Ministr Havlíček: V čem se nám daří dobře z hospodářského úhlu pohledu

26. 6. 2019 15:05

Projev na 32. schůzi Poslanecké sněmovny 26. června 2019 k Návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky

Ministr Havlíček: V čem se nám daří dobře z hospodářského úhlu pohledu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček

Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci,

děkuji za možnost dnes vystoupit. Můj pohled bude logicky z úhlu pohledu hospodářství. A dovolte, abych jenom navázal na své předřečníky.

Pan předseda Bartoš v zásadě správně řekl, že se nám daří dobře. Já bych jenom to dokreslil tím, v čem se nám daří dobře z hospodářského úhlu pohledu. Nejnižší míra nezaměstnanosti znamená, že máme nejstabilnější pracovní trh v Evropě. Solidní hospodářský růst, rozumná míra inflace, stabilní bankovní finanční prostředí. Rostoucí počet nejmenších firem, historicky jsme nikdy neměli víc jak milion aktivních podnikatelů, čtvrtým rokem za sebou roste a 470 tisíc právnických subjektů, opět nárůst každý rok přibližně o dvacet, pětadvacet tisíc nových subjektů.

S čím nesouhlasím, co řekl pan předseda Bartoš je to, že to je pouze zásluha zaměstnanců, zaměstnavatelů, živnostníků. Je to nepochybně i jejich zásluha. Je to pravda a je to jejich velká zásluha, protože zde máme skutečně kvalitní firmy. Máme zde špičkové zaměstnance. Ale máme zde i fungující státní správu. A jsem bytostně přesvědčen, že je to i zásluhou vlády. Tvrdit, že dobrý výsledek ČR, který je dneska příkladem v celé Evropě, není zásluhou mimo jiné i vlády je stejné, jako kdybychom tvrdili, že výborné výsledky jakékoliv firmy nejsou zásluhou managementu. To, abychom se udrželi v této špičce, a já si troufám tvrdit, že po dvaceti letech jedeme vozem první třídy evropského rychlíku, znamená, že musíme o něco více přidat a udržet pozice znamená říci, co vlastně budeme dále dělat, jakým způsobem to budeme dělat. A to je to, co jsem bytostně přesvědčen, že kdyby došlo k destabilizaci vlády, kdyby došlo k tomu, co zde padlo, k předčasným volbám, tak zásadním způsobem naše hospodářství ovlivní, ale co hůře, celou řadu aktivit a kroků, které jsou dobře nasměřovány, bohužel bychom nebyli schopni zvládnout.

Pokusím se představit pár z těch a dokreslit i to, co by mohlo nastat, kdybychom dneska naše kroky přerušili. Toto všechno se snažíme dát do vize ČR, hospodářské vize, první hospodářské vize po dvaceti letech, kterou směřujeme ČR do roku 2030 jakožto zemi, která by měla být mezi dvaceti nejvíce konkurenceschopnými ekonomikami na světě. Šance, abychom to zvládli, zde je zaprvé proto, že vycházíme z dobrého základu, a to je vysoká ekonomická stabilita, dobrá infrastruktura, solidní vzdělávání, pracovití lidé a hlavně odhodlání a schopnost toto docílit.

V jakých oblastech toho chceme docílit a současně i řeknu, v jaké jsme fázi a tím pádem, co se nám i podařilo nebo naopak taky nepodařilo. Pochopitelně ne všechno nám vyšlo.

Úplným základem pro budoucí prosperitu, a troufám si tvrdit jedna z nejlepších vizitek této vlády je podpora výzkumu, vědy a inovací. Nepochybně to říkal každý. Otázka je, co kdo pro to historicky kdy udělal. Pokud se podíváme na několik faktorů založených za prvé na financování vědy, tak jenom podotýkám, že od roku 2015 do roku 2020 jsme zvedli financování z 27 miliard na 38 miliard. Faktem ale je to, že to není pouze o financování, není to jenom o objemu peněz, je to o kvalitě výzkumu. Aby byl výzkum kvalitní, tak se musí kvalitně řídit. Aby se kvalitně řídil, musí se nastavit správné parametry. Parametry jsme nastavili v úplně novém systému hodnocení a vývoje, úplně nová metodika, a to jak tak zvané institucionální tak účelové podpory.

