Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové,

jsem velmi ráda, že se podařilo konečně dostat tento bod do projednání tohoto druhého čtení. Jsem velmi ráda za odvedenou práci v jednáních s ministerstvem. A stejně tak myslím bude vidět, že to je poměrně jaksi konsenzuální záležitost. Pan kolega Kaňkovský vlastně předložil návrh směřující k zahrnutí osob s anatomickou nebo funkční ztrátou horních končetin. Já také. I ke mně se dostaly konkrétní příklady toho, jak těžko se žije bez ať už jaksi funkčně použitelných horních končetin, anebo anatomicky zkrátka, když ty ruce člověk vůbec nemá, a že to je případ, kdy bychom měli těmto lidem dát nárok na příspěvek na pořízení motorového vozidla. Tímto tedy předpokládám, že se k tomu ještě nějak budeme dál bavit na výboru. Ale chci opravdu upozornit, že to není malé téma pro těch nemnoho osob, kterých se to týká, je to velice důležité.

Číslo mého pozměňovacího návrhu je 2378. Ještě se k němu přihlásím v podrobné rozpravě. Ale k čemu chci hovořit nejvíce, je to, co již předeslal pan kolega Bauer, a to je opravdu situace, která je myslím si škoda, že u nás tak je, a je to pozměňovací návrh, který podávám spolu s paní poslankyní Andreou Brzobohatou, je to téma toho, jakým způsobem funkčně podporovat osoby se zdravotním postižením, aby byly motivovány účastnit se života ve společnosti a aby nevznikal skutečně dnes oprávněný pocit nespravedlnosti, že jsem-li na sociální podpoře jako osoba se zdravotním postižením, mám nárok na plnou výši příspěvku na motorové vozidlo, ale pokud chodím do práce, dostávám výrazně snížený tento příspěvek. Takže ten, kdo chodí do práce, odvádí na zdravotním, sociálním pojištění, snaží se, tak potom ještě jaksi za tu svou snahu je v podstatě trestán, demotivován.