Děkuji za slovo. Já nechci dlouho zdržovat. Pan zpravodaj popsal tu situaci celkem přesně. Je to samozřejmě prognózou úplně stejně na vodě jako je státní rozpočet, který jste právě schválili. A mně na tom děsí jiná věc. Řeknu dvě čísla: 286 a 252. Vláda předpokládá konsolidaci tempem skutečně pouze půl procenta hrubého domácího produktu, to znamená, nechce nikde krotit výdaje. V podstatě jenom spoléhá na mírný hospodářský růst, který bude startovat. Pokud se stane realitou to, co budeme projednávat v úterý, tedy daňový balíček, tak to nebude 286 a 252 pro léta 2022 a 2023, ale obě ta čísla budou začínat trojkou.

My si prostě nemůžeme dovolit, my si opravdu nemůžeme dovolit v následujících letech dělat deficity, které pro příští dva roky budou 200, 300miliardové a v těch dalších také. Pan premiér tady jako strašnou hrůzu říkal, že přes dvě vlny finanční krize, která byla od Lehmann Brothers, skutečně kumulativně za šest let, za šest let narostl dluh o 670 mld. Ale kolegové, počítejte, za kolik vy ho chcete udělat v rámci letošního roku, příštího roku a tohoto střednědobého výhledu? Jste vysoko přes milion. Tedy řekl jsem milion, vysoko přes bilion. Dynamika nárůstu toho dluhu je prostě zničující. A tohle je rozpočtová politika, o které jsem přesvědčen, že si nemůžeme dovolit.