Historicky poprvé se nám se nám dostalo, já jsem za to hrozně rád, pozitivní odezvy, myslím tím historicky poprvé jakékoliv vládě, od Akademie věd. Ano, od Akademie věd, která mezi roky 2009 - 2011 byla takřka vymazána z mapy českých dějin. Protože se nastavil nový systém hodnocení, odebralo se jim 500 miliónů korun meziročně, v důsledku čehož Akademie věd přišla v následujících letech souhrnně o 6 miliard korun. V roce 2009 - 2011, a teď to ani neříkám politicky, protože se přiznám, že nevím, kdo v té době ovládal Ministerstvo školství, resp. kdo v té době seděl v Radě vlády pro výzkum, vědu a inovace, tak v té době se udělalo tsunami, jehož cílem bylo rozebrat si Akademii věd tak, aby se přehodily některé ústavy na některé univerzity, případně, aby se něco zcela vygumovalo.

Proč to říkám? V současné době Akademie věd je na 19. místě na světě, s ohledem na výsledky vědy, mezi tzv. neuniverzitními institucemi. V současné době se nám podařilo po několika letech ji dostat na způsob financování takový, který byl v roce 2010, takže za celou tu dobu se jenom hrálo o to, aby dostala alespoň to, co jí přináleží. I když mi to možná nepřísluší, přesto jsem se Akademii věd za předchozí vlády omluvil.

Co se týká mezinárodního posílení tuzemské vědy a výzkumu - další důležitý krok. Podařilo se nám získat a poprvé posunout Mezinárodní radu na vrcholovou úroveň. Máme tam špičkovou osobu, jednu z nejvýznamnějších, z oblasti Izraele, bývalou státní vědkyni Státu Izrael. Máme tam špičkovou osobu ze Singapuru, to jsou všechno výsledky našich cest. Plus samozřejmě jsou tam reprezentanti Spojených států, Německa, Rakouska atd. A co je možná asi to neviditelnější, podařilo se nám schválit klíčový dokument, a to je Inovační strategie České republiky.

Mnoho let zde něco podobného nebylo, je to jednoduchý dokument, který po dlouhé době netvořily poradenské firmy za několik miliónů korun, udělali jsme si ji sami, udělali jsme ji v kompletu s řádově několika desítkami z našeho pohledu nejkvalifikovanějších osob v České republice a jasně jsme řekli, kde chceme být za několik let. A já zase říkám tak detailně proto, že pokud chceme udržet stabilní růst, pokud chceme směřovat k přidané hodnotě, pokud chceme mířit k finální produkci, a věřím, že na tom se shodneme s většinou z vás, ať jste zprava, ať jste zleva, tak základem je právě inovace, základem je, že dnes musíme do této oblasti investovat. To není populistické. Přece všichni víme, že peníze, které tam dneska dáváme, a tu aktivitu, kterou tam dáváme, nemůže sklidit tato vláda. V tom nejlepším případě je sklidí další vláda, ale spíše ty vlády ještě další, které zde budou. Ale je to základ pro všechny ostatní, kteří zde budou v roce 2025, třeba 2027, v roce 2030 - mít solidní prostředí, na kterém se dá postavit přidaná hodnota, díky čemuž zde mohou mít lidé solidní mzdy, firmy solidní výdělky a stát solidní příjmy z daní.

Umělá inteligence. Nepochybně jste všichni zaznamenali, nebo většina z vás, to, že jsme vzali prapor do ruky a začali jsme otevírat dveře pro to, abychom se stali jedním z nositelů umělé inteligence v celé Evropě. Máme šanci stát se jednou ze čtyř zemí, která zde bude v této oblasti hrát absolutní prim. Připravili jsme Strategii umělé inteligence, nikoliv politickou. Když se do ní podíváme, respektujeme tam vědu, financování, ale i etické oblasti, respektujeme tam rekvalifikace. A děláme to proto, protože podle všech světových statistik během jedné generace umělá inteligence bude pokrývat polovičku trhu práce.

Hledáme vhodná témata, která budeme dále produkovat, ukazovat, a ve kterých budeme aktivní. Našli jsme to v oblasti bezpečnosti, v oblasti bezpečnosti provozu, v oblasti služeb atd. Nechci teď chodit do detailů, ale v každém případě po dlouhé době můžeme mít velkou vizitku České republiky, a tou je právě oblast umělé inteligence. Nejenom proto, že zde máme špičkové vědecké zázemí a dalších 500 Ph.D. studentů, ale prostě i proto, že v současné době má Česká republika v této oblasti obrovský respekt, a to jak v Evropské unii, tak ve Spojených státech amerických.

