Ministr Stanjura: Snížení DPH na potraviny by se neprojevilo v koncové ceně

Děkuji za slovo, hezké dopoledne. Milé kolegyně, milí kolegové, vážená paní místopředsedkyně, nejdřív asi dvě obecné poznámky a pak se budu věnovat dotazům nebo obsahu té interpelace. Já myslím, že interpelace jsou správná disciplína a že jsou příležitosti nejenom pro opozici ptát se či kritizovat vládu, ale stejně tak pro vládu obhajovat či vysvětlovat své kroky. Tato písemná interpelace je poprvé na pořadu jako ve smyslu, takže jsme ji nemuseli přerušit ani jednou. Já myslím, že je to dobře, ale vím, že probíhají debaty mezi předsedy poslaneckých klubů, politických stran a politických hnutí, a myslím, že zejména ústní interpelace bychom mohli udělat atraktivnější než ten formát, který je dneska.

Já patřím k těm, kteří si nepotrpí - a viděli jsme to v minulých dvou volebních obdobích na dotazy od vládních poslanců, které jsem už v opozici popsal, jak to děláte, pane ministře, že jste tak dobrý, ten ministr odpoví, co všechno chystá, máte dodatečný dotaz, ano, jak to děláte, že jste ještě lepší, než jsem si myslel před pěti minutami. Myslím si, že se máme kde inspirovat, že by to mohla být opravdu zajímavá disciplína, kde obě strany toho politického souboje, v dobrém slova smyslu, souboje argumentů, politických programů by měly šanci vysvětlit své postoje a vysvětlovat svým voličům, jak ta či ona politická strana či politické hnutí konkrétní problém chce řešit.

Obecně si myslím, že není dobré zavádět krátkodobé daňové změny. Ano, hned mě můžete chytit za slovo, my jsme krátkodobě snížili spotřební daň, ale ta má jiný charakter než DPH. Spotřební daň je prostě pevnou součástí ceny, my jsme navíc ještě prováděli kontrolu marží, to znamená tam máte takřka jistotu, že se takřka celé snížení spotřební daně projeví v koncové ceně. U DPH tam máte jinou jistotu, že se neprojeví snížení DPH tak výrazným způsobem v koncové ceně. Jinými slovy. Tento manévr - a teď nejdříve budu mluvit obecně, bez ohledu, o kterou položku se jedná, o které zboží, nebo který produkt, nebo kterou službu. To znamená výpadek na straně příjmu bez debaty. To se dá spočítat normální trojčlenkou, to není tak složité. Ale ten efekt neskončí u koncového zákazníka, touto trojčlenkou, to není to, co uspoří.

Máme historické zkušenosti, u nás se zvyšovaly i snižovaly sazby DPH a platí to, co není vůbec překvapivé, každé zvýšení DPH se plně promítne v ceně pro koncové zákazníky, každé snížení DPH se nikdy nepromítlo plně ve snížení ceny, není to sto nula, jenom říkám, že u snížení DPH záleží na konkurenčním prostředí v tom daném produktu nebo dané službě, se neprojeví. To je hlavní důvod, proč já osobně jsem proti těmto změnám. Druhá věc - a to si řekněme, že to je vlastně jenom řečnická otázka. Popsal jsem ty odpovědi, ten setrvalý stav. To znamená u nás DPH 15 % na potraviny, s těmi výjimkami a v Polsku dlouhodobě pět. Ta řečnická otázka je, byla to vaše vláda, která zaváděla druhou sníženou sazbu za premiéra Sobotky. Já si debatu pamatuji. Mnozí z vás varovali, že jakmile to otevřeme, tak při každém novém upravení DPH se bude zvyšovat logicky počet žádostí o přeřazení z první do druhé snížené sazby. Pro všechny jenom připomínám, že tehdy, když to tehdejší vládní představitelé obhájili, tak říkali to je konečný seznam, ale byly tam vlastně tři položky.

