Kolikrát už jsme tato slova slyšeli. Se stejnou písničkou přicházela na počátku svého vládnutí každá polistopadová koalice. Výsledek je za těch x let tristní. Úroveň vzdělání, financování, nadbytek nositelů maturitního vysvědčení a vysokoškolského diplomu bez potřebných znalostí a nedostatek řemeslníků a technických pracovníků, zhoršující se pracovní podmínky učitelů, nedostatečné platové ohodnocení…to je jen pár příkladů toho, co je nutno řešit. Jsem zvědavá, jestli je vláda hnutí ANO opravdu ochotna změnit svůj odmítavý postoj k legislativním návrhům KSČM, které jsme nejen v minulém volebním období předkládali, a které by řešily ty hlavní problémy, jež jsem uvedla.

Financování - z mezinárodního srovnání zemí OECD vyplývá, že ČR patří mezi země, které dávají na vzdělání nejmenší část svého hrubého domácího produktu. Průměr podílu školského rozpočtu v zemích EU na HDP je cca 6,1 %, u nás něco málo přes 3%. Nemluvě o tom, jak se ztrácejí peníze přímo v rezortu. Kolik peněz se utápí v soukromém a církevním školství, v černých dírách různých neziskovek, které se chutě přiživují na nezodpovědných pokusech typu násilné inkluze za každou cenu. V módních projektech, které se cpou do škol, aby z nich účelově zakládané soukromé subjekty vytřískaly maximum. Plní se kapsy všemožným školícím centrům, obírající o čas na výuku a peníze, přičemž kvalita a potřebnost těchto „hopkurzů“ je nulová. Bude Babišova vláda schopna a ochotna skutečně vymazat tyto černé díry nebo půjde jen o obecné proklamace bez konkrétních opatření, jak zatím z vládního prohlášení vyplývá?

Přitom úkolů si klade ve svém prohlášení dost. Jedním z nich je i zabezpečení dostatečné kapacity mateřských škol. To je jistě uvítáme nejen my, ale i mnohé obce a především rodiče. Je ovšem potřeba sledovat demografický vývoj a v souladu s ním nyní řešit také kapacity základních škol a družin, které jsou přeplněné.

Další bod vládního prohlášení: „Vláda se zasadí o maximální rozvoj potenciálu každého dítěte a provede věcnou a finanční revizi inkluze, a to tak, aby byly podporovány sítě škol běžných i speciálních, s udržitelným využíváním principů společného vzdělávání“. Musím přiznat, že z této formulace není zcela jasné, o co konkrétně vládě jde. Má na mysli všestranný rozvoj člověka podle jeho schopností či rozvoj víceletých gymnázií, soukromého a alternativního školství? A jaká opatření můžeme čekat v souvislosti s problematickou inkluzí? Po roce od jejího spuštění se potvrzují všechny problémy, na něž jsme, jak my, tak odborníci z praxe, od počátku upozorňovali. Nepřipravenou inkluzi kritizuje i zpráva České školní inspekce -  administrativní náročnost, enormní zvýšení pedagogické a metodické zátěže pro učitele, chybějící speciální pedagogové, přetíženost poradenských zařízení, nespokojenost je s kurzy, které nezajišťují to, co učitelé potřebují, celkově pak chybí pilotní ověřování. I to KSČM předloženým zákonem požadovala, včetně odložení „společného vzdělávání“ o dva roky. Bohužel vládní koalice, jejíž součástí bylo i hnutí ANO, tento náš návrh zákona nepustila ani k projednání ve sněmovně. Těžko věřit, že nyní dojde k obratu a nový ministr školství Robert Plaga inkluzi skutečně přehodnotí.