Benda (ODS): Církve a náboženské společnosti přijdou kvůli zdanění finanční náhrady o 11,2 miliardy

23.04.2019 18:14

Projev na 28. schůzi Poslanecké sněmovny 23. dubna 2019 k návrhu zákona o církevních restitucích a zdanění

Benda (ODS): Církve a náboženské společnosti přijdou kvůli zdanění finanční náhrady o 11,2 miliardy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marek Benda

Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové,

kdo nestihl oběd, může si ho jít v klidu dát. Jak jsem minule slíbil, tak jsem připraven přečíst celou brožuru, kterou jsme dostali od církví a náboženských společností. Minule jsem se dostal na stranu 15. Má to celkem 34 stran, takže můj projev bude nepochybně -

Já s dovolením nejprve dočtu brožuru, na kterou jste nepochybně neměli nikdo čas se jít pořádně věnovat, a pak bych k tomu přičinil ještě několik osobních a systémových poznámek, zejména k tomu, co zaznělo v průběhu předchozí rozpravy.

Čili vracíme se k bodu 2.5 Vnitřní dluh na církevním majetku, který byl vyčíslen. Znárodněný církevní majetek sestával zejména z budov v hodnotě odhadnuté na přibližně 43,7 miliardy korun, dále zemědělské a lesní půdy a vodních ploch v celkové hodnotě přibližně 91,1 miliardy korun.

Odhad výnosů, které církve a náboženské instituce nemohly realizovat v letech 1948 až 2012 z důvodu znárodnění majetku, uvádí tabulka číslo 2. Dovoluji si tabulku číslo 2 ocitovat, protože si myslím, že je důležitá.

Tabulka číslo 2 Odhad výnosů ze znárodněného církevního majetku v letech 1948 až 2012. Hodnota majetku, pokud se týká budov, přibližně 43,7 miliardy korun, předpokládáme roční výnos z budov, který vychází... z této hodnoty vychází například zákon 107/2006 o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně občanského zákoníku, 5 %. Počet let, po která nebylo možné majetek využívat, je 65 let, celkový výnos, který nebyl uskutečněn ve prospěch církví a náboženských společností, je 142,03 miliardy korun. Pokud se bavíme o pozemkovém majetku, pak při 91,1 miliardy korun a ročním výnosu 1 % v počtu let, opět 65 let, je tato hodnota 59,22 miliardy korun.

Výnos celkem z majetku po dobu, kdy byl znárodněn státem, je 201,25 miliardy korun. Pokud odečteme daň z příjmu právnických osob 19 %, což je 38,24 miliardy korun, stejně nám vyjde, že výnos po zdanění celkem, o který byly církve a náboženské společnosti v letech 1948 až 2012, je 163,01 miliardy korun. Celková výše ušlých výnosů z nemovitého církevního majetku činí dle odhadu přibližně 163 miliard korun. Vezme-li se v úvahu pouze ušlý výnos ze zabraného nemovitého církevního majetku od roku 1990, počátek restitučního procesu, to znamená restitučního procesu fyzických osob, do roku 2012, když v následujícím roce byl dosažen politický konsenzus o restituci církevního majetku, dojdeme k částce 57,66 miliardy korun. Jak vidíte, tato částka je vyšší než celková suma, která je církvím a náboženským společnostem vyplácena.

Za období 1948 až 2012 církve a náboženské společnosti obdržely ze státního rozpočtu kumulovanou částku ve výši 56,79 miliardy korun, zatímco ušlý zisk církví a náboženských společností za stejné období činil 163,01 miliardy korun. Rozdíl ve výši 106,22 miliardy korun představuje vnitřní dluh na majetku církví a náboženských společností, který nemohl být investován do jeho obnovy. Projevuje se nejen na současném stavu majetku, ale i na finanční kondici církví a náboženských společností. Nerealizované investice budou muset být dříve či později uskutečněny, a to výhradně z vlastních prostředků církví a náboženských společností.