Připomínám, tři položky na začátku byly v druhé snížení sazby 10 %, a to léky, knihy a dětská výživa. A teď když se podíváme zhruba po šesti zdaňovacích obdobích, kdo měl pravdu, jestli ten seznam je konečný, nebo zda se bude pokaždé zvyšovat, když se otevře DPH, tak víme, jaká je odpověď. Ta řečnická otázka je, že i vaše vlády mohly snížit ten desetiprocentní rozdíl mezi sníženou sazbou DPH na drtivou většinu potravin a sazbou DPH v Polsku. Nepřistoupili jste k tomu, já vás za to kritizovat nebudu, berte to jenom jako fakt. V této chvíli potvrzuji, že vedeme debatu, víte dlouhodobě i z mých pozměňovacích návrhů v minulých dvou volebních obdobích, že jsem příznivcem dvou sazeb a ne tří sazeb. A protože naprostá většina potravin je v patnáctiprocentní sazbě, pokud a podtrhuji slovo pokud - a já nevím, jaký bude výsledek politických jednání ani uvnitř vládní koalice ani v Poslanecké sněmovně a v Senátu.

Pokud bychom přistoupili ke snížené sazbě DPH, tak bezesporu by naprosté většině potravin klesla sazba. Ale platí to, co jsem říkal na začátku. Nemyslím si, že by se to projevilo v koncové ceně. Může to být výsledek. Úvaha, která je legitimní, která se opakovaně vrací, tak rozdělme DPH na základní potraviny a ty ostatní, naráží na to klíčové, co je základní potravina. Podle mě můžeme vést nekonečný souboj o to, co je základní potravina a co není. V okamžiku, kdybychom k tomu přistoupili jako Česká republika - vůbec teď nemyslím politické konotace, kdo je pro, kdo je proti, tak podle mě zažehneme nekonečnou debatu těch producentů, kde ta potravina nebude označena základní, to znamená, že bude mít jinou sazbu DPH než u těch základních, že jejich produkt je rovněž základní potravina. Byli bychom podle mě svědky řady sporů například s Finanční správou, jestli to DPH je správně uplatněno. Jestli ta definice, jestli ten konkrétní produkt zapadá do definice.

Já vím, že tam jsou celní sazebníky a podobně, to myslím že všichni, kteří se tím podrobněji zabývají, jsou si toho vědomi. Je to - a teď to nemyslím nějak pejorativně, jenom politické rozhodnutí, jaká bude snížena sazba. Já dlouhodobě v tom veřejném prostoru v posledních měsících říkám, že u DPH máme vést ty debaty dvě, základní debaty, respektive tři. První debata, která je pro mě podle mého názoru nejdůležitější, které produkty, které služby mají být ve snížené sazbě a které mají být v základní sazbě. Teď pomineme evropskou harmonizace, to berme jako fakt, takže někde to dělat nemůžeme, tak to berme jako fakt, nemá cenu, abychom v naší národní debatě se tím nějak jako neřídili, řídit se musíme.

V okamžiku, kdy bude shoda - a já bych docela stál o debatu i s opozicí, respektive o shodu s opozicí, o debatu stojím vždycky, že se shodneme, které produkty a služby mají být ve snížené sazbě, tak nastupuje druhá debata. Jestli ta sazba má být jedna, dvě, některé státy mají i tři. Konkrétně jeden evropský stát má jednu základní sazbu, žádnou sníženou a snížené jsou jedna nebo dvě, tři a neexistuje univerzální odpověď, který model je lepší. Takže pokud se shodneme na tom, které produkty a služby mají být ve snížené sazbě, to by byl velký úspěch. A pak se bavme o tom, jestli má být jedna nebo dvě. Když řekneme, že dvě, tak nás bude čekat politická debata o rozdělení těchto služeb a produktů, na kterých už jsme se shodli, že mají být ve snížení sazbě, které mají být v první snížení a které mají být ve druhé snížení sazbě. A až když se na tomhle shodneme, tak nastupuje ta já bych řekl mediálně nejzajímavější, jaké číslo, jakou sazbu dáme buď v jedné snížené a v případě dvou v první snížené a v druhé snížené.

Myslím si, že pokud se to otočí a začne se nejdřív mluvit o tom, co se stane, když konkrétní produkt půjde z jedné do druhé nebo do třetí, tak tu debatu jenom jakoby zamlžíme. Opravdu je podstatné, co si myslím a myslím, že si to myslí většina expertů v daňové oblasti, DPH nemá být nástrojem sociální politiky, protože DPH platí úplně všichni bez ohledu na svoji příjmovou či majetkovou situaci. Samozřejmě najdeme výjimky. Když si vezmu tu první sníženou sazbu, ty tři položky, tak tam také máme potravinu a tam je to podle mě odůvodněné, odůvodnitelné, a je to správné. To znamená nedá se to říct takhle plošně, protože tam je spíš zdravotní hledisko a tyto konkrétní produkty kupuje vybraná skupina, která ze zdravotních důvodů je kupovat musí. Tam není volba, jestli si to koupím nebo nekoupím, jestli si koupím kvalitnější produkt, nebo méně kvalitní, nebo průměrně kvalitní. Tam ze zdravotních důvodu tu volbu prostě nemáte. Tam je namístě, aby stát tohle uznal a dal tam sníženou sazbu. Tomu myslím, že všichni rozumíme.

