Již několikrát byla rozvíjena myšlenka vyplacení příslušných částek „na ruku“ rodičům – a zpoplatnění školek (viz např. Martin Gregora, „Proč rušit mateřská centra, když dobře fungují?“, blog,iDNES.cz, 19.6.2014); nechť si každý nakoupí takovou službu, o jakou má zájem a nikdo není znevýhodňován – na rozdíl od současného stavu, kdy jsou diskriminovány rodiny, pro jejichž děti ve „státní“ dotované školce nezbylo místo, nebo které své děti zkrátka do školek dávat vůbec nechtějí... Výše zmíněný text nám dává jakousi šanci příslušné možnosti finančně porovnat.
Z čeho tedy vycházíme? „Rodičům se letos vrátilo 60 tisíc zamítnutých přihlášek do mateřských škol. Že města zaspala prudký nárůst počtu dětí, bylo zřejmé už před pěti lety, kdy meziročně poprvé přibylo 10 tisíc dětí, na které nezbylo místo.“ Kromě toho, „‚Do prvního kola výzvy jsme vyčlenili 100 milionů. Za ty se dá stavět už letos,‘ oznámil Chládek. Celkově bude ve fondu půl druhé miliardy...“ A dále: „Za prvním balíkem peněz bude od jara příštího roku následovat ještě jeden, větší. Ten bude rozdělovat 12 miliard z eurodotací.“, „Co si naopak starostové připravit musejí, jsou peníze na spolufinancování – v případě obou fondů to je 15 procent.“ a „Peníze nepůjdou jen na mateřské školy, poslouží i na rozšiřování škol základních.“ (vše citováno z prvně uvedeného článku).
O kolik peněz se zde tedy celkově hraje? O 13,5 mld. Kč, které však ještě musíme povýšit o zmíněné spolufinancování. Přepokládejme přitom, že přímo školek se bude týkat jen polovina této částky. Tedy, jde zde o přibližně 7,9 mld. Kč. Nyní, kolika dětí se investice této částky dotkne? Podstatné údaje jsou shrnuty v následující tabulce:
Rok Počet živě narozených dětí *) Horní odhad dětí ve věku 3-5 let Počty dětí ve státních MŠ **)
2004 97664
2005 102211
2006 105831
2007 114632
2008 119570
2009 118348 305706 307260
2010 117153 322674 321945
2011 108673 340033 335991
2012 108576 352550 347104
2013 106751 355071 356373
2014 344174
2015 334402
2016 324000
*) Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785–2013, absolutní údaje, ČSÚ,
**) Porovnání výkonů krajských a obecních škol v jednotlivých věkových kategoriích v letech 2001/02 – 2013/14, MŠMT
Pomiňme to, že ve třetím sloupci jsou občas vyšší čísla, než ve sloupci druhém (tedy podle této tabulky bylo v letech 2009 a 2013 ve státních školkách dokonce více dětí, než jich bylo v daném věku „k disposici“...) – patrně je to důsledek skutečnosti, že ve školkách jsou i děti jiného věku (typicky v důsledku odkladu nástupu do 1. třídy ZŠ, což je poslední dobou jev značně frekventovaný...). Všímejme si zejména trendu – přece jen provádíme „přesné výpočty nad nepřesnými daty“. Letos tedy (viz výše zmíněný text) nezbylo ve školkách místo na 60 tisíc dětí. Ale jak vidíme ze druhého sloupce (údaje od roku 2013 a dále), eskalace tohoto problému nás už rozhodně nečeká – naopak, vrchol je už za námi a za tři roky (tedy v roce 2017) budeme v situaci odpovídající „přinejhorším“ stavu roku 2010. Můžeme tedy, domnívám se, směle odhadnout, že uvedených 7,9 mld. Kč se má investovat v zásadě pouze kvůli 60 tisícům dětí (nikoli pochopitelně těch stejných dětí – jde mi pouze o horní odhad počtu...), v časovém horizontu nepřekračujícím 3 roky. To je, při průměrném počtu 11 měsíců, kdy dítě v roce školku navštěvuje, 4 010 Kč na hlavu a měsíc.
