"Cílem je, aby spolufinancování z EFSI umožnilo realizovat infrastrukturní, výzkumné a inovační projekty, které budou mít dopad na ekonomiku Unie. Zároveň v EFSI vidím jasný signál, že veřejné prostředky budou vydávány pouze na kvalitní projekty s jasně definovanými přínosy. A nebude jimi plýtváno na velkorysé dotace s malým přínosem", komentuje dnešní hlasování europoslanec L. Niedermayer, který zároveň připojuje upozornění: "Veřejné výdaje ekonomický růst samy o sobě nezajistí, ale v případě správného nastavení se mohou stát jistým prorůstovým impulsem pro evropskou ekonomiku. Doufám, že EFSI očekávání naplní". Důležitou roli při schvalování EFSI sehrál i EP, který v souvislosti s jednáním o struktuře příjmů EFSI zajistil zachování 1 mld. eur v klíčových programech Horizon 2020 (program výzkumu a vývoje) a CEF (program dopravní, energetické a digitální infrastruktury).
Mohli bychom se inspirovat příkladem
Přispěvatelem do EFSI se však kromě rozpočtu EU stávají i rozpočty některých členských států, konkrétně Německa, Francie, Itálie, Španělska, Lucemburska, Polska a Slovenska. "Myslím, že česká vláda měla své odmítnutí příspěvku do EFSI lépe zvážit. I menší příspěvek by byl příležitostí ukázat, že logiku stojící za projektem chápeme, podporujeme a jsme ochotni pro něj něco udělat. Mohli bychom se inspirovat příkladem Polska, které do EFSI přispělo jako první nečlenský stát eurozóny, nebo Slovenska.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV