„Na Slovensku došlo k vypínání některých portálů vládní moci. Ne však za Ficovy, ale za minulé vlády. Je zajímavé, že jsou to často ti samí lidé, kteří ve Ficovi vidí zkázu demokratického systému, ale pozoruhodně mlčí v těchto případech hrubého porušování demokratických principů. Nebo je otevřeně podporují," řekl úvodem přednášky Števkov.
„Nestojím tu dnes před vámi jako příznivec Ficovy vlády. Budu jej kritizovat. Zejména za novelu trestního zákoníku, která snížila tresty za majetkové delikty, ale především změnila promlčecí lhůtu, že zprostila obvinění některé mocné lidi z prostředí vládní koalice. Tento zákon je odsouzeníhodný. Za politický zločin je možné označit také zrušení rodičovského důchodu, což byl asi největší úspěch konzervativců v bývalé vládě. Rodičovský důchod, na kterém pracoval i můj kolega Vladimír Palko, byl spravedlivou politikou, která odměňovala rodiče dětí, kteří zůstali žít a pracovat na Slovensku," zmínil Števkov s dodatkem, že je ostudou, že se Fico vrátil k trestání početných rodin, na nichž však závisí budoucnost Slovenska.
„Ale mohlo by toho být zmíněno více. Odvolání odborníků z vysokých státních úřadů, podezřele vysoké zakázky ministerstva obrany a zvýšení daní bez výrazného snížení státních výdajů. Je proto bizarní, že při takovém množství oprávněných námitek vůči Ficově vládě jsou současné protivládní protesty v naší zemi motivovány fantomovou hrozbou. Na Slovensku se totiž již několik měsíců konají shromáždění proti údajnému zapojení Slovenska do Ruska. To údajně může skončit až vystoupením z EU a NATO. Znepokojení vyvolalo prohlášení poslance Smeru Tibora Gašpara, který odmítl návrh opozice, aby byl do ústavy zakotven článek, že Slovensko je členem EU a NATO. Gašpar oponoval, že voliči by měli mít právo rozhodnout v referendu o vystoupení z obou organizací. Výslovně však zdůraznil, že to není politika Smeru a že jde o krajní teoretické řešení," dodal Števkov, že média však jeho výroky neustále omílají.
Obáváte se násilností během letošní volební kampaně?Anketa
„Ale je v pořádku narušovat česko-slovenské vztahy jen proto, že slovenský premiér říká totéž, co papež František nebo co dnes říká americký prezident Donald Trump? Ve skutečnosti se slovenská zahraniční politika pod Ficovým vedením vůči EU nebo NATO i vůči Ukrajině téměř nezměnila. Slovensko například v Bruselu podpořilo zavedení dalšího balíčku protiruských sankcí, vojenskou a finanční pomoc Ukrajině," zmínil následně Števkov, že Slovensko za Roberta Fica posílá na Ukrajinu více munice než kdykoliv předtím.
„Důvodem je rostoucí kapacita zbrojního průmyslu a skutečnost, že vláda umožňuje dodávky zbraní na komerční bázi. Fico změnil jen to, že zastavil podporu Ukrajiny z vlastních zásob slovenské armády," podotkl. Ficova zahraniční politika je podle něj alespoň náznakem suverenity..
„Hlavní problém je jinde. Nastavení druhé strany připomíná apokalyptickou cestu. Nejedná se o nový fenomén. Jen za posledních deset let jsme byli vystaveni mediálním kampaním o migrační krizi, otázkách týkajících se změny klimatu. Apokalypsa je stále za dveřmi. V podobě rasismu, fašismu, shořením planety, Ruska, amerického prezidenta. A na Slovensku v podobě Fica. Pokud bude vládnout, stane se naše země ruskou gubernií, čeká nás doba temna. Takto to prezentují různí pokrokoví aktivisté," podotkl Števkov.
Řeč byla následně i o atentátu na Roberta Fica, ke kterému došlo v loňském roce, či o Visegradské skupině.
„A myslím, že všichni tušíme, že i když V4 de iure existuje, přestala jako blok států fungovat. Důvodem je válka na Ukrajině. Ukázaly se odlišné postoje Maďarska a Polska. Je to už rok, co vláda premiéra Petra Fialy pozastavila mezivládní konzultace se Slovenskem, které měly vyjadřovat nadstandardní vztahy mezi oběma zeměmi. Český premiér to tehdy zdůvodnil tím, že v Turecku proběhla krátká schůzka slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem," připomněl Števkov a uvedl také slova českého prezidenta Petra Pavla, který uvedl, že Fico je zklamáním nejen pro něj, ale pro mnohé Slováky.
„Náprava vztahů mezi našimi bratrskými národy musí být prioritou, zejména pro nás konzervativce. Potřebujeme jeden druhého. Nejen proto, že Češi a Slováci jsou si jazykově, kulturně i historicky blízcí, ale také proto, že čelíme podobným věcem. Nízké porodnosti, hrozbě deindustrializace či ohrožení státní suverenity," dodal Števkov. Na Slovensku pak podle něj chybí mimo jiné jasná vize budování státu v budoucnosti. Za Česko podle svých slov hovořit nechce. Števkov následně velmi razantně vyloučil, že by Slovensku hrozil konec demokracie.
„Většina z nás se shodne na tom, že žijeme v historickém okamžiku. Něco se mění, mnozí to přirovnávají k osmdesátému devátému roku, pokud jde o dramatičnost těchto změn. Domnívám se, že V4 dostane opět v budoucnu smysl. Jednoho dne se k bloku mohou připojit země jako Srbsko, Rakousko. Dojde k širší středoevropské spolupráci. Osobně si nedokážu představit lepší alternativu," zmínil Števkov.
Řeč byla také o politických neziskovkách, které jsou často financovány ze zahraničí. Na Slovensku byla schválena legislativa k této problematice. „Lidé, kteří tento zákon připravovali, měli přesně tento cíl: Ztransparentnit, jaké zahraniční zdroje plynou do těchto politických neziskových organizací. Navrhovali, aby nevládní organizace, které získávají významnou část svých zdrojů ze zahraničí, byly označovány přímo jako nevládní organizace podporované ze zahraničí. To se nepodařilo," zmínil Števkov s tím, že se však prosadil jen okleštěný zákon.
Peter Števkov je slovenský novinář, který kromě působnosti ve velkých médiích založil a vedl mediální startup Denník Slovensko. Studoval mezinárodní vztahy, bezpečnostní studia a ekonomii na Masarykově univerzitě v Brně, kde také dokončil doktorát z mezinárodních vztahů. Publikoval v odborných časopisech a působil i jako konzultant pro zahraniční investory. Zajímá se o historii a společnost. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová