Dámy a pánové,
já si dovolím zareagovat na ten návrh. A dovolte mi, abych se stručně k němu vyjádřila a shrnula fakta, co obsahuje ten návrh a proč já s ním nemohu zásadně souhlasit, což jsem vyjádřila jednak při projednávání na vládě, jednak se to pokusím vysvětlit i nyní.
Návrh je odůvodňován potřebou zamezit případným excesům při vydávání zajišťovacích příkazů, zejména ze strany finanční správy případně celní správy, jak bylo uvedeno panem předsedou Kalouskem, ale já se domnívám - a máme to prodiskutováno na expertní úrovni a vyjádřila se k tomu i Veřejná ochránkyně práv, že taková změna je v tuto chvíli už nadbytečná. Ona totiž nezohledňuje ten posun, aktuální stav v oblasti zajišťovacích příkazů, ke kterému došlo, a to zejména v důsledku rozsáhlé judikatury a na to navazující metodické aktivity ze strany generálního finančního ředitelství, ke kterému došlo zhruba víc jak před rokem, byl vydán metodický pokyn, který zohlednil a akceptoval vlastně veškeré závěry judikatury. Takže tak, jak došlo k posunu v judikatuře Nejvyššího správního soudu, tak došlo k posunu v aplikační praxi finanční a samozřejmě i celní správy. A tento pozitivní stav byl prokazatelně veřejně potvrzen např. i ze strany veřejné ochránkyně práv, ale i odborné veřejnosti, protože na Ministerstvu financí se schází už celou řadu let expertní skupina k daňovému řádu, kde bylo toto téma diskutováno za účasti soudců Nejvyššího správního soudu, zástupců resortu, veřejné ochránkyně práv, zástupců Nejvyššího státního zastupitelství atd., samozřejmě finanční správy, celní správy, byla jsem osobně tam přítomna, když jsme toto téma debatovali.
Samotná podstata návrhu, se kterým přichází pan předseda, spočívá v nesystémovém přesunu kompetence k vydávání zajišťovacích příkazů ze správce daně na správní soudy, které jsou však primárně určeny k přezkoumávání zákonnosti postupu moci výkonné, nikoliv k vlastnímu provádění výkonu veřejné správy. Tím vlastně návrh mimo jiné narušuje ústavní princip dělby moci. Existuje řada jiných rozhodnutí veřejné správy, která mají významný dopad na hospodářské subjekty, avšak návrh svěřuje soudům pouze vydávání zajišťovacích příkazů. Návrh navíc nijak neřeší kapacitní a organizační dopady na správní soudy.
Návrh dále eliminuje prvek rychlosti a operativnosti zajišťovacího příkazu, který umožňuje zamezit úniku finančních prostředků, které by měly sloužit výhradně k úhradě daně, nakonec i pan předseda Kalousek potvrdil, že nezpochybňuje, že existují případy, kdy je nutné tento specifický prostředek použít.
Od roku 2012, zdůrazňuji, je v nejnaléhavějších kauzách zajišťovací příkaz vykonatelný již jeho vydáním, což fakticky znemožňuje daňovému subjektu svými kroky zmařit jeho realizaci. Týká se to specifické úpravy pro daň z přidané hodnoty. Návrh naproti tomu vytváří nejméně několikadenní časový prostor pro takové zmaření, tzn. zcela by se minulo účinkem to, co má být sledováno zajišťovacím příkazem, čímž to jde proti smyslu opatření, které mimochodem v roce 2012 zavedla vláda, ve které pan předseda Kalousek seděl - a je to v pořádku, já to nekritizuji, to je správné opatření, jenom zdůrazňuji, že to není žádný institut, který by zavedla tato nebo bývalá vláda.
