Vážený předsedající, vážené paní senátorky,
já jsem si dokonce stihl odskočit na vládu, která postupuje mílovými kroky k finální dohodě o konsolidaci financí, za což jsem rád. Dnes tedy se zde setkáváme nad projednáním věcné novely nového stavebního zákona. Poslanecká sněmovna projednala tento tisk jako sněmovní tisk č. 330. A 24. března letošního roku ji jednomyslně přijala. Tedy trochu jinak, než jsme měli u rekodifikaci stavebního práva a bývalé ministryně Kláry Dostálové, kdy s nimi ona poslala tu rekodifikaci s tou čistou stavební správou a s Nejvyšším stavebním úřadem sem do Senátu. Velmi rozporuplně, pomocí hlasů SPD, KSČM a Senát ji vlastně téměř jednohlasně odmítl, včetně senátorů právě z vládních stran. A sněmovna potom přehlasovala ten návrh.
My jsme deklarovali v tom předchozím volebním období, že toto, s tím nesouhlasíme. Že chceme, aby stavební úřady zůstaly v území, aby nevznikal nejvyšší stavební úřad. A aby ta přenesená působnost byla zachována. Pojďme se o tom bavit jako o celku, nikoliv o tom, že si vybereme specifickou věc a vyjmeme ji z toho standardu, na který jsme zvyklí. Zejména i s ohledem na jakousi subsidiaritu, která je i pro mě, s mým politickým zázemí, je poměrně zásadní prvek řízení tohoto státu. Ostatně se to projevuje v celé řadě tisků. A jsem v tuto chvíli zodpovědný za Ministerstvo pro místní rozvoj, které na principech subsidiarity vlastně staví regionální politiku.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Co si myslím, že je důležité říci, že mezi jednáním vlády, kdy byla schválena ta vládní verze, proběhla řada jednání. Ať se zástupci z MOČR, SMS, odborné veřejnosti, různých stakeholderů, nebo i řešitelů stavebního řízení. A podařilo se nám i ve spolupráci tedy s opozici nakonec navrhnout takový stavební zákon, věcnou novelu, která v té sněmovně získala podporu. A tady, abych nebyl chytán za slovíčko, všech, co o tomto návrhu hlasovali, vyjma asi 4 poslanců, podpořilo tuto konsensuální novelu včetně opozičních stran ANO a SPD. Což si myslím, že je dobrý základ i pro to, jak tento tisk přišel do Senátu. Než se dostanu k několika oblastem, které bych chtěl zmínit – a nechci jít do přílišného detailu, protože ta novela byla široce diskutovaná – chtěl bych zmínit a setkal jsem se i s legislativní divizí Senátu na téma srozumitelnosti zákona jako celku.
Musím přiznat, a to vzhledem k reakci na energetickou krizi, že se nám sešlo v čase vlastně několik stavebních zákonů. Nicméně výsledkem vaší práce a naší společné práce a projednávání v komorách vzniká čistopis s těmi přesnými daty náběhu, což je konec roku a polovina přístího roku pro ty dvě fáze DESU, speciálního stavebního úřadu a potom té platnosti zákona jako celku. A to, co popisuje – a já jsem si pozorně četl a pak jsem diskutoval s legislativou Senátu, skutečně moment, kdy my máme starý stavební zákon rekodifikovaný, odložený, věcnou novelu stavebního zákona, a do toho jsme dělali opatření související s řešením energetické krize v balíčkách OZE, které v danou chvíli musíte propisovat do všech existující legislativ, tak je to nepřehledné. Je problematické to sledovat. Ale věřím, že ve finále, v tom jakoby čistopisu toho zákony, kde skutečně dochází k významné redukci komplexnosti celého stavebního řízení, ať už je to pouze jedno řízení, odstranění ping-pongu, míra integrace a dalších, nakonec tento zákon bude srozumitelný. Druhou výhradou, která zaznívala od legislativy Senátu, a já tu práci beru velmi vážně, těch legislativců, neboť nám radí, jak postupovat na té cestě, je samozřejmě samotná implementace toho zákona. Opět to vypíchnu.
Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
Já jsem zde hovořil o těch dvou náběhových termínech. Vzniká SOSU – nebo respektive DESU, ten speciální stavební úřad. Zde máme čas skutečně i na přípravu implementace, vyškolení a všeho do konce roku, což je poměrně velkorysé. Jsou tam stavby, a zejména v té oblasti stavební ta kompetence je už v tuto chvíli na úrovni ministerstva vysoká. A u toho zavedení na úrovni obcí máme vlastně rok od tohoto momentu. Což si myslím, že i s financemi, které na to máme – a jsou součástí národního plánu obnovy na celkovou reformu stavebního řízení – jako je poměrně velkorysý čas. A ano, každá změna, byť vede třeba k jednoduššímu stavebnímu řízení, tak vždycky se musí proškolit ti lidé, má nějaké takzvané porodní bolesti, těchto dvou výhrad, které zazněly i na výborech, jsem si vědom.
