoly nekončí. Velmi důležité je se také o budku starat a nejlépe po hnízdní sezóně ji vyčistit. „ Ani v přírodě si sokoli vlastní hnízdo nestaví. Využívají hnízd jiných druhů, případně jen skalní římsy a podobně. Při opakovaném použití hnízda však dochází i k jeho obsazení ptačími parazity, kteří mohou hnízdící opeřence řádně sužovat. V přírodě to tito dravci řeší alespoň občasným střídáním obydlí. V případě budek je ideální jejich obsah po pár letech vyměnit za nový,“ osvětlil Václav Beran.
Z ochozu komína snesl ornitolog větší pytel se zbytky potravy, trusu a podkladového keramzitu. Jeho obsah projde následnou analýzou v Muzeu města Ústí nad Labem. Tak výzkumný pracovník zjistí složení stravy opeřenců. „Sokol nemá ve zvyku uklízet zbytky potravy a obecně si hnízdo nějak čistit, takže obsah budky nám napoví, co nosí rodiče mláďatům za kořist. Při samotném čištění budky nebyl na určování zbytků čas, ale i tak jsme mohli zaznamenat křídlo sojky obecné, dlaska tlustozobého, špačka obecného a také hojné zbytky holubů domácích,“ vypočítává Beran oběti opeřených predátorů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