Kapitola 3 - Identifikace klíčových odlišností v restituční legislativě

Bod 3.1 Povinné osoby. Podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, jsou povinnými osobami v restitučním procesu fyzických a soukromých právnických osob stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti zákona nemovitost drží - § 5 odstavec 1 citovaného zákona. V případě církevních restitucí definuje § 4 zákona č. 428/2012 Sb. pouze následující povinné osoby: Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky, s. p., státní příspěvkové organizace, státní fond, státní podnik a jiné státní organizace. Aby nedošlo v rámci restituce církevního majetku k dalším majetkovým a jiným křivdám, byla definice povinných osob značně zúžena, s čímž církve a náboženské společnosti bez výhrad souhlasily. Právě proto měl být nevydaný majetek ve vlastnictví obcí, právnických osob a jiných subjektů kompenzován finanční náhradou.

Bod 3.2 Určení výše finanční náhrady. Pro výpočet výše finanční náhrady byla klíčovým vstupem hodnota celkového objemu původního majetku, na který měly církve a jiné náboženské instituce nárok dle doložené dokumentace. Tyto nemovitosti byly rozděleny do následujících kategorií: zemědělská půda, lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy a objekty a ostatní plochy.

Nemovitosti v jednotlivých kategoriích měly rozdílnou hodnotu v závislosti na jejich stavu a poloze. Zemědělské pozemky v blízkém okolí Prahy mají nepochybně diametrálně odlišnou hodnotu než zemědělské pozemky v jiných krajích České republiky. Proto byla v každé z těchto kategorií určena průměrná hodnota, například průměrná hodnota hektaru zemědělské půdy, průměrná hodnota hektaru lesní půdy apod. Protože řada pozemků z původního majetku církví a náboženských společností v roce 1948 byla v době restitucí blokována, například pro výstavbu dálnic a jiné infrastruktury, výstavbu veřejných objektů nebo v majetku právnických osob či obcí, nemohl být tento majetek navrácen. Povinnými osobami byly v restitučním procesu církevního majetku primárně pouze Pozemkový fond České republiky a Lesy České republiky, s. p. Tržní cena těchto blokovaných nemovitostí přitom často výrazně převyšovala hodnotu stanovenou dle průměru v dané kategorii.

Pro příklad lze uvést následující nemovitosti. Příklady nevydaných zemědělských pozemků: katastrální úřad Kyje - parcela číslo 2589/38, výměna v metrech čtverečních 20 342 metrů, hodnota dle Institutu pro rozvoj Prahy v roce 2012 korun za metr 6 080, stanovená finanční náhrada v korunách za metr čtvereční 44,48 Kč za m2. Rozdíl v milionech korun činí 122 775 000 v neprospěch církví a náboženských společností. Ďáblice - parcela číslo 1729/129, výměra 7 374 m2, hodnota 5 260, stanovená finanční náhrada - stejně jako všude - 44,48. Rozdíl v neprospěch církví a náboženských společností 38 459 000. Kobylisy - pozemek 2286/4, výměra 604 metrů, hodnota 5 290, ztráta v neprospěch církví a náboženských společností 3 168 000.

Zemědělské pozemky uvedené v tabulce číslo 3 byly při určení výše finanční náhrady oceněny průměrnou sazbou 44,48 Kč za m2, avšak například tržní cena zemědělského pozemku v Kyjích, parcela 2589/38, kterou jsem citoval, měla dle cenové mapy v roce 2012 hodnotu 6 080 Kč. Rozdíl ocenění této majetkové položky činil 122 775 000. Podobně tomu bylo v řadě dalších případů, kdy se tržní cena pozemku odchylovala od stanovené průměrné sazby o tisíce korun na metr čtvereční. Jen z katastrálního území Prahy nebylo přitom církvím a náboženským společnostem vydáno více než 130 hektarů zemědělské půdy.

