Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedla střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2022 a 2023, který byl vládou schválen dne 19. října 2020 a vláda ho dle zákona o rozpočtových pravidlech předkládá Poslanecké sněmovně na vědomí.

Základní údaje předloženého střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2022 a 2023 jsou předkládány v této podobě: pro rok 2022 -

Pro rok 2022 příjmy státního rozpočtu 1 378,6 mld. korun, výdaje státního rozpočtu 1 664,6 mld. korun, saldo státního rozpočtu minus 286 mld. Pro rok 2023 příjmy státního rozpočtu 1 431,4 mld. korun, výdaje státního rozpočtu 1 683,4 mld. korun, saldo státního rozpočtu minus 252 mld. Výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2022 a 2023 jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR, kterou schválila vláda dne 30. dubna 2020, včetně povolených úprav vyplývajících ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a v roce 2020 i ze zákona č. 288/2020 Sb., kterým se stanoví termín předložení návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2022 a 2023 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí, vycházejí z makroekonomické predikce MF ze září 2020 zpracované na základě dat k 9. září 2020. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce příjmů byly dne 21. září 2020 v souladu se zákonem č. 23/2017, Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy. Výbor vyhodnotil jak makroekonomickou, tak fiskální prognózu jako realistickou. Dále bych ráda uvedla pár slov k základním makroekonomickým ukazatelům. V letech výhledu by se růst reálného HDP mohl pohybovat kolem 2,2 procenta ročně. Přičemž by měl být tažen domácí poptávkou. Spotřebu domácností by měla podporovat opět sílící dynamika disponibilního důchodu, doprovázející postupné ekonomické oživování. Růst tvorby hrubého fixního kapitálu by se měl pohybovat okolo 3,5 procenta. K dynamice investic by měly přispívat jak soukromé investice, tak výdaje sektoru vládních institucí. Pozitivně bude působit také realizace projektů spolufinancovaných Fondy EU, včetně realizace projektů hrazených z nových nástrojů v rámci tak zvaného Next Generation EU. Saldo zahraničního obchodu by k růstu ekonomiky mělo přispívat neutrálně, respektive mírně záporně. Míra inflace by se v letech 2022 a 2023 mohla pohybovat na úrovni 2 procent inflačního síle České národní banky. Proinflačně by měl působit obnovený růst jednotkových nákladů práce a domácí poptávky v době uzavírající se mezery výstupu, očekávané pozvolné posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám bude mít na spotřebitelské ceny opačný dopad. Administrativní opatření změny regulovaných cen a nepřímých daní by na inflaci v letech výhledu měly působit v rozsahu půl procentního bodu.