V krátkosti představím změny. První zásadní změna, na té je podle mě všeobecná shoda, je ta změna institucionální proti rekodifikaci. Nakonec jsme se dohodli, a myslím si, že to je férová dohoda, stavební úřady zůstávají na obcích ve všech úrovních, tak jak v tuto chvíli jsou. Co je podle mě podstatné, zavedl se u nich takzvaný výkonnostní model. A proč to říkám? Výkonnostní model může být aplikován až v momentě, kdy budeme mít nějaký běh toho zákona. A skutečně budeme mít ty úkony, které jsou v rámci těch zhruba 40 % redukce, změřeny. Takže aplikace výkonnostního modelu, podobně jako je to u matrik, která pochází z Ministra vnitra, ten výkonnostní model, nebo respektive i to financování jde tímto způsobem, tak se o nich bavíme v roce 2006, 2007.
Tedy zhruba rok a půl od celkové platnosti toho zákona, kdy budeme mít ty patřičné metriky těch jednotlivých úkonů. Takže zůstává to tedy v území, základní stavební jednotkou jsou ty stavební úřady ORP. A pak ty dvojkové a jedničkové obce, tak jak je to v tuto chvíli v území. Nicméně od momentu projednávání tohoto zákona, já jsem se díval, je to zhruba 40 žádostí o změnu v rámci té stavební ústavy iniciované z území. Zhruba 20 úřadů by se chtělo nějakým způsobem v tuto chvíli už racionálně dostat k tomu datu do nějakého sloučení. Ještě nějakým způsobem mapujeme ORP přesahy těch obvodů na ty požadavky, které přicházejí z toho území, aby to pokrytí bylo bezešvé. To si myslím, že je podstatné pro tu diskuzi, kterou možná otevřeme později.
V rámci té institucionální změny, já jsem tady seknul ty dva termíny – DEUS, SOSU. Ten předpoklad speciálního stavebního úřadu jsme zachovali. Nicméně podstatnou analýzou dat a agend nám z toho vyšlo, že 95 % všech rozhodování, které v danou chvíli budou prováděny na tom speciálním stavebním úřadu, jsou stavby dopravní. To je 90 %. A pak jsou to vybrané stavby energetické. Proto nedává smysl, aby v čele této soustavy stahoval do svých kompetencí Ministerstvo pro místní rozvoj lidi z těchto dvou institucí a vytvářel jakousi třetí škálu úředníků pro tento úřad, ale přejmenovali jsme ho i z logicky věci na DESU – Dopravní a energetický stavební úřad. V těch odvolacích instancích, výkladových jsou to tyto dvě ministerstva průmyslu a obchodu a doprava, která budou nad tímto ministerstvem buď většina řešených případů jde za nimi, za kompetencemi a stavbami, které oni vlastně jsou ti, kteří ručí za jejich realizaci.
Ministerstvo pro místní rozvoj zůstává nahoře jako ministerstvo, které je vedoucí v rámci celého toho stavebního řízení, metodologie územního plánování a dalších. Co si myslím, že je podstatné, a byla to podmínka podpory opozice v rámci toho projednávání toho stavebního řízení, byla maximálně míra integrace tam, kde je to možné. V původním znění zákona schváleném vládou toto bylo definováno. Tam, kde je možno podávat koordinované stanovisko, má se tak díti.
Ovšem „tam, kde je možné,“ je velmi vágní definice. Proto jsme skutečně šli na možnosti koordinace tam, kde je to možné. A teď to popíšu obráceně, dělal jsem to i na výborech, „koordinované stanovisko se vydává všude tam, na libovolné úrovni, kromě příkladů, kdy stavební, zejména té krajské, vstupuje do stavebního řízení nemaje dopředu a v jednotném environmentálním stanovisku vyřešenou EIA.“ Ta má své lhůty, své časové náklady. A v danou chvíli nelze pracovat s těmi limity. Takže ve všech případech, kdy EIA už je ta věc, kterou ten stavebník má dopředu vyřešenou, dochází k té integraci a koordinovaného stanovisku v rámci celého toho řízení. Zároveň tím můžeme aplikovat i ty termíny, které tam zůstávají závazné.
Podle mě podstatná změna, která se tam dostala, je v tom pozměňovacím návrhu, je to hledisko 10 dní. 10 dnů na vyžádání doplnění dokumentace k podané žádosti o stavbu, aby nedocházelo pro prodlužování, kdy vlastně nějakou laxností se dostanete termín, před vypršením toho termínu vykopnete – doplňte si tu žádost. A máte vlastně prodloužení toho termínu do doplnění té žádosti o povolení. Až po nějaké vyřešení a automaticky vám to natahuje. Tou ambicí je – a já neříkám, že tam nemůžou být nějaké výjimky – standardní povolení dostat do 30 dnů. Do 120 dnů to komplexnější. To je nějaká ambice, kam by se měly vejít i stavby, které jsou povolovány.