Situaci ilustruje graf číslo 1, v němž cena nárokovaných zemědělských pozemků je stanovena na průměrnou hodnotu 44,48 Kč za m2. Církvím a náboženským společnostem byly fyzicky převážně vydány pouze pozemky v cenách pod stanovenou průměrnou hodnotou, modře vyšrafovaná plocha, řada pozemků s cenami převyšujícími průměrnou hodnotu, červeně vyšrafovaná plocha, církvím a náboženským společnostem fyzicky vydána nebyla.

Tyto nevydané pozemky, přestože jejich ceny převyšují průměrnou hodnotu, byly při výpočtu výše finanční náhrady založeny na jediné ceně, oceněny podle výše průměrné hodnoty pozemku. Tím došlo ke značnému ztížení finanční náhrady církví a náboženských společností, jak ukazují příklady v tabulce číslo 3. Graf vám tady asi číst nemohu.

K výrazným cenovým odchylkám došlo také v případě stanovení výše finanční náhrady za nevydané budovy. Pro ilustraci však uvádíme pouze tržní hodnotu pozemků, na kterých tyto budovy stojí. Například hodnota parcely, na které stojí budova koleje Arnošta z Pardubic na adrese Voršilská 144, Praha 1, byla v roce 2016 dle cenové mapy 27 900 Kč za m2. Výše finanční náhrady za tuto nemovitost, parcela včetně budovy, byla stanovena na 13 188 000 korun. Pouhá parcela bez budovy o výměře 1 152 m2 měla hodnotu 32,140 milionu korun. Finanční náhrada pro církve a náboženské společnosti se tedy ani zdaleka neblížila hodnotě parcely, natož hodnotě celého objektu.

Tabulka č. 4, Příklady nevydaných budov. Adresa Voršilská už jsem citoval, ocituji alespoň ty další. Thunovská 178/10, Praha, výměra parcely 405 m2, odhadovaná cena parcely v korunách za metr čtvereční 28 340. Stanovená finanční náhrada 5 964 000; hodnota parcely v roce 2016 11 477 000. Vítkova 350/34 v Praze, výměra parcely 481 m2, odhadovaná cena parcely 16 380 korun za metr, stanovená finanční náhrada v milionech korun 6 013 000. Hodnota parcely, jenom parcely v roce 2016 7 879 000. Reálná hodnota těchto i řady dalších nevydaných nemovitostí násobně převyšuje průměrnou hodnotu všech nemovitostí v dané kategorii, vstupující do výpočtu finanční náhrady. Církevní instituce však nenárokovaly žádnou dodatečnou náhradu za jakoukoli z nevydaných nemovitostí, jejichž tržní cena se diametrálně odchylovala od stanovené průměrné hodnoty. Celková finanční náhrada byla dle průměrných hodnot stanovena na 59 mld. korun, ačkoliv reálná hodnota nevydaného majetku se významně lišila. Kompromisním užitím průměrných hodnot došlo u stanovení náhrad za fyzicky nevydané budovy k obdobnému snížení výše finanční náhrady pro církve a náboženské společnosti viz. tabulka č. 4, stejně jako v případě nevydaných zemědělských pozemků.

Bod 3.3. Nepožadovaná náhrada za živý a mrtvý inventář. Paragraf 1 nařízení vlády č. 20/1992 Sb. stanoví, že pro případ, kdy nelze prokázat odnětí živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob, nebo jejich vklad do zemědělského družstva v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, nebo nelze-li určit jejich současnou hodnotu, náhrady za tyto věci se určí podle normativů stanovených na hektar zemědělské nebo lesní půdy.