O digitalizaci zde již padlo mnohé. V každém případě Strategie digitální Česko, která řeší jak digitální ekonomiku, tak digitální společnost, tak ale i vztah k digitální Evropě, několik set úkolů, které se musí v horizontu několika dalších let udělat, jsou kroky, které zde dělá vládní zmocněnec pro digitalizaci kolega Dzurila. Jsem bytostně přesvědčen, že to dělá dobře, nedělá to politicky, dělá to věcně, dělá to odborně a snaží se poprvé zkoncentrovat všechny aktivity pod jednu střechu.

5G. Minulý týden jsme představili první jízdní řád toho, jak budeme zavádět 5G, až do roku 2030. Včetně toho, že v roce 2020 bude první město 5G pokryté, v roce 2025 by měly být pokryty všechny železnice a hlavní dálniční koridory a v roce 2025 by mělo být 70 % České republiky 5G. I proto vypisujeme mimo jiné tendr, a je připraven, jestli to nebude dnes, tak to bude možná zítra, nejdéle příští týden, tendr nebo resp. aukce, abych byl úplně přesný, na nového operátora. Cílem není pouze to, co zde deklarujeme dnes a denně, ale je to samozřejmě také cíl, a to je snížit ceny mobilních dat, ale pochopitelně připravit naše prostředí pro 5G.

Pokud dnes toto neuděláme, pokud toto přerušíme, budeme s tím mít velký problém, jak v průmyslu, tak v komunikaci občanů, zejména mladí lidé to ocení.

Jsme se tady dotkli snižování dat za mobilní operátory a já jsem rád, že Poslanecká sněmovna k tomu přijala pozitivní stanovisko a že byl přijat ten tzv. "legislativní balíček", který umožní rychlejší přechod od jednoho operátora ke druhému operátoru a vytvoří základnu pro to, aby vůbec někdo o ten český trh stál. Myslím, že dnes první výsledky vidíme. Byla to otázka času na to, aby zareagovali první operátoři a oni reagují. Ceny dat - nechci tvrdit, že letí dolů - , ale ceny dat se začínají sunout dolů. Jsem přesvědčen, že v dalších měsících to bude pokračovat.

Nevyhlásili jsme válku telekomunikačním operátorům, ale tvrdě s nimi jednáme a myslím si, že po dlouhé době je zde prostředí takové, kdy mobilní operátoři vidí, že proti nim stojí tvrdý vyjednavač. Pochopitelně by měli velkou radost, kdyby byly nové volby a kdyby se toto všechno zadrhlo.

Nebudu zde dlouze vysvětlovat a ukazovat jaké nové programy zde byly vypsány pro start-upy, pro drobné investory. Myslím tím malé investory, kteří investují do inovací, program The Country for the future nebo program Trend, který byl schválen v rámci MPO, případně v rámci Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, alokuje na další roky několik miliard korun, nikoliv dotačních peněz, ale peněz pro podporu prostředí, infrastruktury, pro to, aby se o něco lépe podnikalo.

Energetika. Myslím si, že si snad všichni uvědomujeme to, že se nacházíme ve zcela klíčovém období, ve smyslu formulace budoucí energetické koncepce a budoucího energetického mixu. Dnes sice nerozhodneme úplně všechno, ale dnes vytváříme jízdní řád toho, jak zde mezi rokem 2030 - 2040 a dále bude fungovat energetický zdroj. Dnes formulujeme to, kolik procent zde bude mít jádro, kolik procent zde budou mít obnovitelné zdroje, uhlí, případně plyn a cokoli dalšího. Je to vysoce odpovědná záležitost, která nepochybně je nad nejenom touto vládou, ale i touto Sněmovnou, na které se musí shodnout všichni participanti politického prostředí. Pokud tak nenastane, tak zde další generaci uděláme obrovský problém.

