Černý (SPD): Podnákladové ceny jsou likvidační. Ochrana výrobců je potřebná

30.09.2022 22:02

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 30. září 2022 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

Černý (SPD): Podnákladové ceny jsou likvidační. Ochrana výrobců je potřebná
Foto: SPD
Popisek: Oldřich Černý

Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předně chci načíst legislativně technickou úpravu ke svému pozměňovacímu návrhu C2.3 sněmovního dokumentu 1172. Pro zajištění hlasovatelnosti tohoto pozměňovacího návrhu C2.3 je nezbytné upravit návětí pozměňovacího bodu C2.3 takto: C2.3. V čl. I v bodě 4 v § 4 odst. 2 se vkládá nové písmeno d), které zní.

A nyní mi dovolte zdůvodnit své dva pozměňovací návrhy, které jsem podával k tomuto návrhu zákona. Ten první se týká tzv. podnákladových cen, tedy nucení dodavatele prodávat za cenu nižší, než jsou jeho náklady. Druhý pozměňovací návrh se týká tzv. podnákupních cen, což znamená prodej výrobků v maloobchodě za cenu nižší, než za kterou byly výrobky nakoupeny.

Nejprve tedy k těm podnákladovým cenám. Spotřebitel pochopitelně má zájem nakoupit za co nejlepší cenu, což vede i maloobchodního prodejce k nákupu zboží za minimální ceny, aniž by se vzdal motivace prodávat s co nejvyšší marží. S ohledem na to, že maloobchod má na trhu rozhodující postavení, není mnohdy motivován respektovat vynaložené náklady na výrobek a z pozice svého postavení vyžaduje dodávky zboží za cenu, která ani neodpovídá vynaloženým výrobním nákladům. Se zřetelem k tomu, že nejde o komparativně neobvyklý problém, většina členských zemí Evropské unie, které odpovídající regulací již disponují, cílí na ochranu výrobců i zpracovatelů a v této souvislosti stanovuje limitní průměrné náklady na výrobu jednotlivých druhů potravin, pod které nemůže maloobchod nakupovat. Cena potravin v těchto zemích, jejichž právní úpravy představují předobraz předkládaného pozměňovacího návrhu, ve státech, jako je Francie, Itálie, Španělsko i Německo, se stanovuje následujícím způsobem. Profesní svazy podle skutečných výrobních nákladů v jednotlivých podnicích vyčíslí průměrné náklady jednotlivých komodit rostlinné i živočišné produkce a zpracovatelské svazy vyčíslí podle jednotlivých druhů zboží konečné náklady podle jednotlivých skladových položek. Dále třeba ve Francii se k nákladům připočte dvacetiprocentní marže reprezentující přiměřený zisk a náklady na logistiku, přičemž výslednou cenu je maloobchod povinen akceptovat při nákupu zboží od prvovýroby a následně i od zpracovatelů. V případě České republiky by se mohlo uvažovat, že ceny prvovýrobců a zpracovatelů by odsouhlasoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací a kontrolu nad nimi by vykonával Státní zemědělský a intervenční fond. Tlak maloobchodu na nižší ceny, než jsou skutečné náklady, postupně totiž likviduje domácí zemědělskou produkci a zpracovatelský průmysl, které jsou postupně nahrazovány vysoce dotovanými potravinami z dovozu, a to jen v případě, že je jich v zahraničí dostatek. Tento pozměňovací návrh cílí právě na tuto praxi, aby tedy dodavatel nebyl nucen prodávat za ceny nižší, než jsou jeho náklady.

Co se týče druhého pozměňovacího návrhu, který se týká, jak už jsem nastínil, podnákupních cen, jedná se zde o prodej výrobků v maloobchodě za cenu nižší, než za kterou byly nakoupeny. Klíčovou podmínkou pro existenci vyvážených vztahů je zákaz uplatňování podnákupních cen v maloobchodním prodeji. V současné době je běžné, že maloobchodní prodej v rozsáhlé míře využívá akcí, někdy i propagačního prodeje, většinou za podnákladové ceny jako marketingového nástroje k přilákání zákazníků, přičemž ztráty z prodeje akčních výrobků jsou kompenzovány obrovskými maržemi u ostatního zboží. To prodejcům umožňuje realizovat potřebný zisk, mnohdy následně vyváděný do zahraničních zemí, v nichž sídlí společnosti vlastnící prodejní sítě v České republice. Zejména v případě potravinářského zboží tím stát přichází až o desítky miliard korun na DPH. Finanční kontroly v České republice na každém výrobním a zpracovatelském podniku se zaměřují vždy na cenu nákupu konkrétního výrobku a cenu jeho prodeje. Pokud se stane, že prodej je u konkrétního výrobku, tedy skladové položky, nižší než nákup, je každý halíř dodaněn. U maloobchodního prodeje zejména ve velkých maloobchodních prodejnách není však tento postup uplatňován. Namísto toho se sečtou všechny nákupy a vyčíslí se DPH, načež se obdobný postup zopakuje pro případy prodeje a rozdíl v dani z přidané hodnoty tvoří odvod v minimální výši. Lze tedy odhadovat, že pokud by došlo k vyčíslení daně z přidané hodnoty na straně nákupu i prodeje potravin u každé položky samostatně, představovalo by to navýšení příjmů státního rozpočtu zhruba o dvacet i více miliard korun. Není přitom jasné, z jakého důvodu se uvedený systém uplatňuje u podnikové a zpracovatelské sféry, a nikoliv u maloobchodního prodeje. Nabízí se, že by kontrolu nad těmito základními podmínkami fungování zákona o významné tržní síle mohl vykonávat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně namátkově Ministerstvo financí.

Z těchto důvodů navrhované úpravy míří na větší vyvážení obchodních vztahů, především mezi prvovýrobcem a zpracovatelem na straně jedné a maloobchodním prodejcem na straně druhé. Na závěr mi dovolte zdůraznit, že případné nepřijetí těchto změn může vést v konečném efektu k devastaci národní úrodné zemědělské půdy, k růstu cen potravin a hlavně k nedostatku potravin pro celou naši populaci, přestože podmínky v České republice by umožňovaly zajistit plnou soběstačnost u všech produktů našeho mírného pásma. Předem děkuji za pochopení a za podporu těchto důležitých změn.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Pavel Fischer byl položen dotaz

Vím, komu v Evropě a Americe volat

To je možné, ale myslíte, že vás někdo bude poslouchat, že nám někdo pomůže? Neměli bychom se už konečně spoléhat hlavně na sebe. Německo se také nestalo silným hráčem proto, že spoléhalo na ostatní, Francie jak by smet.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Koudelka (Trikolora): Zhasl pandemický zákon

9:09 Koudelka (Trikolora): Zhasl pandemický zákon

Dne 30. 11. 2022 skončila platnost pandemického zákona bez většího zájmu. Užijeme-li loveckou termin…