A) Zemědělská půda. Vstupní hodnoty pro výpočet. Normativ živého inventáře na hektar zemědělské půdy odpovídá jedné velké dobytčí jednotce (§ 3, odst. 1 písm. a), přičemž jedna velká dobytčí jednotka se dle následující tabulky (příloha č. 3 k nařízení vlády č. 20/1992 Sb.) skládá: z jedné krávy, jednoho plemenného býka, 0,22 telete, 0,47 chovného skotu do jednoho roku, 0,70 skotu mezi jedním až dvěma lety, 1 skotu nad dva roky, 1 jalovice vysokobřezí, 0,65 skotu ve výkrmu, 0,30 prasnice či kance, 0,02 selete, 0,12 mladého chovného prasete či prasete na výkrm, 0,0025 drůbeže celkem, 0,10 ovce celkem a koně do tří let 0,75.

Normativ mrtvého inventáře na hektar zemědělské půdy se určuje dle následujícího vzorce (§ 3 odst. 2), který je dále definován také v příloze číslo 2: Cn, což je celkový nárok na náhradu za mrtvý inventář, se rovná Mo, což je majetek organizace k mrtvému inventáři v tisících korun krát (AO krát hektary, AO je koeficient vyplývající z tabulky, hektary je samozřejmě počet hektarů žadatele plus AI krát hektary). S tím, že se předpokládá, že tyto koeficienty AO a AI jsou dále uvedeny v tabulce, ty vám už nebudu číst, to bych vás asi příliš unavoval čtením této tabulky.

Normativ krmiv a steliv na hektar zemědělské půdy se stanovuje ve výši 8 500 korun (§ 3 odst. 3 zákona). Normativ osiv, sadby a sádí na hektar neoseté nebo neosázené zemědělské půdy se stanovuje ve výši 1 700 korun (§ 3 odst. 4 zákona). Po dosazení do výše uvedených vzorců má výpočet náhrad za mrtvý inventář náležející k zemědělské půdě následující podobu: tabulka č. 5, Výpočet náhrady za mrtvý inventář náležící k zemědělské půdě. Pokud se týká mrtvého inventáře, koeficient A0 je 1 900 ha, 72 202, koeficient AI je 0, nárok žadatele v cenách roku 1992 by byl 137 183 800. Nárok žadatele v cenách roku 2012 by byl 280 540 871 korun.To jenom k těm všem stále uváděným, jak ty restituce původních vlastníků byly mnohokrát nevýhodnější.

Pokud se týká krmiva a steliva, pokud se bavíme o 8 500 korunách stanovených na hektar rozloh zemědělské půdy 36 101 ha. Nárok žadatele v cenách z roku 1992 by byl 306 858 500, nárok žadatele v cenách z roku 2012 by byl 627 525 633 korun. Pokud se bavíme o osivu a sadbě, pak při normativu 1 700 korun na hektar rozloze zemědělské půdy 36 101 hektarů by nárok žadatele v roce 1992 byl 61 371 700 korun a nárok žadatele v cenách roku 2012 by byl 125 505 127 korun. Celkem, kdybychom tyto náhrady za živý a mrtvý inventář sečetli, tak nárok pro církve a náboženské společnosti, který by vznikl, kdybychom šli stejnou cestou, jakou se prováděly původní restituce fyzických a soukromých právnických osob, by byl v roce 1992 505 414 000 korun; v cenách roku 2012 by pak už byl 1 033 571 631 korun.

Vychází-li se z výše uvedených normativů, tzn, že normativem pro náhradu za živý inventář na hektar zemědělské půdy, je jedna velká dobytčí jednotka, viz. tabulka charakterizující velkou dobytčí jednotku, činila by náhrada za živý inventář pro církve a náboženské společnosti 36 101 krav, nebo alternativně 36 101 plemenných býků. Průměrná cena za jednu tunu krávy v živém stavu byla v roce 2012 dle Českého statistického úřadu 23 036 korun. Za předpokladu, že průměrná hmotnost krávy je půl tuny, odpovídá celková finanční ztráta za nevydaný dobytek 415,811 mil. korun.

B) Lesní půda. Vstupní hodnoty pro výpočet. Normativ živého a mrtvého inventáře za hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 850 korun (§ 3a odst. 1). Hodnota této náhrady se vypočte dle přílohy č. 3, tedy celková náhrada je 850 krát počet hektarů krát k, což je koeficient vyplývající z tabulky. A tam zase vám ty koeficienty nebudu číst, záleží na velikosti výměry.