Musíme zde říci, a docela i korektně říci, že v tomto mám pocit, že zde funguje i spolupráce napříč politickými stranami. A dám konkrétní příklad - výbor pro jádro, který je zcela zásadní pro to, aby zde připravil model a jízdní řád toho, jak se bude budovat jádro. Bez jádra prostě neuděláme tu energetickou koncepci. Můžeme se bavit o tom, kde bude, můžeme se bavit o tom, v jakém roce tam bude, ale výbor pro jádro funguje, a já to říkám v dobrém slova smyslu, protože na něm participuji a jsou tam členové i ostatních politických stran a musím říci, že ta komunikace tam funguje dobře, že funguje věcně a že funguje s vysokou dávkou odpovědnosti toho, že se dnes tvoří skutečně budoucí energetický mix, který pochopitelně ovlivní ceny, ale ovlivní i životní prostředí, ovlivní technologie a ovlivní vše další.

Mohl bych teď říkat další detaily, co jsme zde v oblasti energetiky zvládli. Možná bych zmínil návrh snižování emisí, byla o tom velká diskuse, možná někdy emotivní. Není pravda, že Česká republika sehrává druhořadou roli v Evropě. Podle Pařížské dohody nejen, že dodržíme, že v roce 2030 budeme o 40 % níž než v roce 1990, ale dokonce v roce 2050 jsme jako jedni z mála dali návrh, že to bude o 80 % níže.

Jako jedni z mála dodržujeme podíl obnovitelných zdrojů, a to přesto, že se do obnovitelných zdrojů nasypaly neuvěřitelné peníze a 3 % elektrické energie, které dnes tvoří soláry, nás stojí 28 miliard korun ročně. A celkově 46 miliard korun ročně nás stojí všechny obnovitelné zdroje. Já to neříkám proti obnovitelným zdrojům. Obnovitelné zdroje jsou správná cesta. Já to říkám proto, že když se podcenila mezi roky 2005 - 2010 energetická koncepce a strategie, když se to neřešilo věcně, ale řešilo se to politicky, emotivně, tak výsledkem toho je, že nás to dnes stojí 46 miliard korun ročně. Opakuji, neříkám to proto, že soláry anebo obnovitelné zdroje jsou něco špatného, říkám to proto, že dobrý nápad byl špatně připraven. V každém případě v obnovitelných zdrojích jsme dnes měli být - podle našich závazků vůči Evropě - na 13 % a jsme na 15 %. Navrhli jsme 20,8 %, Evropa říká, trošku si to posuňte, možná se dostaneme na 22, 23, 24 %. Nevím v tuhle chvíli, ale tam někam směřujeme.

A dodržujeme to, co jsme řekli v našich závazcích vůči fosilním palivům. Uhlí dnes 43 %, během 20 let 15 %. Ono se to dobře řekne, když tady takhle stojíme, ale věřte tomu, že je to nesmírně náročné opět ve smyslu přípravy jízdního řádu, komunikace s těžaři, komunikace s ekologickými organizacemi. Jsme pod obrovským tlakem, ale na druhou stranu si myslím, že je to třeba. A v tomhle musíme být absolutně nezranitelní, absolutně tvrdí a musíme v tom být maximálně objektivní. Mimo jiné i proto s Ministerstvem pro životní prostředí připravujeme - už je hotova po dlouhé době diskutovaná takzvaná uhelná komise.

Nakonec jsme se vyrovnali i s energetickými šmejdy. Ti, kteří zde lítali a natahovali každého spotřebitele, každou babičku, ve smyslu toho, že zneužívali toho, jakým způsobem jí nabízí elektrickou energii - tak tím, že to převádíme pod Energetický regulační úřad, tím, že je začínáme registrovat, tím, že měníme legislativu, tak během několika měsíců by toto mělo být opět ukonáno.

Investice. Padlo zde už to - protože pochopitelně investice jsou základem budoucího růstu - že se posouvají z 85, respektive 85 + 50 miliard, čili, že celkem budou 135 miliard. Pokud říkám 85 + 50, jsou to národní zdroje a evropské zdroje. Takhle se vždycky připravovaly investice. Vzal se balíček, hodily se národní zdroje, evropské zdroje. Tady nejde o to, že by dneska někdo tajil nějaký investiční plán. Popravdě řečeno, kdo by si dal tu práci, tak si ty klíčové investice najde sám. To najdu, když sednu za google, tak to budu mít za čtvrt hodiny.

Podstatné je to, že se z nich musí vybrat ty, které se budou realizovat a ty, které máme šanci odfinancovat v příštích deseti letech. A přece všichni víme, že nemáme šanci je odfinancovat pouze ze státního rozpočtu, ani z evropských peněz. Proto dneska hledáme další alternativní zdroje.

