Desítky zástupců ze zemí EU i ze zemí mimo EU diskutovali řadu témat, a jelikož se jednalo o reprezentanty parlamentních komor, vyvažovali tak jako obvykle někdy přílišný vliv evropských orgánů – především Evropského parlamentu a Evropské komise. Tak, jak to na obdobných setkáních bývá, zaznělo mnoho zajímavého a podnětného, ale bohužel i prázdné a bezobsažné tlachání s jediným cílem – připsat si čárku za vystoupení. Právě v těchto pasážích jsem si dovolil zamyslet se nad některými tématy, která jsou buď aktuální, anebo která na jednání COSAC zazněla. Takže mé dvě glosy z Vilniusu.

Není trojka jako trojka

„Ruskou trojku“ známe především z klasických ruských pohádek a filmů, „Švédskou trojku“ pak z lechtivých scén některých filmů (někteří možná i z vlastní zkušenosti). Já mám ale v tomto okamžiku na mysli zcela jiné trojky.

Především to je tzv. „prezidentská trojka“ (správněji TROIKA bez ohledu na jazykové mutace zemí EU). Tvoří jí předsednické země Evropské rady, které se v této roli střídají každého půl roku. Současná, minulá a nastávající. V současnosti (do konce tohoto roku) ji tedy tvoří Irsko, Litva a Řecko. Po novém roce „vypadne“ Irsko a přibude Itálie. A tak to jde a půjde dál a dál, aby byla zajištěna určitá kontinuita v jednání a rozhodování Evropské rady. Tou další „trojkou“ je triumvirát institucí tvořený Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem. Tato „trojka“ leží především v žaludku těm zemím eurozóny, které se ocitly díky své neuvážlivé politice na pokraji bankrotu a musely zavést restriktivní opatření k ozdravení svých bankovních sektorů a veřejných financí. A za těmito opatřeními stojí právě tato druhá „trojka“. Však také byla proto terčem kritiky ze strany některých zemí. Uhodnete kterých?

Výčet „trojek“ není samozřejmě úplný, ale nechám na každém, zda jim stačí ty výše uvedené, či budou pokračovat dál sami.