Normativ sazenic a osiva lesních dřevin na hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 125 korun - § 3a odst. 2.

Po dosazení do výše uvedeného vzorce má výpočet náhrad za živý a mrtvý inventář včetně sazenic a osiv náležejících lesní půdě následující podobu.

Tabulka č. 6.

Výpočet náhrady za živý a mrtvý inventář náležející k lesní půdě. Normativ 850 korun, rozloha lesní půdy 181 326 ha - koeficient 0,3, celkový nárok žadatele v cenách roku 1992 46 238 130 korun, celkový nárok žadatele v cenách roku 2012 94 556 975 korun. Pokud se týká sazenic a osiva lesních dřevin - normativ 125 korun, rozloha lesní půdy stejná: 181 326 ha, potom nárok žadatele v cenách roku 1992 by byl 22 665 750 korun a celkový nárok žadatele v cenách roku 2012 by byl 46 351 459 korun. Náhrady celkem za živý a mrtvý inventář, pokud se týká lesní půdy, by činily v cenách roku 1992 68 903 880 korun, v cenách roku 2012 140 908 435 korun. Celková výše náhrady za živý a mrtvý inventář náležející k lesní půdě dle výpočtu vychází na 68 904 000 korun, valorizací by se tato suma do konce roku 2012 zvýšila na 140 908 000 korun. Náhrada za živý a mrtvý inventář byla běžně realizovanou součástí restituce majetku fyzických a soukromých právnických osob. Církve a náboženské společnosti se této náhrady v zájmu nalezení kompromisního řešení vzdaly.

Bod 4 - důsledky novely zákona.

Dle původní dohody a dle zákona č. 428/2012 Sb. byla finanční náhrada za nevydaný nemovitý majetek stanovena na 59 mld. korun. Tato částka měla být postupně vyplácena církvím a náboženským společnostem v pravidelných splátkách po dobu 30 let, přibližně 1,97 mld. korun ročně, přičemž splátky jsou každoročně valorizovány o míru inflace, aby byla zachována reálná hodnota smluvně stanovených finančních náhrad. Dle novely zákona č. 428/2012 Sb. by měla být splátka každoročně snížena o devatenáctiprocentní daň z příjmu právnických osob. Každoročně se tak do státního rozpočtu vrátí 373,66 mil. korun. Tato částka přitom odpovídá pouze 0,036 % celkového příjmu státního rozpočtu z roku 2018. Z hlediska příjmové strany státního rozpočtu je tato částka nepodstatná. Je dokonce o jednu třetinu nižší než každoroční průměrné statistické korekce rozpočtových příjmů. Tyto korekce představují náhodnou veličinu, jejíž výši nelze předem určit. Neví se ani, zda rozpočtové příjmy v daném roce zvýší, nebo sníží. To znamená, že Ministerstvo financí České republiky s ní systémově na příjmové straně rozpočtu nepočítá a na výdajové může maximálně vytvořit rezervu. V celkovém objemu příjmů státního rozpočtu České republiky bude zdanění církevních náhrad představovat zanedbatelnou sumu. Naopak pro rozpočty církví a náboženských společností by tato částka představovala ztrátu, o niž by musely korigovat své investiční projekty, které umožní snižování a následné ukončení mandatorních plateb církvím a náboženským společnostem ze státního rozpočtu v roce 2029.

Pro názorné vyjádření: roční výše daně z církevních náhrad by například pokryla běžné roční provozní náklady třinácti církevních hospiců. V roce 2017 byly celkové roční náklady Hospice svatého Lazara, v němž se v průběhu roku léčilo 310 pacientů, 28 100 000 korun. V důsledku zdanění církevních náhrad by byla původní celková finanční náhrada 59 mld. korun kumulativně snížena o více než 11,2 mld. korun. Projekci a rozdíl ve výši splátek ilustruje graf č. 2. Na graf č. 2 se nepochybně musíte ve své brožuře podívat sami, protože vám ho tady na mikrofon nemůžu sdělovat.