Nástrojem sociální politiky mají být jiné věci. Daň z příjmu, sociální systém, systém sociálních dávek. Takže ta plošnost například ta nulová DPH, nechci se vracet k debatám, které jsme tady s paní předsedkyní vašeho poslaneckého klubu vedli dlouhodobě o nulové sazbě na energie, tak tuhletu výhodu konzumují úplně všichni bez ohledu na sociální situaci. To je nevýhoda i výhoda DPH. Já jsem přesvědčený - a teď mluvím jenom za sebe, nemluvím za vládu, že DPH nemá být prostředkem sociální politiky, že k tomu máme jiné nástroje. Já jsem se snažil v té odpovědi popsat své důvody, proč nepodporuji i dočasné snížení, protože, a to jenom shrnu. Při dočasném snížení je skoro jisté, že se to nepromítne plně v ceně, to je úplně jisté, můžeme spekulovat, o kolik se to. Ano, pozitivně se to projeví například tím, že se zastaví zdražování a tím pádem jako ve smyslu, že bude nižší inflace.

Ale v okamžiku, kdy ta dočasnost skončí, tak platí přesně opačný postup, vrátí se ty ceny a tím pádem se zvýší inflace. To jsme viděli v případě, když se z nulové DPH na energie stala normální DPH na energie. To jsme viděli v minulém roce, a teď to fakt nehodnotím politicky, kdy byl úsporný tarif, který vlastně stejně zafungoval, to znamená, snížila se inflace po tu dobu tří měsíců, pamatujeme si naše debaty. Ale v okamžiku, kdy přestala platnost úsporného tarifu, tak ceny šly zpátky a inflace se zvedla. Takže ta dočasnost má samozřejmě vliv na tu inflaci, takové dočasné opatření, a to je pravdivý argument, dočasně snižuje míru inflace, ale po skončení té dočasné doby zase zvyšuje.

Úplně jiná debata je o trvalém řešení. Například, že něco, co má dneska vyšší sazbu, má trvale nižší sazbu, to je ta politická debata. Pokud naznáme, že tohle je produkt nebo služba, která by měla být trvale v nižší sazbě, tak to má protiinflační, respektive snižuje to inflaci, a to trvale. Nepřijde ten okamžik za tři, za pět, za šest měsíců, kdy se DPH vrací na původní úroveň. Tam to samozřejmě působí naopak.

Takže já jsem se v té odpovědi dneska ve svém vystoupení vyhnul politickým názorům, spíš jsem se snažil prezentovat svůj návrh, že ta dočasnost je podle mě, že dočasnost není řešením. A bavme se o tom společně na různých fórech, které služby a produkty mají být ve snížené sazbě. Jestli máme mít jednu nebo dvě sazby snížené DPH a potom se bavme o tom, jak vysoká má být sazba, ať už jedné nebo dvou, jak vysoká má být hodnota jedné nebo dvou snížených sazeb DPH.

Takhle se snažím tu debatu vést, myslím, že je pochopitelné, že to určitě pochopíte, protože jste taky seděli v koaliční vládě, že nejdřív je potřeba tu debatu uzavřít v rámci vládní koalice a pak teprve můžete jednat s opozicí. Protože jinak by ta debata byla mnohem složitější. Vy jste v první vládě byli tři koaliční partneři, v druhé formálně dva, ale protože jste byli menšinová vláda, tak jste museli hledat logicky podporu i u jiných poslaneckých klubů.

Tolik, pane poslanče Kolovratníku ve stručnosti spíš argumenty. Ne že bych měnil tu odpověď, co mě k tomu vedlo, jak to vidím v této chvíli a jaký by mohl být vývoj? Určitě ještě v letošním roce dojde na politickou debatu minimálně na půdě Poslanecké sněmovny, která se bude věnovat těm dvěma základním otázkám, o kterých jsem mluvil, které produkty a služby mají být ve snížené sazbě, jestli máme mít jednu nebo dvě a jaké mají být hodnoty těchto daňových sazeb. Děkuji.