Roční normativ na dítě ve věku 3 – 5 let je pro rok 2014 MŠMT stanoven na 39 235 Kč (viz Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2014) – tedy opět, při 11 měsících, 3 567 Kč.
Neodpustím si malou odbočku. Navrhovaný postup (vyplácení peněz rodinám „na ruku“) samozřejmě má své důsledky, o tom není sporu. Např. pro případ, že dítě v předepsaném věku není způsobilé zahájit základní vzdělávání, musel by následovat povinný rok ve školce, kde by školka již dostávala peníze přímo od MŠMT stejně jako dnes... Ostatně celé pojetí by mělo být provázáno s povinným základním vzděláváním tak, aby bylo kompatibilní s jeho přípustnými formami – tedy včetně individuálního / domácího vzdělávání a jeho financování (také rodiče, kteří vzdělávají své děti doma, jsou diskriminováni...). V této logice by ani vyplácení „školkového normativu“ rodinám „na ruku“ nemuselo být plně automatické, ale podmíněné nějakou sadou základních podmínek – vždyť i předškolní vzdělávání je stále vzdělávání, jeho výsledky jsou do jisté míry měřitelné a pokud má dítě v tom a tom věku (např.) výrazně nižší slovní zásobu než by bylo adekvátní nebo nerozezná barvy, je zjevné, že „něco není v pořádku“...
Nicméně, jaký je výsledek celé úvahy? Zanedbejme inflaci... a potom tedy, pokud by stát každoročně nějakou formou vyplatil rodičům dětí ve věku 3 – 5 let na ruku částku ve výši ročního normativu a zároveň přestal tento normativ vyplácet školkám:
Pro rodiny, které pro své děti nalezly místo ve státních školkách se nezmění nic – státní školka zkrátka začne vybírat roční školné ve výši normativu (resp. o normativ navýší stávající školné...). Poptávka po školkách je a nepochybně zůstane vysoká, takže jistě nehrozí, že by v důsledku takového kroku státní školky houfně zanikaly...
Rodiny, které pro své děti místo ve státních školkách nenalezly (nebo jej ani nehledaly), přestanou být diskriminovány – obdrží totéž, co doposud prostřednictvím školek a jim vypláceného „školkového normativu“ dostávaly rodiny s dětmi ve státních školkách. Dostanou tedy peníze, které mohou použít buď na část úhrady pobytu dítěte v nestátní školce, nebo – pokud to preferují – ponechat si je a zůstat s dítětem doma (přechod mezi „být s dítětem doma“ a „dát jej do školky“ je přitom, jak je dobře známo, neostrý – prostě jak to komu vyhovuje a tak to přece má být... nechci přitom zabíhat to detailů typu „paní na hlídání“, babička, atp. – při tom všem se ovšem „peníze na ruku“ také hodí...).
Část rodin, které preferují spíše „být s dítětem doma“ a které si to doposud z finančních důvodů nemohly dovolit, budou moci nyní svoji preferenci realizovat. Tím sníží poptávku po školkách, kapacita státních školek se poněkud uvolní a soukromé školky budou – z prostých tržních důvodů – nuceny snížit své ceny, vyšroubované někdy do značných výšin pouze z důvodu obrovského převisu poptávky...
Stát ušetří až 878 mil. Kč, nebo, přinejhorším, zůstane „plusminus na svém“ – podle toho, kolik rodin pro své děti místo ve školkách vůbec nehledalo (a tedy o kolik je třeba navýšit počet 60 tis. dětí, na které by byl roční normativ nově vyplácen). Nyní pochopitelně pomíjím, že podstatná část investic má pocházet z eurodotací. To už je, předpokládám, věcí jednání – na jehož případném počátku však musí stát snaha dobrou věc (tedy příslušnou změnu ve způsobu využití těchto zdrojů) skutečně vyjednat.
Já to vidím tak, že v popsaném případě by byli všichni vítězové. To by ovšem snaha státu nacpat děti co nejdříve a v co největším počtu do státních kolektivních zařízení – a znevýhodnit co to jde každou alternativu – nesměla být tak urputná.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: konzervativnilisty.cz