Proto dneska zapojujeme a poprvé vytváříme skupinu, která tady začne řídit PPP projekty. Proto dneska aktivujeme zdroje na úrovni Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu. Proto dneska vytváříme takzvaný Národní rozvojový fond, který budeme za dva dny prezentovat. Kdy jsme se domluvili s těmi klíčovými hráči na prvních několika miliardách, které se do něj vloží a pákovým efektem z toho získáme řádově třeba třicet, čtyřicet, miliard korun. Proto dneska měníme strukturu Českomoravské záruční a rozvojové banky, protože to je banka za zenitem. Je to banka, která zde historicky odsuplovala docela správně podporu ve smyslu malých a středních podniků a živnostníků. A to bude i nadále dělat. Ale za b ta banka musí dneska dostat parametry právě toho, aby byla nositelem těch národních investic ve smyslu jejich financování, ať už přes Evropskou investiční banku, Evropský investiční fond, anebo třeba aby zastřešila Národní rozvojový fond.

Proto jsme změnili před čtrnácti dny po trošku emotivnější diskuzi zde ve Sněmovně zákon o investičních pobídkách. Ano, ten zákon, který zde fungoval 25 let, ten zákon, který ve finále znamenal, že zahraniční subjekty zde získaly skoro tři miliony na hlavu a nedívalo se na to, jestli je to produkce s přidanou hodnotou nebo bez přidané hodnoty. Tento zákon se nezrušil, tento zákon se zásadně změnil. A to tak, že bude naprosto minimalizován. A minimalizován pouze pro toho, kdo bude investovat do výzkumu, do vývoje, do vědy. Čili to, co jsem zde říkal v úvodu. Jinými slovy, podporujeme tím opět inovační růst. A nejenom inovační růst firem, ale i pochopitelně rozvoj univerzit. Protože to všechno je s tím spojeno. Ty univerzity se bez privátních peněz neobejdou pro oblast výzkumu a vývoje.

Abychom tyto investice byli schopni zrealizovat, potřebujeme k tomu mít prostředí, nejenom technologické, ale i stavební. Proto se finišuje s tím, aby se připravila rekodifikace stavebního práva. Proto se po dlouhé době začíná zcela měnit systém od digitalizace přes zásadní zjednodušení pro jakéhokoliv stavebníka, ať už stavebníka velkého, nebo malého. Na tom věřím, že se shodnou rovněž takřka všichni.

Trh práce. Možná největší bariéra současného růstu tuzemských firem. Nikoliv sám o sobě ten trh práce, ale situace, která je kritická. Dneska se poptává 350 tisíc zaměstnanců. Přibližně 200 tisíc jich je "volných" na trhu práce. Pokud od toho odečteme přibližně 100 tisíc těch, kteří nepracují a pracovat nikdy nebudou, tak jsme v situaci, která tady historicky nikdy nebyla. Ta se nedá vyřešit pouze za stolem, ta se nedá vyřešit tím, že někdo řekne - a budeme robotizovat. To zní hrozně hezky, to zní efektivně, ale zkusme prostě zrobotizovat všechny malé firmy, střední firmy, živnostníky, a tak dále.

Máme tady celou řadu produktů, které prostě nedokážeme dostat do oblasti ať už umělé inteligence, nebo prostě jakéhokoliv čtyři nula formátu. Takže nám nezbývá, než zvyšovat podíl zahraničních pracovníků. Takže je to týden, co jsme odsouhlasili z 20 tisíc na 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny na tlak podnikatelských svazů, Hospodářské komory, svazu průmyslu (správně Svazu průmyslu a dopravy ČR), asociace malých a středních (správně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR), a tak dále. Všichni je znáte.

Samozřejmě, že to neřeší na dlouhou dobu všechno. Ale ve stejný den jsme přijali opatření, kdy se budou navyšovat řádově o stovky, nebo třeba o tisícovku, pracovníci z Běloruska, Kazachstánu, z Moldávie, ze Srbska, ale i třeba z Filipín. Takže ten požadavek trhu, který byl v minimální výši 50 tisíc, byl naplněn. I když to nebylo jednoduché a pochopitelně respektujeme třeba to, že odbory by to řešily i jinak.

