Nejhorší byla situace v nížinách ve středních, severních a východních Čechách a na severní Moravě. Na Vysočině zase chybí od roku 2015 dokonce tři čtvrtiny ročních srážek. Nejde však jen o letošní léto s extrémně horkým červencem. Bohužel se jedná o dlouhodobější trend.

Situace posledních několika let nasvědčuje, že vývoj změny klimatu s následky pro naše území je zjevně rychlejší, než se původně předpokládalo. Nárůst průměrné roční teploty o 1–1,5 stupně Celsia, očekávaný po roce 2040, nastal již teď. To má naprosto dramatické důsledky pro krajinu, kde usychá vegetace – a nejenom bylinné patro, ale i lesní porosty – smrky a dokonce i borovice. Podle dostupných scénářů změny klimatu budou tyto jevy narůstat, což samozřejmě vyžaduje přijetí opatření k omezení důsledků, neboť dlouhodobé meteorologické sucho může způsobit sucho socioekonomické, s velmi vážnými hospodářskými ztrátami a nepříznivým dopadem na kvalitu života obyvatel. V rámci řešení této problematiky byla vládou ČR v roce 2017 přijata, jako klíčový strategický dokument Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, který je také základem pro práci Stálé komise Senátu voda – sucho.

Srážek přitom u nás napadne každý rok dostatek. I když je jich v posledních letech oproti průměru méně. Přitom podle názoru odborníků na naše území ročně napadne asi 55 miliard kubíků vody, což je asi třicetinásobné množství toho, co spotřebujeme jak na pitné účely, tak v zemědělství a průmyslu. Nejdůležitější však ale je, že se česká krajina dosud výrazněji neproměnila a funguje v podstatě jako střecha, ze které voda pouze stéká. Projekt InterSucho například upozorňuje, že voda v hlubší vrstvě půdy do jednoho metru se v řadě míst doplnila jen v jedné z posledních tří sezón. Za posledních 50 nebo 60 let se také změnilo rozložení srážek z celého roku do krátkých časových úseků, zejména na jaře.