Návrh však ani z pohledu faktického dopadu na daňový subjekt nepřináší žádný posun - ten návrh, který tady předložil pan předseda. Protože on přenáší na soudy pouze vydání zajišťovacího příkazu, který však sám o sobě nemůže mít na daňový subjekt fatální dopad. Fatální dopad má až následující zajišťovací exekuce a tu stejně provede správce daně - buď finanční správa, nebo celní správa. Tyto orgány by však nesměly nastoupit pouze tam - a to je předmětem i metodiky, ke které bylo přistoupeno zhruba před rokem, možná rokem a půl - kde nelze zvolit méně invazivní prostředky zajištění, např. zástavní právo. To znamená, tam, kde je možné zvolit tyto prostředky a najít jinou formu - samozřejmě těch forem zná daňový řád více - tak se nevolí zajišťovací exekuce jako ten nejtvrdší postih a nevolí se ani tam, kde by např. byl zabavován majetek toho subjektu nebo byly zabavovány prostředky nebo věci určené k podnikání. Volí se např. na postižení prostředků na účtech, kde skutečně hrozí, že ty peníze mohou být zašantročeny dřív, než dojde k vyměření daně.
Soud posuzující podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu by podle návrhu o formě realizace zajištěné částky nerozhodoval, ani by z povahy věci nemohl mít informace o tom, jak invazivní bude forma realizace. To znamená, rozhodl by o zajišťovacím příkazu, ale o té formě zajišťovací exekuce by stejně rozhodoval dál buď finanční, nebo celní úřad místně příslušný. To znamená, že jeho případná úvaha o zásahu do práv daňového subjektu by byla nutně zkreslená. Pokud by však ten návrh byl přijat, tak by došlo nejen k oslabení institutu zajišťovacího příkazu a k zahlcení soudu nesystémovou agendu, ale - a to je mnohem důležitější - rovněž ke zpřísnění stávající úpravy a zhoršení pozice daňového subjektu.
Zde se jedná zejména o navrhované povinné zveřejnění každého zajišťovacího příkazu na úřední desce soudu. Zatímco dnes zajišťovací příkazy nejsou zveřejňovány a jsou chráněny daňovou mlčenlivostí, podle návrhu by byl každý daňový subjekt, vůči němuž by byl zajišťovací příkaz vydán, automaticky veřejně pranýřován. Oproti dnešnímu stavu jde tedy o podstatně větší zásah do osobních i hospodářských práv daňového subjektu a třetích osob, který lze chápat i jako veřejné zostuzení a ztrátu dobrého jména.
Z pohledu práv daňového subjektu stojí za zmínku také to, že návrh daňového subjektu upírá plnohodnotný opravný prostředek proti zajišťovacímu příkazu. Zatímco dnes se může odvolat daňový subjekt do 30 dnů proti tomu zajišťovacímu příkazu, a navíc tam platí, je tam speciální úprava, že pokud do 30 dnů není o odvolání rozhodnuto, tak zajišťovací příkaz pozbývá účinnosti, tak podle návrhu by mohl daňový subjekt proti výsledku do 15 dnů brojit pouze obsahově a procesně limitovanou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, k čemuž by si musel ještě zajistit povinně zastoupení advokátem. Takže ze všech těchto důvodů nemohu souhlasit s předloženým návrhem.
Ještě si dovolím takovou malou - nevím, jestli to bude vidět - statistiku. Skutečně je to počet zajišťovacích příkazů - modrý sloupec, červený je částka, zelený je počet subjektů. Podívejte se pro zajímavost, mám to pouze v tomto menším formátu, což se omlouvám, ukazuji to napravo. (Prezentuje list formátu A4.) Tohle jsou vlastně počty - červená je částka, počty vydané v roce 2013 a částka je ta nejvyšší a tady máte vlastně do poloviny nebo do konce srpna vydané zajišťovací příkazy v roce 2019. Takže skutečně ten posun po vydání metodiky, která naprosto zohledňuje - a uznávají to i odborné kapacity v této zemi - plně judikaturu, konzistentní judikaturu Nejvyššího správního soudu, se projevuje nejen v kvalitě zajišťovacích příkazů, ale i v mnohem menší kvantitě.
Děkuji vám za pozornost.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
