U příležitosti výročí osvobození Československa na konci druhé světové války se znovu rozproudily diskuse o roli sovětské armády v tehdejším dění. Zatímco část společnosti zdůrazňuje hrdinství a oběti Rudé armády při porážce nacismu, jiní upozorňují i na stinné stránky tehdejší sovětské přítomnosti.
Moderátor České televize Jakub Železný k tématu přispěl tvrdým komentářem na sociální síti X, kde nabídl stručné, ale jednoznačné shrnutí historických faktů: „Padlo za osvobození naší země od nacistické totality mnoho sovětských vojáků? Ano. Páchali pak sovětští vojáci v naší zemi odporné sexuální násilí? Ano. Vytvořila přítomnost sovětských vojáků v naší zemi předpolí nástupu další komunistické totality? Ano.“
Komplexní fakta:
— Jakub Železný???? (@JakubZelezny) May 9, 2025
Padlo za osvobození naší země od nacistické totality mnoho sovětských vojáků? Ano.
Páchali pak sovětští vojáci v naší zemi odporné sexuální násilí? Ano.
Vytvořila přítomnost sovětských vojáků v naší zemi předpolí k nástupu další, komunistické totality? Ano.
J. pic.twitter.com/ajfGikBP7O
Pod příspěvkem Jakuba Železného se objevila i řada komentářů, jež upozorňovaly na méně známý fakt, že ne všichni sovětští vojáci, kteří zemřeli na českém území, padli v boji. Někteří diskutující připomněli výzkum historika, jenž se věnoval příčinám smrti vojáků pohřbených na Olšanských hřbitovech. Podle něj velká část z nich nezemřela v přímém střetu s nepřítelem, ale na následky nemocí, poválečných incidentů nebo jiných tragických okolností.
Zaznamenány byly případy úmrtí v důsledku zranění po skončení bojů, otravy jídlem, utopení, smrtelných nehod, ale také sebevražd či úmrtí způsobených nadměrnou konzumací alkoholu. Podle komentujících je důležité i o těchto skutečnostech mluvit.
A zazněla i další přísná slova na adresu sovětských vojáků. Jeden z diskutujících například napsal: „Mohlo jich padnout mnohem méně, kdyby měli kompetentní kvalitní velení? Ano. Mohlo jich zemřít mnohem méně, kdyby nechlastali jako mužici? Ano. Mohli se chovat slušně a civilizovaně? Ne. Proč jsou prorostlí středověkým barbarstvím od posledního do nejvyššího mužika?“
V komentářích se objevily i osobní útoky a narážky na ambice Jakuba Železného ucházet se o post generálního ředitele České televize, který se uvolnil po odvolání Jana Součka. Jeden z komentujících napsal: „Takhle toho ředitele dělat nebudete,“ vzkázal Železnému.
„Marně se snažíte. Jako fanatik Pravdy a lásky jste na pozici generálního ředitele České televize neakceptovatelný a neprůchozí,“ připojil názor další přispěvatel do diskuse.
„Vy se radši o místo ředitele ČT neucházejte... nastupte rovnou k Foltýnovi...“ podotkl k Železnému komentující.
V podobném duchu se nesly i další komentáře: „Železný, takhle si toho ředitele snad nechcete vybrečet.“
A další mu vkázal: „Zřejmě jsi potomek nějakého ruského mužika, Kubo.“
„Vyhledej odbornou pomoc, dá se to léčit,“ doporučili někteří Železnému.
Jeden z komentujících připustil zásadní podíl Rudé armády na porážce nacismu, zároveň ale upozornil, že pozdější vývoj znehodnotil její původní roli: „Rudá armáda pomohla k osvobození Evropy. Tak to je. Svými dalšími činy, ať už jde o Sovětský svaz, nebo Rusko, si sami pošlapali odkaz osvoboditelů,“ poznamenal diskutér.
Zazněly i úvahy nabádají k opatrnosti při hodnocení historie. Jeden z komentujících položil řečnickou otázku: „A víme, jaké předpolí by se vytvořilo, kdyby sovětští vojáci v naší zemi nebyli přítomní?“
Nechyběla ani ironie, někteří Železného politovali: „Chudinka Železný, musel se vyplakat.“
Do debaty o výkladu událostí z roku 1945 se zapojil i historik Jiří Fidler, jenž v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz kriticky reagoval na slova koordinátora vládní strategické komunikace Otakara Foltýna. Ten označil příchod sovětských vojsk v květnu 1945 za „okupaci“ a tvrdil, že se jedná o časté zmatení pojmů v českém prostředí. „Specifická interpretace historických událostí od Otakara Foltýna je pro mě stejně tak relevantní jako případná interpretace od Jozefa Vyskočila z Putimi,“ uvedl Fidler.
Přirovnáním Foltýnovy argumentace k figurce ze Švejka poukázal na to, že Foltýn svůj názor opírá o údajný lotyšský materiál, který podle něj nelze mechanicky přenášet do českého kontextu. Dodal: „Naše drahé strako asi nepochopilo, že historie českého státu a lotyšského státu není zcela totožná.“
Fidler navíc zdůraznil, že na konci roku 1945 bylo Československo jediným státem ve střední Evropě, na jehož území se nenacházela žádná cizí okupační vojska – ať už americká, britská, francouzská nebo sovětská. Touto poznámkou polemizuje s tvrzením, že by sovětská přítomnost automaticky představovala okupaci už v roce 1945.
Na současnou debatu o výkladu událostí roku 1945 reagoval také místopředseda Strany svobodných občanů Luboš Zálom. Ve svém komentáři, zveřejněném symbolicky den před 80. výročím konce války Zálom důrazně varuje před „politicky správným“ výkladem května 1945. „Stát, který svůj význam staví na přepisování dějin, je vnitřně dezorientovaný a stojí na hliněných nohách,“ poznamenal bez okolků.
Zálom si nebere servítky vůči politikům, kteří záměrně překrucují minulost. Na paškál si bere i Danuši Nerudovou, která v televizi prohlásila, že Československo osvobodili pouze Američané.
„Nenahradili jsme jednu nesvobodu jinou? Ne tak docela. Ta poválečná pre-totalita byla naše vlastní. My jsme si ji vytvořili. Sami,“ píše Zálom a vyzdvihuje, že zrod nesvobodného režimu po roce 1945 nebyl diktovaný Moskvou, ale vzešel z vůle československých politiků včetně prezidenta Beneše.
Podle něj byla reálná šance vybudovat po válce pluralitní demokracii. Jenže místo toho jsme z Londýna přivezli koncept Národní fronty – a tím otevřeli dveře komunistům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že sovětská přítomnost po roce 1945 byla předpolím komunistické totality a neměla být oslavována?
autor: Natálie Brožovská
ruský medvěd
