V tomto příspěvku si dovolím zareagovat na vyjádření pana J. Čunka k tématu „zavedení vojenské základní služby“ tak, jak byl prezentován v Týdnu. Pan Čunek je mi občansky sympatický a vážím si ho pro jeho zásadové, konzistentní a transparentní postoje. Stejně tak si vážím i pana P. Robejška (Realisté), či pana J. Hynk (jeden ze zakladatelů strany Realistů – což je mimochodem, dle mého názoru, poněkud nešťastné, protože pan J. Hynek zároveň zastupuje i zájmy členů Asociace obranného průmyslu). Nemám nic ani proti mému koaličnímu kolegovi panu poslanci J. Miholovi či panu náměstkovi V. Kolajovi (oba KDU-ČSL). Proč tyto pány zmiňuji? Nu protože jsem poněkud překvapen tím, jakou vlnu, doslova tsunami zájmu ze strany Realistů i KDU-ČSL v řádu několika posledních týdnů prezentují cestou medií v jimi dříve nijak nedefinovaných politických vizích a ambicích, které se velmi úzce dotýkají problematiky obrany a bezpečnosti.

Proč jsem překvapen? Protože o zavedení povinného předmětu „Branná výchova“ (přípravy obyvatel na krizové situace) a obnovy „Branného spolku“ (obdoba dříve SVAZARMu), nemluvě o dalších aktivitách (Integrované výcvikové centrum ve Vyškově, zřízení Národního úřadu pro vyzbrojování atp.) usiluji ve sněmovně již více než dva roky. A bohužel nemohu než konstatovat, že pokud jde o koaličního partnera KDU-ČSL byl jejich zájem o tuto problematiku a práci na ní vlažný, a to volím velmi expresivní výraz pro vyjádření jejich „aktivit“ v tomto směru. Ale abych byl spravedlivý - pokud jde o našeho druhého koaličního partnera – ČSSD stejnou „vlažnost“ okořenila navíc pikantnostmi typu: iniciativy jsou určitě dobré, ALE! ….nejsou peníze, nejsou lidi, není čas, nyní není ta správná chvíle, nemáme dostatečný fond hodin atd. atd. Tedy nikoliv hledání způsobu jak to udělat, ale vynalézání obstrukcí jak to hlavně nerealizovat, když s tím, čert aby to spral, přišlo Hnutí ANO 2011. Mimochodem a na okraj, stejně „aktivně“ se projevil jejich politický přístup a postoj i k „reorganizaci“ PČR…ale to je přece jen trochu jiný „příběh.

Rád panu Čunkovi osobně osvětlím, z čeho toto mé hodnocení pramení a pan Čunek je myslím, v kontextu s předchozím větami ten, kdo se tomuto mému jistě i zobecňujícímu pohledu naštěstí vymyká. Opravdu, ve vší úctě, mám jako delegovaný expert Hnutí ANO2011 pro obranu a bezpečnost, nevím proč neodbytný pocit, že jde o takové vychytralé intelektuální tunelování politických ambicí Hnutí ANO2011, o přiživení se na tématech, která jsme již před mnoha měsíci zřetelně definovali a která se i jim najednou jeví jako pro občany důležitá – tak proč si nevybrat pár laciných politických bodů, zvláště když mne to nic nestojí, když jsem pro to doposud nehnul prstem….

Prosím vážení kolegové, neplýtvejte časem na to, aby jste do medií distribuovali to, co jsme již mnohokrát před Vámi vyslovili, k čemu jsme vás vyzývali, přímo v poslanecké sněmovně organizovali semináře a kulaté stoly, a co jsme prezentovali na mnohých jednání výborů PSP ČR a o co jste se donedávna vlastně vůbec nezajímali. Vlastně ne, musím se opravit - jeden „kolega“ se zajímal….pan Kalousek z Devíti nul (TOP 09). Mé úsilí zhodnotil slovy – „co jiného by se od bývalého lampasáka dalo čekat“. …. No, pane kolego, nejspíš to, že budu pracovat v oboru, kterému na rozdíl od mnoha jiných alespoň trochu rozumím a který nechci jako Vy vytunelovat, ale postavit na nohy. Až tedy Devět nul bude, vážení spoluobčané, s vervou mluvit o jejich zájmu o naši bezpečnost a obranu, vzpomeňte si, co na Ministerstvu obrany svého času předvedli. To, že si výše zmíněných kolegů (mimo kolegy Kalouska, sorry) vážím, znamená i to, že zcela otevřeně vyjadřuji s některými jejich názory nesouhlas a také, že i za takové situace jsem schopen s nimi racionálně spolupracovat na věcech, které jsou mnohem více věcné, než politické.

Jsem toho názoru, že je vždy užitečné a prospěšné jednat s těmi, kteří mají zájem a alespoň trochu vědí, oč jde, s těmi, kdo jsou schopni definovat nějaký názor a jsou ochotni se zapojit (z pragmatického pohledu je nakonec v podstatě jedno s jakou motivací), naslouchat a zvažovat argumenty svých oponentů. Věřím, že budou v tomto smyslu naslouchat i mému níže uvedenému názoru.