Vážené dámy, vážení pánové,

v minulých dnech k nám doputovala z Evropské komise nejenom zpráva, která se týká střetu zájmů, ať už pana premiéra nebo dalších, ale také zpráva, která je každoroční a týká se i rizik národních reforem, toho, jaké máme výhledy do budoucna ohledně fiskálních rizik. A v této zprávě Evropské komise (poslankyně ukazuje písemný materiál), která je poměrně stručná, tak je i bod číslo 6, který se týká důchodového systému. Asi nepřekvapí, protože v posledních letech je ve své podstatě text takovéto zprávy pokaždé velmi obdobný a opět tedy i v této se dočteme, že Česká republika se nedostatečně připravuje na stárnutí obyvatel, dokonce tady je přímo napsáno, že ty kroky nebo ty jevy, kterých jsme svědky a to stárnutí populace není doprovozeno jasnými policies nebo řekněme reformami tady v tomto případě, které by zajistily udržitelnost.*

Přijdu si vždycky jako kolovrátek, protože to samozřejmě není nic, co bychom nevěděli, a říkáme to tady při projednávání jakékoliv tedy novely zákona, která se důchodů týká, opakovaně. Opakovaně se na to dotazujeme na jednání výboru, a teď samozřejmě i v rámci důchodové komise, která byla zřízena.

Nicméně tady v tomto případě jsou zcela jasná rizika pojmenovávána, jasně, stručně, ale velmi varovně, jak tedy institucemi jako je právě Evropská komise, ale celou řadou dalších. A odborníci prostě bijí na poplach, a přesto je na ministerstvu ticho a příliš se nedostává odpovědí na to, jak tyto výzvy řešit. Co se týče komise, ta se tím má zabývat, ano. Někdy v budoucnu, někdy snad na podzim. To nejdůležitější totiž je opravdu asi celá řada těch kosmetických věcí, a to jakým způsobem mít peníze na penze, to je až to poslední, co máme řešit. To poslední, co vlastně nás má zajímat, byť tedy na podzim to budou dva roky do voleb. To znamená, na nějakou opravdu důslednou reformu příliš mnoho času nezbude.