Bod 4.1 - porušení platných smluv o finančním vyrovnání.

Majetkové narovnání s církvemi bylo kromě zákona č. 428/2012 Sb. legislativně zakotveno prostřednictvím uzavřených smluv o vypořádání s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi. Tyto smlouvy - celkem jich bylo uzavřeno šestnáct - byly zveřejněny Ministerstvem kultury České republiky dne 28. 2. 2013 ve Sbírce zákonů č. 55/2013. Smlouva s každou konkrétní církví či náboženskou společností vždy mimo jiné zahrnuje například konkrétní výši přiznané finanční náhrady, nebo specifikaci příspěvku na podporu činnosti. Klíčový je pak článek 5, konkrétně bod 2, který explicitně říká: Účel této smlouvy se řídí zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy. Novela zákona č. 428/2012 Sb. ruší původní znění zákona a tím pádem také narušuje původní podmínky stanovené v platně uzavřených smlouvách. Měnit podmínky platné smlouvy bez jakékoliv diskuse s druhou smluvní stranou, v tomto případě církvemi a náboženskými společnostmi, je neetické, protiprávní a zpochybňuje požadavek právní jistoty jako jednoho z principů právního státu.

Bod 4.2 - ohrožení finanční udržitelnosti církví a náboženských společností po zastavení mandatorních výdajů pro církve a náboženské společnosti.

Novela zákona však opomíjí druhý záměr narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, jímž je ukončení mandatorních výdajů ze státního rozpočtu České republiky ve prospěch církví a náboženských společností a jejich samofinancování po roce 2029. Česká republika má dle platného zákona č. 428/2012 Sb. povinnost finančně dotovat rozpočty církví a náboženských společností do roku 2029, přičemž příspěvek se každoročně od roku 2016 snižuje o 5 % z částky 1,44 mld. korun. V roce 2019 tato částka bude tedy činit 1,15 mld. korun. Z ní se hradí náklady na duchovenskou činnost včetně platů duchovních. Církve budou muset během třiceti let nahradit výdaje ze státního rozpočtu, které v roce 2012 pokrývaly jejich celkové náklady na duchovenskou činnost, včetně platů duchovních ve výši 1,5 mld. korun ročně. Církve a náboženské společnosti to nemohou učinit jiným způsobem než prostřednictvím výnosu z podnikání, a to převážně s navráceným, nemovitým a finančním majetkem. S tímto kapitálem by měly podnikat tak, aby po třiceti letech dosáhly ročních výnosů nejméně ve výši 1,5 mld. korun v cenách z roku 2012. Vzhledem ke stavu, struktuře a alokaci tohoto majetku se jedná o nesnadný úkol. Neefektivní využívání navráceného majetku v plné výši by znemožnilo dosažení finanční udržitelnosti jednotlivých církví a náboženských společností.

Ztráty z hospodaření či jiné majetkové újmy by církvím znesnadnily zachování současné úrovně jejich výdajů v budoucnu, zvláště pak po roce 2043, kdy se skončí vyplácení vyrovnávacího příspěvku. Zdanění finančních náhrad církví a náboženských společností dle novely zákona č. 428/2012 Sb. ve výši 19 % bude pro církve a náboženské společnosti představovat kumulovanou ztrátu 11,2 miliardy korun. Tato suma fakticky znemožní naplnění druhého - doprovodného - záměru zákona č. 428/2012 Sb., jíž je faktická nezávislost církví a náboženských společností na státu vyjádřená ukončením mandatorních výdajů státního rozpočtu církvím a náboženským společnostem do roku 2029.