Není to ale jenom o základní pracovní síle. Pokud zde chceme udržet ten trend, který jsme si tady řekli ve smyslu inovací, ve smyslu vysoké přidané hodnoty, tak je to pochopitelně i o tom, že sem musíme dotáhnout talenty ze zahraničí, udržet tady naše lidi. Mimo jiné k tomu zase směřovala ta inovační strategie. Ta směřuje k tomu, abychom tady vytvořili pěkné prostředí, technologické prostředí, příjemné prostředí pro lidi, ať už budou pracovat v byznysu, ať už budou pracovat ve škole, ať už budou pracovat ve státní sféře, kdekoliv. Proto jim tady to prostředí dneska tvoříme, abychom sem ty zahraniční pracovníky dostali.

Vytváříme model, který se jmenuje práce s talenty a získáváme talenty z celého světa. Pochopitelně získáváme je na dobré univerzity, získáváme je na dobrá výzkumná pracoviště, kterých mimo jiné máme přes stovku. A nejsou špatné, jsou dobré. Některé z nich patří mezi nejlepší na světě. Ale musíme je umět zpropagovat, musíme je umět nabídnout a musíme umět vytvořit zázemí pro ty, kteří sem přijdou, včetně jejich rodin, včetně jejich dětí. To je to, na čem teď pracujeme. A pochopitelně můžeme to přerušit. Asi se svět nezblázní, ale v každém případě si myslím, že by to byla škoda.

Vzdělávání. Nechci zde hovořit o reformě vzdělávání. Mně to nepřísluší a kolega Plaga by to popsal určitě lépe. Ale jestliže připravujeme hospodářskou strategii, tak přece chápeme to, že na ni musíme napasovat i vzdělávací systém ve smyslu toho, že říkáme-li si, kde budeme v roce 2030 v oblasti autonomního řízení, elektromobility, v oblasti třeba i energetického mixu, třeba jádra, no tak už dneska musíme vychovávat kapacity. Nemůžeme čekat na to, až tady bude rok 2025, 2030. A začít prostě připravovat studijní programy. Dneska si musíme říct, kde chceme být a v tu samou dobu musíme začít vytvářet nové studijní programy.

To je to, co dneska děláme na úrovni Ministerstva školství, to je to, do čeho zasahuje "byznys", to je to, do čeho zasahují podnikatelé. A to je to, do čeho musí zasáhnout ten stát, protože on musí ukázat tu budoucí situaci a na základě toho začít ty programy připravovat, ať už na úrovni středních škol, nebo vysokých škol.

Když už jsme u těch středních škol. Na podzim bude hotov a připraven po 25 letech legislativní návrh pro duální vzdělávání. Neříkám, že tím otočíme kormidlem dějin a od dalšího roku tady začne všechno fungovat na duální bázi. Já tím jenom říkám to, že zde bude vytvořen kompletní základ včetně role krajů, včetně role státu, včetně role komor, svazů a všech ostatních.

Ve stejnou dobu připravujeme zásadní prolnutí univerzit, zejména s takzvanými pokročilými technologiemi ve spolupráci s byznysem. Včera se otevřelo GE centrum ve spojení s ČVUT. Mimo jiné včera, když jsme se vrátili z Drážďan, respektive, když jsme byli v Drážďanech, tak se nám tam podařilo domluvit, že první Fraunhoferovo centrum v České republice bude otevřeno v příštím roce. A co je zajímavé, bude v Ostravě, nebude v Praze. Bude v oblasti umělé inteligence a její aplikace do materiálového inženýrství. Fraunhofera snad nemusíme nikomu představovat. Je to nejvýznamnější světová výzkumná organizace v oblasti aplikovaného výzkumu.

Podnikání. Trošku moje doména. A pochopitelně rozumím, že podnikatelé si stěžují. Já jsem byl ještě nedávno na jejich úrovni a tvrdě jsem kritizoval, co se nepodařilo, co by se mělo zlepšit. A je pravda, že máme toho hodně co zlepšovat. V každém případě nemá cenu si dneska dávat stovky úkolů. Stačí si dát šest, sedm, deset, klíčových, ale ty dotáhnout. A my je máme, jsou připraveny. A začínáme je dokonce už dělat.

