Při vyjednávání obchodní dohody EU-MERCOSUR, která by v případě ratifikace umožnila dovážet do EU miliony tun zemědělských výrobků nesplňujících evropské normy pro kvalitu a bezpečnost potravin, souhlasil s otevřením evropského trhu těmto dovozům z jihoamerických zemí. Když návrh této dohody představil na Zemědělském výboru Evropského parlamentu, tak byl současnými poslanci téměř „vypískán“. Vystupoval proti zájmům evropských zemědělců i spotřebitelů a ve prospěch nadnárodních korporací, které k nám chtějí dovážet. Jeho vystoupení bylo v žertu hodnoceno jako projev kandidáta na funkci komisaře po mezinárodní obchod. To bylo ještě několik týdnů před oznámením složení nové Komise. Ukázalo se, že nejde o žert, ale o dobře zaplacenou zradu. Zemědělství je důležitou složkou evropské ekonomiky. Za EU nemůže obchodní dohody vyjednávat člověk, který během své předchozí funkce zradil ty, které měl hájit. Co od něj můžeme čekat? Že v dalších jednáních s asijskými zeměmi nebo USA zradí ještě evropský průmysl. Evropská komise s takovou osobou s odpovědností za mezinárodní obchod je nepřijatelná.

Jouroviny budou habaďůrou

Zásadní problém však mám i s náplní práce, která byla přidělena české komisařce Věře Jourové. Tzv. „Evropské hodnoty“ jsou uzákoněné pouze v článku 2 Smlouvy o EU, kde jsou vymezeny jako „úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.“ Podle smlouvy o EU jsou tyto hodnoty společné členským státům ve společnosti vyznačující se „pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“V řadě oblastí jde prakticky o prázdnou frázi. Co je to za „rovnost“, když čeští zemědělci dostávají jen čtvrtinové dotace ve srovnání s francouzskými, belgickými nebo německými? Co je podle EU právní stát? K tomu není žádná směrnice ani nařízení EU. Každý členský stát má státní správu a justici organizovanou jinak. A tyto oblasti má česká komisařka kontrolovat a navrhovat zahájení sankčního řízení proti členskému státu, které by mohlo vést k zastavení dotací nebo odebrání hlasovacích práv neposlušné členské zemi. Podle čeho to má kontrolovat, když psané normy neexistují? Její pověření zavání tím, že má za skutečné vládce dělat „špinavou práci“. Má udávat členské země, které v něčem s Komisí nesouhlasí, aby se pak přistoupilo k vrcholně nedemokratické a nespravedlivé perzekuci. Stalo se to v minulém funkčním období Polsku a Maďarsku, které byly šikanovány za změny zákona o ústavním soudu. Švédsku, které žádný ústavní soud nemá, nikdo žádné potrestání ani nenavrhoval. Co je to tedy za rovnost a spravedlnost?