Bod 4.3 - ohrožení dlouhodobých rozpočtových úspor vyplývajících ze zákona č. 428/2012 Sb. Přestože vyplácení státního příspěvku církvím v rámci narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi skončí v roce 2029, tak už v tomto roce vydá státní rozpočet na církve méně, než by musel vydat, pokud by k církevnímu vyrovnání nedošlo. Po třiceti letech od přijetí zákona č. 428/2012 Sb. zmizí v roce 2043 položka mandatorních výdajů na církve a náboženské společnosti ze státního rozpočtu České republiky. V roce 2048 se vyrovnají celkové náklady na církve a náboženské společnosti a na církevní vyrovnání s rozpočtovými výdaji státu na církve, pokud by k vyrovnání nedošlo - viz graf 3, který si zase musíte nastudovat sami, protože ho nemůžu sdělit tady na mikrofon.

V roce 2062, padesát let od narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, bude kumulovaná rozpočtová úspora - rozpočtová úspora, zdůrazňuji - 28,63 miliard korun v cenách roku 2011 ve srovnání se stavem, kdyby k přijetí zákona č. 428/2012 Sb. nedošlo, nebo kdyby novela zákona č. 428/2012 Sb. nabyla na účinnosti. Nyní máte graf 4, který asi zase bude třeba si nastudovat samostatně. V grafu číslo 4 znázorňují výdaje státního rozpočtu České republiky, pokud by k přijetí zákona č. 428/2012 Sb. nedošlo. Z grafu je patrný dynamický růst výdajů na církve a náboženské společnosti v režimu mandatorních výdajů státního rozpočtu od roku 1998 do roku 2012, kdy došlo k přijetí zákona č. 428/2012 Sb.

Po ukončení splátek finančního narovnání v roce 2043 bude rozpočtová úspora následujícího roku zvýšená o daně z církevního majetku, resp. daně z jeho výnosu činit cca 3,8 miliardy korun a s rostoucími výnosy z církevního majetku by se měla v následujících letech zvyšovat. Celková úspora pro státní rozpočet České republiky za období 2013 až 2062 bude dle odhadu činit 28,63 miliardy korun ve struktuře dle tabulky číslo 7, pokud novela zákona č. 428/2012 Sb. o zdanění finančních náhrad církvím a náboženským společnostem nenabyde účinnosti. Nyní máte tabulku číslo 7, kterou si prosím prostudujte sami.

A již se pomalu blížím ke konci. Rekapitulace. Narovnání vztahu mezi církvemi a náboženskými společnostmi a státem nebylo založeno na stoprocentní majetkové restituci, v případě nemožnosti fyzického vydání nárokovaného majetku na plné finanční náhradě, nýbrž na společenském konsenzu, který byl výsledkem mnohaletého, složitého jednání zástupců státu a církví a náboženských společností. Církve a náboženské společnosti za období 1948 až 2012 obdržely ze státního rozpočtu kumulovanou částku ve výši 56,79 miliardy korun, ušlý zisk církví a náboženských společností za stejné období činil 163,01 miliardy korun. Rozdíl ve výši 106,22 miliardy korun představuje vnitřní dluh na majetku církví a náboženských společností, který nemohl být investován do obnovy, projevuje se nejen na současném stavu majetku, ale i na finanční kondici církví a náboženských společností. Ztracené investice budou muset být dříve či později realizovány, a to z vlastních prostředků církví a náboženských společností.

Za další. Církve a náboženské společnosti v průběhu mnohaletých a složitých jednání o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, resp. jednání o přípravě zákona č. 428/2012 Sb. se dobrovolně zřekly nároku na náhrady za živý a mrtvý inventář ve výši nejméně 1,59 miliardy korun. Dohoda církví a náboženských společností, díky níž se Církev římskokatolická zřekla dvaceti procent nároku na finanční náhradu ve prospěch ostatních 16 církví a náboženských společností v celkové výši 11,8 miliardy korun je de facto transferem ve prospěch státního rozpočtu České republiky, bez něhož by nebylo možné realizovat postupné snižování mandatorních výdajů ze státního rozpočtu až po jejich zastavení v roce 2042.