Malé jednotné inkasní místo. My tomu tak říkáme marketingově. Ale je to to, o čem se opět možná mluví 15 let. Nebude to zde takzvané velké jednotné inkasní místo. Ale pro všechny, kteří mají příjmy do jednoho milionu obyvatel (?korun) - což je 420 tisíc živnostníků - tak je připraven šmahem jeden odvod na úrovni sociálního, zdravotního i daně z příjmu. V příštím roce by to mělo být uvedeno v život. Spolupracujeme na tom s rezortem financí.

Ve stejný den a ve stejném období docela zásadním způsobem snižujeme všechny úkony v oblasti statistiky. Nechci vás tím teď zatěžovat. Ale jenom pro 35 tisíc podnikatelů se nám to podařilo v posledních 14 dnech - ono to ještě není tak vysoké číslo, protože samozřejmě na 1,5 milionů podnikatelů to není ještě žádné vítězství, ale alespoň první krok. Všechny informace pro podnikatele budou od podzimu na novém centrálním místě, nebo staronovém, nebudeme investovat nic nového, bude to byznys info. Všechno zkoncentrujeme na jedno místo. Podnikatelé tam všechno najdou, v novém rozhraní, rychle, pěkná grafika. A zavádíme tam nový sledovací systém, ať je to pro všechny férové. A ten je založený na tom, že se tam přesně percentuálně každý den bude sledovat, co už se podařilo a co se nepodařilo. Takže každý bude moci vidět, co jsme slíbili, co se udělalo, co se neudělalo. Čili pleteme si bič sami na sebe.

Řemeslo. Setkal jsem se asi se 40 řemeslnými svazy za ten poslední měsíc, dohromady se potkáváme, samozřejmě. Po dlouhé době je připravena mistrovská zkouška. Někdo je pro, někdo je proti. V každém případě bude dobrovolná mistrovská zkouška a posune nás tam, kde jsou ostatní země, např. Rakousko, Německo, Švýcarsko. Je to tradiční pohled na kvalitu. Kdo nebude chtít, nemusí ji dělat, kdo si ji bude chtít udělat, bude ji mít, ale tu možnost tady bude mít.

Pokud jste to zaregistrovali, tak další požadavek, nejenom řemeslníků, ale i techniků a po pravdě řečeno i všech těch, kteří jsou v oblasti nových technologií, byl v konečném zařazení nového předmětu Technika a polytechnické výuky na základní školy. Předmět je připraven, na podzim se rozjíždí řádově na 50 až 60 školách, přesně 53 školách, předmět Technika. Po mnoha letech se tento předmět, ze kterého si všichni dělali srandu, protože ho přirovnávali k dílnám - nejsou to dílny, naopak, je to praktická výuka spojená s drony, s nejnovějšími technologiemi atd., začne rozjíždět na 53 špičkových školách a v roce 2022 by to mělo být standardem.

Už budu končit a pouze naznačím ještě poslední věc, a to je to, že bychom se za naše výsledky neměli stydět. Můžeme se tady handrkovat, můžeme si říkat, kdo je lepší, kdo je horší, dá se vyvolat cokoliv. Ale v každém případě to, že si stojíme dobře, ekonomicky, inovativně, vědecky, to, že máme špičkové lidi, musíme taky umět dobře prodávat. A to je ta poslední změna, kterou směřujeme i k nové hospodářské strategii, je jiná prezentace České republiky. Zavedli jsme nový brent, nové logo. Původní Land of Stories měníme za Country for the Future, Země pro budoucnost. Objíždíme svět, ukazujeme naši zemi nejenom jako Zemi příběhů, nejenom jako zemi levného piva, nejenom jako zemi špičkového hokeje, dobrých sportovců a pěkných zákoutí, ale mimo jiné, protože my to samozřejmě nenegujeme, ji ukazujeme jako zemi obrovských příležitostí v oblasti technologií. Zemi chytrých lidí, zemi, která si bude vážit každého, kdo k nám přijde. Zemi, která se snaží, aby zde udržela naše šikovné mladé lidi, zemi, která je připravena to prostředí připravit. To je to, k čemu míříme, a to je to, k čemu míří i nová značka.

Děkuju mockrát.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Michal Hašek (ČSSD): Několik oranžových vět

21:01 Michal Hašek (ČSSD): Několik oranžových vět

Namísto letní prázdninové pohody zmítá českou politikou vnitrokoaliční krize, která má podle mého hl…