Nevím přesně, na co se lidé ptají Karla Schwarzenberga, já obvykle sedím u jiného stolu a mluvím s lidmi o tom, co je štve, co je zajímá, nebo se prostě jen chtějí někomu vypovídat.

Když pominu dotazy typu „proč je fronta na poště?“, ptají se mne lidé nejčastěji na to, proč kandiduji, proč chci znovu do parlamentu. Odpověď je zcela jasná: „Mám tam rozdělanou práci.“ Následuje otázka: „Jakou práci? Vy, osobně nebo TOPka?“ Vysvětluji, že volební program je souhrn rámcových priorit, které strana bude prosazovat, ale potom jsou zde konkrétní témata ke kterým má každý kandidát profesně, nebo lidsky blízko a může se je snažit prosadit. Pokud se to nepodaří, mohou se pak stát součástí volebního programu v následujícím období. Proto jsem zde shrnula inventuru mých nepodařených, nebo nedokončených bodů, které mě tlačí, jako kamínek v botě a kvůli kterým se snažím obhájit svůj mandát.

Zákon o dlouhodobé péči – je třeba přivést k jednacímu stolu zástupce Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí a vymezit jasně jací pacienti potřebují dlouhodobou péči, která má jak složku zdravotní, tak sociální péče, kde má tato péče probíhat a kdo ji bude jakou měrou hradit.

Zákon o domácí hospicové péči – přestože většina lidí by si přála dožít své dny doma, mezi svými blízkými, ve velké většině se tak bohužel děje v anonymním prostředí nemocnice a to jen proto, že nejsou vytvořeny podmínky pro domácí péči o umírající. Je potřeba nastavit jasná pravidla financování takové péče z veřejného zdravotního pojištění, rozšiřování institutu mobilních hospiců a vytvořit tak pracovní prostředí pečujícím osobám.