Majetkové narovnání vztahů s církvemi a náboženskými společnostmi sleduje nikoli jeden, ale dva záměry: zaprvé navrácení církevního majetku jako prostředku zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd spáchaných totalitním režimem, zadruhé nezávislé postavení církví na státu vyjádřené postupným snižováním a konečným zastavením výplat mandatorních výdajů církví a náboženských společností v roce 2043.

Dále. Metodika určení hodnoty církevního majetku byla výsledkem mnohaleté práce, složitých jednání a nalezení závěrečné shody, k níž v roce 2011 dospěly církevní a vládní komise. Způsob výpočtu byl verifikován renomovanou mezinárodní poradenskou společností Ernst and Young. Úvahy o zpochybnění jsou v tuto chvíli zcela nemístné.

Vyčíslení výše finanční náhrady. Reálná hodnota nevydaného nemovitého majetku násobně převyšuje stanovenou výši finanční náhrady vycházející z průměrné hodnoty v dané kategorii. Proto je nepravděpodobné, že finanční náhrada za nevydaný nemovitý majetek byla nadhodnocena. Argumenty předkladatelů novely zákona o církevních restitucích se opírají o zavádějící ekonomické argumenty. Důvodová zpráva neobsahuje věcné a logicky vyargumentované důvody pro novelizaci zákona č. 428/2012 Sb.

Církve a náboženské společnosti přijdou kvůli zdanění finanční náhrady celkem o 11,2 miliardy korun. Daňová zátěž představuje finanční ztrátu ve výši 373,66 miliardy korun ročně, což do ukončení výplat finančních náhrad bude kumulativně představovat částku 11,2 miliardy korun v roce 2042. Tuto částku nebude možné investovat a efektivně použít pro zabezpečení budoucí finanční udržitelnosti církví a náboženských společností. Tato částka přitom odpovídá zhruba 0,036 % příjmů státního rozpočtu v roce 2018. Z hlediska příjmů státního rozpočtu jde o částku nepodstatnou, když například náhodné statistické korekce rozpočtových příjmů v letech 2012 až 2016 činili v průměru 0,055 %, zatímco pro církve a náboženské společnosti představuje snížení finanční náhrady o 19 %. Zdanění finanční náhrady může znemožnit realizaci projektů nezbytných k dosažení finanční udržitelnosti církví a náboženských společností po roce 2042.

Za další - zdanění finančních náhrad znemožní dosažení kumulovaného čistého přínosu státního rozpočtu České republiky do roku 2062 ve výši 28,63 miliardy korun. Novelou zákona číslo 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, by byly porušeny a změněny platné smlouvy o finančním narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Měnit platné smlouvy bez souhlasu druhé smluvní strany je neetické, nestandardní, protiprávní a zpochybňující požadavek právní jistoty jako podstatného principu právního státu.

Tolik ona publikace, kterou jste sice všichni obdrželi do svých schránek, ale kterou jsem chtěl, aby zazněla na půdě Poslanecké sněmovny, až posléze půjdeme k Ústavnímu soudu. Aby se nikdo nemohl vymlouvat, že neměl dostatečné podklady pro své hlasování. A protože vidím, že je řada dalších přihlášených, tak jim v tuto chvíli dám přednost, necháme je mluvit a přihlásím se posléze ještě jednou se svým osobním projevem. Toto bylo jenom sdělení toho, jakým způsobem se k věci staví renomovaní ekonomové a právníci, kteří tuto studii zpracovali pro církve a náboženské společnosti.

Zatím děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor Hilšer: Slovenský mafián, který krmí národ párkama nacpanýma kůží

19:03 Senátor Hilšer: Slovenský mafián, který krmí národ párkama nacpanýma kůží

Komentář na facebookovém profilu k vyjádření premiéra země nad dvojí kvalitou potravin