Ještě důležitá věc. My jsme, já mám takovou tabulku, kterou jsem posílal i v rámci té debaty na výborech, na klubech, významně se mění ten typ staveb, které jsou příslušné v té dané úrovni k rozhodování tomu stavebnímu úřadu. Řada staveb byla přesunuta do toho řekněme volného režimu. To si myslím, že je podstatné. Uchopili jsme v té novele i věci, které jsme nepostřehli v těch návrzích OZE I, OZE II, takže je tam zakomponovaná celá ta část energetických staveb, tak jak jsme řešili ten problém vlastně s energetickou krizí včetně nějakých přípojek a dalších podmínek.
Pokud bych na závěr se ještě podíval na dvě věci, které vnímám jako podstatné, otázka územního plánování – my jsme posílili institut těch plánovacích smluv, tedy kompetence obcí v uzavírání těch jednotlivých smluv s případnými developery. Já si myslím, a ten můj slib platí i v dalších otázkách, třeba subsidiarity, role obce, zda lze pořizovat i územně plánovací dokumentaci v samostatné působnosti a dalších – a já ty sliby jako moc neházím do větru – my budeme tento zákon otevírat v tomto volebním období ještě jednou, kdy se zaměříme na tu územně plánovací část. Ať už jsou to regulační plány, ať je to prostě efektivnější pořizování územních plánů, role obcí v tomto procesu.
Ta ambice v tuto chvíli nebyla, protože ano, honí nás tam i ten časový limit, kdy pokud bychom tento zákon nestihli dodat do 1. 7., tak automaticky naskakuje původní rekodifikace stavebního práva paní Kláry Dostálové. A jdeme cestou nejvyšší stavebního úřadu, centralizací v řešení stavebního řízení a vyjmutí z té přenesené působnosti. Toto pro nás nebylo žádoucí. Práce na těch věcech v územně plánované dokumentaci jsme zahájili už před půl rokem. A myslím si, že tam jako je taky zakopán pes. Neboť jsou-li vypořádány všechny zájmy už v oblasti územního plánování a bude elegantní možnost změny územního plánu, tak to je alfou a omegou i toho zrychlení. Neboť potom ten, kdo staví, jde třeba do území s regulačním plánem, kde vlastně všechny ty věci má vypořádány. A není to předmětem samotného stavebního povolení.
Odstranili jsme ping-pong. Taktéž důležitá věc, možná poslední, na kterou v tomto zapomněl. To znamená, že vyšší stavební úřad, ať je to krajský vůči těm obecním, tak rozhoduje v tom odvolacím řízení finálně. Tudíž nevrací to stavební řízení zpátky na ten nižší úřad. Odstraňuje to ping-pong. Jinak já si myslím, že v ten moment mezi schválením vládou a navržením ve sněmovně toho patrného pozměňovacího návrhu, jsem se setkal i s řadou z vás. Setkal jsem se se zástupci třeba City Deal, velkých měst, se zástupci hospodářské komory, platformy pro zdravý stavební zákon. A dokud ten boj není dokonán do toho finálního jednání, tak možná i ta veřejná prezentace těch jednotlivých zájmových skupin může být „nic nebylo splněno.“ Není to pravda.
My jsme se snažili v těch věcech – samozřejmě nikdo nemůže vyhrát stoprocentně, aby se prosadil pouze ten jeho zájem. Třeba v oblasti City Deal jsme skutečně splnili snad 11 z 15 požadavků velkých měst na otázku toho zákona, ale i na otázku vyhlášky, co bude součástí vyhlášky, kde mají obce možnost si dospecifikovat nějaké části těch vlastních stavebních předpisů, aniž by se to muselo notifikovat, a další. Stejně tak i v oblasti zástupců stavebnictví, kde v podstatě ten požadavek byl na nejvyšší míru integrace. A ano, i RIA ukázala k tomuto návrhu zákona, že kdybychom šli třeba integrací na úrovni ORP a détaché, tak je to čistější, máme to lepší, ale vnímáme i politickou realitu, která je ohledem samospráv, ohledně zastoupení politických stran Senátu a ve sněmovně.
Já asi tímto bych ukončil to své úvodní slovo. Budu určitě reagovat na vaše dotazy. Já věřím, že ty změny, které jsme tak dali, i abychom vyhověli tomu požadavku Evropské unie, kdy v národním plánu obnovy jsme deklarovali významné zrychlení stavebního řízení a zjednodušení, takže i tento pilíř jsme naplnili. Ostatně od Evropské komise není indicie, že by nepovažovala reformu ze nesplnění tohoto milníku, který tam byl vložen minulou vládou. A věřím, že tato novela, pak i ta konsekvenční s územním plánováním, přispěje na zrychlení stavebního řízení v České republice. A budu velmi vděčen za podporu tohoto předloženého návrhu po jeho projednání.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
